Název: Archeometalurgie a geofyzika středověkých areálů zaměřených na produkci drahých kovů
Variantní název:
- Archaeometallurgy and geophysics of the medieval sites specialized in precious metal production
- Archäometallurgie und Geophysik mittelalterlicher, auf die Produktion von Edelmetallen ausgerichteter Areale
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2016, roč. 41, č. 2, s. 391-413
Rozsah
391-413
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2016-2-20
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135612
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie se zaměřuje na zaniklé středověké úpravny a hutě, které jsou archeologickými památkami i neobvyklými krajinnými prvky, a představuje dosud aplikované metody nedestruktivního a částečně destruktivního průzkumu na případové lokalitě na jižním břehu Sázavy na katastrálním území Utín, okr. Havlíčkův Brod. Tyto metody zahrnují archeologické sondáže, půdní vrty a odběry půdních geochemických vzorků v plošné síti a geomagnetická měření. Cílem studie je zodpovězení otázky, jak lze prohloubit naše znalosti předindustriálních metalurgických areálů, které ovlivnily strukturu středověké kulturní krajiny. Má podat informaci o efektivitě stanovených metod pro výzkum infrastruktury provozů v produkci drahých kovů ve středověku.
This study focuses on the archaeological remains of medieval ore-benefication and smelting workshops, which are considered both important for cultural heritage and are themselves extraordinary features in the landscape. The goal of this paper is to demonstrate and evaluate the use of non-destructive (or small-scale-destructive) prospection methods on a selected site on the southern bank of the Sázava river (Utín cadastral zone, Havlíčkův Brod district). These methods include archaeological trenches, pedological survey, coring, and soil sampling in an orthogonal surface grid combined with geochemical analyses and geomagnetic surveying. The study seeks to answer the question: How can we expand our knowledge of the proto-industrial metallurgical sites that influenced the structure of the medieval cultural landscape? Furthermore, the study demonstrates the effectiveness of the applied methods for research into the infrastructure of manufacturing sites and workshops of the precious metal extractive technologies in the Middle Ages.
Reference
[1] BARTELS a kol., 2007: Bartels, Chr.–Fessner, M.–Klappauf, L.–Linke, F. A., Montanregion Harz. Kupfer, Blei und Silber aus dem Goslarer Rammelsberg von den Anfängen bis 1620. Die Entwicklung des Hüttenwesens von den frühmittelalterlichen Schmelzpätzen im Wald bis zur Metallerzeugung in großem Maßtab am Beginn des 17. Jahrhunderts nach den archäologischen und schriftlichen Quellen. Bochum.
[2] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae, Tomus V/1. 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.
[3] CIGÁNEK, S.–KECLÍK, I., 1976: Středověké dolování stříbra v okolí Havlíčkova Brodu se zaměřením na oblast Stříbrné Hory, Utín a Přibyslav, Práce a studie Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje – přír. 8, 23–48.
[4] DER SCHATZFUND, 2004: Der Schatzfund von Fuchsenhof – The Fuchsenhof Hoard – Poklad Fuchsenhof. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich. Folge 15 (Prokisch, B.–Kühltreiber, T., edd.), 325–347. Linz.
[5] DOLEŽEL, J.–KEJZLAR, M., 2014: Nové poznatky o důlním komplexu Havírna u Štěpánova nad Svratkou – výsledky povrchového průzkumu v letech 2002–2012. 45. mezinárodní konference archeologie středověku na téma Zdroje a zpracování surovin v archeologii středověku, Kutná Hora 16. až 19. září. Konferenční příspěvek.
[6] FAßBINDER, J. W. E., 1994: Die magnetischen Eigenschaften und die Genese ferrimagnetischer Minerale in Böden im Hinblick auf die magnetische Prospektion archäologischer Bodendenkmäler. Buch am Erlbach 1994.
[7] HAVLÍČEK, J., 2007: Hutniště pod zaniklým hornickým sídlištěm Herliwinberg (Mons Herliwini) – Verhüttungsanlage bei der wüsten Bergbausiedlung Herliwinberg (Mons Herliwini). In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 222–227. Jihlava – Brno.
