Název: Výzkumy subjektivních teorií učitelů v kontextu profesního rozvoje: přehledová studie
Variantní název:
- Research on teachers' subjective theories in the context of professional development: a review
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2015, roč. 20, č. 3, s. [47]-67
Rozsah
[47]-67
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2015-3-4
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134273
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie přináší přehled vybraných výzkumů subjektivních teorií učitelů a identifikuje klíčové koncepty a souvislosti v jejich rámci tematizované – zejména vztah kvality subjektivních teorií učitelů, kvality výuky a profesního rozvoje učitelů. Studie se zaměřuje na výzkumy, které metodologicky navázaly na výzkumné programy zaměřené na subjektivní teorie učitelů z přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. V některých z nich se ukazuje, že roz pory mezi myšlením a jednáním učitelů mohou být z části vysvětleny určitými psychickými fenomény, například učiteli vnímanou zátěží nebo vlastní vnímanou účinností učitelů (self-efficacy; sebeúčinností). Studie naznačuje příležitosti, ale i otázky spojené s eventuálním využitím poznatků výzkumu tohoto tématu za účelem změnu myšlení a jednání učitelů v rámci pedagogického výzkumu, profesní podpory a dalšího vzdělávání učitelů v ČR.
The paper reviews research on teachers' subjective theories and identifies key concepts and relevant contexts related to this field, namely the relationship between the quality of teachers' subjective theories and the quality of education and teachers' professional development. The paper focuses on research that builds methodologically on studies carried out in the 1980s and 1990s. Some of the studies show that discrepancies between teachers' thoughts and actions can be attributed to psychological phenomena such as strain of teaching and perceived self-efficacy. The paper examines opportunities and questions related to the possible use of the findings to initiate changes in teachers' thoughts and actions as part of educational research and professional development of teachers in the Czech Republic.
cze
eng
Note
Studie byla zpracována díky finanční podpoře ze specifického výzkumného projektu Znalostní báze učitelství a její reflexe, MUNI/A/0926/2013 a projektu Grantové agentury ČR Utváření didaktického vědění pro zlepšení: rozvíjení kvality výuky, GA14-06480S.
Reference
[1] Dann, H. D. (1994). Pädagogisches Verstehen: Subjektive Theorien und erfolgreiches Handeln von Lehrkräften. In K. Reusser & M. Reusser-Weyeneth (Hrsg.), Verstehen. Psychologischer Prozess und didaktische Aufgabe (s. 163–182). Bern: Verlag Hans Huber (Psychologie-Forschung).
[2] Dann, H. D., Diegritz, T., & Rosenbusch. H. S. (Eds.). (1999). Gruppenunterricht im Schulalltag: Realität und Chancen. Erlangen: Universitätsbibiothek Erlangen-Nürnberg.
[3] Dann, H. D., & Humpert, W. (2002). Das Konstanzer Trainingsmodell (KTM) – Grundlagen und neue Entwicklungen. Zeitschrift für Pädagogik, 48(2), 215–226.
[4] Dann, H. D., Tennstädt, K. C., Humpert, W., & Krause, F. (1987). Subjektive Theorien und erfolgreiches Handeln von Lehrer/-innen. Unterrichtswissenschaft, 15(3), 306–320.
[5] Groeben, N., Wahl, D., Schlee, J., & Scheele, B. (1988). Das Forschungsprogramm Subjektive Theorien: Eine Einführung in die Psychologie des reflexiven Subjekts. Tübingen: Francke.
[6] Haag, L. (2000). Die Identifizierung einer 'Handschrift' Subjektiver Theorien – Ein Weg der Transformation wissenschaftlicher Erkenntnisse in die Praxis. Empirische Pädagogik, 14(2), 111–129.
[7] Haag, L., & Mischo, C. (2003). Besser Unterrichten durch die Auseinandersetzung mit fremden Subjektiven Theorien. Zeitschrift für Entwicklungspsychologie und Pädagogische Psychologie, 35(1), 37–48.
[8] Humpert, W., & Dann, H. D. (1988). Das Beobachtungssystem BAVIS. Ein Beobachtungsverfahren zur Analyse von aggressionsbezogenen Interaktionen im Schulunterricht. Göttingen: Hogrefe.
[9] Janík, T. (2005). Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky strukturování konceptů (SLT). Pedagogická revue, 57(5), 477–496.
[10] Janík, T. (2007). Cílová orientace ve výuce fyziky: Exkurz do subjektivních teorií učitelů. Pedagogická orientace, 17(1), 12–33.
