Název: Sociálna pozícia detských jedincov petrifikovaná v pohrebiskovom materiáli z 9.–10. storočia
Variantní název:
- Children petrified in burial-ground material from the 9th–10th centuries: some deductions concerning social status
- Der Sozialstatus der im Gräberfeldmaterial aus dem 9.–10. Jahrhundert petrifizierten Kinderindividuen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2010, roč. 35, č. 1-2, s. 169-181
Rozsah
169-181
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128146
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Cieľom analýz pohrebiskového materiálu je priblížiť predstavu o postavení detských jedincov vo veľkomoravskej spoločnosti. Získané informácie potvrdili názory o najnižšom postavení detí v reálnom živote. Na príčine je ich vysoká úmrtnosť a chýbajúca prospešnosť týchto jedincov pre ostatné spoločenské skupiny. Zmeny v pohrebiskovom materiáli na druhej strane ukazujú, že vzťah dospelých k deťom prekonával vývoj. Počas pribúdajúceho veku detí sa stretávame s častejšími prejavmi úcty, pozornosti i pracovného výkonu vynaloženého k hĺbeniu rozmernejších jám, ich vnútornej úprave a úprave tiel zomrelých do rituálnej polohy. Klesá naopak výskyt prostriedkov, ktoré mali sťažiť úspešné zavŕšenie posmrtnej cesty detí v záhrobí. V materiálnej kultúre sa tento trend prejavuje rastúcim počtom hrobov s pohrebným inventárom, pričom sa mení jeho štruktúra a rastie počet typov predmetov. Z tohto dôvodu sa častejšie stretávame s predmetmi spájanými s pracovnými aktivitami. Exempláre prikladané k pochovaným z emotívnych dôvodov sú zriedkavejšie.
Burial-ground material was analysed with the aim of providing insight into the status of children in the Greater Moravian society. The information obtained conforms the presumption of low social status for children in real life. This arose out of high mortality rates and a lack of their usefulness for the remaining social groups. On the other hand, changes in the archaeological material from burial grounds show that the adults' attitudes towards older children developed further. There are more frequent manifestations of respect and attention for older children, as well as increases in the amount of work invested in the size and inner adjustment of grave pits and the arrangement of corpses into ritual positions. In contrast, the occurrence of devices intended to hinder a successful culmination of a child's journey to the netherworld decreases. In a material culture, this trend is illustrated by a growing number of graves with burial inventory: its content changes and the number of artefact types increases. Artefacts associated with working activities are more frequent, artefacts placed in the graves for obviously emotional reasons are rare.
Note
Štúdia vznikla v rámci grantového projektu 2/0034/11 agentúry VEGA.
Reference
[1] ARIÈS, P., 2000: Dějiny smrti I/1. Praha.
[2] BUGAJ, E., 2004: Kilka uwag na temat dziecka w kulturze starożitnego Rzymu. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 23–33. Poznań.
[3] DROZDOVÁ, E., 2001: Antropologická charakteristika staroslovanského obyvatelstva hradiště Pohansko u Břeclavi – Anthropologische Charakteristik der alslawische Bevölkerung des Burgwalles Pohansko bei Břeclav. In: Konference Pohansko 1999. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana I (Měřínský, Z., ed.), 111–124. Brno.
[4] DROZDOVÁ, E., 2005: Břeclav-Pohansko. Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi (Demografická a antropometrická studie) – Anthropological Study of Old Slavonic Inhabitants of Fortified Settlement Břeclav-Pohansko (Demographic and Anthrometric Study). Brno.
[5] GLADYKOWSKA-RZECYCKA, J. J., 2004: Los dzieci – zagrożenia, choroby – znany ze źródeł pisanych i paleoantropologicznych. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 61–69. Poznań.
[6] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9.–10. storočí na území Slovenska – Großmährische Gräberfelder und Bestattung in 9.–10. Jahrhundert auf dem Gebiet der Slowakei. Nitra.
[7] HANULIAK, M., 2004a: Charakter a význam hraníc v časopriestorovej dimenzii pohrebného rítu z mladšieho úseku včasného stredoveku – Charakter und Bedeutung der Gränzen in zeiträumlichen Dimension des Begräbnisritus im jüngeren Abschnitt Frühmittelalters, AH 29, 37–51.
[8] HANULIAK, M., 2004b: Predmety pravekej a včasnohistorickej proveniencie na veľkomoravských nekropolách z územia Slovenska – Gegenstände der urzeitlichen und frühgeschichtlichen Provienienz auf den großmährischen Nekropolen aus dem Gebiet der Slowakei, Študijné zvesti AÚ SAV 36, 25–33.
