Název: Záchranný výzkum v poloze tzv. "Tomanovny" na raně středověkém pohřebišti v Radomyšli u Strakonic
Variantní název:
- Rescue research in the "Tomanovna" location of the early-mediaeval burial ground in Radomyšl, near Strakonice
- Die Rettungsgrabung in der sog. Lage "Tomanovna" auf dem frühmittelalterlichen Gräberfeld in Radomyšl bei Strakonice
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2010, roč. 35, č. 1-2, s. 121-134
Rozsah
121-134
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128142
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Radomyšl leží 6 km severovýchodně od Strakonic ve spádové oblasti tzv. Solné stezky později zvané Zlatá. V letech 1963–1968 zde bylo zkoumáno raně středověké pohřebiště, nejdříve záchranným a později systematickým výzkumem. Původně mělo pohřebiště 1000–1200 hrobů. Výzkum přinesl zásadní materiál nejen k demografii pohřebiště a pohřebního ritu, ale také k typologii a chronologii esovitých záušnic a prstenů. K doplnění obrazu lokality přispívá archeologický a stavební výzkum románského kostela sv. Martina, který byl přistavěn k pohřebišti na jižní straně v druhé polovině 12. století. Archeologický výzkum prováděný v poloze tzv. "Tomanovny" v roce 1999 a 2002 ARÚ AV ČR zkoumal západní a severozápadní okraj pohřebiště před postavením domova důchodců v těchto místech. V hrobech byly zjištěny pozůstatky 56 jedinců. Byly nalezeny esovité záušnice, prsten, náhrobní kameny a z mladšího období keramika, sklo a dýmky.
Radomyšl is situated 6 km north-east of Strakonice, in the catastre area of the Salt Trail, later referred to as the Gold Trail. A mediaeval burial ground was explored there in 1963–1968, first by rescue research and later systematically. The burial ground originally comprised 1000–1200 graves. The research has yielded substantial material for the burial ground demography and burial rite, as well as for the typology and chronology of S-shaped headdress decorations and rings. The general picture of the location is contributed to by the archaeological and building research into the Romanesque Church of St. Martin, constructed on the south side of the burial ground in the second half of the 12th century. Archaeological research carried out in the "Tomanovna" location in 1999 and 2002 by the Archaeological Institute of the Science Academy of the Czech Republic explored the west and north-west edge of the burial ground prior to the construction of an old people's home on the site. The remains of 56 individuals were excavated. S-shaped headdress decorations, a ring and tombstones were dug up, as well as ceramics, glass and pipes from a more recent period.
Reference
[1] BERANOVÁ, M.–LUTOVSKÝ, M., 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.–12. století. Praha.
[2] BLAJEROVÁ, M., 1975: Kostrové pozůstatky ze slovanského pohřebiště v Radomyšli. Crania bohemika 4. Praha.
[3] BLAJEROVÁ, M., 1999: Kostrová pohřebiště z Radomyšle (okr. Strakonice) z období od středověku po novověk. In: Nechvátal, B., Radomyšl. Raně středověké pohřebiště, 252–350. Praha.
[4] BLAJEROVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1993: Demographie und Problematik der slawischen frühburgwallzeitlichen Grabstätte in Radomyšl bei Strakonice und einige Erkenntnisse der anthropologischen Forschung. In: Actes du XIIe Congrčs International des Sciences Préhistoriques, Bratislava 1.–7. Septembre 1991, 4, 168–180. Bratislava.
[5] BLAJEROVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 2008: K demografii raně středověkých pohřebišť v Čechách na příkladu Radomyšle u Strakonic – Zur Demographie frühmittelalterlicher Gräberfelder in Böhmen am Beispiel von Radomyšl bei Strakonice, AH 33, 399–418.
[6] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu v letech 1980–87 – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–87, AH 13, 173–198.
[7] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–PETŘÍČKOVÁ, J.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Příspěvek k poznání života a životního prostředí na Pražském hradě a Hradčanech – Ein Beitrag zur Kenntnis des Lebens und der Umwelt auf der Prager Burg und in Hradčany, AH 15, 177–189.
[8] ČULÍKOVÁ, V., 1995: Zpráva o prvním archeologickém nálezu tabáku (r. Nicotiana L.) ve střední Evropě – Nachricht über den ersten archäobotanischen Tabakfund (G. Nicotiana L.) in Mitteleuropa, AH 20, 615–619.
