Název: Ke stavební dispozici areálu bývalého benediktinského opatství v Třebíči
Variantní název:
- The layout of the former Benedictine Abbey, Třebíč
- Zur Baudisposition des Areals der ehemaligen Benediktinerabtei in Třebíč
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 1, s. 153-163
Rozsah
153-163
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128189
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Příspěvek bilancuje současný stav poznání stavebního vývoje bývalého benediktinského opatství v Třebíči na základě záchranných archeologických výzkumů a stavebněhistorických průzkumů. Předběžně informuje o doposud neznámé stavební části klášterního areálu navazující na jižní křídlo kvadratury v prostoru nad řekou Jihlavou. Stavba, prozatím interpretovaná jako převorství, byla vystavěna zřejmě v první polovině 13. století. Zanikla v důsledku válečných operací v roce 1468.
The contribution sums up the existing knowledge about the building development of the former Benedictine Abbey in Třebíč, on the basis of rescue archaeological research and building and historical research. It brings information about a previously unknown section of the monastery complex, adjoining the south wing of its quadrature in the area above the Jihlava river. The construction, identified as a priory, was probably erected in the first half of the 13th century, and ceased to exist during war campaigns in 1468.
Reference
[1] AČ XVI: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XVI (Kalousek, J., ed.). Praha 1897.
[2] AČ XVII: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XVII (Kalousek, J., ed.). Praha 1899.
[3] BORSKÝ, P., 2006: Zámek Třebíč. Severní a západní křídlo čestného dvora (předzámčí), SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[4] BORSKÝ, P., 2007: Fara Zámek č. 1 v Třebíči, SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[5] BORSKÝ, P., 2008: Dům čp. 163 (k. ú. Podklášteří) v Třebíči, SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[6] BORSKÝ, P., 2009: Zámek Třebíč. Most u severního křídla čestného dvora (předzámčí), SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[7] ČERNOUŠKOVÁ, D., 1992: Třebíč – východní křídlo bývalého kláštera, dílčí stavebněhistorické posouzení ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[8] ČERNOUŠKOVÁ, D.–BORSKÝ, P., 2001: Zámek (bývalý klášter benediktinů v Třebíči, SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[9] ČORNEJ, P.–BARTLOVÁ, M., 2007: Velké dějiny zemí koruny české. Svazek VI. 1437–1526. Praha–Litomyšl.
[10] FIŠER, R., 2001: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství. Brno.
[11] FIŠER, R., 2001a: Historický atlas měst České republiky. Svazek č. 9. Třebíč.
[12] FIŠER, R., 2004: Třebíč. Z historie benediktinského opatství. Třebíč.
[13] FIŠER, R.–NOVÁČKOVÁ, E.–UHLÍŘ, J., 2004: Třebíč. Dějiny města I. Brno.
[14] FOLTÝN, D. A KOL., 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.
[15] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha. Reprint Praha 1938.
[16] KALISTA, Z., 1970: Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Brno.
[17] KARASOVÁ, H., 1961: Archeologický výzkum v areálu bývalého benediktinského kláštera v Třebíči v letech 1959–1960 – Archäologische Forschung im Areal des ehemaligen Benediktinerklosters i Třebíč in Mähren (1959-1960), AR XIII, 740–741.
[18] KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2009: Terénní dokumentace z akce A55/2009, Třebíč zámek, rekonstrukce kanalizace a odvlhčení, ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[19] KOSMOVA KRONIKA: Kosmova kronika česká (Bláhová, M.–Fiala, Z., edd.). Praha 1975.
[20] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely. Vimperk.
[21] KUTHAN, J., 2009: Zakladatelská činnost posledních Přemyslovců. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., eds.), 418–445. Praha.
[22] KUTHAN, J., 2009a: Dvorské umění: nástup a rozkvět gotiky. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., eds.), 451–475. Praha.
[23] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.
[24] MERTHAUTOVÁ, A.–TŘEŠTÍK, D., 1984: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha.
[25] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století po předhusitského období – Die kirchlichen Institutionen Mährens und ihre Rolle bei der Entwicklung von Wirtschaft und Besiedlung seit dem 10. Jahrhundert bis in die vorhussitische Zeit, AH 10, 375–393.
[26] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2009: Morava součástí přemyslovského státu. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., eds.), 219–239. Praha.
[27] OBŠUSTA, P., 1999: Třebíč (okr. Třebíč). Intravilán obce – bývalý benediktinský klášter, PV 40 (1997–1998), 374. Brno.
[28] OBŠUSTA, P., 2001: Třebíč (okr. Třebíč). Areál zámku, baziliky sv. Prokopa a hospodářské objekty, PV 42 (2000), 251. Brno.
[29] OBŠUSTA, P., 2002: Přehled archeologických výzkumů středověkého města Třebíče, Západní Morava 6, 104–118.
[30] PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. Wien.
[31] RAZÍM, V.–ZAHRADNÍK, P., 2003: Třebíč, středověké opevnění bývalého kláštera benediktinů. Třebíč–Praha.
