Název: Vrcholnostredoveká osada v Mužle-Čenkove
Variantní název:
- A settlement from the high Middle Ages in Mužla-Čenkov
- Die Hochmittelalterliche Siedlung in Mužla-Čenkov
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2012, roč. 37, č. 1, s. 257-272
Rozsah
257-272
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128254
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Analyzovaná osada sa rozkladá na trojuholníkovej ploche s rozlohou 1760 m2. Skladá sa z 19 objektov piatich štandardných typov obytného a hospodárskeho využitia. Intravilán osady pozostáva z troch samostatných segmentov s rôznym počtom objektov, využívaných konkrétnymi rodinnými zväzkami. V rámci príslušnej plochy sídliskových zhlukovobjekty nie sú sofistikovane umiestnené, ale iba nesystémovo rozptýlené. Táto lokalita predstavuje modelový príklad malých a krátkodobo používaných osád, ktorý bol rozšírený v danom regióne počas 11.–13. storočia. Evidované prvky nepriamo naznačujú, že potomkovia včasnostredovekého slovanského obyvateľstva tu zrejme zostali aj naďalej žiť v rámci pôvodných sídliskových enkláv.
The settlement analysed is located on a triangular site of 1760 m2. It consists of 19 constructions of five standard types, including both residential buildings and outbuildings. The inner area of the settlement is made up of three individual segments with various numbers of constructions, used by different families. The constructions are not distributed systematically but appear scattered around the site. The location is a model example of the small and short-term settlements widespread in the region in the 11th–13th centuries. The elements excavated indicate that the ancestors of the early-medieval Slav population remained settled here within the original settlement enclaves.
Reference
[1] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělská výroba starých Slovanů. Praha.
[2] BIALEKOVÁ, D., 1964: Staromaďarské hroby a včasnostredoveké sídliskové objekty v Lipovej-Ondrochove, Študijné zvesti AÚ SAV 23, 187–196.
[3] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[4] ERDÉLYI, I.–SZIMONOVA, E., 1987: Ausgrabungen in der Gemarkung von Vasárnamény Gergelyiugornya (Vorbericht), Acta Archaeol. Acad. Sci. hung. 39, 287–312.
[5] HABOVŠTIAK, A., 1966: K otázke datovania hradiska v Bíni, SlArch XIV, 439–486.
[6] HABOVŠTIAK, A., 1973: Stredoveké zaniknuté sídliská ako predmet historicko-archeologického výskumu, SlArch XXI, 221–227.
[7] HANULIAK, M., 2007: Vrcholnostredoveká osada v Beckove – Die hochmittelalterliche Siedlung in Beckov, AH 32, 335–349.
[8] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 1983: Výsledky výskumu včasnostredovekého osídlenia v Mužli-Čenkove – Die Untersuchongsergebnisse der frühmittelalterlichen Besiedlung in Mužla-Čenkov, AH 8, 385–397.
[9] HANULIAK, M.–KUZMA, I.–ŠALKOVSKÝ, P., 1993: Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia. Nitra.
[10] HANULIAK, M.–MINÁČ, V.–PAVÚK, J., 2008: Vrcholnostredoveká dedina zo Slovenskej Novej Vsi a Zelenča – Mittelaterliche Ortschaft aus Slovenská Nová Ves und Zeleneč, SlArch LVI, 103–146.
[11] HUNKA, J., 2007: Medené mince z Beluše – Kupfermünze aus Beluša und ihre historische Bedeutung, SlArch LV, 113–115.
[12] HUNKA, J., 1994: Medené mince Bela III. – dôsledok menovej reformy v Uhorsku?, Historický časopis 42, 609–624.
[13] CHEBEN, I., 1987: Výsledky záchranného výskumu v Patinciach – Ergebnisse der Rettungsgrabung in Patince, ŠZ AÚ SAV v Nitre 23, 307–329.
[14] KUDRNÁČ, J., 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách. Praha.
[15] MARSINA, R., 1984: O osídlení Slovenska od 11. do polovice 13. storočia. Slovenský ľud po rozpade veľkomoravskej ríše, Historické štúdie XXVII, 13–38.
