Název: Zhodnocení kovových artefaktů z Nedakonic : příspěvek k lokalizaci husitského Nového Tábora
Variantní název:
- The assessment of metal artefacts from Nedakonice : contribution to the localisation of the Nový Tábor Hussite settlement
- Auswertung von Eisenartefakten aus Nedakonice : ein Beitrag zur Lokalisierung des hussitischen Neu Tabor
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 2, s. 485-521
Rozsah
485-521
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128217
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie se v krátkosti zabývá historií centra radikálního husitství na jihovýchodní Moravě, jež Vavřinec z Březové ve své kronice nazývá "Novým Táborem", a na základě rozboru železných artefaktů získaných v průběhu času v místní poloze "Sádky" v Nedakonicích se pokouší přispět ke konečnému řešení otázky lokalizace tohoto vojenského tábora, která doposud kolísá mezi Nedakonicemi a Uherským Ostrohem. Díky přítomnosti většího počtu militarií předkládaná práce pak spíše vychyluje misky pomyslných vah na stranu prvně jmenované obce.
The study briefly conveys the history of a centre of the radical Hussite movement in south-eastern Moravia, referred to by Vavřinec of Březová in his chronicle as "Nový Tábor". On the basis of an analysis of iron artefacts from the Sádky location, Nedakonice, the author contributes to resolving the question of the location of this military camp, sought between Nedakonice and Uherský Ostroh. Due to the presence of a large number of militaria, the article tips the balance in favour of Nedakonice.
Reference
[1] AČ XIII: Archiv český čili staré písemné památky české a moravské XIII. (Čelakovský, J., ed.). Praha 1894.
[2] AČ XXXVIII: Archiv český XXXVIII. Popravčí a psanecké zápisy jihlavské (Hoffmann, F., ed.). Praha 2000.
[3] FRB V: Fontes rerum Bohemicarum V (Emler, J., ed.). Praha 1893.
[4] PEŠINA Z ČECHORODU, Tomáš, 1663: Předchůdce Morawopisu. Praha.
[5] PEŠINA Z ČECHORODU 1667: Mars Moravicus. Pragae.
[6] ALEKSIĆ, M., 2007: Mediaeval Swords from Southeastern Europe. Material from 12th to 15th Century. Belgrade.
[7] BALETKA, T., 2000: Uherský Ostroh ve vírech husitských proudů. In: Uherský Ostroh (Balteka, T., ed.), 51–60. Uherský Ostroh.
[8] BARTLOVÁ, M., 2001: Poctivé obrazy. Deskové malířství v Čechách a na Moravě 1400–1460. Praha.
[9] BARTOŠ, F. M., 1920: Z husitského i bratrského dějepisectví IV. Z nových i starých spisů Vavřince z Březové, Časopis Českého musea XCIV, 193–203.
[10] BARTOŠ, F. M., 1966: Husitská revoluce II. Vláda bratrstev a její pád 1426–1437. Praha.
[11] BAXA, P., 1981: Podkúvanie na Slovensku v 11.–13. storočí, SlA XXIX, 425–443.
[12] BAXA, P., 1982: K vývoju podkúvania na Slovensku v 16.–17. storočí, AH 7, 495–498.
[13] BELCREDI, L., 1983: Zemědělské a řemeslnické nástroje na zaniklých středověkých osadách, AH 8, 411–422.
[14] BELCREDI, L., 1988: Užití kovu ve středověké osadě. Výsledky dosavadního archeologického výzkumu zaniklé středověké osady Bystřec, AH 13, 459–485.
[15] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů, AH 14, 437–472.
[16] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi Bystřece 1975–2005. Brno.
[17] BENEŠ, J.–KUBŮ, F.–TÖRÖK, J., 1995: Soubor militárií z počátku třicetileté války z Volarských šancí, AR XLVII, 461–480.
[18] BLÁHOVÁ, M., 1979: Vavřinec z Březové. Husitská kronika a Píseň o vítězství u Domažlic. Praha.
[19] BOČEK, B., 1938: Podzemní Velehrad. Vykopávky roku 1938. Velehrad.
[20] BORÁK, F., 1948: Bánov. Příspěvek k historii dolnomoravského úvalu v 10. až 13. století, VVM III, 1–42.
[21] BORN, W., 1940: Schuhmoden im 17. und 18. Jahrhundert, Ciba-Rundschau 43, 1580–1584.
[22] BRACHTL, Z., 1995: Kovové a kostěné předměty z hradu Kaltenštejna. Fond muzea v Jeseníku a zámeckého muzea v Javorníku. Šumperk.
[23] BRANDL, V., 1877: Spor o biskupství Olomucké a počátky husitství na Moravě, ČMM IX, 29–61.
[24] BRANDL, V., 1892: Kniha pro každého Moravana. Brno.
[25] BRETHOLZ, B., 1893: Die Übergabe Mährens an Herzog Albrecht V. von Österreich im Jahre 1433. Bei träge zur Geschichte der Hussitenkriege in Mähren, Archiv für österreichische Geschichte LXXX/2, Wien.
[26] BURIAN, V., 1965: Nálezy z kartuzie a husitského opevnění v Dolanech (výzkum 1963). Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 6. Olomouc.
[27] BURIAN, V., 1971: Výzkum hradu Tepence, obec Jívová, okr. Olomouc, roku 1970, PV 1970, 65–68.
[28] BURIAN, V., 1979: Rozbor nálezů hřebů z hradu Tepence u Jívového a kartouzky v Dolanech (1340–1425), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 202, 21–31.
[29] BURIAN, V., 1981: Nálezy jezdeckých třmenů z období 1340–1425 na hradě Tepenci a v dolanské Kartouzce, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 212, 25–28.
[30] BURIAN, V., 1982: Jezdecké ostruhy posádek na Tepenci a Kartouzce, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 218, 23–29.
[31] BURIAN, V., 1984: Rozbor nálezů podkov z hradu Tepence a husitského opevnění Kartouzka (1340–1425), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 228, 12–17.
[32] CONSTANTINESCU, N., 1972: Coconi. Un sat din Cîmpia Românâ în epoca lui Mircea cel Bătrîn. Studiu arheologic şi istoric. Bucureşti.
[33] ČAPLOVIČ, D., 1983: Stredoveké zaniknuté dedinské osídlenie na východnom Slovensku, SlA XXXI, 357–413.
[34] ČECHURA, J., 1981: Příspěvek k dějinám velehradského kláštera v éře přemyslovské, ČMM C, 127–141.
[35] ČECHURA, J., 2000: České země v letech 1378–1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha.
[36] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Jejich rozsídlení, památky a dějiny. Brno.
[37] ČIŽMÁŘ, J., 1933: Dějiny a paměti města Vizovic. Vizovice.
[38] ČORNEJ, P., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437. Praha–Litomyšl.
[39] DENKSTEIN, V., 1951: O archeologický výzkum husitských lokalit, ČNM A CXX, 107–115.
[40] DOHNALOVÁ, M., 1982: K problematice velehradských románských portálů a kamenických značek, VVM XXXIV, 55–68.
[41] DOMEČKA, L., 1902: Nálezy "Na hradě" v Hradci Králové, PA XIX, 529–532.
[42] DOSTÁL, B., 1986: Archeologie. In: Sborník k 70. výročí trvání Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Slovácko XXVII, 9–52.
[43] DRAGOUN, Z., 1992: Klíče z domu čp. 241/I v Husově ulici na Starém Městě pražském, Sborník Společnosti přátel starožitností 3, 59–66.
[44] DRDA, M., 1978: Soubor nálezů ze Sezimova Ústí, Husitský Tábor I, 7–44.
[45] DRDA, M., 1978a: Archeologické nálezy z Kozího Hrádku, AR XXX, 394–407.
[46] DRDA, M., 1978b: Archeologický výzkum čp. 279 v Táboře, AR XXX, 76–86.
[47] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 16. století, nepubl. diplomová práce na ÚAM FF MU Brno.
[48] DURDÍK, T., 1972: K problematice středověkých šipek v Československu. In: Zpravodaj vojenské historie II, 4–6; III, 5–9.
[49] DURDÍK, T., 1982: Nálezy z hradu Týřova II. Katalog starších sbírek. Zprávy Československé společnosti archeologické při čs. akademii věd 24. Praha.
[50] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírky Okresního muzea v Chrudimi. Chrudim.
[51] DVOŘÁK, R., 1899: Vlastivěda moravská. Dějiny Moravy. Brno.
[52] DVOŘÁK, R., 1906: Dějiny markrabství moravského. Brno.
[53] FALKE, J., 1888: Römisch Kaiserlicher Majestät Kriegsvölker im Zeitalter der Landsknechte. Wien.
[54] FEUSTEL, R.–HERRMANN, K.-H.–SCHADE, W.–SUHLE, A., 1961: Die wüste Kapelle Glasbach am Rennsteig, Alt–Thüringen V, 223–279. Weimar.
[55] FIALOVÁ, V., 1952: Tábor moravských husitů v Nedakunicích, ČMMZ XXXVII, 346–359.
[56] FIALOVÁ, V., 1955: Po stopách moravského táborství, ČMMZ XL, 147–161.
[57] FIALOVÁ, V., 1956: Doklady husitské tradice v Přibicích nad Táborem, ČMMZ XLI, 121–134.
[58] FIALOVÁ, V., 1965: Pečetítko ze zaniklé tvrze Arnoltovice. Příspěvek k historii husitství na Moravě, VVM XVII, 131–141.
[59] FIORATO, V.–BOYLSTON, A.–KNÜSEL, CH., 2000: Blood red Roses. The archaeology of mass grave from the Battle of Towton AD 1461. Oxford.
[60] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998: Chrudim v pravěku a středověku. Obrázky každodenního života. Chrudim.
[61] FÜRYOVÁ, K., 1987: Neskoro stredoveká fáza zaniknutej osady Somkút, AH 12, 189–202.
[62] FÜSSEL, S., 2001: Hartmann Schedel. Chronicle of the world. The complete and annotated Nuremberg Chronicle of 1493. Köln–London–Madrid–New York–Paris–Tokyo.
[63] GŁOSEK, M., 1973: Znaki i napisy na mieczach średniowiecznych w Polsce. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[64] GŁOSEK, M., 1985: Miecze środkowoeuropejskie z X–XV w. Warszawa.
[65] GŁOSEK, M., 1996: Późnośredniowieczna broń obuchowa w zbiorach polskich. Warszawa–Łódź.
[66] GŁOSEK, M.–NADOLSKI, A., 1970: Miecze średniowieczne z ziem polskich. Łódź.
[67] GOŠ, V., 1972: Severní Morava za vlády Přemyslovců, SM 22, 15–24. Šumperk.
[68] GOŠ, V., 1976: Soubor železných předmětů a zbroje z hradu Rychleb, VVM XXVIII, 270–274.
[69] GRYGIEL, R., 1992: Zarembowie z Jarocina w świetle źródeł archeologicznych i historycznych. Łódź.
[70] HABOVŠTIAK, A., 1960: Dva zaniknuté románske kostoly na Baratke pri Leviciach, AR XII, 356–358, 373–381.
[71] HABOVŠTIAK, A., 1961: Príspevok k poznaniu našej nížinnej dediny v XI.–XIII. storočí, SlA IX, 451–482.
[72] HABOVŠTIAK, A., 1971: Hmotná kultúra stredovekých dedín vo svetle doterajšieho archeologického výskumu na Slovensku, Agrikultúra 10, 7–28.