[9] HÁSKOVÁ, J.–NECHVÁTAL, B., 1993: Mladohradištní pohřebiště ve Vrbně u Mělníka s depotem denárů – Die jungburgwallzeitliche Grabstätte in Vrbno bei Mělník mit einem Denarhortfund, AR XLV, 72–92.
[10] HAZLBAUER, Z.–TOMÁŠKOVÁ, M., 2004: Nález zlomku hlavičky novověké dýmky z pražského Vyšehradu. In: Nechvátal, B., Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum, 640–642. Praha.
[11] HEJDOVÁ, D., 1995: Das böhmische Glas 1700–1995. Tittling.
[12] HOLČÍK, Š., 1984: Fajfky. Bratislava.
[13] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.
[14] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1971: Počátky křesťanství v Čechách ve světle archeologických pramenů – Die Anfänge des Christentums in Böhmen im Lichte der archäologischen Quellen, PA LXIII, 406–456.
[15] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.–11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. in Böhmen, PA LXV, 34–110.
[16] LIFKA, B., 1936: Staří a noví usedlíci v Radomyšli za 350 let, Strakonicko II, 1–20.
[17] LIFKA, B., 1993: Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí. Z pozůstalosti k vydání připravil B. Nechvátal. Radomyšl.
[18] NECHVÁTAL, B., 1997: K nálezové problematice mladohradištního pohřebiště v Radomyšli u Strakonic – Zur Problematik der Fundsituation des Gräberfeldes in Radomyšl bei Strakonice, AH 22, 61–96.
[19] NECHVÁTAL, B., 1999: Das frühmittelalterliche Gräberfeld in Radomyšl bei Strakonice. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern. West und Südböhmen, Treffen 8, 17. bis 20 Juni in Běšiny bei Klatovy, 201–219. Rahden Westf.
[20] NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště. S antropologickou analýzou M. Blajerové, a s příspěvky Z. Hazlbauera, J. Macharta. Praha.
[21] NECHVÁTAL, B., 2001: Die archäologische Erforschung der St. Martins-Kirche in Radomyšl bei Strakonice – Ergebnisse und Probleme. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern. West und Südböhmen, Treffen 10, 7. bis 10. Juni 2000 in Český Krumlov, 188–209. Rahden Westf.
[22] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě, SbNM A IX, 3–81.
[23] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen in Mittelalter I. Katalog der Grabfunde. Praha.
[24] STRÁNSKÁ, P., 2010: "Antropologická charakteristika kostrových pozůstatků z raně středověkého pohřebiště v Radomyšli, okr. Strakonice (poloha "Tomanovna")" – Eine anthropologische Charakteristik der Skelettüberreste vom frühmittelalterlichen Gräberfeld in Radomyšl, Bez. Strakonice (Lage "Tomanovna"), AH 35, s. 135–140.
[25] VALLAŠEK, A., 1983: "Dielňa na výrobu hlinených fajok na Spišskom hrade" – Eine Werkstätte zur Herstellung tönerner Pfeifen auf der Burg Spišský hrad (Zipser Burg), AH 8, 233–241.
[2] BLAJEROVÁ, M., 1975: Kostrové pozůstatky ze slovanského pohřebiště v Radomyšli. Crania bohemika 4. Praha.
[3] BLAJEROVÁ, M., 1999: Kostrová pohřebiště z Radomyšle (okr. Strakonice) z období od středověku po novověk. In: Nechvátal, B., Radomyšl. Raně středověké pohřebiště, 252–350. Praha.
[4] BLAJEROVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 1993: Demographie und Problematik der slawischen frühburgwallzeitlichen Grabstätte in Radomyšl bei Strakonice und einige Erkenntnisse der anthropologischen Forschung. In: Actes du XIIe Congrčs International des Sciences Préhistoriques, Bratislava 1.–7. Septembre 1991, 4, 168–180. Bratislava.
[5] BLAJEROVÁ, M.–NECHVÁTAL, B., 2008: K demografii raně středověkých pohřebišť v Čechách na příkladu Radomyšle u Strakonic – Zur Demographie frühmittelalterlicher Gräberfelder in Böhmen am Beispiel von Radomyšl bei Strakonice, AH 33, 399–418.