[16] NEKUDA, V., 2000: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště. Brno.
[17] PAULÍK, J.–REJHOLEC, E., 1958: Stredoveké chaty v Chotíne, SlArch VI, 223–235.
[18] PLEINEROVÁ, I., 1975: Březno. Vesnice prvních Slovanů v severozápadních Čechách. Praha.
[19] PLETERSKI, A., 2008: Kuhinjska kultura v zgodnjem srednjem veku – Küchenkultur im frühen Mittelalter. Ljubljana.
[20] RUTTKAY, M., 1995: Príspevok k poznaniu stredovekej keramiky na juhozápadnom Slovensku – Beitrag zur Erkentniss der mittelalterlichen Keramik in der Süd-West Slowakei, AH 20, 563–583.
[21] RUTTKAY, M., 2002: Mittelalterliche Siedlung und Gräberfeld in Bajč – Medzi kanálmi (Vorbericht), SlArch L, 245–322.
[22] RUTTKAY, M.–CHEBEN, I., 1992: Včasnostredoveké sídlisko a pohrebisko v Bíni – Mittelalterliche Siedlung in Bíňa, SlArch XL, 109–134.
[23] ŠALKOVSKÝ, P., 1998: Dedinský dom v stredoveku. In: Ľudová architektúra a urbanizmus vidieckych sídiel na Slovensku z pohľadu najnovších poznatkov archeológie a etnografie, 9–36. Bratislava.
[24] ŠALKOVSKÝ, P., 2007: Stredoeneolitické a včasnostredoveké sídlisko v Čataji – Mitteleneolitische und frühmittelalterliche Siedlung in Čataj, ŠZ AÚ SAV v Nitre 42, 263–276.
[25] TAKÁCS, M., 1986: Die arpadenzeitlichen Tonkessel in Karpatenbecken. Budapest.
[26] TAKÁCS, M., 1993: Árpád-kori településrészlet Kajárpéc-Pokolfadombon Arpadenzeitlicher Siedlungsteil von Kajárpéc-Pokolfadomb, Communicatones Archaeologicae Hungariae, 201–228.
[27] TAKÁCS, M., 1996: Formschatz und Chronologie der Tongefässe des 10.–14. Jahrhunderts der kleinen Tiefebene, Acta Archaeologica Academiae Scientarum Hungaricae 48, 135–169.
[28] TAKÁCS, M., 2010: Das Formenspektren der Tonkessel im Karpatenbecken – Archäologisches Korrespondenzblatt. Urgeschichte, Römerzeit, Frühmittelalter 40, 139–154.
[29] VIGNATIOVÁ, J., 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.
[30] VLKOLINSKÁ, I., 2007: Torzo stredovekého sídliska v Beluši – Reste der eines mittelalterlichen Dorfes in Beluša, SlArch LV, 23–107.
[2] BIALEKOVÁ, D., 1964: Staromaďarské hroby a včasnostredoveké sídliskové objekty v Lipovej-Ondrochove, Študijné zvesti AÚ SAV 23, 187–196.
[3] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec. Brno.
[4] ERDÉLYI, I.–SZIMONOVA, E., 1987: Ausgrabungen in der Gemarkung von Vasárnamény Gergelyiugornya (Vorbericht), Acta Archaeol. Acad. Sci. hung. 39, 287–312.
[5] HABOVŠTIAK, A., 1966: K otázke datovania hradiska v Bíni, SlArch XIV, 439–486.
[6] HABOVŠTIAK, A., 1973: Stredoveké zaniknuté sídliská ako predmet historicko-archeologického výskumu, SlArch XXI, 221–227.
[7] HANULIAK, M., 2007: Vrcholnostredoveká osada v Beckove – Die hochmittelalterliche Siedlung in Beckov, AH 32, 335–349.
[8] HANULIAK, M.–KUZMA, I., 1983: Výsledky výskumu včasnostredovekého osídlenia v Mužli-Čenkove – Die Untersuchongsergebnisse der frühmittelalterlichen Besiedlung in Mužla-Čenkov, AH 8, 385–397.