[73] HANÁK, K., 1932: Po stopách zašlých hradisk na půdě staroslovanského Velehradu I., Sborník velehradský NŘ III, 5–9.
[74] HANÁK, K., 1933: Výroční zpráva o činnosti spolku, Sborník velehradský NŘ IV, 4–6.
[75] HANĚL, L., 1897: Práce uměleckého zámečníka a kováře od století jedenáctého až po naši dobu. Hradec Králové.
[76] HEJNA, A., 1959: Nový doklad středověkého osídlení na Sedlčansku, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 3, 42–56.
[77] HEJNA, A., 1962: Soubor nálezů z hrádku Bolkova v severovýchodních Čechách, PA LIII, 455–471.
[78] HEJNA, A., 1964: Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách, PA LV, 178–221.
[79] HEJNA, A., 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. Příspěvek k výzkumu opevněných sídel v severovýchodních Čechách, PA LXV, 365–418.
[80] HEJNA, A., 1983: Kovový nálezový inventář z hradu Vizmburku, k. ú. Havlovice, o. Trutnov. Předběžná informativní zpráva, AH 8, 491–501.
[81] HEŘMANSKÝ, F., 1954: Vavřinec z Březové. Husitská kronika. Praha.
[82] HILCZERÓWNA, Z., 1956: Ostrogi polskie z X–XIII wieku. Poznań.
[83] HLAVINKA, K., 1947: O starém Kyjově. Kyjov.
[84] HOFFMANN, F., 1967: K prehistorii moravských táborů, ČMM LXXXVI, 202–218.
[85] HOFFMANN, F., 1967a: K počátkům Tábora, ČsČH XV, 103–120.
[86] HOFFMANN, F., 1981: Morava na cestě k husitské revoluci, Husitský Tábor IV, 57–68.
[87] HOFFMANN, F., 1984: Morava před husitskou revolucí, ČMMZ LXIX, 49–78.
[88] HOFFMANN, F., 1985: Morava před husitskou revolucí (Dokončení), ČMMZ LXX, 103–136.
[89] HOFFMANN, F., 1987: Bojové družiny před husitskou revolucí ve východních Čechách, ČsČH XXXV, 75–103.
[90] HOFFMANN, F., 1990: Nový výklad husitství na Moravě, ČČH 88, 723–735.
[91] HOLL, I., 1983: Ausgrabungen im Dorf Sarvaly. Wüstungsursachen, Hausgrundrisse, ökonomische und soziale Gliederung im Spiegel archäologischer Funde. In: Mittelalterliche Wüstungen in Niederösterreich. Vorträge und Diskussionen des dritten Symposiums des Niederösterreichischen Institutes für Landeskunde Bildungshaus Groβruβbach, 5.–7. Juli 1982 (Feigl, H.–Kusternig, A., edd.), 216–229. Wien.
[92] HOLL, I.–PARÁDI, N., 1982: Das mittelalterliche Dorf Sarvaly. Budapest.
[93] HOMOLKA, J.–KESNER, L., 1964: České umění gotické. Katalog Národní galerie. Praha.
[94] HORSÁK, A., 1938: Záhadný nápis náhrobku na Velehradě, Sborník velehradský NŘ VIII, 40–45.
[95] HOSÁK, L., 1925: Počátky husitství na Moravském Slovensku, Zahrada Moravy II, 20–23. Uherské Hradiště.
[96] HOSÁK, L., 1937: Uherský Ostroh ve válkách husitských, ČSPS XLIII, 23–29.
[97] HOSÁK, L., 1955: Husitské období v dějinách Gottwaldovského kraje, Zprávy Krajského musea v Gottwaldově I, 1–5.
[98] HOSÁK, L., 1969: Hradišťsko do poloviny 14. století, Slovácko X–XI, 115–130.
[99] HOSÁK, L., 1972: Uherský Brod za husitských válek. In: Uherský Brod. Minulost i současnost slováckého města (Zemek, M., ed.,), 67–70. Brno.
[100] HOŠEK, J., 2003: Metalografie ve službách archeologie. Praha.
[101] HOŠEK, J., 2006: Metalografie železných předmětů ze semonické tvrze ve světle studovaných výkovů ze středověkých tvrzí, vesnic a měst, PA XCVII, 265–320.
[102] HRUBÝ, F., 1927: Selské a panské inventáře v době předbělohorské, ČČH 33, 21–59, 263–306.
[103] HRUBÝ, V., 1941: Osídlení uh. hradištského okresu v době hradištní, Sborník velehradský NŘ XII, 55–64.
[104] HRUBÝ, V., 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě, PA XLVIII, 118–217.
[105] HRUBÝ, V., 1958: Klíče z doby hradištní na Moravě, ČNM A XLIII, 49–66.
[106] HRUBÝ, V., 1959: Velkomoravské hradisko sv. Klimenta u Osvětiman, ČMMZ XLIV, 19–59.
[107] HRUBÝ, V., 1961: Velkomoravské hradisko sv. Kliment u Osvětiman. Brno.
[108] HRUBÝ, V.–HOCHMANOVÁ, V.–KALOUSEK, F.–PAVELČÍK, J., 1956: Přehled nejvýznamnějších archeologických lokalit Gottwaldovského kraje I. Zprávy Krajského musea v Gottwaldově, 63–66.
[109] HUML, V., 1967: Zaniklá tvrz Semonice. Fontes Musei Reginaehradensis. Supplementum II. Hradec Králové.
[110] HUML, V., 1978: Chodovská tvrz v proměnách staletí. Archeologický výzkum zámečku v Praze 4 Chodově. Acta Musei Pragensis 78. Praha.
[111] HUML, V., 1980: K zanikání sídel nižší šlechty na Táborsku v období husitského revolučního hnutí, AH 5, 283–299
[112] HURT, R., 1934: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I (1205–1650). Olomouc.
[113] HURT, R., 1938: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě II (1650–1784). Olomouc.
[114] HURT, R., 1967: Počátky velehradského kláštera, ČMMZ LII, 87–115.
[115] HURT, R., 1970: Politické dějiny. Doba předbělohorská. In: Vlastivěda moravská. Kyjovsko (Hurt, R., ed.), 90–100. Brno.
[116] HURT, R.–SVOBODA, K., 1940: Hrad Cimburk u Koryčan. Přerov.
[117] HUSA, V.–PETRÁŇ, J.–ŠUBRTOVÁ, A., 1967: Homo faber. Pracovní motivy ve starých vyobrazeních. Praha.
[118] JAN, L., 2002: Strážnice od počátku husitství do konce 15. století. In: Strážnice. Kapitoly z dějin města (Pajer, J., ed.), 61–75. Strážnice.
[119] JANSKÁ, E., 1963: Archeologický výzkum hradu Sión, AR XV, 220–247.
[120] JANSKÁ, E., 1965: Hrad Jana Roháče z Dubé Sión, Sborník Oblastního muzea v Kutné Hoře – A 6/7, 5–72.
[121] JUROK, J., 1998: Moravský severovýchod v epoše husitské revoluce. Nový Jičín.
[122] KADLEC, J., 1949: Dějiny kláštera Svaté koruny 1263–1785. České Budějovice.
[123] KAJZER, L.–RYCHTER, M., 1997: Zespół średniowiecznych militariów z Nowego Korczyna, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XLV, 145–159.
[124] KALMÁR, J., 1971: Régi magyar fegyverek. Budapest.
[125] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śłasku w X–XIV wieku. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[126] KIRPIČNIKOV, A. N., 1973: Snarjaženije vsadnika i věrchovogo konja na Rusi IX–XIII vv. Archeologija SSSR. Svod archeologičeskich istočnikov E1-36. Leningrad.
[127] KIRPIČNIKOV, A. N., 1973a: O vremeni pojavlenija špory so zvezdočkoj na territorii drevnej Rusi, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXI, 299–304.
[128] KIRPIČNIKOV, A. N., 1986: Russische Waffen des 9.–15. Jahrhunderts, Waffen- und Kostümkunde 28. Band, 85–129.
[129] KLÍMA, B., 1975: Rozbor hřebů z velkomoravského hradiště v Mikulčicích, AR XXVII, 140–150.
[130] KLÍMA, B., 1983: Železné skoby z Mikulčic, AR XXXV, 172–188.
[131] KOHOUTEK, J., 1996: Nové objevy v areálu velehradského kláštera, Slovácko XXXVIII, 119–137.
[132] KOŁODZIEJSKI, S., 1985: Les éperons a molette du territoire de la Petite Pologne au Moyen Âge. In: Mémoires Archéologiques (Kokowski, A., ed.), 161–179. Lublin.
[133] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie), AH 29, 523–547.
[134] KOÓŠOVÁ, P., 2007 Ku klasifikácii neskorostredovekých a včasnonovovekých ostrôh z územia Slovenska, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica XXV, 257–276.
[135] KOUŘIL, P., 1979: Archeologické nálezy z hradu Templštejnu (železné předměty), AH 4, 129–140.
[136] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno–Opava.
[137] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2002: Česká kastelologie na rozcestí?, AH 27, 21–35.
[138] KRAJÍC, R., 1980: Příspěvek k dokumentaci některých zaniklých středověkých osad na Táborsku, AH 5, 165–172.
[139] KRAJÍC, R., 1984: Současný stav poznání hmotné kultury středověké vesnice na Táborsku, Husitský Tábor 6–7, 47–82. Tábor.
[140] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska, AH 16, 324–344.
[141] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I–II. Praha–Sezimovo Ústí–Tábor.
[142] KRZYSZOWSKI, A.–MICHALAK, A., 2008: XVII-wieczny depozyt przedmiotów metalowych z okolic Skąpego koło Świebodzina, Archeologia Środkowego Nadodrza VI, 161–184. Zielona Góra.
[143] KUČÍK, A., 1947: Výslechy a tresty zločinců podle "Černých knih" loveckého práva na hradě Buchlově 1562–1751, VVM II, 161–178.
[144] LABUDA, J., 1999: Pozoruhodné nálezy z hradu na Sitne pri Banskej Štiavnici, AH 24, 217–230.
[145] ŁASZKIEWICZ, T.–MICHALAK, A., 2007: Broń i oporządzenie jeździeckie z badań i nadzorów archeologicznych na terenie Międzyrzecza, Acta Militaria Mediaevalia III, 99–176.
[146] LE HNER, F. J., 1905: Dějiny umění národa českého I. Doba románská. Svazek II. Architektura II. Praha.
[147] LEWANDOWSKI, M., 1986: Ľatelier du fléchier, dans la tour de Pierre au château de Legnica, Fasciculi Archaeologiae Historicae I, 49–53.
[148] LEWANDOWSKI, M., 1986a: Puginały średniowieczne z ziem Polskich, Acta Archaeologica Lodziensia XXX, 101–119. Łódź.
[149] LOCHMANN, Z. A., 1983: Kovový inventář hradu Vízmburku, Krkonoše–Podkrkonoší VII, 223–249.
[150] LOCHMANN, Z. A., 1989: Archeologické nálezy ze zaniklé tvrze v Batňovicích, okres Trutnov (K 100. výročí nálezu), Krkonoše–Podkrkonoší VIII, 103–119.
[151] LUTOVSKÝ, M.–BRAVERMANOVÁ, M., 2007: Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha.
