Název: Opevnění v poloze "Na šancích" u Ledče nad Sázavou
Variantní název:
- The fortification at the "Na šancích" site near Ledeč nad Sázavou
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2016, roč. 21, č. 1, s. 185-205
Rozsah
185-205
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2016-1-8
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135830
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Článek pojednává o dosud v odborné literatuře nekonkretizované lokalitě, která se nachází 2,6 km severně od středu Ledče nad Sázavou. Opevnění se nachází na konci ostrožny nad soutokem Vrbenského a Olešenského potoka nad osadou Hamry dnes na katastru obce Hradec u Ledče nad Sázavou. Objekt byl objeven pracovníky Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a v rámci projektu NAKI byl celý areál zaměřen, částečně geofyzikálně zkoumán a podroben prospekci pomocí detektorů kovů.
The article is dealing with a locality still unspecified in professional literature, which is situated 2.6 km north of the centre of Ledeč nad Sázavou. The fortification is located at the end of a spur above the confluence of Vrbenský and Olešenský streams above the Hamry hamlet, today in cadastral district of the Hradec village near Ledeč nad Sázavou. The feature was discovered by employees of the Museum of Vysočina Region in Havlíčkův Brod. Within a NAKI project, the whole area was geodetically measured and partly surveyed by geophysical methods and with metal detectors.
Note
Tento článek je výstupem projektu: Historické využívaní krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku, Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity NAKI: DF13P01OVV005.
Reference
[1] AČ XXXI: Archiv český čili staré písemné památky České i Moravské, sebrané z archívů domácích i cizích. Friedrich, G., ed., Praha 1921.
[2] AČ XXXV: Archiv český čili staré písemné památky České i Moravské, sebrané z archívů domácích i cizích. Friedrich, G., ed., Praha 1935.
[3] ASP 2: Acta summorum pontificum, res gestas Bohemicas aevi praehussitici et hussitici illustrantia, Pars 2. Eršil, J., ed., Pragae MCMLXXX.
[4] CDM VIII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviæ X, 1350–1355. Brandl, V., ed., Brünn 1874.
[5] DCM: Decem registra censuum. Emler, J, ed., Praha 1881.
[6] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. 1253–1310. Emler, J., ed., Pragae 1882.
[7] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. 1333–1346. Emler, J., ed., Pragae 1892.
[8] RTT I.: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consuptarum – Pozůstatky desk zemských království českého r. 1541 pohořelých, Díl I. Emler, J., ed., Praha 1870.
[9] Dendrochronologie.cz, http://www.dendrochronologie.cz – přístup dne 8.12.2015.
[10] Dejmal, M. – Nosek, V. – Prišťáková, M. – Plaček, M. – Vágner, M. v tisku: Dokumentace torzálních feudálních sídel, certifikovaná metodika. Brno.
[11] Čermák, Kl. 1904: Kočičí hrádek či kočičí zámek, Památky archeologické XXI, 320–321.
[12] Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[13] Hejhal, P. 2009: Pravěké a raně středověké osídlení české části Českomoravské vrchoviny. Disertační práce ÚAM FF MU. Brno.
[14] Hoffman, G. 1964: Soupis železných hutí a hamrů v Čechách v období feudalismu. Rozpravy Národního technického muzea v Praze, řada populárně vědecká č. 14. Praha.
[15] Janíček, L. 2006: Příklad zapojení prospekce pomocí detektoru kovů při průzkumu zaniklých Dolan, okr. Plzeň-sever. In: Opomíjená archeologie 2005–2006, Plzeň, 80–89.
[16] John, J. 2010: Řakom (okr. Klatovy) eneolitické ohrazení, nebo pozůstatek třitileté války? In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945: sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř–Josefov, 33–37.
[17] Jurok, J. 2015a: Jindřich Lacembok z Chlumu. Od purkrabího markraběte Prokopa k průvodci Jana Husa v Kostnici a husitovi, Vlastivědný věstník moravský LXVII, sešit 3, 209–215.