[11] Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634–663. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-634
[12] Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V… Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: Obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
[13] Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
[14] Leuchter, M., Pauli, Ch., Reusser, K., & Lipowsky, F. (2006). Unterrichtsbezogene Überzeugungen und handlungsleitende Kognitionen von Lehrpersonen. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 9(4), 562–579. | DOI 10.1007/s11618-006-0168-z
[15] Linsner, M. (2010). Prototypische Routinen von Lehrkräften im Umgang mit Unterrichtseinstiegen, Experimenten und Schülervorstellungenim Biologieunterricht (Disertační práce). Duisburg-Essen: Universität Duisburg-Essen.
[16] Mandl, H., & Huber, G. L. (1983). Subjektive Theorien von Lehrern. Psychologie in Erziehung und Unterricht, 30(2), 98–112.
[17] Mareš. J. (2013a). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
[18] Mareš, J. (2013b). Přehledové studie: Jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4). 427–454. | DOI 10.5817/PedOr2013-4-427
[19] Mareš, J., Slavík, J, Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova univerzita.
[20] Müller, C. T. (2004). Subjektive Theorien und handlungsleitende Kognitionen von Lehrern als Determinanten schulischer Lehr-Lern-Prozesse im Physikunterricht. Berlin: Logos Verlag.
[21] Neubauer, W. (1983). Dimensionale Struktur der impliziter Führungstheorie bei Lehrern und Lehrerstudenten. Psychologie in Erziehung und Unterricht, 30(3), 183–191.
[22] Patry, L. L., Schwetz, H., & Gastager, A. (2000). Wissen und Handeln. Lehrerinnen und Lehrer verändern ihren Mathematikunterrich. Bildung und Erziehung, 53(3), 271–286.
[23] Pauli, C., & Reusser, K. (2003). Unterrichtsskripts im schweizerischen und im deutschen Mathematikunterricht. Unterrichtswissenschaft, 31(3), 238–272.
[24] Porubský, Š. (2007). Skúmanie subjektívnej teorie učitelky. In Š. Porubský, Učiteľ – diskurs – žiak. Osobnostno-sociálny model primárnej edukácie (s. 100–134). Banská Bystrica: Pedagogická fakulta, Univerzita Mateja Bela.
[25] Schön, D. (1987). Educating the Reflective Practitioner. San Francisco: Jossey-Bass.
[26] Seebauer, R. (2007). Proměny subjektivních teorií u studentů učitelství od začátku studia do konce čtvrtého semestru. Pedagogická orientace, 17(3), 53–65.
[27] Shulman, L. S. (1986). Those who understand: Knowledge growth in teaching. Educational Reasercher, 15(2), 4–14. | DOI 10.3102/0013189X015002004
[28] Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1–22. | DOI 10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
[29] Staub, F. C., & Stern, D. E. (2002). The nature of teachers' pedagogical content beliefs matters for students' achievement gains: Quasi-experimental evidence from elementary mathematics. Journal of Educational Psychology, 94(I. 2), 344–355. | DOI 10.1037/0022-0663.94.2.344
[30] Wahl, D. (1991). Handeln unter Druck. Der weite Weg vom Wissen zum Handeln bei Lehrern, Hochschullehrern und Erwachsenenbildnern. Weinheim: Deutscher Studien Verlag.
[2] Dann, H. D., Diegritz, T., & Rosenbusch. H. S. (Eds.). (1999). Gruppenunterricht im Schulalltag: Realität und Chancen. Erlangen: Universitätsbibiothek Erlangen-Nürnberg.
[3] Dann, H. D., & Humpert, W. (2002). Das Konstanzer Trainingsmodell (KTM) – Grundlagen und neue Entwicklungen. Zeitschrift für Pädagogik, 48(2), 215–226.
[4] Dann, H. D., Tennstädt, K. C., Humpert, W., & Krause, F. (1987). Subjektive Theorien und erfolgreiches Handeln von Lehrer/-innen. Unterrichtswissenschaft, 15(3), 306–320.
[5] Groeben, N., Wahl, D., Schlee, J., & Scheele, B. (1988). Das Forschungsprogramm Subjektive Theorien: Eine Einführung in die Psychologie des reflexiven Subjekts. Tübingen: Francke.
[6] Haag, L. (2000). Die Identifizierung einer 'Handschrift' Subjektiver Theorien – Ein Weg der Transformation wissenschaftlicher Erkenntnisse in die Praxis. Empirische Pädagogik, 14(2), 111–129.
