Název: Славистика, литература и переписка брненских филологов
Transliterovaný název
Slavistika, literatura i perepiska brnenskich filologv
Variantní název:
- The Slavonic studies and the correspondence of Brno philologists
Zdrojový dokument: Новая русистика. 2016, roč. 9, č. 2, s. 119-[137]
Rozsah
119-[137]
-
ISSN1803-4950 (print)2336-4564 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/136064
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The author of the present study deals with the problems of personal documents, especially correspondence, of two selected Brno philologists connected with Slavonic studies - confirming the permeation of academic philology at Czechoslovak universities and current literature, literary criticism and domestic literature and culture in general, the situation which is gradually fading away now. The material is based on some specimens of the correspondence of the two Brno scholars - František Chudoba (1878-1941), an anglicist whose commentaries upon university lectures at Czech Charles University at the end of the 19th century as well as his remarks concerning his stay in England (Cambridge, Oxford, London) where he kept close personal relations with several important figures of current British cultural life, including Robert William Seton-Watson (1879-1951), represent valuable scholarly documents, and Oleg Sus (1924-1982), one of the brilliant specialists in aesthetics in postwar Brno university who competently analysed the roots of Czech structuralism as well as the substance of Czech and international modernism and avantgarde. The above-mentioned letters are is kept in the Archives of Masaryk University together with other documents manifesting the compact philological thought which reflected the achievements of current aesthetics, literary scholarship and culture studies.
Reference
[1] ERLICH, V. (1955): Russian Formalism: History—Doctrine. With a preface by René Wellek. S’Gravenhage.
[2] ERLICH, V. (1964): Russischer Formalismus. München.
[3] ERLICH, V. (1996): Russkij formalizm: Istorija i teorija. Sankt-Peterburg.
[4] CHUDOBA, F. (1911): Wordsworth: pokus o třídění. Praha.
[5] CHUDOBA, F. (1912): Listy psané Johnu Bowringovi. Praha.
[6] CHUDOBA, F. (1915): Básníci, věštci a bojovníci. Praha.
[7] CHUDOBA, F. (1920a): Básníci, věštci a bojovníci. Plzeň.
[8] CHUDOBA, F. (1920b): Percy Bysshe Shelley: Výbor z prósy. Přeložil, úvod a poznámky napsal F. Chudoba. Praha.
[9] CHUDOBA, F. (1921): Básníci, věštci a bojovníci. Plzeň.
[10] CHUDOBA, F. (1924): A Short Servey of Czech Literature. London — New York.
[11] CHUDOBA, F. (1932): Pod listnatým stromem: essaye. Praha.
[12] CHUDOBA, F. (1941): Kniha o Shakespearovi. Díl I., Prostředí a život. Praha.
[13] CHUDOBA, F. (1942): Básníci, věštci a bojovníci. Praha.
[14] CHUDOBA, F. (1943): Kniha o Shakespearovi. Díl II. Dílo. (Uspořádal Bohdan Chudoba). Praha.
[15] CHUDOBA, F. (1947): Pod listnatým stromem. Uspořádal Bohdan Chudoba. Praha.
[16] POSPÍŠIL, I. (2003): Poznámky k žánrovým a narativním aspektům Murkových Pamětí. In: Murkova epocha slovanské filologie. Slavia, č. 3, s. 80–84.
[17] POSPÍŠIL, I. (2005): Matija Murko a vybrané problémy literární vědy. In: POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (eds.): Matija Murko v myšlenkovém kontextu evropské slavistiky. Sborník studií. Brno–Ljubljana, s. 46–53.
[18] POSPÍŠIL, I.: (2006): Romannaja oderžimost' kamerdinera Aleksandra Puškina. Zagadnienia Rodzajów Literackich 49, z. 1–2, s. 5–22.
[19] POSPÍŠIL, I.: (2010): Rossija i Central'naja Jevropa s osobym učetom češsko-russkich literaturnych svjazej. In: Universalii russkoj literatury 2, sbornik statej, red. A. A. Faustov. Voronež, s. 606–628.
[20] POSPÍŠIL, I. (2012): Istorija brnenskoj slavistiki v perepiske i ličnych dokumentach (izbrannyje glavy). In: Slavica Litteraria, X 15, supplementum 2. Razvitije slavistiki v zerkale èpistoljarnogo nasledija i drugich ličnych dokumentov. Vývoj slavistiky v zrcadle epistulárního dědictví a jiných osobních dokumentů. Eds: Sergio Bonazza, Ivo Pospíšil, s. 125–140.