[8] HOLUB, M.–MALÝ, K., 2012: Separátní hutnění galenitových, stříbrem bohatých rud těžených na Vysočině – Separate smelting of galena ores rich in silver from Bohemian – Moravian Highlands, Acta rerum naturalium 12 – Stříbrná Jihlava 2010, 1–14.
[9] HRUBÝ, P., 2011: Jihlava – Staré Hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví – Jihlava – Staré Hory (Iglau – Altenberg) – Archäologische Ausgrabungen des mittelalterlichen Bergbau-, Aufbereitungs- und Siedlungsplatzes in den Jahren 2002–2006. Zum Studium des mittelalterlichen Erzbergbaus. Dissertationes archaeologicae brunenses pragensesque 9. Praha – Brno.
[10] HRUBÝ, P., 2014a: K periodizaci počátku rané exploatace drahých kovů na Českomoravské vrchovině – Zur Periodisierung des Beginns der frühen Ausbeute von Edelmetallen in der Böhmisch – Mährischen Höhe. In: ArchaeoMontan 2013. Krušná krajina – Erz(gebirg)landschaft – Ore landscape. Arbeits und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 28 (Smolnik, R., ed.), 147–155. Dresden.
[11] HRUBÝ, P., 2014b: Od hertovního stříbra až téměř k minci neboli od hutí až téměř k mincovnám – Von Blicksilber bis quasi Münzen oder von Hütten bis quasi Münzprägestätten, AH 39, 609–637.
[12] HRUBÝ a kol., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A. Kočár, P. Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.–Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungs- und Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Region Pelhřimov, PA CIII, 339–418.
[13] HRUBÝ a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Kočár, P.–Libor, P.–Malý, K., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv – Central Bohemian-Moravian Highlands on the threshold of the High Middle Ages. Archaeology, geochemistry and the analyses of alluvial sediments. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 422. Brno.
[14] JANÁČEK, J., 1972: Stříbro a ekonomika českých zemí ve 13. století, ČČH 20, 875–906.
[15] JANÍČKOVÁ a kol., 2012: Janíčková, K.–Dolníček, Z.–Malý, K., Fázové složení strusek po tavbě stříbrných rud na Havlíčkobrodsku – Phase composition of slags produced by silver metallurgy in the Havlíčkův Brod Ore District, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 19, 186–189.
[16] KAPUSTA a kol., 2012: Kapusta, J.–Dolníček, Z.–Malý, K., Fázové složení středověkých strusek po tavbě Pb-Ag rud z hutnického areálu Plandry u Jihlavy – Phase composition of Medieval slags after smelting of Pb-Ag ores from the metallurgical complex Plandry near Jihlava, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 19, 57–61.
[17] KAPUSTA a kol., 2013: Kapusta, J.–Dolníček, Z.–Malý, K., Středověké baryem bohaté strusky po tavbě polymetalických rud na vybraných lokalitách v Jihlavě – Medieval barium-rich slags after melting of polymetallic ores from selected sites in Jihlava, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 20, 188–192.
[18] KAPUSTA a kol., 2014: Kapusta, J.–Janíčková, K.–Dolníček, Z.–Malý, K., Sulfidické fáze ve středověkých struskách po tavbě Ag rud v jihlavském a havlíčkobrodském rudním revíru – Sulphidic phases in medieval slags after smelting of Ag ores in the Jihlava and the Havlíčkův Brod Ore Districts, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 21, 94–98.
[19] KAPUSTA a kol., 2015: Kapusta, J.–Dolníček, Z.–Malý, K., Strusky po tavbě polymetalických rud z lokality Čejkov-Trsov (pelhřimovský rudní revír) – Slags after smelting of polymetallic ores from the locality Čejkov-Trsov (Pelhřimov Ore District), Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 22, 56–60.
[20] KŘIVÁNEK, R., 2004: Geofyzikální metody. In: Nedestruktivní archeologie (M. Kuna, ed.), 117–183. Praha.
[21] LE BORGNE, E., 1955: Susceptibilité magnétique anormale du sol superficiel, Annales de Géophysique 11, 399–419.
[22] LE BORGNE, E., 1960: Influence du feu sur les proprietes magnetiques du sol et sur celles du schiste et du granite, Annales de Géophysique 16, 159–196.
[23] MALÝ, K., 1998: Současný stav lokalit starého dolování v okolí Stříbrných Hor u Havlíčkova Brodu, VSV 11, 45–58.
