Můj J. B. Kozák

Cílem této práce je připomenout odkaz J. B. Kozáka (1888–1974) a hodnotu jeho přednášek na Karlově univerzitě v letech 1949–1952, které měly hluboký význam v souvislosti s novou politickou situací po komunistickém puči v roce 1948. Život J. B. Kozáka byl hluboce ovlivněn jeho církevním vzděláním. Nakonec však získal post profesora filosofie na Karlově univerzitě v Praze. Jako prominentní zástupce Českého kulturního života se stal aktivním členem malého kroužku "pátečníků" založeného spisovatelem K. Čapkem (1890–1938) a podporovaného T. G. Masarykem (1850–1937). J. B. Kozák obhajoval demokratické ideje, ale jeho sympatie zároveň patřily také sociálně orientovaným levicovým osobnostem (viz například jeho přátelství s profesorem Z. Nejedlým, 1878–1962). Před válkou J. B. Kozák opustil Prahu a začal přednášet filosofii na Oberlin College v Chicagu (USA). Na konci války se však do Prahy vrátil. V létě roku 1945 získal znovu univerzitní post s možností přednášet. Ve vášnivých debatách s marxisty hájil myšlenky humanismu a svobody. Získal si sympatie svých studentů a stal se jejich morální autoritou, kterou zůstal i v těžkých časech politických čistek, kdy byli mnozí jeho kolegové propuštěni. Skutečnost, že si udržel pozici na univerzitě, nijak jeho autoritu nepoškodila. Byl chráněn kvůli svým levicovým názorům před válkou. Navzdory respektu, kterého se mu dostávalo, byla jeho možnost přednášet značně omezena. Připojeny jsou také úryvky jeho "dějin filosofie" jako volné záznamy jeho přednášek.

The aim of the essay is to commemorate J. B. Kozák (1888–1974) and to recall the value of his lectures given in the years 1949–1952 at the Charles-University in Prague. These lectures were important in connection with the new political situation after the communist putsch in 1948. The life of J. B. Kozák was deeply influenced by his clergyman education. Nevertheless he finally obtained the position of professor of philosophy at Charles-University in Prague. As a prominent representative of Czech cultural life he became an active member of a small circle founded by the writer K. Čapek (1890–1938) and supported by T. G. Masaryk (1850–1937). J. B. Kozák defended the democratic ideas but he was also sympathetic with the socially oriented leftists (see e. g. his friendship with professor Z. Nejedlý, 1878–1962). Before the war J. B. Kozák left Prague. He began to lecture philosophy at Oberlin College in Chicago (USA). The end of the war saw him back in Prague. In summer 1945 he got his chair with the possibility lecturing immediately. In the animated discussions with the Marxists he defended the ideas of humanity and freedom. He got the sympathy of students and became their moral authority. This esteem remained also in the hard times of political purges when many of his friends were discharged. Nevertheless his stay in the university employment did not harm his authority. He was protected because of his leftist views before the war. In spite of all the respect for him the authorities at university restrained his lecturing heavily. A small part of his "history of philosophy" is enclosed as an exemplum of his university lessons.