"Jediná literatura pro celek našeho národa" : podoby jugoslavismu v literárněhistorických konceptech první poloviny 20. století

Název: "Jediná literatura pro celek našeho národa" : podoby jugoslavismu v literárněhistorických konceptech první poloviny 20. století
Variantní název:
  • "The only literature for the whole of our nation" : the forms of Yugoslavism in literary-historical concepts of the first half of the 20th century
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2018, roč. 10, č. 1-2, s. [21]-39
Rozsah
[21]-39
  • ISSN
    1804-2449 (print)
    2570-5946 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
The study tries to explain the transformation of literary-historical approaches, which occurred in connection with the conclusions of the World War I and the formation of the Kingdom of Serbs, Croats and Slovenes (Yugoslavia). The basic paradigm of integration processes has been developed in the South Slavic nations since the turn of the 19th and 20th centuries, but the situation after 1918 has determined new forms of these efforts. In the context of political relations and the idea of a new state structure, however, the interpretative models of literary history have changed, in which three basic concepts can be discussed. In the first, pre-war phase, South Slavic literary history was perceived by Serbian historians as part of the corpus of Serbian literature (Stojan Novaković). The second possible approach is certain Serbo-Croatian dualism (Gerhard Gesemann, Dragutin Prohaska). The third methodology is the concept of Yugoslav literature, whose main representative was Pavel Popović. The analysis of his literary-historical works, especially the Outline of Serbian Literature (Pregled srpske književnosti), Yugoslav Literature (Jugoslovenska književnost), Yugoslav Literature as a Whole (Jugoslovenska književnost kao celina), and the View of Yugoslav Literature (Ogled o jugoslovenskoj književnosti), helps to follow the transformations of the reflections on the unified Yugoslav literature, its specifics in the interwar period and last but not least the circumstances that led to its failure.
Stať se snaží přiblížit proměny literárněhistorických přístupů, k nimž došlo v souvislosti se závěry první světové války a vznikem Království SHS (Jugoslávie). Základní paradigma integračních procesů se v prostředí jihoslovanských národů odvíjelo již od přelomu 19. a 20. století, situace po roce 1918 však těmto procesům určila nové podoby. V souvislosti s politickými poměry a ideou nového soustátí se však změnily i interpretační modely literárních dějin, v jejichž rámci lze hovořit o třech základních pojetích. V první, ještě předválečné fázi byly jihoslovanské literární dějiny chápány zejména srbskými historiky v rámci korpusu srbského písemnictví. (Stojan Novaković). Druhým možným přístupem je určitý srbsko-chorvatský dualismus (Gerhard Gesemann, Dragutin Prohaska). Třetí metodologií je koncept jugoslávské literatury, jehož emblematickým představitelem byl zejména Pavle Popović. Analýza jeho literárněhistorických prací, zejména pak Přehledu srbské literatury, Jugoslávské literatury, Jugoslávské literatury jako celku a Pohledu na jugoslávskou literaturu, umožňuje sledovat proměny úvah o jednotné jugoslávské literatuře, jejích specifikách v meziválečném období a v neposlední řadě i okolnostech, jež vedly k jejímu nezdaru.
Reference
[1] BARAC, A. (1919a) Književno jedinstvo. Književni jug 3/4, s. 145–153.

[2] BARAC, A. (1919b) Književno jedinstvo (odgovor g. Dr. D. Prohaski). Književni jug 3/8, s. 333–334.

[3] BARAC, A. (1954) Jugoslavenska književnost. Zagreb: Matica hrvatska.

[4] ĆOROVIĆ, V. (1918) Za književno jedinstvo. Književni jug 1/3–4, s. 89–100.

[5] DEANOVIĆ, M. – PETROVIĆ, A. (ed.) (1922) Antologija savremene jugoslovenske lirike. Split: Vinko Jurić.

[6] DOBROVSKÝ, J. (1936) Dějiny české řeči a literatury v redakcích z roku 1791, 1792 a 1818 (Geschichte der Böhmischen Sprache und Literatur). Praha: Komise pro vydávání spisů Josefa Dobrovského.

[7] GESEMANN, G. (1930) Die serbokroatische Literatur. Wildpark-Potsdam: Athenaion.

[8] GEZEMAN, G. (1934) Srpskohrvatska književnost. Beograd: Izdavačka knjižarnica Gece Kona.