[24] MALÝ, K.–ROUS, P., 2001: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska – Beglaubigung der Aussagemöglichkeiten der Schlacken aus Iglauland und aus der Gegend bei Havlíčkův Brod (dt.: Deutsch – Brod), AH 26, 67–87.
[25] MAREŠ, S. a kol., 1990: Úvod do užité geofyziky. Praha.
[26] MELCHER, M.–SCHREINER, M., 2004: Materialanalytische Untersuchungen von Silberproben des Schatzes von Fuchsenhof mittels energiedispersiver Elektronenstrahlmikroanalyse im Rasterelektronenmikroskop. In: Der Schatzfund von Fuchsenhof – The Fuchsenhof Hoard – Poklad Fuchsenhof. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich, Folge 15 (Prokisch, B.–Kühltreiber, T., edd.), 325–347. Linz.
[27] MILITKÝ, J.–KRÁSNÝ, F., 2009: Depot stříbrných slitků z Pískové Lhoty (okr. Mladá Boleslav). Příspěvek k úloze slitkového stříbra v peněžním oběhu ve 13. století. Konference Peníze v proměnách času. Olomouc, 5.–7. května 2009. Konferenční příspěvek.
[28] POKORNÝ, J., 1963: Závěrečná zpráva o vyhledávacím průzkumu Pb-Zn ložisek havlíčkobrodského rudního uzlu. Nepublikovaná zpráva, Česká geologická služba – Geofond, Praha, PO 16609.
[29] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice, Pars II Annorum 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.
[30] ROUS, P., 1998: Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k. ú. Termesivy. In: Stříbrná Jihlava 1998. Sborník příspěvků ze semináře K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 102–115. Jihlava – Havlíčkův Brod.
[31] ROUS, P., 2001: K závěrečné fázi vrcholně středověkého hornictví na Havlíčkobrodsku. In: Stříbrná Jihlava 2001. Sborník příspěvků ze semináře K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 66–81. Jihlava – Pelhřimov – Havlíčkův Brod.
[32] ROUS, P., 2004: Stříbrorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archaeologia technica 15, 49–58.
[33] ROUS, P., 2007: Povrchové stopy zpracování stříbrné rudy v poloze V Groubu na katastru obce Utín – Geländespuren der Silbererzaufbereitung V Groubu Gemarkung Utín. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 216–221. Jihlava – Brno.
[34] ROUS, P.–MALÝ, K., 2004: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku – Untersuchung der Geländespuren von der Verarbeitung polymetalischer Erze in der Umgebung von Havlíčkův (Deutsch-) Brod. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 121–144. Praha – Brno – Plzeň.
[35] ROZMUS, D., 2014: Wczesnośredniowieczne zagłębie hutnictwa srebra i ołowiu na obszarach obecnego pogranicza Górnego Śląska i Małopolski (druga połowa XI–XII/XIII wiek). Kraków.
[36] VENCLOVÁ, N.–KŘIVÁNEK, R., 2008: Nedestruktivní archeologie hutnických areálů. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2003–2007. Sborník k životnímu jubileu Zdeňka Smrže (Černá, E.–Kuljavceva-Hlavová, J., edd.), 375–384. Most.
[2] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae, Tomus V/1. 1253–1266 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.
[3] CIGÁNEK, S.–KECLÍK, I., 1976: Středověké dolování stříbra v okolí Havlíčkova Brodu se zaměřením na oblast Stříbrné Hory, Utín a Přibyslav, Práce a studie Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje – přír. 8, 23–48.
[4] DER SCHATZFUND, 2004: Der Schatzfund von Fuchsenhof – The Fuchsenhof Hoard – Poklad Fuchsenhof. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich. Folge 15 (Prokisch, B.–Kühltreiber, T., edd.), 325–347. Linz.
[5] DOLEŽEL, J.–KEJZLAR, M., 2014: Nové poznatky o důlním komplexu Havírna u Štěpánova nad Svratkou – výsledky povrchového průzkumu v letech 2002–2012. 45. mezinárodní konference archeologie středověku na téma Zdroje a zpracování surovin v archeologii středověku, Kutná Hora 16. až 19. září. Konferenční příspěvek.
