Název: Zaniklá středověká vesnice Roudnička – "Mořina" pod Plešivcem (okr. Příbram)
Variantní název:
- The defunct mediaeval village of Roudnička – Mořina location, below Plešivec (Příbram district)
- Die mittelalterliche Dorfwüstung Roudnička – Lage "Mořina" pod Plešivcem (Bezirk Příbram)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 2, s. 387-394
Rozsah
387-394
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128210
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek podává stručnou zprávu o revizním výzkumném projektu "první archeologicky zkoumané zaniklé středověké vesnice v Čechách", známé dnes jako "Mořina". Lokalita byla objevena ke konci 19. století, částečně odkryta a interpretována jako slovanský mohylník. Patří do okruhu několika málo památek v Čechách, pro které se dochovalo kartografické znázornění. Revize sestávala z kritického zhodnocení provedeného výzkumu, z rešerše písemných a kartografických pramenů, jejíž součástí bylo ztotožnění lokality s písemně dochovanou zaniklou středověkou vsí Roudnička. Dále byl uskutečněn geodeticko-topografický průzkum a nově i testovány přírodovědné metody, s cílem rozšířit základnu poznatků o neagrární výrobě ve vesnickém prostředí.
The article sums up a revision of the "first archeologically explored defunct mediaeval village in the Czech lands", known today as Mořina. The location was disclosed in the late 19th century, partially unearthed and interpreted as a Slavic barrow site. It is one of the few sites in the Czech lands for which cartographical evidence has survived. The revision involved critical assessment of previous work, as well as further research into written and cartographical evidence, part of which was the identification of the location with the defunct mediaeval village of Roudnička conveyed by written sources. Geodetic and topographical research was carried out and innovative natural-history approaches evaluated, with the objective of expanding knowledge of non-agricultural production in a rural environment.
Note
Tento výstup vznikl v rámci projektu "Problém času v humanitních a sociálních vědách" řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prostředků specifického vysokoškolského výzkumu na rok 2010 pod číslem 261107.
Reference
[1] AČ XXX: Archiv český XXX. Registra vejpovědní mezní úřadu nejvyššího purkrabství Pražského z let 1508–1577 (Schulz, V., ed.). Praha 1913.
[2] DZV 45: Desky zemské Království českého 45, rkp. ulož. v Národním archivu.
[3] DZV 141: Desky zemské Království českého 141, rkp. ulož. v Národním archivu.
[4] JOSEFSKÝ KATASTR: Fond josefský katastr, rkp. ulož. v Národním archivu, inv. č. 5778.
[5] STABILNÍ KATASTR: Fond stabilní katastr 1839–1840. Císařské otisky stabilního katastru (inv. č. 6399, 0214, 6479, 0207, 3952, 0142), rkp. ulož. v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze.
[6] LESNÍ MAPA: Lesní záměrná mapa, rkp. ulož. ve Státním oblastním archivu v Praze, fond velkostatek Hořovice, č. 3950.
[7] PŮDNÍ MAPA: Půdní mapa: List 12-43 (Dobříš), 1 : 50 000, čistý list bez topografického podkladu, rkp. ulož. v archivu České geologické služby v Praze, MO 40 J. Ústřední ústav geologický, Praha.
[8] GEOLOGICKÁ MAPA, 1986: Geologická mapa ČSR (Havlíček, V., ed.). List 12-34 (Hořovice), 1 : 50 000. Ústřední ústav geologický, Praha.
[9] ANDERLE, J.–NOVÁČEK, K., 1990: Zaniklý středověký sídelní komplex Neslívy – Der abgekommene mittelalterliche Siedlungskomplex Neslívy, AH 15, 251–260.
[10] AXAMIT, J., 1920–21: Výlet na Plešivec u Jinec – Une excursion à Plešivec près Jince, PA XXXII, 229–230.
[11] HOFMANN, G., 1981: Staré železářství na Podbrdsku, Vlastivědný sborník Podbrdska 19. Příbram.
[12] JELÍNEK, B., 1882: O Plešivci a jeho nejbližším okolí v době předhistorické, PA XII, 85–90.
[13] JELÍNEK, B., 1896: Materialen zur Vorgeschichte und Volkskunde Böhmens. III. Theil. Plešivec und seine Umgebung in der Vorgeschichte, Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien XXVI, 196–236.
[14] KLÁPŠTĚ, J.–SMETÁNKA, Z., 1975: Archeologie a česká vesnice 10.–13. století – Die Archäologie und das böhmische Dorf des 10.–13. Jahrhundert, AR 27, 286–296.