[6] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J., 1988: Předběžné výsledky výzkumu Pražského hradu v letech 1980–87 – Vorläufige Ergebnisse der Erforschung der Prager Burg in den Jahren 1980–87, AH 13, 173–198.
[7] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–PETŘÍČKOVÁ, J.–ŽEGKLITZ, J., 1990: Příspěvek k poznání života a životního prostředí na Pražském hradě a Hradčanech – Ein Beitrag zur Kenntnis des Lebens und der Umwelt auf der Prager Burg und in Hradčany, AH 15, 177–189.
[8] ČULÍKOVÁ, V., 1995: Zpráva o prvním archeologickém nálezu tabáku (r. Nicotiana L.) ve střední Evropě – Nachricht über den ersten archäobotanischen Tabakfund (G. Nicotiana L.) in Mitteleuropa, AH 20, 615–619.
[9] HÁSKOVÁ, J.–NECHVÁTAL, B., 1993: Mladohradištní pohřebiště ve Vrbně u Mělníka s depotem denárů – Die jungburgwallzeitliche Grabstätte in Vrbno bei Mělník mit einem Denarhortfund, AR XLV, 72–92.
[10] HAZLBAUER, Z.–TOMÁŠKOVÁ, M., 2004: Nález zlomku hlavičky novověké dýmky z pražského Vyšehradu. In: Nechvátal, B., Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum, 640–642. Praha.
[11] HEJDOVÁ, D., 1995: Das böhmische Glas 1700–1995. Tittling.
[12] HOLČÍK, Š., 1984: Fajfky. Bratislava.
[13] KLÁPŠTĚ, J., 1999: Příspěvek k archeologickému poznávání úlohy mince v přemyslovských Čechách – Ein Beitrag zur archäologischen Erforschung der Rolle der Münzen im Přemyslidischen Böhmen, AR LI, 774–808.
[14] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1971: Počátky křesťanství v Čechách ve světle archeologických pramenů – Die Anfänge des Christentums in Böhmen im Lichte der archäologischen Quellen, PA LXIII, 406–456.
[15] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.–11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. in Böhmen, PA LXV, 34–110.
[16] LIFKA, B., 1936: Staří a noví usedlíci v Radomyšli za 350 let, Strakonicko II, 1–20.
[17] LIFKA, B., 1993: Radomyšl. Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí. Z pozůstalosti k vydání připravil B. Nechvátal. Radomyšl.
[18] NECHVÁTAL, B., 1997: K nálezové problematice mladohradištního pohřebiště v Radomyšli u Strakonic – Zur Problematik der Fundsituation des Gräberfeldes in Radomyšl bei Strakonice, AH 22, 61–96.
[19] NECHVÁTAL, B., 1999: Das frühmittelalterliche Gräberfeld in Radomyšl bei Strakonice. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern. West und Südböhmen, Treffen 8, 17. bis 20 Juni in Běšiny bei Klatovy, 201–219. Rahden Westf.
[20] NECHVÁTAL, B., 1999: Radomyšl. Raně středověké pohřebiště. S antropologickou analýzou M. Blajerové, a s příspěvky Z. Hazlbauera, J. Macharta. Praha.
[21] NECHVÁTAL, B., 2001: Die archäologische Erforschung der St. Martins-Kirche in Radomyšl bei Strakonice – Ergebnisse und Probleme. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern. West und Südböhmen, Treffen 10, 7. bis 10. Juni 2000 in Český Krumlov, 188–209. Rahden Westf.
[22] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě, SbNM A IX, 3–81.
[23] SLÁMA, J., 1977: Mittelböhmen in Mittelalter I. Katalog der Grabfunde. Praha.
[24] STRÁNSKÁ, P., 2010: "Antropologická charakteristika kostrových pozůstatků z raně středověkého pohřebiště v Radomyšli, okr. Strakonice (poloha "Tomanovna")" – Eine anthropologische Charakteristik der Skelettüberreste vom frühmittelalterlichen Gräberfeld in Radomyšl, Bez. Strakonice (Lage "Tomanovna"), AH 35, s. 135–140.
[25] VALLAŠEK, A., 1983: "Dielňa na výrobu hlinených fajok na Spišskom hrade" – Eine Werkstätte zur Herstellung tönerner Pfeifen auf der Burg Spišský hrad (Zipser Burg), AH 8, 233–241.