Název: Kozí hrádek (okr. Tábor) : předhradí, nebo hospodářské zázemí?
Variantní název:
- Kozí hrádek, Tábor district – an outer bailey or outbuildings?
- Die Burg Kozí hrádek im Bezirk Tábor – eine Vorburg, oder Wirtschaftliches Hinterland?
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 1, s. 223-242
Rozsah
223-242
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128193
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Nově provedený nedestruktivní archeologický výzkum Kozího hrádku a jeho bezprostředního ekonomického zázemí, zahrnující povrchový výzkum a kombinované geofyzikální měření, přinesl cenné informace o možné podobě a struktuře bezprostředního ekonomického zázemí nevelkého šlechtického hradu v první polovině 15. století a umožnil rámcovou interpretaci doposud identifikovaných terénních reliktů, přiléhajících k poměrně úsporně řešené dvojdílné hradní dispozici.
New non-destructive archaeological research into Kozí hrádek Castle and its immediate outbuildings, including surface research, surface exploration and combined geophysical measurements, has provided valuable information about the possible appearance and structure of the service facilities found in close proximity of this small aristocratic castle dating to the first half of the 15th century. The research has facilitated a general interpretation of terrain relicts identified so far that adjoin the quite economical layout of the two-wing castle.
Reference
[1] ANDERLE, J.–ROŽMBERSKÝ, P.–ŠVÁBEK, V., 1991: Hrad Komberk – Die Burg Komberk, CB 2, 115–124.
[2] BÍLEK, J., 1974: Josef Švehla – archeolog, Výběr z prací Historického kroužku při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 11, 89–90.
[3] CIKHART, R., 1931: Josef Švehla. K jeho sedmdesátce, Jihočeský sborník historický 4, 1–5.
[4] CIKHART, R., 1931a: Literární přehled Josefa Švehly. Bibliografický přehled, Jihočeský sborník historický 4, 27–34.
[5] ČÍŽEK, J., nedat.: Hrady a tvrze v Čechách. Sbírka plánků ulož. v archivu NZ ARÚ AV ČR v Praze získaná v roce 1989.
[6] DRDA, M., 1978: Archeologické nálezy z Kozího Hrádku – Archäologische Funde von Kozí Hrádek, AR XXX, 394–407.
[7] DURDÍK, T., 1976: Současný stav, potřeby a výhledy výzkumu hradů v Čechách – Stand, Bedarf, und Aussichten der Burgenforschung zur Zeit in Böhmen, AR XXVIII, 172–180.
[8] DURDÍK, T., 1977: Chocerady, hrad Čejchanov, okr. Benešov, Výzkumy v Čechách 1974, 60–61.
[9] DURDÍK, T., 1977a: K chronologii obytných věží českého středověkého hradu – Zur Chronologie der Wohnturme tschechischer mittelalterlicher Burgen, AH 2, 221–228.
[10] DURDÍK, T., 1977b: Zaniklý sídlištní komplex Řebřík – Die Wüstung Řebřík. In: Středověká archeologie a studium počátků měst (Richter, M., ed.), 231–235. Praha.
[11] DURDÍK, T., 1983: Hospodářské objekty a doklady výroby na hradech v povodí Berounky a severním Podbrdsku – Wirtschaftsobjekte und Produktionsbelege auf Burgen im Flussgebiet der Berounka und im nördlichen Podbrdsko, AH 8, 471–478.
[12] DURDÍK, T., 1984: České hrady. Český Těšín.
[13] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[14] DURDÍK, T., 2006: Bier und weitere alkoholische Getränke auf den Burgen. In: Alltag auf Burgen im Mittelalter. Veröffentlichugen der deutschen Burgenvereinugung e.V., Reihe B: Schriften (Hofrichter, H., ed.), 171–176. Marksburg/Braunach.
[15] DURDÍK, T.–SANKOT, P., 1983: Hrad Okoř. Roztoky.
[16] DURDÍK, T.–SUŠICKÝ, V., 2002: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Jižní Čechy. Praha.
[17] FLABARD-HÉRICHER, A.-M., 2004: Fonctions et répartition de ľespace dans la base-cour d'une fortification de frontière: Bretoncelles (Orne), XI–XV siècle, Château Gaillard 21, 79–97. Caen.
[18] FRÖHLICH, J., 1981: Nové poznatky o hrádku Křikava, Výběr z prací Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 18, 47–49.
[19] HEBER, F. A., 1847: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser I–VII. Praha.