[18] Jurok, J. 2015b: Straníci markraběte Prokopa kolem roku 1399 a otázka jejich kontinuity do husitské revoluce, Olomoucký archivní sborník 13/2015, 25–117.
[19] Kalousek, J. 1903: Záští ve východních Čechách (1402–1414) a přepadení kláštera Opatovického (1415), Časopis musea Království českého 77, 262–291.
[20] Knápek, A. 2013: Nové nálezy pravěkých artefaktů na Havlíčkobrodsku v roce 2012, Archeologické výzkumy na Vysočině 4/2013, 125–127.
[21] Knápek, A. 2015: Sídla nižší šlechty na Havlíčkobrodsku v Husově době. In: Čornej, P. a kol.: Stížný list české a moravské šlechty proti upálení Mistra Jana Husa 1415–2015. Okrouhlice, 53–62.
[22] Kokalj, Ž. – Zakšek, K. – Oštir, K. 2011: Application of Sky-View Factor for the Visualization of Historic Landscape Features in Lidar-Derived Relief Models, Antiquity 85, 327, 263–273.
[23] Krajíc, R. 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města III. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa 1. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[24] Kratochvíl, F. 1949: O starých dolech na stříbro mezi Ledčem n. Sáz., Havlíčkovým Brodem a Humpolcem, Sborník Ústředního ústavu geologického, Oddíl geologický 16, 213–264.
[25] Kratochvíl, F. 1961: Topografická mineralogie Čech IV (L–N). Praha.
[26] Křivánek, R. 2006: Nelegální využívání detektorů kovů není problém několika jednotlivých, Archeologické rozhledy 58, 313–321.
[27] Kuna, M. 2006: Detektory kovu v archeologii, Archeologické rozhledy 58, 323–328.
[28] Matina, V. – Šlechta, A. P. 1932: Dějiny českých Mutinů a Matinů, Sborník jednoty potomků českých exulantů, pokutníků a přátel rodopisu v Praze, roč. III., č. 1., 2–27.
[29] Pajerová, M. 2011: Pravěké nálezy okresu Havlíčkův Brod, Archeologie východních Čech, 5–70.
[30] Píč, J. L. 1909: Čechy za doby knížecí. Sv. 1. Část archaeologická. Starožitnosti země České, díl 3. Praha.
[31] Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hradků a tvrzí. Praha.
[32] Profous, A. 1947: Místní jména v Čechách, Jejich vznik, původ význam a změny, Díl I. A-H, Praha.
[33] Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
[34] Rous, P. 1981: Katalog pravěkých nálezů (okres Havlíčkův Brod). Zpravodaj Krajského muzea východních Čech. Hradec Králové.
[35] Rous, P. 1994: Bitva u Melechova v roce 1420, Havlíčkobrodsko 10, 3–23.
[36] Rous, P. 2004: Stříbrnorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archaeologia Technica 15, 49–58.
[37] Sedláček, A. 1900: Hrady zámky a tvrze království českého, díl 12, Praha.
[38] Sklenář, K. – Kazdová, E. – Vignatiová, J. 1994: Archeologické památky. Čechy, Morava, Slezsko. Opava.
[39] Sommer, J. G. 1843: Das Königreich Böhmen. Časlauer Kreis. Prag.
[40] Schaller, J. 1787: Topographie des Königreichs Böhmen: darinn alle Städte, Flecken, Herrschaften, Schlösser, Landgüter, Edelsitze, Klöster, Dörfer, wie auch verfallene Schlösser und Städte beschrieben werden, Theil VI, Czaslauer Kreis. Prag und Wien.
[41] Starý, J. – Šanderová, J. – Tomášek, M. 2001: Povrchový průzkum pozůstatků montánní činnosti v bývalém politickém okrese Čáslav: Zpráva o stavu výzkumu, Stříbrná Jihlava 2001, 87–97.
