History and education as bases for museum legitimacy in latin american museums: some comments for a discussion from a critical museology point of view

Článek představuje koncepci "kritické muzeologie" jako rámec pro analýzu sociální legitimity muzeí. Kritická muzeologie je viděna jako teorie, která podporuje názor, že tradiční muzeologie je stejně jako jeden z jejích základních pojmů – muzealita – produktem společnosti, ve kterém byla vytvořena. To znamená, že je definována sociálním, politickým a ekonomickým kontextem, v němž muzeologové a muzejní instituce působí. Tento přístup by mohl vnést trochu světla na rozdíly mezi muzei v Latinské Americe a muzei v Evropě a Spojených Státech. To také podporuje myšlenku, že muzea by se měla stát prostorem, kde, když budeme parafrázovat Marxe a Engelse: "všechno co je pevné se rozplyne ve vzduchu, všechno co je svaté se znesvětí a člověk je nakonec nucen čelit se střízlivými smysly svým skutečným podmínkám života a svým vztahům se svým vlastním druhem".

The article introduces the concept of "critical museology" as a framework for the analysis of the social legitimacy of museums. Critical museology is seen as a theory that advocates the idea that traditional museology as well as one of its basic concepts – museality – is the product of the society in which is created i.e., it is defined by the social, political and economical context where the museologist and the museum institutions are immersed. This approach could shed some light on the differences between museums of Latin America and museums of Europe and United States. It also advocates the idea that museums should become spaces where, paraphrasing Marx and Engels: "all that is solid melts into air all that is holy is profaned, and man is at last compelled to face with sober senses, his real conditions of life, and his relations with his kind".