Název: Geofyzikální průzkum lengyelského rondelu v Milovicích, okr. Břeclav
Variantní název:
- Geophysical survey of a Lengyel roundel enclosure at Milovice, Břeclav District
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2015, roč. 20, č. 1, s. [55]-67
Rozsah
[55]-67
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/133096
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Pro zachycení tvarových charakteristik mladoneolitických rondelů se jeví jako nejvhodnější geofyzikální metody průzkumu. Předkládaný příspěvek analyzuje výsledky magnetické prospekce lengyelského rondelu v Milovicích, okr. Břeclav, která zaznamenala nejen půdorysný tvar rondelu, ale i další, pro moravské prostředí unikátní situace. K hlavním zjištěním patří především identifikace palisádového žlabu na vnitřní ploše rondelu. Rozbor magnetických hodnot zase poukazuje na rozdíly a odlišnou zachovalost půdních horizontů na ploše rondelu a v jeho okolí. V kombinaci s kolmými měřickými snímky a výsledky povrchových sběrů nabízí geofyzikálně zdokumentovaný rondel dostatek informací pro základní archeologickou analýzu.
The best method for identifying the shape characteristics of Late Neolithic circular ditched enclosures seems to be geophysical survey. The paper presented analyses the results of a magnetic survey of the Lengyel roundel enclosure at Milovice, Břeclav District (South Moravia), which captured not only the outline of the circular feature but also some other construction features that are unique in Moravia. Of particular significance was the identification of a palisade trench inside the enclosure. The analysis of magnetic values indicates differences in, and a varied degree of preservation of soil horizons on the site of the roundel and in its neighbourhood. The geophysically documented circular enclosure in combination with orthogonal images and the results of surface collecting offers a sufficient amount of information for basic archaeological analysis.
Note
Práce byla podpořena Grantovým fondem pro akademické pracovníky Filozofické fakulty MU, projekt 21/0905 "Participace Masarykovy univerzity na výzkumu neolitických rondelů".
Reference
[1] Bálek, M. – Hašek, V. – Měřínský, Z. – Segeth, K. 1986: Metodický přínos kombinace letecké prospekce a geofyzikálních metod při archeologickém výzkumu na Moravě, Archeologické rozhledy XXXVIII, 550–574, 598–600.
[2] Bertemes, F. – Northe, A. 2007: Der Kreisgraben von Goseck. Ein Beitrag zum Verständnis früher monumentaler Kultbauten Mitteleuropas. In: K. Schmotz (Hrsg.), Vorträge des 25. Niederbayerischen Archäologentages. Rahden/Westf., 137–168.
[3] Buchvaldek, M. – Zeman, J. a kol. 1990: Lochenice. Z archeologických výzkumů na katastru obce. Praehistorica 16. Praha.
[4] Foster, P. 2003: A new henge "rondel" and multi-cultural site at Dolní Beřkovice, Czech Republic. The Prehistoric Society 43, 1–4.
[5] Geislerová, K. – Rakovský, I. 1987: Břeclavsko v mladší době kamenné. Mikulov.
[6] Hasenhündl, G. – Neubauer, W. – Trnka, G. 2005: Kreisgräben – eine runde Sache. Sechs Wege zu ausgewählten Kreisgrabenanlagen im Weinviertel. Eine Annäherung an die ältesten Monumentalbauten Europas. Horn – Wien.
[7] Hinterleitner, A. – Löcker, K. – Neubauer, W. 2010: Katalog. In: Melichar, P. – Neubauer, W. (Hrsg.), Mittelneolithische Kreisgrabenanlagen in Niederösterreich. Geophysikalisch-archäologische Prospektion – ein interdisziplinäres Forschungsprojekt. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 71. Wien, 168–415.
[8] Kostka, M. – Kuchařík, M. – Řídký, J. – Švácha, H. 2011: Kruhy a zase kruhy. Neolitický rondel v Praze-Ruzyni. In: Praehistorica 29. Praha, 139–152.
[9] Koštuřík, P. 1981: Poznámky k sídlištím kultury s moravskou malovanou keramikou pod Pálavou, okr. Břeclav, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university E 26, 109–120.
[10] Kovárník, J. 2014: Die Entdeckung einer doppelten Kreisgrabenanlage der Mährischen Bemalten Keramik in Milovice, Bez. Břeclav. In: Lauermann, E. – Trebsche, P. (Hrsg.), Beiträge zum Tag der Niederösterreichischen Landesarchäologie 2014. Asparn/Zaya, 13–18.
[11] Kuča, M. a kol., v přípravě: Pavlov – Horní Pole. Sídliště lengyelské kultury pod Pavlovskými vrchy.
[12] Kundera, L. – Měřínský, Z. 1999: Bulhary, okr. Břeclav. In: Podborský, V. a kol., Pravěká sociokultovní architektura na Moravě. Brno, 41–55.
[13] Kuzma, I. 2005: Letecká archeológia na Slovensku. In: Hašek, V. – Nekuda, R. – Ruttkay, M. (ed.), Ve službách archeologie VI. Sborník věnovaný 70. narozeninám PhDr. Dariny Bialekovej, CSc., 60. narozeninám prof. PhDr. Josefa Ungera, CSc., Brno, 49–64.
[14] Kuzma, I. 2013: Archeologické náleziská na Google Earth, Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 53, 183–230.
[15] Melichar, P. – Neubauer, W. (Hrsg.) 2010: Mittelneolithische Kreisgrabenanlagen in Niederösterreich. Geophysikalisch-archäologische Prospektion – ein interdisziplinäres Forschungsprojekt. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 71. Wien.