[20] HEJNA, A., 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. Příspěvek k výzkumu opevněných sídel v severovýchodních Čechách – Die Feste auf Bradlo (Pradelberg) bei Hostinné n. L. (Arnau an der Elbe) – ein Beitrag zur Burgenforschung in Nordostböhmen, PA LXV, 365–418.
[21] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2009: "Hromové klíny" z Kozího Hrádku na Táborsku aneb "účinné" zajištění hradu před přírodní pohromou, nebo starší pravěké sídliště? – "Thunderbolts stones" from Kozí Hrádek in the Tábor district – The "effective" defence of the castle against a natural disaster of an earlier prehistoric settlement?, Kuděj 2009/1, 63–73.
[22] KROUPA, F., 1963: Kozí hrádek. Národní kulturní památka. Tábor.
[23] KÜHTREIBER, T., 2004: Wirtschaft im Schatten der Burg. Zur Bedeutung herrschaftlicher Strukturen im unmittelbaren topographischen Kontext mittelalterlicher Burgen, Château Gaillard 21, 163–177. Caen.
[24] LÍSKOVEC, F., 1931: Jos. Švehla – archeolog, Jihočeský sborník historický 4, 5–13.
[25] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1. Praha.
[26] MENCLOVÁ, D., 1972a: České hrady 2. Praha.
[27] MEYER, W., 2004: Vorburgen. Bemerkungen zur topographisch-baulichen, funktionellen Vielfalt sowie zur terminologischen Unschärfe, Château Gaillard 21, 215–227. Caen.
[28] MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J., 1985: Bibliografie jihočeské archeologické literatury 1817–1980. České Budějovice.
[29] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[30] SEDLÁČEK, A., 1882–1927: Hrady, zámky a tvrze království českého I–XV. Praha.
[31] SKLENÁŘ, K.–SKLENÁŘOVÁ, Z., 2005: Bibliografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[32] ŠVEHLA, J., 1899: Zpráva o vykopávání ve zříceninách Kozího r. 1899, Zpráva o činnosti kuratoria městského Musea v Táboře za rok 1899, 3-13
[33] ŠVEHLA, J., 1910: Kozí Hrádek (Přehled nynějšího stavu zřícenin), Jihočeský kraj 1, 12–15.
[34] ŠVEHLA, J., 1915: Kozí Hrádek. Tábor.
[35] ŠVEHLA, J., 1920: Kozí. Tábor.
[36] TOMCZAK, A.–OHRYZKO-WŁODARSKA, C.–WŁODARCZYK, J., 1961: Lustracja wojewodztw Wielkopolskich i Kujawskich. Warszawa.
[37] ÚLOVEC, J., 1994: Zaniklý hrad Křečov. Příspěvek k jeho dějinám a architektonické podobě, Sborník okresního archivu v Lounech VII, 43–63.
[38] ÚLOVEC, J., 1998: Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb.
[39] ÚLOVEC, J.–JÁNSKÝ, J., 2000: Hrad Gutštejn – Die Burg Guttenstein, Západočeský sborník Historický 6, 75–102.
[2] BÍLEK, J., 1974: Josef Švehla – archeolog, Výběr z prací Historického kroužku při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 11, 89–90.
[3] CIKHART, R., 1931: Josef Švehla. K jeho sedmdesátce, Jihočeský sborník historický 4, 1–5.
[4] CIKHART, R., 1931a: Literární přehled Josefa Švehly. Bibliografický přehled, Jihočeský sborník historický 4, 27–34.
[5] ČÍŽEK, J., nedat.: Hrady a tvrze v Čechách. Sbírka plánků ulož. v archivu NZ ARÚ AV ČR v Praze získaná v roce 1989.
[6] DRDA, M., 1978: Archeologické nálezy z Kozího Hrádku – Archäologische Funde von Kozí Hrádek, AR XXX, 394–407.
[7] DURDÍK, T., 1976: Současný stav, potřeby a výhledy výzkumu hradů v Čechách – Stand, Bedarf, und Aussichten der Burgenforschung zur Zeit in Böhmen, AR XXVIII, 172–180.
[8] DURDÍK, T., 1977: Chocerady, hrad Čejchanov, okr. Benešov, Výzkumy v Čechách 1974, 60–61.
[9] DURDÍK, T., 1977a: K chronologii obytných věží českého středověkého hradu – Zur Chronologie der Wohnturme tschechischer mittelalterlicher Burgen, AH 2, 221–228.
[10] DURDÍK, T., 1977b: Zaniklý sídlištní komplex Řebřík – Die Wüstung Řebřík. In: Středověká archeologie a studium počátků měst (Richter, M., ed.), 231–235. Praha.