[42] Šimeček, P. 2011: Zrození hradu, k technologii počáteční fáze nedokončeného hradu u Újezdu u Kunštátu. In: Měřínský, Z. (ed.): Hrad jako technický problém, Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel, Archaeologia medievalis Moravica et Silesiana II/2010, 117–122.
[43] Unger, J. 1992: Dvě nedokončená šlechtická sídla z 13. století na jižní Moravě, Archaeologia historica 17/92, 245–251.
[44] Valchař, J. 1911: Zaniklé osady na panství Ledečském, Ročenka Musejního spolku pro politický okres Ledečský, 3–8.
[45] Zakšek, K. – Oštir, K. – Kokalj, Ž. 2011: Sky-View Factor as a Relief Visualization Technique, Remote Sensing 3, 398–415. | DOI 10.3390/rs3020398
[2] AČ XXXV: Archiv český čili staré písemné památky České i Moravské, sebrané z archívů domácích i cizích. Friedrich, G., ed., Praha 1935.
[3] ASP 2: Acta summorum pontificum, res gestas Bohemicas aevi praehussitici et hussitici illustrantia, Pars 2. Eršil, J., ed., Pragae MCMLXXX.
[4] CDM VIII: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviæ X, 1350–1355. Brandl, V., ed., Brünn 1874.
[5] DCM: Decem registra censuum. Emler, J, ed., Praha 1881.
[6] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. 1253–1310. Emler, J., ed., Pragae 1882.
[7] RBM IV: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. 1333–1346. Emler, J., ed., Pragae 1892.
[8] RTT I.: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consuptarum – Pozůstatky desk zemských království českého r. 1541 pohořelých, Díl I. Emler, J., ed., Praha 1870.
[9] Dendrochronologie.cz, http://www.dendrochronologie.cz – přístup dne 8.12.2015.
[10] Dejmal, M. – Nosek, V. – Prišťáková, M. – Plaček, M. – Vágner, M. v tisku: Dokumentace torzálních feudálních sídel, certifikovaná metodika. Brno.
[11] Čermák, Kl. 1904: Kočičí hrádek či kočičí zámek, Památky archeologické XXI, 320–321.
[12] Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L. 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
[13] Hejhal, P. 2009: Pravěké a raně středověké osídlení české části Českomoravské vrchoviny. Disertační práce ÚAM FF MU. Brno.
[14] Hoffman, G. 1964: Soupis železných hutí a hamrů v Čechách v období feudalismu. Rozpravy Národního technického muzea v Praze, řada populárně vědecká č. 14. Praha.
[15] Janíček, L. 2006: Příklad zapojení prospekce pomocí detektoru kovů při průzkumu zaniklých Dolan, okr. Plzeň-sever. In: Opomíjená archeologie 2005–2006, Plzeň, 80–89.
[16] John, J. 2010: Řakom (okr. Klatovy) eneolitické ohrazení, nebo pozůstatek třitileté války? In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945: sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Josefově. Jaroměř–Josefov, 33–37.
[17] Jurok, J. 2015a: Jindřich Lacembok z Chlumu. Od purkrabího markraběte Prokopa k průvodci Jana Husa v Kostnici a husitovi, Vlastivědný věstník moravský LXVII, sešit 3, 209–215.
[18] Jurok, J. 2015b: Straníci markraběte Prokopa kolem roku 1399 a otázka jejich kontinuity do husitské revoluce, Olomoucký archivní sborník 13/2015, 25–117.
[19] Kalousek, J. 1903: Záští ve východních Čechách (1402–1414) a přepadení kláštera Opatovického (1415), Časopis musea Království českého 77, 262–291.
[20] Knápek, A. 2013: Nové nálezy pravěkých artefaktů na Havlíčkobrodsku v roce 2012, Archeologické výzkumy na Vysočině 4/2013, 125–127.
[21] Knápek, A. 2015: Sídla nižší šlechty na Havlíčkobrodsku v Husově době. In: Čornej, P. a kol.: Stížný list české a moravské šlechty proti upálení Mistra Jana Husa 1415–2015. Okrouhlice, 53–62.