[9] GYURKOVICS, K. (1934) Některé zajímavosti z československé literární historie. Část 1. Brno: SKČP.

[10] JAGIĆ, V. (1953 [1866]) Članci iz "Književnika". III. (1866.), Historija književnosti naroda hrvatskoga i srbskoga. Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.

[11] KOTRČ, J. (1946) Stručné dějiny československé literatury pro vyšší třídy škol středních. Praha: Česká grafická unie.

[12] LAH, I. (1931) Naše kulturno jedinstvo. Glasnik jugoslovenskog profesorskog društva 11, s. 533–540.

[13] LAZAREVIĆ, Ð. B. (1931) Jugoslovenska istoriska čitanka za srednje i stručne škole. Knj. 1. Beograd: Milorad Antić.

[14] NOVAKOVIĆ, S. (1867) Mali izvod iz Istorije srpske književnosti za Višu žensku školu. Beograd: Državna štamparija u Beogradu.

[15] NOVAKOVIĆ, S. (1871) Istorija srpske književnosti. Pregled ugađan za školsku potrebu. Beograd: Državna štamparija u Beogradu.

[16] PALLAS, G. (1919) Populární dějiny literatury československé. Praha: Unie.

[17] PALLAS, G. – PAZOUREK, J. (1919) Dějiny literatury československé pro školy obchodní. Praha: Unie.

[18] POPOVIĆ, P. (1909) Pregled srpske književnosti. Beograd: Davidović.

[19] POPOVIĆ, P. (1913) Pregled srpske književnosti. Beograd: Geca Kon.

[20] POPOVIĆ, P. (1917) The literature of the Southern Slavs. London: [s.n.].

[21] POPOVIĆ, P. (1918) Jugoslovenska književnost. Cambridge: University Press.

[22] POPOVIĆ, P. (1919) Jugoslovenska književnost: (Književnost Srba, Hrvata i Slovenaca). Drugo izdanje. Cambridge: [s.n.].

[23] POPOVIĆ, P. (1934). Ogled o jugoslovenskoj književnosti. Beograd: Izdavačka knjižarnica Gece Kona, 1934.

[24] POPOVIĆ, P. (1935). Jihoslovanská literatura jako celek. Praha: Česko-jihoslovanská revue.

[25] POPOVIĆ, P. (1999 [1913]) Pregled srpske književnosti. In Pantić, M. (ed.) Sabrana dela Pavla Popovića, knj. 1. Beograd: Zavod za udžbenike i nastavna sredstva.

[26] POPOVIĆ, P. (1999 [1922]) Jugoslovenska književnost kao celina. Pristupna akademska beseda akademika Pavla Popovića na svečanom skupu Srpske kraljevske akademije 11. februara 1922. god. In Ljubinković, N. (ed.) Sabrana dela Pavla Popovića, knj. 9. Beograd: Zavod za udžbenike i nastavna sredstva.

[27] POPOVIĆ, P. (1999 [1934]) Ogled o jugoslovenskoj književnosti. In Ljubinković, N. (ed.) Sabrana dela Pavla Popovića, knj. 9. Beograd: Zavod za udžbenike i nastavna sredstva.

[28] POPOVIĆ, P. (2002) Književna kritika – književna istoriografija. Beograd: Zavod za udžbenike i nastavna sredstva.

[29] PRAŽÁK, A. (1935) Masaryk a československá literatura. Praha: A. Drégr.

[30] PROHASKA, D. (1911) Das kroatisch-serbische Schrifttum in Bosnien und der Herzegowina von den Anfängen im XI. bis zur nationalen Wiedergeburt im XIX. Jahrhundert. Zagreb: Mirko Breyer.

[31] PROHASKA, D. (1919) Pregled hrvatske i srpske književnosti. Knj. I. Zagreb: vlastita naklada.

[32] PROHASKA, D. (1921) Pregled savremene hrvatsko-srpske književnosti. Zagreb: Matica hrvatska.

[33] PROHASKA, D. (1928) Srbocharvátská literatura. Praha: výtisk Slovanského přehledu.

[34] SAVKOVIĆ, M. (1939) Jugoslovenska književnost: Primeri stila i jezika. Kn. 1. Beograd: Zadruga Profesorskog društva, 1939.