[9] HANULIAK, M., 2005: Skizze der Struktur der großmährischen Gesellschaft auf Grund des Gräberfeldmaterials auf dem Gebiet der Slowakei – Náčrt štruktúry veľkomoravskej spoločnosti na základe pohrebiskového materiálu z územia Slovenska. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25 (Kouřil, P., ed.), 271–282. Brno.
[10] HANULIAK, M.–REJHOLCOVÁ, M., 1999: Pohrebisko v Čakajovciach (9.–12. storočie), Vyhodnotenie – Das Gräberfeld in Čakajovce (9.–12. Jahrhundert), Auswertung. Bratislava.
[11] HATTENHAUER, H., 1998: Evropské dějiny práva. Praha.
[12] HÄUSLER, A., 1966: Zum Verhältnis von Männern, Frauen und Kindern in Gräbern der Steinzeit, Arbeitsund Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpflege 14–15, 25–74.
[13] JUSTUS, H. M., 2005: Initial demographic observations of the Giecz collection: sex and age-at-death assessment of skeletal remains excavated at gz. 4, between 1999 and 2003, Studia lednickie 8, 197–206.
[14] KOPERKIEWICZ, A., 2004: Dusze maluczkie z Daniłowa. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 119–129. Poznań.
[15] KOWALCZYK, E., 2004: Chrześcijańskie miłosiedzie. Rzecz o pochówkach dzieci nie ochrzczonych. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 103–114. Poznań.
[16] KOWALSCY, M.–KOWALSCY, A., 2004: Kultura pierwotna – świat wiecznego dzieciństva? In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 321–326. Poznań.
[17] KOZLOWSKI, T., 2004: Sczatky dzieciece w antropologii historycznej. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 79–85. Poznań.
[18] KRENZ-NIEDBALA, M., 2004: Weaning stress jako wyznacznik stanu zdrowia, odżywienia i statusu społecznego dzieci. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 327–331. Poznań.
[19] LE GOFF, J., 2005: Kultura středověké Evropy. Praha.
[20] PAWLETA, T., 2004: Rekonstruovanie dzieciństwa w archeologii. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 87–97. Poznań.
[21] PAWLIK, J. J., 2004: Śmierć dziecka w Afryce. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 35–42 Poznań.
[22] SLIVKA, M., 1997: Dieťa na prvej a poslednej ceste. Pochovávanie detí v nádobách – The child on its first and the last way, Hieron 2, 71–83.
[23] SMETÁNKA, Z., 2003: Archeologické etudy. Osmnáct kapitol o poznávaní středověku. Praha.
[24] STLOUKAL, M., 1967: Anthropologie starých Slovanů – Die Anthropologie der alten Slawen, AR XIX, 719–724.
[25] STLOUKAL, M.–VYHNÁNEK, L., 1976: Slované z velkomoravských Mikulčic – Slawen aus dem großmährischen Mikulčice. Praha.
[26] SURDACKY, M., 2002: Dzieci porzucone w społeczenstwach dawnej Europy i Polski. In: Od narodzin do wieku dojzrałego, Dzieci i młodziéż w Polsce od średniowiecza do wieku XVIII., 169–184, Warszawa.
[27] SZÖKE, B. M., 1992: Karolingerzeitliche Gräberfeld I–II von Garabonc-Ófalu. In: Die karolingerzeit im unteren Zalatal Antaeus 21, 41–203, Budapest.
[28] UNGER, J., 2006: Pohřební ritus v 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. In: Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 25 (Malina, J., ed.), Brno.
[29] ZEREK-KLESCZ, H., 2002: Śmierć dziecka w kulturze staropolskiej. In: Od narodzin do wieku dojzrałego, Dzieci i młodziéż w Polsce od średniowiecza do wieku XVIII., 281–284. Warszawa.
[2] BUGAJ, E., 2004: Kilka uwag na temat dziecka w kulturze starożitnego Rzymu. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 23–33. Poznań.
[3] DROZDOVÁ, E., 2001: Antropologická charakteristika staroslovanského obyvatelstva hradiště Pohansko u Břeclavi – Anthropologische Charakteristik der alslawische Bevölkerung des Burgwalles Pohansko bei Břeclav. In: Konference Pohansko 1999. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana I (Měřínský, Z., ed.), 111–124. Brno.
[4] DROZDOVÁ, E., 2005: Břeclav-Pohansko. Slovanští obyvatelé velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi (Demografická a antropometrická studie) – Anthropological Study of Old Slavonic Inhabitants of Fortified Settlement Břeclav-Pohansko (Demographic and Anthrometric Study). Brno.
[5] GLADYKOWSKA-RZECYCKA, J. J., 2004: Los dzieci – zagrożenia, choroby – znany ze źródeł pisanych i paleoantropologicznych. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 61–69. Poznań.
[6] HANULIAK, M., 2004: Veľkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9.–10. storočí na území Slovenska – Großmährische Gräberfelder und Bestattung in 9.–10. Jahrhundert auf dem Gebiet der Slowakei. Nitra.
