Název: Soubor kachlů z hradu Lukova objevený během záchranných prací (do roku 2009)
Variantní název:
- A series of tiles from Lukov castle unearthed during rescue research (before 2009)
- Die bei Rettungsarbeiten (bis zum Jahr 2009) entdeckte Kachelkollektion von Burg Lukov
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 2, s. 557-571
Rozsah
557-571
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128220
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Významný hrad Lukov, založený jako královský markrabětem Vladislavem Jindřichem na počátku 13. století, prošel během své dlouhé existence mnoha vývojovými etapami. Koncem 13. století jej do zástavy získali páni ze Šternberka, kteří se posléze stali jeho plnoprávnými majiteli. Šternberkové v roce 1512 hrad prodali pánům z Kunštátu, které po roce 1547 vystřídali Nekešové z Landeka a na počátku 17. století páni z Víckova. Posledním na Lukově trvale sídlícím panstvem byli v letech 1631–1710 Minkvicové z Minkvic (Minkwitz). Hrad byl definitivně opuštěn na konci 18. století. Tato studie zpracovává kachlový fond získaný členy Spolku přátel hradu Lukova během rekonstrukčních prací v hradním areálu. Materiál je až na několik výjimek relativně mladý, pozdně renesanční až raně barokní a v několika případech souvisí s jihomoravskou habánskou (novokřtěnskou) produkcí. Z hlediska typologie kachlů je velmi pestrý a jeho největší ikonografický přínos spočívá v oblasti heraldiky.
Lukov, an important royal castle established by Margrave Vladislav Jindřich in the early 14th century, went through a number of stages of development in the course of its long existence. At the end of the 13th century it was acquired as a pledge by the lords of Šternberk, who subsequently became its owners. The Šternberks sold the castle to the lords of Kunštát in 1512. In 1547 the castle was purchased by the Nekešes of Landek and in the early 17th century by the lords of Víckov. The Minkvices of Minkvice (Minkwitz) were the last noble family to inhabit the castle, in 1631–1710. The castle was finally abandoned at the end of the 18th century. The study analyses a group of tiles assembled by members of the Friends of Lukov Castle Association during reconstruction work in the castle complex. With few exceptions, the material is relatively recent, dating from the late renaissance and early baroque periods. In several cases it is related to products manufactured by the southern Moravian Anabaptists. In terms of typology, the series is varied and its main iconographic contribution is heraldic.
Reference
[1] HOLÍK, J., 2000: Hrad Lukov. Lukov.
[2] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles a mosaic (tapestry) pattern, Studies in Post-medieval Archeology 3, 273–288.
[3] HRADY, 1981: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Jižní Morava. Praha.
[4] JANIŠ, D.–KOHOUTEK, J., 2003: Královské hrady východní Moravy a jejich úloha v mocenském a správním systému 13. a 14. století – Königliche Burgen Ostmährens und ihre Aufgabe im Macht – und Verwaltungssystem im 13. und 14. Jahrhundert, AH 28, 357–376.
[5] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně – Die Kachelöfen in der Räumen der Minoritenkloster in Brno, AH 30, 445–456.
[6] KOHOUTEK, J., 1985: Hrad Lukov – současný stav výzkumu – Burg Lukov – der gegenwärtige Stand der Erforschung, AH 10, 309–321.
[7] KOHOUTEK, J., 1992: Hrad Lukov – jeho význam ve fortifikační architektuře východní Moravy – Burg Lukov – ihre Stellung und Bedeutung in der Fortifikationsarchitektur Ostmährens, AH 17, 205–223.
[8] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[9] KOHOUTEK, J., 2005: Hrady Brumov a Lukov – výzkum a následná rekonstrukce – Die Burgen Brumov und Lukov – ihre Erforschung und nachfolgende Rekonstruktion, AH 30, 227–233.
[10] KOHOUTEK, J.–PAVLÍK, Č., 2008: Soubor kachlů z hradu Lukova – Die Kachelsammlung aus Burg Lukov, AH 33, 499–527.
[11] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2006: Pozdně románské architektonické články z hradu Lukova – Spätromanische architektonische Fragmente aus der Burg Lukov, AH 31, 235–248.
[12] KYBALOVÁ, L.–PAVLÍK, Č., 2008: Renesanční móda na kachlích z hradu Lukova – Renaissancemode der Kacheln auf der Burg Lukov, ČSPS 3, 129–146. Praha.
[13] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renaissancezeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd). Uherské Hradiště.
[14] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[15] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[16] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[17] VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2010: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Lukova – Neue Erkenntnisse über bauliche Entwicklung der Burg Lukov, AH 35, 427–439.
[2] HOLUB, P.–JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2009: Early Modern period Brno stove tiles a mosaic (tapestry) pattern, Studies in Post-medieval Archeology 3, 273–288.
[3] HRADY, 1981: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Jižní Morava. Praha.
[4] JANIŠ, D.–KOHOUTEK, J., 2003: Královské hrady východní Moravy a jejich úloha v mocenském a správním systému 13. a 14. století – Königliche Burgen Ostmährens und ihre Aufgabe im Macht – und Verwaltungssystem im 13. und 14. Jahrhundert, AH 28, 357–376.
[5] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2005: Kachlová kamna v prostorách minoritského kláštera v Brně – Die Kachelöfen in der Räumen der Minoritenkloster in Brno, AH 30, 445–456.
[6] KOHOUTEK, J., 1985: Hrad Lukov – současný stav výzkumu – Burg Lukov – der gegenwärtige Stand der Erforschung, AH 10, 309–321.
[7] KOHOUTEK, J., 1992: Hrad Lukov – jeho význam ve fortifikační architektuře východní Moravy – Burg Lukov – ihre Stellung und Bedeutung in der Fortifikationsarchitektur Ostmährens, AH 17, 205–223.
[8] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[9] KOHOUTEK, J., 2005: Hrady Brumov a Lukov – výzkum a následná rekonstrukce – Die Burgen Brumov und Lukov – ihre Erforschung und nachfolgende Rekonstruktion, AH 30, 227–233.
[10] KOHOUTEK, J.–PAVLÍK, Č., 2008: Soubor kachlů z hradu Lukova – Die Kachelsammlung aus Burg Lukov, AH 33, 499–527.
[11] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2006: Pozdně románské architektonické články z hradu Lukova – Spätromanische architektonische Fragmente aus der Burg Lukov, AH 31, 235–248.
[12] KYBALOVÁ, L.–PAVLÍK, Č., 2008: Renesanční móda na kachlích z hradu Lukova – Renaissancemode der Kacheln auf der Burg Lukov, ČSPS 3, 129–146. Praha.
[13] KRÁSA, 2008: Krása, která hřeje. Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska – Schönheit, die wärmt. Gotische und renaissancezeitliche Kacheln aus Mähren und Schlesien (Menoušková, D.–Měřínský, Z., edd). Uherské Hradiště.
[14] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[15] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[16] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[17] VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2010: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Lukova – Neue Erkenntnisse über bauliche Entwicklung der Burg Lukov, AH 35, 427–439.