[6] FAßBINDER, J. W. E., 1994: Die magnetischen Eigenschaften und die Genese ferrimagnetischer Minerale in Böden im Hinblick auf die magnetische Prospektion archäologischer Bodendenkmäler. Buch am Erlbach 1994.
[7] HAVLÍČEK, J., 2007: Hutniště pod zaniklým hornickým sídlištěm Herliwinberg (Mons Herliwini) – Verhüttungsanlage bei der wüsten Bergbausiedlung Herliwinberg (Mons Herliwini). In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 222–227. Jihlava – Brno.
[8] HOLUB, M.–MALÝ, K., 2012: Separátní hutnění galenitových, stříbrem bohatých rud těžených na Vysočině – Separate smelting of galena ores rich in silver from Bohemian – Moravian Highlands, Acta rerum naturalium 12 – Stříbrná Jihlava 2010, 1–14.
[9] HRUBÝ, P., 2011: Jihlava – Staré Hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví – Jihlava – Staré Hory (Iglau – Altenberg) – Archäologische Ausgrabungen des mittelalterlichen Bergbau-, Aufbereitungs- und Siedlungsplatzes in den Jahren 2002–2006. Zum Studium des mittelalterlichen Erzbergbaus. Dissertationes archaeologicae brunenses pragensesque 9. Praha – Brno.
[10] HRUBÝ, P., 2014a: K periodizaci počátku rané exploatace drahých kovů na Českomoravské vrchovině – Zur Periodisierung des Beginns der frühen Ausbeute von Edelmetallen in der Böhmisch – Mährischen Höhe. In: ArchaeoMontan 2013. Krušná krajina – Erz(gebirg)landschaft – Ore landscape. Arbeits und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 28 (Smolnik, R., ed.), 147–155. Dresden.
[11] HRUBÝ, P., 2014b: Od hertovního stříbra až téměř k minci neboli od hutí až téměř k mincovnám – Von Blicksilber bis quasi Münzen oder von Hütten bis quasi Münzprägestätten, AH 39, 609–637.
[12] HRUBÝ a kol., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A. Kočár, P. Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.–Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungs- und Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Region Pelhřimov, PA CIII, 339–418.
[13] HRUBÝ a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Kočár, P.–Libor, P.–Malý, K., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv – Central Bohemian-Moravian Highlands on the threshold of the High Middle Ages. Archaeology, geochemistry and the analyses of alluvial sediments. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity 422. Brno.
[14] JANÁČEK, J., 1972: Stříbro a ekonomika českých zemí ve 13. století, ČČH 20, 875–906.
[15] JANÍČKOVÁ a kol., 2012: Janíčková, K.–Dolníček, Z.–Malý, K., Fázové složení strusek po tavbě stříbrných rud na Havlíčkobrodsku – Phase composition of slags produced by silver metallurgy in the Havlíčkův Brod Ore District, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 19, 186–189.
[16] KAPUSTA a kol., 2012: Kapusta, J.–Dolníček, Z.–Malý, K., Fázové složení středověkých strusek po tavbě Pb-Ag rud z hutnického areálu Plandry u Jihlavy – Phase composition of Medieval slags after smelting of Pb-Ag ores from the metallurgical complex Plandry near Jihlava, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 19, 57–61.
[17] KAPUSTA a kol., 2013: Kapusta, J.–Dolníček, Z.–Malý, K., Středověké baryem bohaté strusky po tavbě polymetalických rud na vybraných lokalitách v Jihlavě – Medieval barium-rich slags after melting of polymetallic ores from selected sites in Jihlava, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 20, 188–192.
[18] KAPUSTA a kol., 2014: Kapusta, J.–Janíčková, K.–Dolníček, Z.–Malý, K., Sulfidické fáze ve středověkých struskách po tavbě Ag rud v jihlavském a havlíčkobrodském rudním revíru – Sulphidic phases in medieval slags after smelting of Ag ores in the Jihlava and the Havlíčkův Brod Ore Districts, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 21, 94–98.
[19] KAPUSTA a kol., 2015: Kapusta, J.–Dolníček, Z.–Malý, K., Strusky po tavbě polymetalických rud z lokality Čejkov-Trsov (pelhřimovský rudní revír) – Slags after smelting of polymetallic ores from the locality Čejkov-Trsov (Pelhřimov Ore District), Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 22, 56–60.