[15] KORBOVÁ PROCHÁZKOVÁ, L., 2009: Zaniklá středověká vesnice "Mořina" u Běštína, o. Příbram, rkp. bakalářské diplomové práce ulož. na Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK Praha.
[16] NOVÁČEK, K., 1995: Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku, Podbrdsko 2, 7–37.
[17] PÍČ, J. L., 1909: Čechy za doby knížecí. Starožitnosti země české III. Praha.
[18] PITTEROVÁ, A., 1967: Několik poznámek k prvnímu archeologickému výzkumu středověké vesnice v Čechách – Einige Anmerkungen zur ersten archäologischen Forschung des mittelalterlichen Dorfes in Böhmen, Český lid LIV, 327–333.
[19] SKLENÁŘ, K., 1983: Lidoví archeologové v kraji pod Plešivcem. In: Vlastivědný sborník Podbrdska 25 (Polák, S., ed.), 73–95. Příbram.
[20] SMETÁNKA, Z.–SCHEUFLER, V., 1963: První archeologický výzkum středověké vesnice v Čechách – Die erste archäologische Durchforschung eines mittelalterlichen Dorfes in Böhmen, Český lid L, 231–236.
[2] DZV 45: Desky zemské Království českého 45, rkp. ulož. v Národním archivu.
[3] DZV 141: Desky zemské Království českého 141, rkp. ulož. v Národním archivu.
[4] JOSEFSKÝ KATASTR: Fond josefský katastr, rkp. ulož. v Národním archivu, inv. č. 5778.
[5] STABILNÍ KATASTR: Fond stabilní katastr 1839–1840. Císařské otisky stabilního katastru (inv. č. 6399, 0214, 6479, 0207, 3952, 0142), rkp. ulož. v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze.
[6] LESNÍ MAPA: Lesní záměrná mapa, rkp. ulož. ve Státním oblastním archivu v Praze, fond velkostatek Hořovice, č. 3950.
[7] PŮDNÍ MAPA: Půdní mapa: List 12-43 (Dobříš), 1 : 50 000, čistý list bez topografického podkladu, rkp. ulož. v archivu České geologické služby v Praze, MO 40 J. Ústřední ústav geologický, Praha.
[8] GEOLOGICKÁ MAPA, 1986: Geologická mapa ČSR (Havlíček, V., ed.). List 12-34 (Hořovice), 1 : 50 000. Ústřední ústav geologický, Praha.
[9] ANDERLE, J.–NOVÁČEK, K., 1990: Zaniklý středověký sídelní komplex Neslívy – Der abgekommene mittelalterliche Siedlungskomplex Neslívy, AH 15, 251–260.
[10] AXAMIT, J., 1920–21: Výlet na Plešivec u Jinec – Une excursion à Plešivec près Jince, PA XXXII, 229–230.
[11] HOFMANN, G., 1981: Staré železářství na Podbrdsku, Vlastivědný sborník Podbrdska 19. Příbram.
[12] JELÍNEK, B., 1882: O Plešivci a jeho nejbližším okolí v době předhistorické, PA XII, 85–90.
[13] JELÍNEK, B., 1896: Materialen zur Vorgeschichte und Volkskunde Böhmens. III. Theil. Plešivec und seine Umgebung in der Vorgeschichte, Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien XXVI, 196–236.
[14] KLÁPŠTĚ, J.–SMETÁNKA, Z., 1975: Archeologie a česká vesnice 10.–13. století – Die Archäologie und das böhmische Dorf des 10.–13. Jahrhundert, AR 27, 286–296.
[15] KORBOVÁ PROCHÁZKOVÁ, L., 2009: Zaniklá středověká vesnice "Mořina" u Běštína, o. Příbram, rkp. bakalářské diplomové práce ulož. na Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK Praha.
[16] NOVÁČEK, K., 1995: Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku, Podbrdsko 2, 7–37.
[17] PÍČ, J. L., 1909: Čechy za doby knížecí. Starožitnosti země české III. Praha.
[18] PITTEROVÁ, A., 1967: Několik poznámek k prvnímu archeologickému výzkumu středověké vesnice v Čechách – Einige Anmerkungen zur ersten archäologischen Forschung des mittelalterlichen Dorfes in Böhmen, Český lid LIV, 327–333.
[19] SKLENÁŘ, K., 1983: Lidoví archeologové v kraji pod Plešivcem. In: Vlastivědný sborník Podbrdska 25 (Polák, S., ed.), 73–95. Příbram.
[20] SMETÁNKA, Z.–SCHEUFLER, V., 1963: První archeologický výzkum středověké vesnice v Čechách – Die erste archäologische Durchforschung eines mittelalterlichen Dorfes in Böhmen, Český lid L, 231–236.