[32] UHLÍŘ, J., 1968: Archeologický výzkum ambitu bývalého benediktinského kláštera v Třebíči. Předběžná zpráva, VVM 20, 286–290.
[33] VÁLKA, J., 2005: Husitství na Moravě. Náboženská snášenlivost. Jan Amos Komenský. Brno.
[34] WIHODA, M., 2010: Morava v době knížecí 906–1197. Praha.
[2] AČ XVII: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XVII (Kalousek, J., ed.). Praha 1899.
[3] BORSKÝ, P., 2006: Zámek Třebíč. Severní a západní křídlo čestného dvora (předzámčí), SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[4] BORSKÝ, P., 2007: Fara Zámek č. 1 v Třebíči, SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[5] BORSKÝ, P., 2008: Dům čp. 163 (k. ú. Podklášteří) v Třebíči, SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[6] BORSKÝ, P., 2009: Zámek Třebíč. Most u severního křídla čestného dvora (předzámčí), SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[7] ČERNOUŠKOVÁ, D., 1992: Třebíč – východní křídlo bývalého kláštera, dílčí stavebněhistorické posouzení ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[8] ČERNOUŠKOVÁ, D.–BORSKÝ, P., 2001: Zámek (bývalý klášter benediktinů v Třebíči, SHP ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[9] ČORNEJ, P.–BARTLOVÁ, M., 2007: Velké dějiny zemí koruny české. Svazek VI. 1437–1526. Praha–Litomyšl.
[10] FIŠER, R., 2001: Klášter uprostřed lesa. Dvě studie o třebíčském benediktinském opatství. Brno.
[11] FIŠER, R., 2001a: Historický atlas měst České republiky. Svazek č. 9. Třebíč.
[12] FIŠER, R., 2004: Třebíč. Z historie benediktinského opatství. Třebíč.
[13] FIŠER, R.–NOVÁČKOVÁ, E.–UHLÍŘ, J., 2004: Třebíč. Dějiny města I. Brno.
[14] FOLTÝN, D. A KOL., 2005: Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha.
[15] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha. Reprint Praha 1938.
[16] KALISTA, Z., 1970: Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko. Brno.
[17] KARASOVÁ, H., 1961: Archeologický výzkum v areálu bývalého benediktinského kláštera v Třebíči v letech 1959–1960 – Archäologische Forschung im Areal des ehemaligen Benediktinerklosters i Třebíč in Mähren (1959-1960), AR XIII, 740–741.
[18] KOLAŘÍK, V.–MERTA, D.–PEŠKA, M., 2009: Terénní dokumentace z akce A55/2009, Třebíč zámek, rekonstrukce kanalizace a odvlhčení, ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[19] KOSMOVA KRONIKA: Kosmova kronika česká (Bláhová, M.–Fiala, Z., edd.). Praha 1975.
[20] KUTHAN, J., 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely. Vimperk.
[21] KUTHAN, J., 2009: Zakladatelská činnost posledních Přemyslovců. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., eds.), 418–445. Praha.
[22] KUTHAN, J., 2009a: Dvorské umění: nástup a rozkvět gotiky. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., eds.), 451–475. Praha.
[23] LÍBAL, D., 2001: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha.
[24] MERTHAUTOVÁ, A.–TŘEŠTÍK, D., 1984: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha.
[25] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století po předhusitského období – Die kirchlichen Institutionen Mährens und ihre Rolle bei der Entwicklung von Wirtschaft und Besiedlung seit dem 10. Jahrhundert bis in die vorhussitische Zeit, AH 10, 375–393.
[26] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2009: Morava součástí přemyslovského státu. In: Přemyslovci. Budování českého státu (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., eds.), 219–239. Praha.
[27] OBŠUSTA, P., 1999: Třebíč (okr. Třebíč). Intravilán obce – bývalý benediktinský klášter, PV 40 (1997–1998), 374. Brno.
[28] OBŠUSTA, P., 2001: Třebíč (okr. Třebíč). Areál zámku, baziliky sv. Prokopa a hospodářské objekty, PV 42 (2000), 251. Brno.
[29] OBŠUSTA, P., 2002: Přehled archeologických výzkumů středověkého města Třebíče, Západní Morava 6, 104–118.
[30] PROKOP, A., 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher Beziehung. Wien.
[31] RAZÍM, V.–ZAHRADNÍK, P., 2003: Třebíč, středověké opevnění bývalého kláštera benediktinů. Třebíč–Praha.
[32] UHLÍŘ, J., 1968: Archeologický výzkum ambitu bývalého benediktinského kláštera v Třebíči. Předběžná zpráva, VVM 20, 286–290.
[33] VÁLKA, J., 2005: Husitství na Moravě. Náboženská snášenlivost. Jan Amos Komenský. Brno.
[34] WIHODA, M., 2010: Morava v době knížecí 906–1197. Praha.