[152] MACEK, J., 1951: Ktož jsú boží bojovníci. Čtení o Táboře v husitském revolučním hnutí. Praha.
[153] MACEK, J., 1952: Husitské revoluční hnutí. Praha.
[154] MACEK, J., 1955: Tábor v husitském revolučním hnutí II. Tábor chudiny venkovské a městské. Praha.
[155] MACEK, J., 1956: Tábor v husitském revolučním hnutí I. Praha2.
[156] MAREK, L., 2006: Średniowieczne i nowożytne kordy ze Śląska, Acta Militaria Mediaevalia II, 189–206.
[157] MAREK, L., 2008: Broń biała na Śląsku XIV–XVI wiek. Wrocław.
[158] MÁRIA, W., 1989: Árpád–Kori eredetü településk abaúj vármegye déli vészén. Miskolc.
[159] MATEI, M. D.–EMANDI, E. I.–MONORANU, O., 1982: Cercetări arheologice privind habitatul medieval rural din bazinul superior al Şomuzului Mare şi al Moldovei (secolele XIV–XVII). Suceava.
[160] MATĚJEK, F., 1979: Vývoj feudálního majetku na jihovýchodní Moravě ve 14. a 15. století, ČMM XCVIII, 104–120.
[161] MATOUŠ, V., 1997: Ortel podle práva. Výsadní hrdelní právo města Dobrušky pro všechna města a vesnice bývalého panství opočenského a smiřického v letech 1364–1765. Dobruška–Rychnov nad Kněžnou.
[162] MAUR, E., 1994: Pavel z Olešné a jeho družina. In: Husitství–reformace–renesance. Sborník k 60. narozeninám Františka Šmahela (Pánek, J.–Polívka, M.–Rejchrtová, N., edd.), 449–463. Praha.
[163] MEDVEDEV, A. F., 1966: Tataro-mongoľskie nakonečniki strel v vostočnoj Evrope, Sovetskaja archeologija X, 50–60.
[164] MEDVEDEV, A. F., 1966a: Ručnoe metateľnoe oružie (luk, strely, samostrel) VIII–XIV vv. Archeologija SSSR. Svod archeologičeskich istočnikov E1-36. Moskva–Leningrad.
[165] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava 1310–1423. Praha.
[166] MĚCHUROVÁ, Z., 1985: Součásti koňské výstroje ze zaniklé středověké osady Konůvky (kat. Nížkovice–Heršpice, okr. Vyškov), ČMMZ LXX, 69–84.
[167] MĚCHUROVÁ, Z., 1986: Kovové a kostěné předměty z hrádku Kepkova, ČMMZ LXXI, 157–174.
[168] MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Železné předměty ze zaniklé středověké osady Konůvky (okr. Vyškov), ČMMZ LXXX, 141–197.
[169] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. StAÚ AV Brno XVII/1.
[170] MĚCHUROVÁ, Z., 2010: Ze středověkých dějin Moravy. In: Poklady Moravy. Příběh jedné historické země (Galuška, L.–Mitáček, J.–Novotná, L., edd.), 95–115. Brno.
[171] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1972: Archeologické nálezy z okolí Hrušovan nad Jevišovkou (okr. Znojmo), SPFFBU E 17, 144–146.
[172] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Nález středověké ostruhy v Moravské Nové Vsi, PV 1975, 71.
[173] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo, AR XXXII, 36–47.
[174] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů, AH 5, 31–68.
[175] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Hrad Rokštejn na Jihlavsku. Deset let archeologického výzkumu, VVM XLIII, 413–427.
[176] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: Přínos archeologie pro poznání středověkých dějin Moravy a Slezska. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. I. Úvodní svazek (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 122–128. Olomouc.
[177] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006. Brtnice–Brno.
[178] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), CB 1, 229–244.
[179] MICHALAK, A., 2004: Kord czy nóż bojowy? Uwagi o recepcji pewnej kategorii uzbrojenia plebejskiego na ziemiach polskich, na marginesie znaleziska z Żar, Biblioteka Archeologii Środkowego Nadodrza 2, 332–346. Zielona Góra.
[180] MICHALAK, A., 2007: "A grodzianie […] wyszli naprzeciw z dobytymi mieczami…" więcej o występowaniu mieczy na Środkowym Nadodrzu w średniowieczu, Archeologia Środkowego Nadodrza V, 215–240. Zielona Góra.
[181] MICHNA, P., 1997: Tesák z Janoslavic na Šumpersku. Příspěvek k poznání jednoho druhu archeologických nálezů. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy (Nekuda, R.–Unger, J., edd.), 259–268. Brno.
[182] MIKULKA, M., 1941: Z minulosti archeologického spolku Starý Velehrad, Sborník velehradský NŘ XI, 118–124.
[183] MOLNÁR, A., 1985: Na rozhraní věků. Cesty reformace. Praha.
[184] MÜLLER, H.–KÖLLING, H., 1986: Europäische Hieb- und Stichwaffen aus der Sammlung des Museums für Deutsche Geschichte. Berlin.
[185] MÜLLER, J., 1837: Die Herrnburg Buchlau. Prag.
[186] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Łódź.
[187] NADOLSKI, A., 1984: Polska broń. Broń biała. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk–Łódź.
[188] NAGY, G., 1898: A szabolcsmegyei museum közepkori sarkantyúi, Archaeologiai Ertesitö XVIII, 60–64.
[189] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[190] NEKUDA, V., 1968: Historické oddělení Moravského musea v Brně, VVM XX, 112–124.
[191] NEKUDA, V., 1972: Středověká ves Mstěnice. Deset let archeologického výzkumu 1960–1970, VVM XXIV, 12–47.
[192] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.
[193] NEKUDA, V., 1976: Zaniklá středověká osada Bystřec, okres Blansko, ČMMZ LXI, 39–63.
[194] NEKUDA, V., 1977: 25 let historické archeologie v Moravském museu, VVM XXIX, 172–175.
[195] NEKUDA, V., 1978: Stavební kování z feudálního sídla ve Mstěnicích, ČMMZ LXIII, 25–54.
[196] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů. Brno.
[197] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[198] NEKUDA, V., 2007: Středověká vesnice na Moravě. Brno.
[199] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[200] NEUMANN, A., 1927: Katoličtí mučedníci doby husitské. Hradec Králové.
[201] NEUMANN, A., 1930: Nové prameny k dějinám husitství na Moravě. Olomouc.
[202] NEUMANN, A., 1939: K dějinám husitství na Moravě. Husitské války. Olomouc.
[203] NEVĚŘIL, J., 1904: Velehrad I. Nálezy na posvátném Velehradě roku 1903, Časopis vlastivědného spolku musejního č. 83, 75–89. Olomouc.
[204] NEVĚŘIL, J., 1904a: Velehrad II. Vykopávky na jaře roku 1904 a některé poznámky o dosavadních nálezech velehradských, Časopis vlastivědného spolku musejního č. 84, 129–140. Olomouc.
[205] NEVĚŘIL, J., 1907: Velehrad III. Nálezy na posvátném Velehradě roku 1905 a 1906, Časopis vlastivědného spolku musejního č. 93–94, 68–74. Olomouc.
[206] NOVOBILSKÝ, M., 1995: Hrad Lopata. Plzeň.
[207] NOVOTNÝ, B., 1965: Nález železných predmetov v Nitre, Sborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica V, 69–79.
[208] NOVOTNÝ, J., 1960: Soupisy poddanských svršků v městečku Blučině v předbělohorské době, VVM XV, 160–167.
[209] NOVOTNÝ, V., 1915: Hus v Kostnici a česká šlechta. Poznámky a dokumenty. Praha.
[210] OAKESHOTT, R. E., 1964: The Sword in the Age of Chivalry. New York–Washington.
[211] OBERPFALCER, F., 1937: Vyznání na mučidlech. Texty ze starých knih černých, jinak smolných. Praha.
[212] ORĘŻ WIEKÓW, 2003: Oręż wieków minionych. Uzbrojenie na ziemiach polskich od X do początku XIX wieku. Katalog wystawy (Sawicki, T., ed.). Gniezno.
[213] ORSÁG, J., 2004: Obrana Bojnického hradu podľa inventára militárií z roku 1578. In: Zbrane a zbroj. Zborník príspevkov zo Sympózia usporiadaného při príležitosti výstavy Zbrane a zbroj (Malečková, K., ed.), 53–60. Bojnice.
[214] ORSZÁG–VRANECKÝ, J., 1973: Valašské kovářství. Rožnov pod Radhoštěm.
[215] PALACKÝ, F., 1894: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě III. Praha.
[216] PAVELČÍK, J., 1960: Kostry z kláštera v Uherském Brodě, Slovácko II, 34–35.
[217] PEKAŘ, J., 1933: Žižka a jeho doba III. Žižka vůdce revoluce. Praha.
[218] PETERSON, H., 2001: Daggers and Fighting Knives of the Western World. New York.
[219] POJSL, M., 1969: Hrobka moravského markraběte Vladislava Jindřicha na Velehradě, Slovácko X–XI, 86–96.
[220] POJSL, M., 1990: Obraz všedního dne cisterciáků v rekonstrukci původního kláštera na Velehradě, AH 15, 135–150.
[221] POJSL, M., 1990a: Velehrad. Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera. Brno.
[222] POJSL, M., 1995: Polešovice ve správě velehradského kláštera. In: Polešovice 1595–1995. 400 let od povýšení na městečko (Čoupek, J., ed.), 50–78. Velehrad.
[223] POJSL, M.–HYHLÍK, V., 1997: Velehrad v památkách osmi století. Praha.
[224] POLÁČEK, L., 1990: Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka (Nekuda, V.–Unger, J.–Čižmář, M., edd.), 407–425.
[225] POLÍVKA, M., 1979: Tábor v českých dějinách, Husitský Tábor II, 7–16.
[226] POLLA, B., 1962: Pamiatky hmotnej kultúry 15. storočia z Posádky pri Gajaroch, Zborník Slovenského národného múzea – História 2, 107–140.
[227] POLLA, B., 1962a: Stredoveká zaniknutá osada na Spiši (Zalužany). Bratislava.
[228] POLLA, B., 1962b: Zisťovací historicko-archeologický výskum na bratríckom tábore na Zelenej Hure v Hrabušiciach, SlA X, 253–279.
[229] POLLA, B., 1972: Archeologický výskum v Bratislave na trase mosta v rokoch 1967–1970, AR XXIV, 140–147.
[230] POLLA, B., 1979: Bratislava – západné suburbium. Výsledky archeologického výskumu. Bratislava.
[231] POTURALSKA, E., 2001: Elementy uzbrojenia i oporządzenia jeździeckiego z nowożytnego dworu w Janiszewie na Kujawach Brzeskich, Folia Archaeologica 23, 71–83. Łódź.
[232] PREDOVNIK, K., 2003: Trdnjava kostanjevica na Starem gradu nad Podbočjem. Ljubljana.
[233] PROCHÁZKA, R.–SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století. Sociálně-ekonomická struktura, topografie. Uherské Hradiště.
[234] PRIHODA, R., 1932: Zur Typologie und Chronologie mittelalterliche Pfeilspitzen und Armbrustbolzeneisen, Sudeta VIII, 43–67.
[235] PŘIKRYL, F., 1890: Hora sv. Klimenta u Osvětiman. Olomouc.