[11] DURDÍK, T., 1983: Hospodářské objekty a doklady výroby na hradech v povodí Berounky a severním Podbrdsku – Wirtschaftsobjekte und Produktionsbelege auf Burgen im Flussgebiet der Berounka und im nördlichen Podbrdsko, AH 8, 471–478.
[12] DURDÍK, T., 1984: České hrady. Český Těšín.
[13] DURDÍK, T., 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[14] DURDÍK, T., 2006: Bier und weitere alkoholische Getränke auf den Burgen. In: Alltag auf Burgen im Mittelalter. Veröffentlichugen der deutschen Burgenvereinugung e.V., Reihe B: Schriften (Hofrichter, H., ed.), 171–176. Marksburg/Braunach.
[15] DURDÍK, T.–SANKOT, P., 1983: Hrad Okoř. Roztoky.
[16] DURDÍK, T.–SUŠICKÝ, V., 2002: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků. Jižní Čechy. Praha.
[17] FLABARD-HÉRICHER, A.-M., 2004: Fonctions et répartition de ľespace dans la base-cour d'une fortification de frontière: Bretoncelles (Orne), XI–XV siècle, Château Gaillard 21, 79–97. Caen.
[18] FRÖHLICH, J., 1981: Nové poznatky o hrádku Křikava, Výběr z prací Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 18, 47–49.
[19] HEBER, F. A., 1847: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser I–VII. Praha.
[20] HEJNA, A., 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. Příspěvek k výzkumu opevněných sídel v severovýchodních Čechách – Die Feste auf Bradlo (Pradelberg) bei Hostinné n. L. (Arnau an der Elbe) – ein Beitrag zur Burgenforschung in Nordostböhmen, PA LXV, 365–418.
[21] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2009: "Hromové klíny" z Kozího Hrádku na Táborsku aneb "účinné" zajištění hradu před přírodní pohromou, nebo starší pravěké sídliště? – "Thunderbolts stones" from Kozí Hrádek in the Tábor district – The "effective" defence of the castle against a natural disaster of an earlier prehistoric settlement?, Kuděj 2009/1, 63–73.
[22] KROUPA, F., 1963: Kozí hrádek. Národní kulturní památka. Tábor.
[23] KÜHTREIBER, T., 2004: Wirtschaft im Schatten der Burg. Zur Bedeutung herrschaftlicher Strukturen im unmittelbaren topographischen Kontext mittelalterlicher Burgen, Château Gaillard 21, 163–177. Caen.
[24] LÍSKOVEC, F., 1931: Jos. Švehla – archeolog, Jihočeský sborník historický 4, 5–13.
[25] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1. Praha.
[26] MENCLOVÁ, D., 1972a: České hrady 2. Praha.
[27] MEYER, W., 2004: Vorburgen. Bemerkungen zur topographisch-baulichen, funktionellen Vielfalt sowie zur terminologischen Unschärfe, Château Gaillard 21, 215–227. Caen.
[28] MICHÁLEK, J.–FRÖHLICH, J., 1985: Bibliografie jihočeské archeologické literatury 1817–1980. České Budějovice.
[29] NEUSTUPNÝ, E., 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[30] SEDLÁČEK, A., 1882–1927: Hrady, zámky a tvrze království českého I–XV. Praha.
[31] SKLENÁŘ, K.–SKLENÁŘOVÁ, Z., 2005: Bibliografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha.
[32] ŠVEHLA, J., 1899: Zpráva o vykopávání ve zříceninách Kozího r. 1899, Zpráva o činnosti kuratoria městského Musea v Táboře za rok 1899, 3-13
[33] ŠVEHLA, J., 1910: Kozí Hrádek (Přehled nynějšího stavu zřícenin), Jihočeský kraj 1, 12–15.
[34] ŠVEHLA, J., 1915: Kozí Hrádek. Tábor.
[35] ŠVEHLA, J., 1920: Kozí. Tábor.
[36] TOMCZAK, A.–OHRYZKO-WŁODARSKA, C.–WŁODARCZYK, J., 1961: Lustracja wojewodztw Wielkopolskich i Kujawskich. Warszawa.
[37] ÚLOVEC, J., 1994: Zaniklý hrad Křečov. Příspěvek k jeho dějinám a architektonické podobě, Sborník okresního archivu v Lounech VII, 43–63.
[38] ÚLOVEC, J., 1998: Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb.
[39] ÚLOVEC, J.–JÁNSKÝ, J., 2000: Hrad Gutštejn – Die Burg Guttenstein, Západočeský sborník Historický 6, 75–102.