[7] Haag, L., & Mischo, C. (2003). Besser Unterrichten durch die Auseinandersetzung mit fremden Subjektiven Theorien. Zeitschrift für Entwicklungspsychologie und Pädagogische Psychologie, 35(1), 37–48.
[8] Humpert, W., & Dann, H. D. (1988). Das Beobachtungssystem BAVIS. Ein Beobachtungsverfahren zur Analyse von aggressionsbezogenen Interaktionen im Schulunterricht. Göttingen: Hogrefe.
[9] Janík, T. (2005). Zkoumání subjektivních teorií pomocí techniky strukturování konceptů (SLT). Pedagogická revue, 57(5), 477–496.
[10] Janík, T. (2007). Cílová orientace ve výuce fyziky: Exkurz do subjektivních teorií učitelů. Pedagogická orientace, 17(1), 12–33.
[11] Janík, T. (2013). Od reformy kurikula k produktivní kultuře vyučování a učení. Pedagogická orientace, 23(5), 634–663. | DOI 10.5817/PedOr2013-5-634
[12] Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V… Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: Obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: Masarykova univerzita.
[13] Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.
[14] Leuchter, M., Pauli, Ch., Reusser, K., & Lipowsky, F. (2006). Unterrichtsbezogene Überzeugungen und handlungsleitende Kognitionen von Lehrpersonen. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 9(4), 562–579. | DOI 10.1007/s11618-006-0168-z
[15] Linsner, M. (2010). Prototypische Routinen von Lehrkräften im Umgang mit Unterrichtseinstiegen, Experimenten und Schülervorstellungenim Biologieunterricht (Disertační práce). Duisburg-Essen: Universität Duisburg-Essen.
[16] Mandl, H., & Huber, G. L. (1983). Subjektive Theorien von Lehrern. Psychologie in Erziehung und Unterricht, 30(2), 98–112.
[17] Mareš. J. (2013a). Pedagogická psychologie. Praha: Portál.
[18] Mareš, J. (2013b). Přehledové studie: Jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4). 427–454. | DOI 10.5817/PedOr2013-4-427
[19] Mareš, J., Slavík, J, Svatoš, T., & Švec, V. (1996). Učitelovo pojetí výuky. Brno: Masarykova univerzita.
[20] Müller, C. T. (2004). Subjektive Theorien und handlungsleitende Kognitionen von Lehrern als Determinanten schulischer Lehr-Lern-Prozesse im Physikunterricht. Berlin: Logos Verlag.
[21] Neubauer, W. (1983). Dimensionale Struktur der impliziter Führungstheorie bei Lehrern und Lehrerstudenten. Psychologie in Erziehung und Unterricht, 30(3), 183–191.
[22] Patry, L. L., Schwetz, H., & Gastager, A. (2000). Wissen und Handeln. Lehrerinnen und Lehrer verändern ihren Mathematikunterrich. Bildung und Erziehung, 53(3), 271–286.
[23] Pauli, C., & Reusser, K. (2003). Unterrichtsskripts im schweizerischen und im deutschen Mathematikunterricht. Unterrichtswissenschaft, 31(3), 238–272.
[24] Porubský, Š. (2007). Skúmanie subjektívnej teorie učitelky. In Š. Porubský, Učiteľ – diskurs – žiak. Osobnostno-sociálny model primárnej edukácie (s. 100–134). Banská Bystrica: Pedagogická fakulta, Univerzita Mateja Bela.
[25] Schön, D. (1987). Educating the Reflective Practitioner. San Francisco: Jossey-Bass.
[26] Seebauer, R. (2007). Proměny subjektivních teorií u studentů učitelství od začátku studia do konce čtvrtého semestru. Pedagogická orientace, 17(3), 53–65.
[27] Shulman, L. S. (1986). Those who understand: Knowledge growth in teaching. Educational Reasercher, 15(2), 4–14. | DOI 10.3102/0013189X015002004
[28] Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1–22. | DOI 10.17763/haer.57.1.j463w79r56455411
[29] Staub, F. C., & Stern, D. E. (2002). The nature of teachers' pedagogical content beliefs matters for students' achievement gains: Quasi-experimental evidence from elementary mathematics. Journal of Educational Psychology, 94(I. 2), 344–355. | DOI 10.1037/0022-0663.94.2.344
[30] Wahl, D. (1991). Handeln unter Druck. Der weite Weg vom Wissen zum Handeln bei Lehrern, Hochschullehrern und Erwachsenenbildnern. Weinheim: Deutscher Studien Verlag.