[236] RACKEVIČIUS, G., 2007: The crossbow – the weapon of the invaders and the defenders of Vilnius castle (the late 14th – early 15th centuries), Fasciculi Archaeologiae Historicae XX, 59–70.
[237] REZEK, A., 1880: Paměti Mikuláše Dačického z Heslova II. Praha.
[238] RICHTER, M., 1961: K počátkům tak zvaných gotických klíčů, Sborník ČSSA při ČSAV 1, 96–101.
[239] RICHTER, M., 1963: Výzkum opevněné středověké osady v Hradišťku u Davle, AR XV, 200–219.
[240] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
[241] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963, AR XVI, 691–715.
[242] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[243] RUTTKAYOVÁ, J.–RUTTKAY, M., 2002: Záchranný archeologický výskum stredovekej osady v Zlatých Moravciach, AH 27, 447–461.
[244] SERDON, V., 2005: Armes du diable. Arcs et arbalètes au Moyen Âge. Rennes.
[245] SCHENK, Z.–MIKULÍK, J., 2010: Archeologické výzkumy realizované v areálu kláštera po roce 1989. In: Nové objevy na Velehradě. Sborník (Pojsl, M., ed.), 77–98. Velehrad.
[246] SCHOLKMANN, B., 1972: Die archäologischen Untersuchungen in der Oberen Vorstadt/Wurmberg zu Sindelfingen. Vom Leben mittelalterlicher Menschen zwischen Stadt und Stift. In: Stadt Sindelfingen. Jahresbericht 1972, 155–201. Sindelfingen.
[247] SLIVKA, M., 1978: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku I., Historia Carpatica IX, 217–263.
[248] SLIVKA, M., 1979: Výsledky prvej etapy výskumu Paričova hradu v Trebišove, AH 4, 149–171.
[249] SLIVKA, M., 1980: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku II., Historia Carpatica XI, 218–288.
[250] SLIVKA, M., 1981: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku III., Historia Carpatica XII, 211–276.
[251] SMETÁNKA, Z., 1965: Současný stav archeologického výzkumu hmotné kultury zemědělských osad X.– XV. století v Čechách, ČsČH XIII, 239–268.
[252] SMETÁNKA, Z., 1967: Problematika studia venkovského osídlení v okolí Sezimova Ústí, AR XIX, 717–719.
[253] SMETÁNKA, Z., 1972: Archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad v Čechách v letech 1965–1971, AR XXIV. 417–427.
[254] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[255] SNÁŠIL, R., 1970: Nové nálezy z Osvětiman okr. Uh. Hradiště, AR XXII, 337–339.
[256] SNÁŠIL, R., 1982: Zaniklé vesnice na Uhersko-hradišťsku-brodsku v období 13.–18. století, AH 7, 163–167.
[257] SNÁŠIL, R., 1992: Změny sídlištní sítě a jejich příčiny v 10.–19. století. In: Vlastivěda moravská. Uherskohradišťsko (Nekuda, V., ed.), 387–420. Brno.
[258] STARLEY, D., 2001: Metallurgical analysis of medieval quarrel heads and arrowheads, Royal Armouries Yearbook V, 178–186. London.
[259] STRAKA, J., 1937: Z táborské knihy černé. Tábor.
[260] SVEJKOVSKÝ, F., 1952: Staročeské vojenské řády. Praha.
[261] ŚWIĘTOSŁAWSKI, W., 1990: Strzemiona średniowieczne z ziem Polski. Łódź.
[262] SZPUNAR, A.–GLINIANOWICZ, M., 2006: Uzbrojenie późnośredniowieczne z zamku w Czchowie w Małopolsce, Acta Militaria Mediaevalia II, 137–188.
[263] ŠAUROVÁ, D., 1978: Hřeby z výzkumu zaniklých Konůvek, AR XXX, 560–566.
[264] ŠAUROVÁ, D., 1979: Středověké podkovy ze zaniklé středověké osady Konůvky, AH 4, 295–301.
[265] ŠAUROVÁ, D., 1981: Mizející hrádek v Rašovicích, okr. Vyškov na Mor., AH 6, 327–332.
[266] ŠIMEČEK, Z., 1955: Lapkovské bratrstvo Václava Hrona na Prachaticku, Jihočeský sborník historický XXIV, 27–30.
[267] ŠIMEČEK, Z., 1955a: Zpráva o středověkých městských knihách ze Sezimova Ústí, Jihočeský sborník historický XXIV. 30–32.
[268] ŠIMEČEK, Z., 1957: Dva neznámé dřevořezy z jižních Čech, Jihočeský sborník historický XXVI, 111–113.
[269] ŠMAHEL, F., 1979: Dodatek k historii Tábora v roce 1420: Obživa revoluční obce, Husitský Tábor II, 91–95.
[270] ŠMAHEL, F., 1988: Táborská revoluční komuna 1420–1421. In: Dějiny Tábora I/1. Do roku 1421 (Šmahel, F., ed.), 245–306. České Budějovice.
[271] ŠMAHEL, F., 1993: Husitská revoluce I. Doba vymknutá z kloubů. Praha.
[272] ŠMAHEL, F., 1993a: Husitská revoluce III. Kronika válečných let. Praha.
[273] TEMESVÁRY, K., 1960: Kucstípusok és zár mechanizmusok fejdölese a XII–XV. századog, Folia archaeologia 12, 191–216.
[274] TEMESVÁRY, K., 1961: Kulcstípusok és zár mechanizmusok fejdölese a XV. században, Folia archaeologia 13, 151–181.
[275] THORDEMAN, B., 1939: Armour from the battle of Wisby 1361 I–II. Stockholm.
[276] TIHELKA, K., 1963: Středověké nálezy z Hrádku v Rašovicích, okr. Vyškov, PV 1962, 68–70.
[277] TOMAN, H., 1898: Husitské válečnictví doby Žižkovy a Prokopovy. Praha.
[278] TOMEČEK, F., 1922: Velehrad. In: Rodinná katolická čítanka (Hanzelka, F., ed.), 25–34. Nový Jičín.
[279] ULIČNÝ, M., 2001: Nálezy z hradu Kysak, Historica Carpatica 31–32, 151–163.
[280] UNGER, J., 1974: Archeologické nálezy z výzkumu hradu Melic na Vyškovsku (železné předměty), VVM XXVI, 194–201.
[281] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[282] URBÁNEK, R., 1940: K historii husitské Moravy, ČMM LXIII/LXIV, 229–314.
[283] USTOHAL, V.–STRÁNSKÝ, K., 1988: Rozbory součástí středověkých zbraní a výstroje. Šipky s trnem a tulejkou, Hutnické listy 1988/1, 67–72.
[284] VÁLKA, J., 1977: Nedakonický Tábor a husitská Morava. Nedakonice.
[285] VÁLKA, J., 1979: Morava roku 1421. Studie k dějinám husitské revoluce na Moravě I, Studia Comeniana et historica IX, 5–30. Olomouc.
[286] VÁLKA, J., 1981: Pešinův "Mars Moravicus" jako pramen a jako literatura k dějinám husitství, Husitský Tábor IV, 170–172.
[287] VÁLKA, J., 1983: Přehled dějin Moravy I. Od Velké Moravy do husitské revoluce. Brno.
[288] VÁLKA, J., 1986: Morava a husitská revoluce. In: Moravský historický sborník (Verbík, A.–Blažek, K., edd.), 89–124. Brno.
[289] VÁLKA, J., 1991: Středověká politická Morava. In: Za Moravu, 21–29. Brno.
[290] VÁLKA, J., 1991a: Dějiny Moravy I. Středověká Morava. Brno.
[291] VÁLKA, J., 1999: Husitství a Morava (1411–1490). In: Morava ve středověku (Měřínský, Z., ed.), 46–52. Brno.
[292] VÁVRA, J., 1892: Z pozůstatků Berounské knihy svědomí, Český lid 1, 64–67, 589–590.
[293] VERBÍK, A., 1976: Černé knihy práva loveckého na hradě Buchlově. Brno.
[294] VERBÍK, A., 1981: Hradiště v době husitské a pohusitské (1419–1479). In: Uherské Hradiště. Dějiny města (Verbík, A.–Zemek, M., edd.), 126–141. Brno.
[295] VERMOUZEK, R., 1983: Zaniklá osada Kocanov, VVM XXX, 80–85.
[296] VERMOUZEK, R., 1983a: Středověký vůz, AH 8, 311–326.
[297] VERMOUZEK, R., 1984: Kování středověkého vozu, Sborník Technického muzea v Brně, 110–122.
[298] VLČEK, E., 1974: Čáslavská kalva – pravděpodobný pozůstatek Jana Žižky z Trocnova – v konfrontaci s historickými prameny, Jihočeský sborník historický XLIII zvláštní číslo k 550. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova, 50–60.
[299] VYCHODIL, J., 1925: Popis velehradských památností. Velehrad.
[300] WAGNER, E., 1946: Jak válčili husité. Praha.
[301] WAGNER, E.–DROBNÁ, Z.–DURDÍK, J., 1956: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské. Praha.
[302] WACHOWSKI, K., 1982: Średniowieczna broń miotająca na Śląsku w świetle znalezisk z Ostrówka w Opolu, Archeologia Polski 27, 167–202.
[303] WAWRZONOWSKA, Z., 1990: Rząd koński i oporządzenie jeździeckie. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1350–1450 (Nadolski, A., ed.), 179–194. Łódź.
[304] WINTER, Z., 1888: Malé historie ze života staročeského. Velké Meziříčí.
[305] WINTER, Z., 1890: Kulturní obraz českých měst. Život veřejný v XV. a XVI. věku I. Praha.
[306] WOLNY, G., 1838: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch-geschilder IV. Hradischer Kreis. Brünn.
[307] ZELNITIUS, A., 1933: Stručný přehled archeologie a archeologického výzkumu v okresu Uhersko-Hradišťském, Sborník velehradský NŘ IV, 12–18.
[308] ZELNITIUS, A., 1933a: Na rov badatelů velkomoravského Velehradu, Sborník velehradský NŘ IV, 35–37.
[309] ZELNITIUS, A., 1934: Archeologický výzkum na Velehradě, Sborník velehradský NŘ V, 22–26.
[310] ZELNITIUS, A., 1935: Výzkum na Velehradě, Sborník velehradský NŘ VI, 54–56.
[311] ZELNITIUS, A., 1948: Sv. Kliment a hora sv. Klimenta u Osvětiman, Sborník velehradský NŘ XVI, 49–64.
[312] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchungen. Basel.
[313] ŽÁKOVSKÝ, P., 2004: Nový Tábor ve světle archeologických nálezů, nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU Brno.
[314] ŽÁKOVSKÝ, P., 2009: Nášlapný ježek. Příspěvek k poznání jedné opomíjené středověké a raně novověké militarie, SPFFMU M 12–13, 115–132.
[315] ŽÁKOVSKÝ, P., 2010: Meče s lichoběžníkovitou hlavicí. Příspěvek k poznání raně novověkých pobočních zbraní. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R.–Šulc, M.–Krejsová, J., edd.), 479–495. Praha.
[316] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku: Tesák z holešické tvrze na Příbramsku. In: Non sensitis gladios! Księga jubileuszowa z okazji 70. urodzin Profesora Mariana Głoska (Ławrynowicz, O.–Maik, J.–Nowakowski, P. A., edd.). Łódź.
[317] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku a: Středověké a raně novověké chladné zbraně ze sbírek Městského muzea v Moravském Krumlově. In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana II.