[7] HANULIAK, M., 2004a: Charakter a význam hraníc v časopriestorovej dimenzii pohrebného rítu z mladšieho úseku včasného stredoveku – Charakter und Bedeutung der Gränzen in zeiträumlichen Dimension des Begräbnisritus im jüngeren Abschnitt Frühmittelalters, AH 29, 37–51.
[8] HANULIAK, M., 2004b: Predmety pravekej a včasnohistorickej proveniencie na veľkomoravských nekropolách z územia Slovenska – Gegenstände der urzeitlichen und frühgeschichtlichen Provienienz auf den großmährischen Nekropolen aus dem Gebiet der Slowakei, Študijné zvesti AÚ SAV 36, 25–33.
[9] HANULIAK, M., 2005: Skizze der Struktur der großmährischen Gesellschaft auf Grund des Gräberfeldmaterials auf dem Gebiet der Slowakei – Náčrt štruktúry veľkomoravskej spoločnosti na základe pohrebiskového materiálu z územia Slovenska. In: Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 25 (Kouřil, P., ed.), 271–282. Brno.
[10] HANULIAK, M.–REJHOLCOVÁ, M., 1999: Pohrebisko v Čakajovciach (9.–12. storočie), Vyhodnotenie – Das Gräberfeld in Čakajovce (9.–12. Jahrhundert), Auswertung. Bratislava.
[11] HATTENHAUER, H., 1998: Evropské dějiny práva. Praha.
[12] HÄUSLER, A., 1966: Zum Verhältnis von Männern, Frauen und Kindern in Gräbern der Steinzeit, Arbeitsund Forschungsberichte zur Sächsischen Bodendenkmalpflege 14–15, 25–74.
[13] JUSTUS, H. M., 2005: Initial demographic observations of the Giecz collection: sex and age-at-death assessment of skeletal remains excavated at gz. 4, between 1999 and 2003, Studia lednickie 8, 197–206.
[14] KOPERKIEWICZ, A., 2004: Dusze maluczkie z Daniłowa. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 119–129. Poznań.
[15] KOWALCZYK, E., 2004: Chrześcijańskie miłosiedzie. Rzecz o pochówkach dzieci nie ochrzczonych. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 103–114. Poznań.
[16] KOWALSCY, M.–KOWALSCY, A., 2004: Kultura pierwotna – świat wiecznego dzieciństva? In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 321–326. Poznań.
[17] KOZLOWSKI, T., 2004: Sczatky dzieciece w antropologii historycznej. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 79–85. Poznań.
[18] KRENZ-NIEDBALA, M., 2004: Weaning stress jako wyznacznik stanu zdrowia, odżywienia i statusu społecznego dzieci. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 327–331. Poznań.
[19] LE GOFF, J., 2005: Kultura středověké Evropy. Praha.
[20] PAWLETA, T., 2004: Rekonstruovanie dzieciństwa w archeologii. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 87–97. Poznań.
[21] PAWLIK, J. J., 2004: Śmierć dziecka w Afryce. In: Dusza maluczka a strata ogromna, Funeralia lednickie 6 (Dzieduszycki, W.–Wrzesiński, J., edd.), 35–42 Poznań.
[22] SLIVKA, M., 1997: Dieťa na prvej a poslednej ceste. Pochovávanie detí v nádobách – The child on its first and the last way, Hieron 2, 71–83.
[23] SMETÁNKA, Z., 2003: Archeologické etudy. Osmnáct kapitol o poznávaní středověku. Praha.
[24] STLOUKAL, M., 1967: Anthropologie starých Slovanů – Die Anthropologie der alten Slawen, AR XIX, 719–724.
[25] STLOUKAL, M.–VYHNÁNEK, L., 1976: Slované z velkomoravských Mikulčic – Slawen aus dem großmährischen Mikulčice. Praha.
[26] SURDACKY, M., 2002: Dzieci porzucone w społeczenstwach dawnej Europy i Polski. In: Od narodzin do wieku dojzrałego, Dzieci i młodziéż w Polsce od średniowiecza do wieku XVIII., 169–184, Warszawa.
[27] SZÖKE, B. M., 1992: Karolingerzeitliche Gräberfeld I–II von Garabonc-Ófalu. In: Die karolingerzeit im unteren Zalatal Antaeus 21, 41–203, Budapest.
[28] UNGER, J., 2006: Pohřební ritus v 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. In: Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 25 (Malina, J., ed.), Brno.
[29] ZEREK-KLESCZ, H., 2002: Śmierć dziecka w kulturze staropolskiej. In: Od narodzin do wieku dojzrałego, Dzieci i młodziéż w Polsce od średniowiecza do wieku XVIII., 281–284. Warszawa.