[20] KŘIVÁNEK, R., 2004: Geofyzikální metody. In: Nedestruktivní archeologie (M. Kuna, ed.), 117–183. Praha.
[21] LE BORGNE, E., 1955: Susceptibilité magnétique anormale du sol superficiel, Annales de Géophysique 11, 399–419.
[22] LE BORGNE, E., 1960: Influence du feu sur les proprietes magnetiques du sol et sur celles du schiste et du granite, Annales de Géophysique 16, 159–196.
[23] MALÝ, K., 1998: Současný stav lokalit starého dolování v okolí Stříbrných Hor u Havlíčkova Brodu, VSV 11, 45–58.
[24] MALÝ, K.–ROUS, P., 2001: Ověření výpovědních možností strusek z Jihlavska a Havlíčkobrodska – Beglaubigung der Aussagemöglichkeiten der Schlacken aus Iglauland und aus der Gegend bei Havlíčkův Brod (dt.: Deutsch – Brod), AH 26, 67–87.
[25] MAREŠ, S. a kol., 1990: Úvod do užité geofyziky. Praha.
[26] MELCHER, M.–SCHREINER, M., 2004: Materialanalytische Untersuchungen von Silberproben des Schatzes von Fuchsenhof mittels energiedispersiver Elektronenstrahlmikroanalyse im Rasterelektronenmikroskop. In: Der Schatzfund von Fuchsenhof – The Fuchsenhof Hoard – Poklad Fuchsenhof. Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich, Folge 15 (Prokisch, B.–Kühltreiber, T., edd.), 325–347. Linz.
[27] MILITKÝ, J.–KRÁSNÝ, F., 2009: Depot stříbrných slitků z Pískové Lhoty (okr. Mladá Boleslav). Příspěvek k úloze slitkového stříbra v peněžním oběhu ve 13. století. Konference Peníze v proměnách času. Olomouc, 5.–7. května 2009. Konferenční příspěvek.
[28] POKORNÝ, J., 1963: Závěrečná zpráva o vyhledávacím průzkumu Pb-Zn ložisek havlíčkobrodského rudního uzlu. Nepublikovaná zpráva, Česká geologická služba – Geofond, Praha, PO 16609.
[29] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravice, Pars II Annorum 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.
[30] ROUS, P., 1998: Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k. ú. Termesivy. In: Stříbrná Jihlava 1998. Sborník příspěvků ze semináře K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 102–115. Jihlava – Havlíčkův Brod.
[31] ROUS, P., 2001: K závěrečné fázi vrcholně středověkého hornictví na Havlíčkobrodsku. In: Stříbrná Jihlava 2001. Sborník příspěvků ze semináře K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině, 66–81. Jihlava – Pelhřimov – Havlíčkův Brod.
[32] ROUS, P., 2004: Stříbrorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archaeologia technica 15, 49–58.
[33] ROUS, P., 2007: Povrchové stopy zpracování stříbrné rudy v poloze V Groubu na katastru obce Utín – Geländespuren der Silbererzaufbereitung V Groubu Gemarkung Utín. In: Stříbrná Jihlava 2007. Studie k dějinám hornictví a důlních prací, 216–221. Jihlava – Brno.
[34] ROUS, P.–MALÝ, K., 2004: Průzkum terénních stop po zpracování polymetalických rud na Havlíčkobrodsku – Untersuchung der Geländespuren von der Verarbeitung polymetalischer Erze in der Umgebung von Havlíčkův (Deutsch-) Brod. In: Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty. Mediaevalia archaeologica 6 (Nováček, K., ed.), 121–144. Praha – Brno – Plzeň.
[35] ROZMUS, D., 2014: Wczesnośredniowieczne zagłębie hutnictwa srebra i ołowiu na obszarach obecnego pogranicza Górnego Śląska i Małopolski (druga połowa XI–XII/XIII wiek). Kraków.
[36] VENCLOVÁ, N.–KŘIVÁNEK, R., 2008: Nedestruktivní archeologie hutnických areálů. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2003–2007. Sborník k životnímu jubileu Zdeňka Smrže (Černá, E.–Kuljavceva-Hlavová, J., edd.), 375–384. Most.