[21] POSPÍŠIL, I. (2012): Nekaj razmišljanj o filoloških konceptih Matije Murka: trajnost in minljivost. Primerjalna književnost 35, št. 3, s. 179–191.
[22] POSPÍŠIL, I. (2015): Metodologija i teorija literaturovedčeskoj slavistiki i Central'naja Jevropa. Colloquia litteraria Sedlcensia XXI. Siedlce.
[23] POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (1996): René Wellek a meziválečné Československo. Ke kořenům strukturální estetiky. Brno.
[24] UNTERBERGER, B. M. (1989): The United States, Revolutionary Russia, and the Rise of Czechoslovakia. Chapel Hill.
[25] VOČADLO, O. (1975): Anglické listy Karla Čapka. Praha.
[2] ERLICH, V. (1964): Russischer Formalismus. München.
[3] ERLICH, V. (1996): Russkij formalizm: Istorija i teorija. Sankt-Peterburg.
[4] CHUDOBA, F. (1911): Wordsworth: pokus o třídění. Praha.
[5] CHUDOBA, F. (1912): Listy psané Johnu Bowringovi. Praha.
[6] CHUDOBA, F. (1915): Básníci, věštci a bojovníci. Praha.
[7] CHUDOBA, F. (1920a): Básníci, věštci a bojovníci. Plzeň.
[8] CHUDOBA, F. (1920b): Percy Bysshe Shelley: Výbor z prósy. Přeložil, úvod a poznámky napsal F. Chudoba. Praha.
[9] CHUDOBA, F. (1921): Básníci, věštci a bojovníci. Plzeň.
[10] CHUDOBA, F. (1924): A Short Servey of Czech Literature. London — New York.
[11] CHUDOBA, F. (1932): Pod listnatým stromem: essaye. Praha.
[12] CHUDOBA, F. (1941): Kniha o Shakespearovi. Díl I., Prostředí a život. Praha.
[13] CHUDOBA, F. (1942): Básníci, věštci a bojovníci. Praha.
[14] CHUDOBA, F. (1943): Kniha o Shakespearovi. Díl II. Dílo. (Uspořádal Bohdan Chudoba). Praha.
[15] CHUDOBA, F. (1947): Pod listnatým stromem. Uspořádal Bohdan Chudoba. Praha.
[16] POSPÍŠIL, I. (2003): Poznámky k žánrovým a narativním aspektům Murkových Pamětí. In: Murkova epocha slovanské filologie. Slavia, č. 3, s. 80–84.
[17] POSPÍŠIL, I. (2005): Matija Murko a vybrané problémy literární vědy. In: POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (eds.): Matija Murko v myšlenkovém kontextu evropské slavistiky. Sborník studií. Brno–Ljubljana, s. 46–53.
[18] POSPÍŠIL, I.: (2006): Romannaja oderžimost' kamerdinera Aleksandra Puškina. Zagadnienia Rodzajów Literackich 49, z. 1–2, s. 5–22.
[19] POSPÍŠIL, I.: (2010): Rossija i Central'naja Jevropa s osobym učetom češsko-russkich literaturnych svjazej. In: Universalii russkoj literatury 2, sbornik statej, red. A. A. Faustov. Voronež, s. 606–628.
[20] POSPÍŠIL, I. (2012): Istorija brnenskoj slavistiki v perepiske i ličnych dokumentach (izbrannyje glavy). In: Slavica Litteraria, X 15, supplementum 2. Razvitije slavistiki v zerkale èpistoljarnogo nasledija i drugich ličnych dokumentov. Vývoj slavistiky v zrcadle epistulárního dědictví a jiných osobních dokumentů. Eds: Sergio Bonazza, Ivo Pospíšil, s. 125–140.
[21] POSPÍŠIL, I. (2012): Nekaj razmišljanj o filoloških konceptih Matije Murka: trajnost in minljivost. Primerjalna književnost 35, št. 3, s. 179–191.
[22] POSPÍŠIL, I. (2015): Metodologija i teorija literaturovedčeskoj slavistiki i Central'naja Jevropa. Colloquia litteraria Sedlcensia XXI. Siedlce.
[23] POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (1996): René Wellek a meziválečné Československo. Ke kořenům strukturální estetiky. Brno.
[24] UNTERBERGER, B. M. (1989): The United States, Revolutionary Russia, and the Rise of Czechoslovakia. Chapel Hill.
[25] VOČADLO, O. (1975): Anglické listy Karla Čapka. Praha.