[318] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku b: Dlouhé meče se značkami v podobě biskupské berly z moravských sbírek. In. Sborník k 60. narozeninám doc. Pavla Kouřila.
[319] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku c: Středověká a raně novověká militaria ze sbírek Lovecko-lesnického muzea v Úsově, Acta Militaria Mediaevalia VII.
[2] AČ XXXVIII: Archiv český XXXVIII. Popravčí a psanecké zápisy jihlavské (Hoffmann, F., ed.). Praha 2000.
[3] FRB V: Fontes rerum Bohemicarum V (Emler, J., ed.). Praha 1893.
[4] PEŠINA Z ČECHORODU, Tomáš, 1663: Předchůdce Morawopisu. Praha.
[5] PEŠINA Z ČECHORODU 1667: Mars Moravicus. Pragae.
[6] ALEKSIĆ, M., 2007: Mediaeval Swords from Southeastern Europe. Material from 12th to 15th Century. Belgrade.
[7] BALETKA, T., 2000: Uherský Ostroh ve vírech husitských proudů. In: Uherský Ostroh (Balteka, T., ed.), 51–60. Uherský Ostroh.
[8] BARTLOVÁ, M., 2001: Poctivé obrazy. Deskové malířství v Čechách a na Moravě 1400–1460. Praha.
[9] BARTOŠ, F. M., 1920: Z husitského i bratrského dějepisectví IV. Z nových i starých spisů Vavřince z Březové, Časopis Českého musea XCIV, 193–203.
[10] BARTOŠ, F. M., 1966: Husitská revoluce II. Vláda bratrstev a její pád 1426–1437. Praha.
[11] BAXA, P., 1981: Podkúvanie na Slovensku v 11.–13. storočí, SlA XXIX, 425–443.
[12] BAXA, P., 1982: K vývoju podkúvania na Slovensku v 16.–17. storočí, AH 7, 495–498.
[13] BELCREDI, L., 1983: Zemědělské a řemeslnické nástroje na zaniklých středověkých osadách, AH 8, 411–422.
[14] BELCREDI, L., 1988: Užití kovu ve středověké osadě. Výsledky dosavadního archeologického výzkumu zaniklé středověké osady Bystřec, AH 13, 459–485.
[15] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů, AH 14, 437–472.
[16] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi Bystřece 1975–2005. Brno.
[17] BENEŠ, J.–KUBŮ, F.–TÖRÖK, J., 1995: Soubor militárií z počátku třicetileté války z Volarských šancí, AR XLVII, 461–480.
[18] BLÁHOVÁ, M., 1979: Vavřinec z Březové. Husitská kronika a Píseň o vítězství u Domažlic. Praha.
[19] BOČEK, B., 1938: Podzemní Velehrad. Vykopávky roku 1938. Velehrad.
[20] BORÁK, F., 1948: Bánov. Příspěvek k historii dolnomoravského úvalu v 10. až 13. století, VVM III, 1–42.
[21] BORN, W., 1940: Schuhmoden im 17. und 18. Jahrhundert, Ciba-Rundschau 43, 1580–1584.
[22] BRACHTL, Z., 1995: Kovové a kostěné předměty z hradu Kaltenštejna. Fond muzea v Jeseníku a zámeckého muzea v Javorníku. Šumperk.
[23] BRANDL, V., 1877: Spor o biskupství Olomucké a počátky husitství na Moravě, ČMM IX, 29–61.
[24] BRANDL, V., 1892: Kniha pro každého Moravana. Brno.
[25] BRETHOLZ, B., 1893: Die Übergabe Mährens an Herzog Albrecht V. von Österreich im Jahre 1433. Bei träge zur Geschichte der Hussitenkriege in Mähren, Archiv für österreichische Geschichte LXXX/2, Wien.
[26] BURIAN, V., 1965: Nálezy z kartuzie a husitského opevnění v Dolanech (výzkum 1963). Práce odboru společenských věd Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 6. Olomouc.
[27] BURIAN, V., 1971: Výzkum hradu Tepence, obec Jívová, okr. Olomouc, roku 1970, PV 1970, 65–68.
[28] BURIAN, V., 1979: Rozbor nálezů hřebů z hradu Tepence u Jívového a kartouzky v Dolanech (1340–1425), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 202, 21–31.
[29] BURIAN, V., 1981: Nálezy jezdeckých třmenů z období 1340–1425 na hradě Tepenci a v dolanské Kartouzce, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 212, 25–28.
[30] BURIAN, V., 1982: Jezdecké ostruhy posádek na Tepenci a Kartouzce, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 218, 23–29.
[31] BURIAN, V., 1984: Rozbor nálezů podkov z hradu Tepence a husitského opevnění Kartouzka (1340–1425), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 228, 12–17.
[32] CONSTANTINESCU, N., 1972: Coconi. Un sat din Cîmpia Românâ în epoca lui Mircea cel Bătrîn. Studiu arheologic şi istoric. Bucureşti.
[33] ČAPLOVIČ, D., 1983: Stredoveké zaniknuté dedinské osídlenie na východnom Slovensku, SlA XXXI, 357–413.
[34] ČECHURA, J., 1981: Příspěvek k dějinám velehradského kláštera v éře přemyslovské, ČMM C, 127–141.
[35] ČECHURA, J., 2000: České země v letech 1378–1437. Lucemburkové na českém trůně II. Praha.
[36] ČERVINKA, I. L., 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Jejich rozsídlení, památky a dějiny. Brno.
[37] ČIŽMÁŘ, J., 1933: Dějiny a paměti města Vizovic. Vizovice.
[38] ČORNEJ, P., 2000: Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402–1437. Praha–Litomyšl.
[39] DENKSTEIN, V., 1951: O archeologický výzkum husitských lokalit, ČNM A CXX, 107–115.
[40] DOHNALOVÁ, M., 1982: K problematice velehradských románských portálů a kamenických značek, VVM XXXIV, 55–68.
[41] DOMEČKA, L., 1902: Nálezy "Na hradě" v Hradci Králové, PA XIX, 529–532.
[42] DOSTÁL, B., 1986: Archeologie. In: Sborník k 70. výročí trvání Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Slovácko XXVII, 9–52.
[43] DRAGOUN, Z., 1992: Klíče z domu čp. 241/I v Husově ulici na Starém Městě pražském, Sborník Společnosti přátel starožitností 3, 59–66.
[44] DRDA, M., 1978: Soubor nálezů ze Sezimova Ústí, Husitský Tábor I, 7–44.
[45] DRDA, M., 1978a: Archeologické nálezy z Kozího Hrádku, AR XXX, 394–407.
[46] DRDA, M., 1978b: Archeologický výzkum čp. 279 v Táboře, AR XXX, 76–86.
[47] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 16. století, nepubl. diplomová práce na ÚAM FF MU Brno.
[48] DURDÍK, T., 1972: K problematice středověkých šipek v Československu. In: Zpravodaj vojenské historie II, 4–6; III, 5–9.
[49] DURDÍK, T., 1982: Nálezy z hradu Týřova II. Katalog starších sbírek. Zprávy Československé společnosti archeologické při čs. akademii věd 24. Praha.
[50] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírky Okresního muzea v Chrudimi. Chrudim.
[51] DVOŘÁK, R., 1899: Vlastivěda moravská. Dějiny Moravy. Brno.
[52] DVOŘÁK, R., 1906: Dějiny markrabství moravského. Brno.
[53] FALKE, J., 1888: Römisch Kaiserlicher Majestät Kriegsvölker im Zeitalter der Landsknechte. Wien.
[54] FEUSTEL, R.–HERRMANN, K.-H.–SCHADE, W.–SUHLE, A., 1961: Die wüste Kapelle Glasbach am Rennsteig, Alt–Thüringen V, 223–279. Weimar.
[55] FIALOVÁ, V., 1952: Tábor moravských husitů v Nedakunicích, ČMMZ XXXVII, 346–359.
[56] FIALOVÁ, V., 1955: Po stopách moravského táborství, ČMMZ XL, 147–161.
[57] FIALOVÁ, V., 1956: Doklady husitské tradice v Přibicích nad Táborem, ČMMZ XLI, 121–134.
[58] FIALOVÁ, V., 1965: Pečetítko ze zaniklé tvrze Arnoltovice. Příspěvek k historii husitství na Moravě, VVM XVII, 131–141.
[59] FIORATO, V.–BOYLSTON, A.–KNÜSEL, CH., 2000: Blood red Roses. The archaeology of mass grave from the Battle of Towton AD 1461. Oxford.
[60] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998: Chrudim v pravěku a středověku. Obrázky každodenního života. Chrudim.
[61] FÜRYOVÁ, K., 1987: Neskoro stredoveká fáza zaniknutej osady Somkút, AH 12, 189–202.
[62] FÜSSEL, S., 2001: Hartmann Schedel. Chronicle of the world. The complete and annotated Nuremberg Chronicle of 1493. Köln–London–Madrid–New York–Paris–Tokyo.
[63] GŁOSEK, M., 1973: Znaki i napisy na mieczach średniowiecznych w Polsce. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[64] GŁOSEK, M., 1985: Miecze środkowoeuropejskie z X–XV w. Warszawa.
[65] GŁOSEK, M., 1996: Późnośredniowieczna broń obuchowa w zbiorach polskich. Warszawa–Łódź.
[66] GŁOSEK, M.–NADOLSKI, A., 1970: Miecze średniowieczne z ziem polskich. Łódź.
[67] GOŠ, V., 1972: Severní Morava za vlády Přemyslovců, SM 22, 15–24. Šumperk.
[68] GOŠ, V., 1976: Soubor železných předmětů a zbroje z hradu Rychleb, VVM XXVIII, 270–274.
[69] GRYGIEL, R., 1992: Zarembowie z Jarocina w świetle źródeł archeologicznych i historycznych. Łódź.
[70] HABOVŠTIAK, A., 1960: Dva zaniknuté románske kostoly na Baratke pri Leviciach, AR XII, 356–358, 373–381.
[71] HABOVŠTIAK, A., 1961: Príspevok k poznaniu našej nížinnej dediny v XI.–XIII. storočí, SlA IX, 451–482.
[72] HABOVŠTIAK, A., 1971: Hmotná kultúra stredovekých dedín vo svetle doterajšieho archeologického výskumu na Slovensku, Agrikultúra 10, 7–28.
[73] HANÁK, K., 1932: Po stopách zašlých hradisk na půdě staroslovanského Velehradu I., Sborník velehradský NŘ III, 5–9.
[74] HANÁK, K., 1933: Výroční zpráva o činnosti spolku, Sborník velehradský NŘ IV, 4–6.
[75] HANĚL, L., 1897: Práce uměleckého zámečníka a kováře od století jedenáctého až po naši dobu. Hradec Králové.
[76] HEJNA, A., 1959: Nový doklad středověkého osídlení na Sedlčansku, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 3, 42–56.
[77] HEJNA, A., 1962: Soubor nálezů z hrádku Bolkova v severovýchodních Čechách, PA LIII, 455–471.
[78] HEJNA, A., 1964: Krašovice – příspěvek k výzkumu středověké vesnice v Čechách, PA LV, 178–221.
[79] HEJNA, A., 1974: Bradlo u Hostinného nad Labem. Příspěvek k výzkumu opevněných sídel v severovýchodních Čechách, PA LXV, 365–418.