[22] Kokalj, Ž. – Zakšek, K. – Oštir, K. 2011: Application of Sky-View Factor for the Visualization of Historic Landscape Features in Lidar-Derived Relief Models, Antiquity 85, 327, 263–273.
[23] Krajíc, R. 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města III. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa 1. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[24] Kratochvíl, F. 1949: O starých dolech na stříbro mezi Ledčem n. Sáz., Havlíčkovým Brodem a Humpolcem, Sborník Ústředního ústavu geologického, Oddíl geologický 16, 213–264.
[25] Kratochvíl, F. 1961: Topografická mineralogie Čech IV (L–N). Praha.
[26] Křivánek, R. 2006: Nelegální využívání detektorů kovů není problém několika jednotlivých, Archeologické rozhledy 58, 313–321.
[27] Kuna, M. 2006: Detektory kovu v archeologii, Archeologické rozhledy 58, 323–328.
[28] Matina, V. – Šlechta, A. P. 1932: Dějiny českých Mutinů a Matinů, Sborník jednoty potomků českých exulantů, pokutníků a přátel rodopisu v Praze, roč. III., č. 1., 2–27.
[29] Pajerová, M. 2011: Pravěké nálezy okresu Havlíčkův Brod, Archeologie východních Čech, 5–70.
[30] Píč, J. L. 1909: Čechy za doby knížecí. Sv. 1. Část archaeologická. Starožitnosti země České, díl 3. Praha.
[31] Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hradků a tvrzí. Praha.
[32] Profous, A. 1947: Místní jména v Čechách, Jejich vznik, původ význam a změny, Díl I. A-H, Praha.
[33] Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
[34] Rous, P. 1981: Katalog pravěkých nálezů (okres Havlíčkův Brod). Zpravodaj Krajského muzea východních Čech. Hradec Králové.
[35] Rous, P. 1994: Bitva u Melechova v roce 1420, Havlíčkobrodsko 10, 3–23.
[36] Rous, P. 2004: Stříbrnorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archaeologia Technica 15, 49–58.
[37] Sedláček, A. 1900: Hrady zámky a tvrze království českého, díl 12, Praha.
[38] Sklenář, K. – Kazdová, E. – Vignatiová, J. 1994: Archeologické památky. Čechy, Morava, Slezsko. Opava.
[39] Sommer, J. G. 1843: Das Königreich Böhmen. Časlauer Kreis. Prag.
[40] Schaller, J. 1787: Topographie des Königreichs Böhmen: darinn alle Städte, Flecken, Herrschaften, Schlösser, Landgüter, Edelsitze, Klöster, Dörfer, wie auch verfallene Schlösser und Städte beschrieben werden, Theil VI, Czaslauer Kreis. Prag und Wien.
[41] Starý, J. – Šanderová, J. – Tomášek, M. 2001: Povrchový průzkum pozůstatků montánní činnosti v bývalém politickém okrese Čáslav: Zpráva o stavu výzkumu, Stříbrná Jihlava 2001, 87–97.
[42] Šimeček, P. 2011: Zrození hradu, k technologii počáteční fáze nedokončeného hradu u Újezdu u Kunštátu. In: Měřínský, Z. (ed.): Hrad jako technický problém, Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel, Archaeologia medievalis Moravica et Silesiana II/2010, 117–122.
[43] Unger, J. 1992: Dvě nedokončená šlechtická sídla z 13. století na jižní Moravě, Archaeologia historica 17/92, 245–251.
[44] Valchař, J. 1911: Zaniklé osady na panství Ledečském, Ročenka Musejního spolku pro politický okres Ledečský, 3–8.
[45] Zakšek, K. – Oštir, K. – Kokalj, Ž. 2011: Sky-View Factor as a Relief Visualization Technique, Remote Sensing 3, 398–415. | DOI 10.3390/rs3020398