[16] Milo, P. 2013: Sídliská a sídliskové objekty na lokalite Těšetice-Kyjovice "Sutny" z pohľadu geomagnetickeho prieskumu, Studia archaeologica Brunensia 18–1, 71–91.
[17] Němejcová-Pavúková, V. 1995: Svodín. Band 1. Zwei Kreisgrabenanlagen der Lengyer-Kultur. Studia Archaeologica et Mediaevalia 2. Bratislava.
[18] Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid NŘ, sv. 3. Brno.
[19] Řídký, J. 2011: Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 10. Praha – Brno.
[20] Svoboda, J. A. – Klíma, B. – Škrdla, P. 2002: Soupis lokalit paleolitu a mezolitu. In: Stuchlík, S. (ed.), Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 20. Brno, 57–71.
[21] Šebela, L. 2002: Vývoj neolitického osídlení pod Pavlovskými vrchy. In: Stuchlík, S. (ed.), Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 20. Brno, 73–112.
[22] Trnka, G. 1991: Studien zu mittelneolithischen Kreisgrabenanlagen. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 26. Wien.
[2] Bertemes, F. – Northe, A. 2007: Der Kreisgraben von Goseck. Ein Beitrag zum Verständnis früher monumentaler Kultbauten Mitteleuropas. In: K. Schmotz (Hrsg.), Vorträge des 25. Niederbayerischen Archäologentages. Rahden/Westf., 137–168.
[3] Buchvaldek, M. – Zeman, J. a kol. 1990: Lochenice. Z archeologických výzkumů na katastru obce. Praehistorica 16. Praha.
[4] Foster, P. 2003: A new henge "rondel" and multi-cultural site at Dolní Beřkovice, Czech Republic. The Prehistoric Society 43, 1–4.
[5] Geislerová, K. – Rakovský, I. 1987: Břeclavsko v mladší době kamenné. Mikulov.
[6] Hasenhündl, G. – Neubauer, W. – Trnka, G. 2005: Kreisgräben – eine runde Sache. Sechs Wege zu ausgewählten Kreisgrabenanlagen im Weinviertel. Eine Annäherung an die ältesten Monumentalbauten Europas. Horn – Wien.
[7] Hinterleitner, A. – Löcker, K. – Neubauer, W. 2010: Katalog. In: Melichar, P. – Neubauer, W. (Hrsg.), Mittelneolithische Kreisgrabenanlagen in Niederösterreich. Geophysikalisch-archäologische Prospektion – ein interdisziplinäres Forschungsprojekt. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 71. Wien, 168–415.
[8] Kostka, M. – Kuchařík, M. – Řídký, J. – Švácha, H. 2011: Kruhy a zase kruhy. Neolitický rondel v Praze-Ruzyni. In: Praehistorica 29. Praha, 139–152.
[9] Koštuřík, P. 1981: Poznámky k sídlištím kultury s moravskou malovanou keramikou pod Pálavou, okr. Břeclav, Sborník prací filosofické fakulty brněnské university E 26, 109–120.
[10] Kovárník, J. 2014: Die Entdeckung einer doppelten Kreisgrabenanlage der Mährischen Bemalten Keramik in Milovice, Bez. Břeclav. In: Lauermann, E. – Trebsche, P. (Hrsg.), Beiträge zum Tag der Niederösterreichischen Landesarchäologie 2014. Asparn/Zaya, 13–18.
[11] Kuča, M. a kol., v přípravě: Pavlov – Horní Pole. Sídliště lengyelské kultury pod Pavlovskými vrchy.
[12] Kundera, L. – Měřínský, Z. 1999: Bulhary, okr. Břeclav. In: Podborský, V. a kol., Pravěká sociokultovní architektura na Moravě. Brno, 41–55.
[13] Kuzma, I. 2005: Letecká archeológia na Slovensku. In: Hašek, V. – Nekuda, R. – Ruttkay, M. (ed.), Ve službách archeologie VI. Sborník věnovaný 70. narozeninám PhDr. Dariny Bialekovej, CSc., 60. narozeninám prof. PhDr. Josefa Ungera, CSc., Brno, 49–64.
[14] Kuzma, I. 2013: Archeologické náleziská na Google Earth, Študijné zvesti Archeologického ústavu SAV 53, 183–230.
[15] Melichar, P. – Neubauer, W. (Hrsg.) 2010: Mittelneolithische Kreisgrabenanlagen in Niederösterreich. Geophysikalisch-archäologische Prospektion – ein interdisziplinäres Forschungsprojekt. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission 71. Wien.
[16] Milo, P. 2013: Sídliská a sídliskové objekty na lokalite Těšetice-Kyjovice "Sutny" z pohľadu geomagnetickeho prieskumu, Studia archaeologica Brunensia 18–1, 71–91.
[17] Němejcová-Pavúková, V. 1995: Svodín. Band 1. Zwei Kreisgrabenanlagen der Lengyer-Kultur. Studia Archaeologica et Mediaevalia 2. Bratislava.
[18] Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid NŘ, sv. 3. Brno.
[19] Řídký, J. 2011: Rondely a struktura sídelních areálů v mladoneolitickém období. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 10. Praha – Brno.
[20] Svoboda, J. A. – Klíma, B. – Škrdla, P. 2002: Soupis lokalit paleolitu a mezolitu. In: Stuchlík, S. (ed.), Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 20. Brno, 57–71.
[21] Šebela, L. 2002: Vývoj neolitického osídlení pod Pavlovskými vrchy. In: Stuchlík, S. (ed.), Oblast vodního díla Nové Mlýny od pravěku do středověku. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 20. Brno, 73–112.
[22] Trnka, G. 1991: Studien zu mittelneolithischen Kreisgrabenanlagen. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission der Österreichischen Akademie der Wissenschaften 26. Wien.