[80] HEJNA, A., 1983: Kovový nálezový inventář z hradu Vizmburku, k. ú. Havlovice, o. Trutnov. Předběžná informativní zpráva, AH 8, 491–501.
[81] HEŘMANSKÝ, F., 1954: Vavřinec z Březové. Husitská kronika. Praha.
[82] HILCZERÓWNA, Z., 1956: Ostrogi polskie z X–XIII wieku. Poznań.
[83] HLAVINKA, K., 1947: O starém Kyjově. Kyjov.
[84] HOFFMANN, F., 1967: K prehistorii moravských táborů, ČMM LXXXVI, 202–218.
[85] HOFFMANN, F., 1967a: K počátkům Tábora, ČsČH XV, 103–120.
[86] HOFFMANN, F., 1981: Morava na cestě k husitské revoluci, Husitský Tábor IV, 57–68.
[87] HOFFMANN, F., 1984: Morava před husitskou revolucí, ČMMZ LXIX, 49–78.
[88] HOFFMANN, F., 1985: Morava před husitskou revolucí (Dokončení), ČMMZ LXX, 103–136.
[89] HOFFMANN, F., 1987: Bojové družiny před husitskou revolucí ve východních Čechách, ČsČH XXXV, 75–103.
[90] HOFFMANN, F., 1990: Nový výklad husitství na Moravě, ČČH 88, 723–735.
[91] HOLL, I., 1983: Ausgrabungen im Dorf Sarvaly. Wüstungsursachen, Hausgrundrisse, ökonomische und soziale Gliederung im Spiegel archäologischer Funde. In: Mittelalterliche Wüstungen in Niederösterreich. Vorträge und Diskussionen des dritten Symposiums des Niederösterreichischen Institutes für Landeskunde Bildungshaus Groβruβbach, 5.–7. Juli 1982 (Feigl, H.–Kusternig, A., edd.), 216–229. Wien.
[92] HOLL, I.–PARÁDI, N., 1982: Das mittelalterliche Dorf Sarvaly. Budapest.
[93] HOMOLKA, J.–KESNER, L., 1964: České umění gotické. Katalog Národní galerie. Praha.
[94] HORSÁK, A., 1938: Záhadný nápis náhrobku na Velehradě, Sborník velehradský NŘ VIII, 40–45.
[95] HOSÁK, L., 1925: Počátky husitství na Moravském Slovensku, Zahrada Moravy II, 20–23. Uherské Hradiště.
[96] HOSÁK, L., 1937: Uherský Ostroh ve válkách husitských, ČSPS XLIII, 23–29.
[97] HOSÁK, L., 1955: Husitské období v dějinách Gottwaldovského kraje, Zprávy Krajského musea v Gottwaldově I, 1–5.
[98] HOSÁK, L., 1969: Hradišťsko do poloviny 14. století, Slovácko X–XI, 115–130.
[99] HOSÁK, L., 1972: Uherský Brod za husitských válek. In: Uherský Brod. Minulost i současnost slováckého města (Zemek, M., ed.,), 67–70. Brno.
[100] HOŠEK, J., 2003: Metalografie ve službách archeologie. Praha.
[101] HOŠEK, J., 2006: Metalografie železných předmětů ze semonické tvrze ve světle studovaných výkovů ze středověkých tvrzí, vesnic a měst, PA XCVII, 265–320.
[102] HRUBÝ, F., 1927: Selské a panské inventáře v době předbělohorské, ČČH 33, 21–59, 263–306.
[103] HRUBÝ, V., 1941: Osídlení uh. hradištského okresu v době hradištní, Sborník velehradský NŘ XII, 55–64.
[104] HRUBÝ, V., 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě, PA XLVIII, 118–217.
[105] HRUBÝ, V., 1958: Klíče z doby hradištní na Moravě, ČNM A XLIII, 49–66.
[106] HRUBÝ, V., 1959: Velkomoravské hradisko sv. Klimenta u Osvětiman, ČMMZ XLIV, 19–59.
[107] HRUBÝ, V., 1961: Velkomoravské hradisko sv. Kliment u Osvětiman. Brno.
[108] HRUBÝ, V.–HOCHMANOVÁ, V.–KALOUSEK, F.–PAVELČÍK, J., 1956: Přehled nejvýznamnějších archeologických lokalit Gottwaldovského kraje I. Zprávy Krajského musea v Gottwaldově, 63–66.
[109] HUML, V., 1967: Zaniklá tvrz Semonice. Fontes Musei Reginaehradensis. Supplementum II. Hradec Králové.
[110] HUML, V., 1978: Chodovská tvrz v proměnách staletí. Archeologický výzkum zámečku v Praze 4 Chodově. Acta Musei Pragensis 78. Praha.
[111] HUML, V., 1980: K zanikání sídel nižší šlechty na Táborsku v období husitského revolučního hnutí, AH 5, 283–299
[112] HURT, R., 1934: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I (1205–1650). Olomouc.
[113] HURT, R., 1938: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě II (1650–1784). Olomouc.
[114] HURT, R., 1967: Počátky velehradského kláštera, ČMMZ LII, 87–115.
[115] HURT, R., 1970: Politické dějiny. Doba předbělohorská. In: Vlastivěda moravská. Kyjovsko (Hurt, R., ed.), 90–100. Brno.
[116] HURT, R.–SVOBODA, K., 1940: Hrad Cimburk u Koryčan. Přerov.
[117] HUSA, V.–PETRÁŇ, J.–ŠUBRTOVÁ, A., 1967: Homo faber. Pracovní motivy ve starých vyobrazeních. Praha.
[118] JAN, L., 2002: Strážnice od počátku husitství do konce 15. století. In: Strážnice. Kapitoly z dějin města (Pajer, J., ed.), 61–75. Strážnice.
[119] JANSKÁ, E., 1963: Archeologický výzkum hradu Sión, AR XV, 220–247.
[120] JANSKÁ, E., 1965: Hrad Jana Roháče z Dubé Sión, Sborník Oblastního muzea v Kutné Hoře – A 6/7, 5–72.
[121] JUROK, J., 1998: Moravský severovýchod v epoše husitské revoluce. Nový Jičín.
[122] KADLEC, J., 1949: Dějiny kláštera Svaté koruny 1263–1785. České Budějovice.
[123] KAJZER, L.–RYCHTER, M., 1997: Zespół średniowiecznych militariów z Nowego Korczyna, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XLV, 145–159.
[124] KALMÁR, J., 1971: Régi magyar fegyverek. Budapest.
[125] KAŹMIERCZYK, J., 1978: Podkowy na Śłasku w X–XIV wieku. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[126] KIRPIČNIKOV, A. N., 1973: Snarjaženije vsadnika i věrchovogo konja na Rusi IX–XIII vv. Archeologija SSSR. Svod archeologičeskich istočnikov E1-36. Leningrad.
[127] KIRPIČNIKOV, A. N., 1973a: O vremeni pojavlenija špory so zvezdočkoj na territorii drevnej Rusi, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXI, 299–304.
[128] KIRPIČNIKOV, A. N., 1986: Russische Waffen des 9.–15. Jahrhunderts, Waffen- und Kostümkunde 28. Band, 85–129.
[129] KLÍMA, B., 1975: Rozbor hřebů z velkomoravského hradiště v Mikulčicích, AR XXVII, 140–150.
[130] KLÍMA, B., 1983: Železné skoby z Mikulčic, AR XXXV, 172–188.
[131] KOHOUTEK, J., 1996: Nové objevy v areálu velehradského kláštera, Slovácko XXXVIII, 119–137.
[132] KOŁODZIEJSKI, S., 1985: Les éperons a molette du territoire de la Petite Pologne au Moyen Âge. In: Mémoires Archéologiques (Kokowski, A., ed.), 161–179. Lublin.
[133] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie), AH 29, 523–547.
[134] KOÓŠOVÁ, P., 2007 Ku klasifikácii neskorostredovekých a včasnonovovekých ostrôh z územia Slovenska, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica XXV, 257–276.
[135] KOUŘIL, P., 1979: Archeologické nálezy z hradu Templštejnu (železné předměty), AH 4, 129–140.
[136] KOUŘIL, P.–PRIX, D.–WIHODA, M., 2000: Hrady českého Slezska. Brno–Opava.
[137] KOUŘIL, P.–WIHODA, M., 2002: Česká kastelologie na rozcestí?, AH 27, 21–35.
[138] KRAJÍC, R., 1980: Příspěvek k dokumentaci některých zaniklých středověkých osad na Táborsku, AH 5, 165–172.
[139] KRAJÍC, R., 1984: Současný stav poznání hmotné kultury středověké vesnice na Táborsku, Husitský Tábor 6–7, 47–82. Tábor.
[140] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska, AH 16, 324–344.
[141] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I–II. Praha–Sezimovo Ústí–Tábor.
[142] KRZYSZOWSKI, A.–MICHALAK, A., 2008: XVII-wieczny depozyt przedmiotów metalowych z okolic Skąpego koło Świebodzina, Archeologia Środkowego Nadodrza VI, 161–184. Zielona Góra.
[143] KUČÍK, A., 1947: Výslechy a tresty zločinců podle "Černých knih" loveckého práva na hradě Buchlově 1562–1751, VVM II, 161–178.
[144] LABUDA, J., 1999: Pozoruhodné nálezy z hradu na Sitne pri Banskej Štiavnici, AH 24, 217–230.
[145] ŁASZKIEWICZ, T.–MICHALAK, A., 2007: Broń i oporządzenie jeździeckie z badań i nadzorów archeologicznych na terenie Międzyrzecza, Acta Militaria Mediaevalia III, 99–176.
[146] LE HNER, F. J., 1905: Dějiny umění národa českého I. Doba románská. Svazek II. Architektura II. Praha.
[147] LEWANDOWSKI, M., 1986: Ľatelier du fléchier, dans la tour de Pierre au château de Legnica, Fasciculi Archaeologiae Historicae I, 49–53.
[148] LEWANDOWSKI, M., 1986a: Puginały średniowieczne z ziem Polskich, Acta Archaeologica Lodziensia XXX, 101–119. Łódź.
[149] LOCHMANN, Z. A., 1983: Kovový inventář hradu Vízmburku, Krkonoše–Podkrkonoší VII, 223–249.
[150] LOCHMANN, Z. A., 1989: Archeologické nálezy ze zaniklé tvrze v Batňovicích, okres Trutnov (K 100. výročí nálezu), Krkonoše–Podkrkonoší VIII, 103–119.
[151] LUTOVSKÝ, M.–BRAVERMANOVÁ, M., 2007: Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha.
[152] MACEK, J., 1951: Ktož jsú boží bojovníci. Čtení o Táboře v husitském revolučním hnutí. Praha.
[153] MACEK, J., 1952: Husitské revoluční hnutí. Praha.
[154] MACEK, J., 1955: Tábor v husitském revolučním hnutí II. Tábor chudiny venkovské a městské. Praha.
[155] MACEK, J., 1956: Tábor v husitském revolučním hnutí I. Praha2.
[156] MAREK, L., 2006: Średniowieczne i nowożytne kordy ze Śląska, Acta Militaria Mediaevalia II, 189–206.
[157] MAREK, L., 2008: Broń biała na Śląsku XIV–XVI wiek. Wrocław.
[158] MÁRIA, W., 1989: Árpád–Kori eredetü településk abaúj vármegye déli vészén. Miskolc.