[9] HANULIAK, M.–KUZMA, I.–ŠALKOVSKÝ, P., 1993: Mužla-Čenkov I. Osídlenie z 9.–12. storočia. Nitra.
[10] HANULIAK, M.–MINÁČ, V.–PAVÚK, J., 2008: Vrcholnostredoveká dedina zo Slovenskej Novej Vsi a Zelenča – Mittelaterliche Ortschaft aus Slovenská Nová Ves und Zeleneč, SlArch LVI, 103–146.
[11] HUNKA, J., 2007: Medené mince z Beluše – Kupfermünze aus Beluša und ihre historische Bedeutung, SlArch LV, 113–115.
[12] HUNKA, J., 1994: Medené mince Bela III. – dôsledok menovej reformy v Uhorsku?, Historický časopis 42, 609–624.
[13] CHEBEN, I., 1987: Výsledky záchranného výskumu v Patinciach – Ergebnisse der Rettungsgrabung in Patince, ŠZ AÚ SAV v Nitre 23, 307–329.
[14] KUDRNÁČ, J., 1970: Klučov. Staroslovanské hradiště ve středních Čechách. Praha.
[15] MARSINA, R., 1984: O osídlení Slovenska od 11. do polovice 13. storočia. Slovenský ľud po rozpade veľkomoravskej ríše, Historické štúdie XXVII, 13–38.
[16] NEKUDA, V., 2000: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště. Brno.
[17] PAULÍK, J.–REJHOLEC, E., 1958: Stredoveké chaty v Chotíne, SlArch VI, 223–235.
[18] PLEINEROVÁ, I., 1975: Březno. Vesnice prvních Slovanů v severozápadních Čechách. Praha.
[19] PLETERSKI, A., 2008: Kuhinjska kultura v zgodnjem srednjem veku – Küchenkultur im frühen Mittelalter. Ljubljana.
[20] RUTTKAY, M., 1995: Príspevok k poznaniu stredovekej keramiky na juhozápadnom Slovensku – Beitrag zur Erkentniss der mittelalterlichen Keramik in der Süd-West Slowakei, AH 20, 563–583.
[21] RUTTKAY, M., 2002: Mittelalterliche Siedlung und Gräberfeld in Bajč – Medzi kanálmi (Vorbericht), SlArch L, 245–322.
[22] RUTTKAY, M.–CHEBEN, I., 1992: Včasnostredoveké sídlisko a pohrebisko v Bíni – Mittelalterliche Siedlung in Bíňa, SlArch XL, 109–134.
[23] ŠALKOVSKÝ, P., 1998: Dedinský dom v stredoveku. In: Ľudová architektúra a urbanizmus vidieckych sídiel na Slovensku z pohľadu najnovších poznatkov archeológie a etnografie, 9–36. Bratislava.
[24] ŠALKOVSKÝ, P., 2007: Stredoeneolitické a včasnostredoveké sídlisko v Čataji – Mitteleneolitische und frühmittelalterliche Siedlung in Čataj, ŠZ AÚ SAV v Nitre 42, 263–276.
[25] TAKÁCS, M., 1986: Die arpadenzeitlichen Tonkessel in Karpatenbecken. Budapest.
[26] TAKÁCS, M., 1993: Árpád-kori településrészlet Kajárpéc-Pokolfadombon Arpadenzeitlicher Siedlungsteil von Kajárpéc-Pokolfadomb, Communicatones Archaeologicae Hungariae, 201–228.
[27] TAKÁCS, M., 1996: Formschatz und Chronologie der Tongefässe des 10.–14. Jahrhunderts der kleinen Tiefebene, Acta Archaeologica Academiae Scientarum Hungaricae 48, 135–169.
[28] TAKÁCS, M., 2010: Das Formenspektren der Tonkessel im Karpatenbecken – Archäologisches Korrespondenzblatt. Urgeschichte, Römerzeit, Frühmittelalter 40, 139–154.
[29] VIGNATIOVÁ, J., 1992: Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Brno.
[30] VLKOLINSKÁ, I., 2007: Torzo stredovekého sídliska v Beluši – Reste der eines mittelalterlichen Dorfes in Beluša, SlArch LV, 23–107.