[159] MATEI, M. D.–EMANDI, E. I.–MONORANU, O., 1982: Cercetări arheologice privind habitatul medieval rural din bazinul superior al Şomuzului Mare şi al Moldovei (secolele XIV–XVII). Suceava.
[160] MATĚJEK, F., 1979: Vývoj feudálního majetku na jihovýchodní Moravě ve 14. a 15. století, ČMM XCVIII, 104–120.
[161] MATOUŠ, V., 1997: Ortel podle práva. Výsadní hrdelní právo města Dobrušky pro všechna města a vesnice bývalého panství opočenského a smiřického v letech 1364–1765. Dobruška–Rychnov nad Kněžnou.
[162] MAUR, E., 1994: Pavel z Olešné a jeho družina. In: Husitství–reformace–renesance. Sborník k 60. narozeninám Františka Šmahela (Pánek, J.–Polívka, M.–Rejchrtová, N., edd.), 449–463. Praha.
[163] MEDVEDEV, A. F., 1966: Tataro-mongoľskie nakonečniki strel v vostočnoj Evrope, Sovetskaja archeologija X, 50–60.
[164] MEDVEDEV, A. F., 1966a: Ručnoe metateľnoe oružie (luk, strely, samostrel) VIII–XIV vv. Archeologija SSSR. Svod archeologičeskich istočnikov E1-36. Moskva–Leningrad.
[165] MEZNÍK, J., 1999: Lucemburská Morava 1310–1423. Praha.
[166] MĚCHUROVÁ, Z., 1985: Součásti koňské výstroje ze zaniklé středověké osady Konůvky (kat. Nížkovice–Heršpice, okr. Vyškov), ČMMZ LXX, 69–84.
[167] MĚCHUROVÁ, Z., 1986: Kovové a kostěné předměty z hrádku Kepkova, ČMMZ LXXI, 157–174.
[168] MĚCHUROVÁ, Z., 1995: Železné předměty ze zaniklé středověké osady Konůvky (okr. Vyškov), ČMMZ LXXX, 141–197.
[169] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese. StAÚ AV Brno XVII/1.
[170] MĚCHUROVÁ, Z., 2010: Ze středověkých dějin Moravy. In: Poklady Moravy. Příběh jedné historické země (Galuška, L.–Mitáček, J.–Novotná, L., edd.), 95–115. Brno.
[171] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1972: Archeologické nálezy z okolí Hrušovan nad Jevišovkou (okr. Znojmo), SPFFBU E 17, 144–146.
[172] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Nález středověké ostruhy v Moravské Nové Vsi, PV 1975, 71.
[173] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo, AR XXXII, 36–47.
[174] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů, AH 5, 31–68.
[175] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Hrad Rokštejn na Jihlavsku. Deset let archeologického výzkumu, VVM XLIII, 413–427.
[176] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: Přínos archeologie pro poznání středověkých dějin Moravy a Slezska. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. I. Úvodní svazek (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 122–128. Olomouc.
[177] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2007: Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006. Brtnice–Brno.
[178] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), CB 1, 229–244.
[179] MICHALAK, A., 2004: Kord czy nóż bojowy? Uwagi o recepcji pewnej kategorii uzbrojenia plebejskiego na ziemiach polskich, na marginesie znaleziska z Żar, Biblioteka Archeologii Środkowego Nadodrza 2, 332–346. Zielona Góra.
[180] MICHALAK, A., 2007: "A grodzianie […] wyszli naprzeciw z dobytymi mieczami…" więcej o występowaniu mieczy na Środkowym Nadodrzu w średniowieczu, Archeologia Środkowego Nadodrza V, 215–240. Zielona Góra.
[181] MICHNA, P., 1997: Tesák z Janoslavic na Šumpersku. Příspěvek k poznání jednoho druhu archeologických nálezů. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy (Nekuda, R.–Unger, J., edd.), 259–268. Brno.
[182] MIKULKA, M., 1941: Z minulosti archeologického spolku Starý Velehrad, Sborník velehradský NŘ XI, 118–124.
[183] MOLNÁR, A., 1985: Na rozhraní věků. Cesty reformace. Praha.
[184] MÜLLER, H.–KÖLLING, H., 1986: Europäische Hieb- und Stichwaffen aus der Sammlung des Museums für Deutsche Geschichte. Berlin.
[185] MÜLLER, J., 1837: Die Herrnburg Buchlau. Prag.
[186] NADOLSKI, A., 1954: Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku. Łódź.
[187] NADOLSKI, A., 1984: Polska broń. Broń biała. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk–Łódź.
[188] NAGY, G., 1898: A szabolcsmegyei museum közepkori sarkantyúi, Archaeologiai Ertesitö XVIII, 60–64.
[189] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[190] NEKUDA, V., 1968: Historické oddělení Moravského musea v Brně, VVM XX, 112–124.
[191] NEKUDA, V., 1972: Středověká ves Mstěnice. Deset let archeologického výzkumu 1960–1970, VVM XXIV, 12–47.
[192] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.
[193] NEKUDA, V., 1976: Zaniklá středověká osada Bystřec, okres Blansko, ČMMZ LXI, 39–63.
[194] NEKUDA, V., 1977: 25 let historické archeologie v Moravském museu, VVM XXIX, 172–175.
[195] NEKUDA, V., 1978: Stavební kování z feudálního sídla ve Mstěnicích, ČMMZ LXIII, 25–54.
[196] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů. Brno.
[197] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[198] NEKUDA, V., 2007: Středověká vesnice na Moravě. Brno.
[199] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[200] NEUMANN, A., 1927: Katoličtí mučedníci doby husitské. Hradec Králové.
[201] NEUMANN, A., 1930: Nové prameny k dějinám husitství na Moravě. Olomouc.
[202] NEUMANN, A., 1939: K dějinám husitství na Moravě. Husitské války. Olomouc.
[203] NEVĚŘIL, J., 1904: Velehrad I. Nálezy na posvátném Velehradě roku 1903, Časopis vlastivědného spolku musejního č. 83, 75–89. Olomouc.
[204] NEVĚŘIL, J., 1904a: Velehrad II. Vykopávky na jaře roku 1904 a některé poznámky o dosavadních nálezech velehradských, Časopis vlastivědného spolku musejního č. 84, 129–140. Olomouc.
[205] NEVĚŘIL, J., 1907: Velehrad III. Nálezy na posvátném Velehradě roku 1905 a 1906, Časopis vlastivědného spolku musejního č. 93–94, 68–74. Olomouc.
[206] NOVOBILSKÝ, M., 1995: Hrad Lopata. Plzeň.
[207] NOVOTNÝ, B., 1965: Nález železných predmetov v Nitre, Sborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského – Musaica V, 69–79.
[208] NOVOTNÝ, J., 1960: Soupisy poddanských svršků v městečku Blučině v předbělohorské době, VVM XV, 160–167.
[209] NOVOTNÝ, V., 1915: Hus v Kostnici a česká šlechta. Poznámky a dokumenty. Praha.
[210] OAKESHOTT, R. E., 1964: The Sword in the Age of Chivalry. New York–Washington.
[211] OBERPFALCER, F., 1937: Vyznání na mučidlech. Texty ze starých knih černých, jinak smolných. Praha.
[212] ORĘŻ WIEKÓW, 2003: Oręż wieków minionych. Uzbrojenie na ziemiach polskich od X do początku XIX wieku. Katalog wystawy (Sawicki, T., ed.). Gniezno.
[213] ORSÁG, J., 2004: Obrana Bojnického hradu podľa inventára militárií z roku 1578. In: Zbrane a zbroj. Zborník príspevkov zo Sympózia usporiadaného při príležitosti výstavy Zbrane a zbroj (Malečková, K., ed.), 53–60. Bojnice.
[214] ORSZÁG–VRANECKÝ, J., 1973: Valašské kovářství. Rožnov pod Radhoštěm.
[215] PALACKÝ, F., 1894: Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě III. Praha.
[216] PAVELČÍK, J., 1960: Kostry z kláštera v Uherském Brodě, Slovácko II, 34–35.
[217] PEKAŘ, J., 1933: Žižka a jeho doba III. Žižka vůdce revoluce. Praha.
[218] PETERSON, H., 2001: Daggers and Fighting Knives of the Western World. New York.
[219] POJSL, M., 1969: Hrobka moravského markraběte Vladislava Jindřicha na Velehradě, Slovácko X–XI, 86–96.
[220] POJSL, M., 1990: Obraz všedního dne cisterciáků v rekonstrukci původního kláštera na Velehradě, AH 15, 135–150.
[221] POJSL, M., 1990a: Velehrad. Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera. Brno.
[222] POJSL, M., 1995: Polešovice ve správě velehradského kláštera. In: Polešovice 1595–1995. 400 let od povýšení na městečko (Čoupek, J., ed.), 50–78. Velehrad.
[223] POJSL, M.–HYHLÍK, V., 1997: Velehrad v památkách osmi století. Praha.
[224] POLÁČEK, L., 1990: Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka (Nekuda, V.–Unger, J.–Čižmář, M., edd.), 407–425.
[225] POLÍVKA, M., 1979: Tábor v českých dějinách, Husitský Tábor II, 7–16.
[226] POLLA, B., 1962: Pamiatky hmotnej kultúry 15. storočia z Posádky pri Gajaroch, Zborník Slovenského národného múzea – História 2, 107–140.
[227] POLLA, B., 1962a: Stredoveká zaniknutá osada na Spiši (Zalužany). Bratislava.
[228] POLLA, B., 1962b: Zisťovací historicko-archeologický výskum na bratríckom tábore na Zelenej Hure v Hrabušiciach, SlA X, 253–279.
[229] POLLA, B., 1972: Archeologický výskum v Bratislave na trase mosta v rokoch 1967–1970, AR XXIV, 140–147.
[230] POLLA, B., 1979: Bratislava – západné suburbium. Výsledky archeologického výskumu. Bratislava.
[231] POTURALSKA, E., 2001: Elementy uzbrojenia i oporządzenia jeździeckiego z nowożytnego dworu w Janiszewie na Kujawach Brzeskich, Folia Archaeologica 23, 71–83. Łódź.
[232] PREDOVNIK, K., 2003: Trdnjava kostanjevica na Starem gradu nad Podbočjem. Ljubljana.
[233] PROCHÁZKA, R.–SULITKOVÁ, L., 1984: Uherské Hradiště ve 13.–15. století. Sociálně-ekonomická struktura, topografie. Uherské Hradiště.
[234] PRIHODA, R., 1932: Zur Typologie und Chronologie mittelalterliche Pfeilspitzen und Armbrustbolzeneisen, Sudeta VIII, 43–67.
[235] PŘIKRYL, F., 1890: Hora sv. Klimenta u Osvětiman. Olomouc.
[236] RACKEVIČIUS, G., 2007: The crossbow – the weapon of the invaders and the defenders of Vilnius castle (the late 14th – early 15th centuries), Fasciculi Archaeologiae Historicae XX, 59–70.
[237] REZEK, A., 1880: Paměti Mikuláše Dačického z Heslova II. Praha.
[238] RICHTER, M., 1961: K počátkům tak zvaných gotických klíčů, Sborník ČSSA při ČSAV 1, 96–101.
[239] RICHTER, M., 1963: Výzkum opevněné středověké osady v Hradišťku u Davle, AR XV, 200–219.
[240] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
[241] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z.–ŠPAČEK, L., 1964: Výzkum v Sezimově Ústí v r. 1962 a 1963, AR XVI, 691–715.
[242] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[243] RUTTKAYOVÁ, J.–RUTTKAY, M., 2002: Záchranný archeologický výskum stredovekej osady v Zlatých Moravciach, AH 27, 447–461.
[244] SERDON, V., 2005: Armes du diable. Arcs et arbalètes au Moyen Âge. Rennes.
[245] SCHENK, Z.–MIKULÍK, J., 2010: Archeologické výzkumy realizované v areálu kláštera po roce 1989. In: Nové objevy na Velehradě. Sborník (Pojsl, M., ed.), 77–98. Velehrad.
[246] SCHOLKMANN, B., 1972: Die archäologischen Untersuchungen in der Oberen Vorstadt/Wurmberg zu Sindelfingen. Vom Leben mittelalterlicher Menschen zwischen Stadt und Stift. In: Stadt Sindelfingen. Jahresbericht 1972, 155–201. Sindelfingen.
[247] SLIVKA, M., 1978: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku I., Historia Carpatica IX, 217–263.
[248] SLIVKA, M., 1979: Výsledky prvej etapy výskumu Paričova hradu v Trebišove, AH 4, 149–171.
[249] SLIVKA, M., 1980: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku II., Historia Carpatica XI, 218–288.
[250] SLIVKA, M., 1981: Stredoveké hutníctvo a kováčstvo na východnom Slovensku III., Historia Carpatica XII, 211–276.
[251] SMETÁNKA, Z., 1965: Současný stav archeologického výzkumu hmotné kultury zemědělských osad X.– XV. století v Čechách, ČsČH XIII, 239–268.
[252] SMETÁNKA, Z., 1967: Problematika studia venkovského osídlení v okolí Sezimova Ústí, AR XIX, 717–719.
[253] SMETÁNKA, Z., 1972: Archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad v Čechách v letech 1965–1971, AR XXIV. 417–427.
[254] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[255] SNÁŠIL, R., 1970: Nové nálezy z Osvětiman okr. Uh. Hradiště, AR XXII, 337–339.
[256] SNÁŠIL, R., 1982: Zaniklé vesnice na Uhersko-hradišťsku-brodsku v období 13.–18. století, AH 7, 163–167.
[257] SNÁŠIL, R., 1992: Změny sídlištní sítě a jejich příčiny v 10.–19. století. In: Vlastivěda moravská. Uherskohradišťsko (Nekuda, V., ed.), 387–420. Brno.
[258] STARLEY, D., 2001: Metallurgical analysis of medieval quarrel heads and arrowheads, Royal Armouries Yearbook V, 178–186. London.
[259] STRAKA, J., 1937: Z táborské knihy černé. Tábor.
[260] SVEJKOVSKÝ, F., 1952: Staročeské vojenské řády. Praha.
[261] ŚWIĘTOSŁAWSKI, W., 1990: Strzemiona średniowieczne z ziem Polski. Łódź.
[262] SZPUNAR, A.–GLINIANOWICZ, M., 2006: Uzbrojenie późnośredniowieczne z zamku w Czchowie w Małopolsce, Acta Militaria Mediaevalia II, 137–188.
[263] ŠAUROVÁ, D., 1978: Hřeby z výzkumu zaniklých Konůvek, AR XXX, 560–566.
[264] ŠAUROVÁ, D., 1979: Středověké podkovy ze zaniklé středověké osady Konůvky, AH 4, 295–301.
[265] ŠAUROVÁ, D., 1981: Mizející hrádek v Rašovicích, okr. Vyškov na Mor., AH 6, 327–332.
[266] ŠIMEČEK, Z., 1955: Lapkovské bratrstvo Václava Hrona na Prachaticku, Jihočeský sborník historický XXIV, 27–30.
[267] ŠIMEČEK, Z., 1955a: Zpráva o středověkých městských knihách ze Sezimova Ústí, Jihočeský sborník historický XXIV. 30–32.
[268] ŠIMEČEK, Z., 1957: Dva neznámé dřevořezy z jižních Čech, Jihočeský sborník historický XXVI, 111–113.
[269] ŠMAHEL, F., 1979: Dodatek k historii Tábora v roce 1420: Obživa revoluční obce, Husitský Tábor II, 91–95.
[270] ŠMAHEL, F., 1988: Táborská revoluční komuna 1420–1421. In: Dějiny Tábora I/1. Do roku 1421 (Šmahel, F., ed.), 245–306. České Budějovice.
[271] ŠMAHEL, F., 1993: Husitská revoluce I. Doba vymknutá z kloubů. Praha.
[272] ŠMAHEL, F., 1993a: Husitská revoluce III. Kronika válečných let. Praha.
[273] TEMESVÁRY, K., 1960: Kucstípusok és zár mechanizmusok fejdölese a XII–XV. századog, Folia archaeologia 12, 191–216.
[274] TEMESVÁRY, K., 1961: Kulcstípusok és zár mechanizmusok fejdölese a XV. században, Folia archaeologia 13, 151–181.
[275] THORDEMAN, B., 1939: Armour from the battle of Wisby 1361 I–II. Stockholm.
[276] TIHELKA, K., 1963: Středověké nálezy z Hrádku v Rašovicích, okr. Vyškov, PV 1962, 68–70.
[277] TOMAN, H., 1898: Husitské válečnictví doby Žižkovy a Prokopovy. Praha.
[278] TOMEČEK, F., 1922: Velehrad. In: Rodinná katolická čítanka (Hanzelka, F., ed.), 25–34. Nový Jičín.
[279] ULIČNÝ, M., 2001: Nálezy z hradu Kysak, Historica Carpatica 31–32, 151–163.
[280] UNGER, J., 1974: Archeologické nálezy z výzkumu hradu Melic na Vyškovsku (železné předměty), VVM XXVI, 194–201.
[281] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[282] URBÁNEK, R., 1940: K historii husitské Moravy, ČMM LXIII/LXIV, 229–314.
[283] USTOHAL, V.–STRÁNSKÝ, K., 1988: Rozbory součástí středověkých zbraní a výstroje. Šipky s trnem a tulejkou, Hutnické listy 1988/1, 67–72.
[284] VÁLKA, J., 1977: Nedakonický Tábor a husitská Morava. Nedakonice.
[285] VÁLKA, J., 1979: Morava roku 1421. Studie k dějinám husitské revoluce na Moravě I, Studia Comeniana et historica IX, 5–30. Olomouc.
[286] VÁLKA, J., 1981: Pešinův "Mars Moravicus" jako pramen a jako literatura k dějinám husitství, Husitský Tábor IV, 170–172.
[287] VÁLKA, J., 1983: Přehled dějin Moravy I. Od Velké Moravy do husitské revoluce. Brno.
[288] VÁLKA, J., 1986: Morava a husitská revoluce. In: Moravský historický sborník (Verbík, A.–Blažek, K., edd.), 89–124. Brno.
[289] VÁLKA, J., 1991: Středověká politická Morava. In: Za Moravu, 21–29. Brno.
[290] VÁLKA, J., 1991a: Dějiny Moravy I. Středověká Morava. Brno.
[291] VÁLKA, J., 1999: Husitství a Morava (1411–1490). In: Morava ve středověku (Měřínský, Z., ed.), 46–52. Brno.
[292] VÁVRA, J., 1892: Z pozůstatků Berounské knihy svědomí, Český lid 1, 64–67, 589–590.
[293] VERBÍK, A., 1976: Černé knihy práva loveckého na hradě Buchlově. Brno.
[294] VERBÍK, A., 1981: Hradiště v době husitské a pohusitské (1419–1479). In: Uherské Hradiště. Dějiny města (Verbík, A.–Zemek, M., edd.), 126–141. Brno.
[295] VERMOUZEK, R., 1983: Zaniklá osada Kocanov, VVM XXX, 80–85.
[296] VERMOUZEK, R., 1983a: Středověký vůz, AH 8, 311–326.
[297] VERMOUZEK, R., 1984: Kování středověkého vozu, Sborník Technického muzea v Brně, 110–122.
[298] VLČEK, E., 1974: Čáslavská kalva – pravděpodobný pozůstatek Jana Žižky z Trocnova – v konfrontaci s historickými prameny, Jihočeský sborník historický XLIII zvláštní číslo k 550. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova, 50–60.
[299] VYCHODIL, J., 1925: Popis velehradských památností. Velehrad.
[300] WAGNER, E., 1946: Jak válčili husité. Praha.
[301] WAGNER, E.–DROBNÁ, Z.–DURDÍK, J., 1956: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské. Praha.
[302] WACHOWSKI, K., 1982: Średniowieczna broń miotająca na Śląsku w świetle znalezisk z Ostrówka w Opolu, Archeologia Polski 27, 167–202.
[303] WAWRZONOWSKA, Z., 1990: Rząd koński i oporządzenie jeździeckie. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1350–1450 (Nadolski, A., ed.), 179–194. Łódź.
[304] WINTER, Z., 1888: Malé historie ze života staročeského. Velké Meziříčí.
[305] WINTER, Z., 1890: Kulturní obraz českých měst. Život veřejný v XV. a XVI. věku I. Praha.
[306] WOLNY, G., 1838: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch-geschilder IV. Hradischer Kreis. Brünn.
[307] ZELNITIUS, A., 1933: Stručný přehled archeologie a archeologického výzkumu v okresu Uhersko-Hradišťském, Sborník velehradský NŘ IV, 12–18.
[308] ZELNITIUS, A., 1933a: Na rov badatelů velkomoravského Velehradu, Sborník velehradský NŘ IV, 35–37.
[309] ZELNITIUS, A., 1934: Archeologický výzkum na Velehradě, Sborník velehradský NŘ V, 22–26.
[310] ZELNITIUS, A., 1935: Výzkum na Velehradě, Sborník velehradský NŘ VI, 54–56.
[311] ZELNITIUS, A., 1948: Sv. Kliment a hora sv. Klimenta u Osvětiman, Sborník velehradský NŘ XVI, 49–64.
[312] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchungen. Basel.
[313] ŽÁKOVSKÝ, P., 2004: Nový Tábor ve světle archeologických nálezů, nepubl. seminární práce na ÚAM FF MU Brno.
[314] ŽÁKOVSKÝ, P., 2009: Nášlapný ježek. Příspěvek k poznání jedné opomíjené středověké a raně novověké militarie, SPFFMU M 12–13, 115–132.
[315] ŽÁKOVSKÝ, P., 2010: Meče s lichoběžníkovitou hlavicí. Příspěvek k poznání raně novověkých pobočních zbraní. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R.–Šulc, M.–Krejsová, J., edd.), 479–495. Praha.
[316] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku: Tesák z holešické tvrze na Příbramsku. In: Non sensitis gladios! Księga jubileuszowa z okazji 70. urodzin Profesora Mariana Głoska (Ławrynowicz, O.–Maik, J.–Nowakowski, P. A., edd.). Łódź.
[317] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku a: Středověké a raně novověké chladné zbraně ze sbírek Městského muzea v Moravském Krumlově. In: Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana II.
[318] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku b: Dlouhé meče se značkami v podobě biskupské berly z moravských sbírek. In. Sborník k 60. narozeninám doc. Pavla Kouřila.
[319] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku c: Středověká a raně novověká militaria ze sbírek Lovecko-lesnického muzea v Úsově, Acta Militaria Mediaevalia VII.