[35] SKERLIĆ, J. (1912) Istorija nove srpske književnosti. Beograd: S. B. Cvijanović.

[36] SKERLIĆ, J. (1914) Istorija nove srpske književnosti: (sa 109 slika u tekstu). Beograd: S. B. Cvijanović.

[37] SKERLIĆ, J. (1919) Istorija nove srpske književnosti. 2, od pisca priprem., izd. Beograd: Geca Kon.

[38] SKERLIĆ, J. (1921) Istorija nove srpske književnosti. Potpuno i ilustrovano drugo izdanje. U Beogradu: Geca Kon.

[39] SKERLIĆ, J. (1929) Istorija nove srpske književnosti. Beograd: Geca Kon.

[40] SKERLIĆ, J. (1953) Istorija nove srpske književnosti. Beograd: Rad.

[41] SKERLIĆ, J. (2006) Istorija nove srpske književnosti. Beograd: Zavod za udžbenike.

[42] SKERLIĆ, J. (1962) Romantizam, realizam: Iz "Istorije nove srpske književnosti": Neskraćeni tekst. Beograd: Kultura.

[43] SKERLIĆ, J. – ĆOROVIĆ, V. (ed.) (1923) Srpska književnost u XVIII veku. Beograd: Napredak.

[44] SKERLIĆ, J. (1966) Srpska književnost u XVIII veku. Beograd: Prosveta, 1966.

[45] ŠAFAŘÍK, P. J. (1955) Slovanský národopis. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.

[46] ŠEFRNA, M. (1946) Přehledné dějiny československé literatury. Praha: Spolek posluchačů Vysoké školy politické a sociální.

[47] VAHTEL (2001) Stvaranje nacije, razaranje nacije: književnost i kulturna politika u Jugoslaviji. Beograd: Stubovi kulture.

[48] VELJKOVIĆ, M. – SAVKOVIĆ, M. (1922) Jugoslovenska književnost. Beograd: Zadruga profesorskog društva.

[49] BOGIŠIĆ, R. (1995) Pavao Ritter Vitetović kao kroatist. In Senjski zbornik 22, s. 191–200.

[50] BOJOVIĆ, Z. (1986) Osman Dživa Gundulića. Beograd: Zavod za udžbenike i nastavna sredstva.

[51] ČAPEK, J. B. (1933) Československá literatura toleranční 1781–1861. Praha: Čin.

[52] ČURČIĆ, L. (2002) Knjiga o Zahariji Orfelinu. Zagreb: Srpsko kulturno društvo Prosvjeta.

[53] ČRNJA, Z. (ed.) (1964) Kuturna historija Hrvatske. Ideje – ličnosti – djela. Zagreb: Epoha.

[54] DAVIDOV, D. (2001) Zaharia Orfelin 1726–1785. Beograd: Narodna biblioteka Srbije.

[55] Jihoslovanská a československá literatura ve vzájemných překladech: (knihopisné příspěvky). Praha: Obec pražská, 1935.

[56] DIMIĆ, Lj. Kulturna politika u Kraljevini Jugoslaviji 1918–1941. Deo I–III. Beograd: Stubovi kulture, 1996–1997.

[57] DIMIĆ, Lj. – ŽUTIĆ, N. – ISAILOVIĆ, N. (eds.) (2002) Zapisnici sa sednica Ministarskog saveta Kraljevine Jugoslavije 1929–1931. Beograd: Službeni list SRJ / Arhiv Jugoslavije.

[58] DŽAMBAZOVSKI, K. (1960) Kulturno-opštestvenite vrski na Makedoncite so Srbija vo tekot na XIX vek. Skopje: Institut na nacionalna istorija.

[59] HLOUŠEK, V. (2004) Centra a periferie v Evropě – přístup Steina Rokkana. Středoevropské politické studie V, 2004, 1, s. 1–10.

[60] KNEŽEVIĆ, S. (2007) Nazivi hrvatskoga jezika u dopreporodnim gramatikama. In Croatica et Slavica Iadertina III, 2007, s. 41–69.

[61] MILEVA, M. (1999) Aspekti na universalizma v Bălgarskoto văzraždane. Sofija: Universitetsko izdatelstvo "Sv. Kliment Ohridski".

[62] MIKOŁAJCZAK, A. W. (2012) Latinitas i cyrillianitas. Poszukiwanie Duszy Europy. Studi Slavistici IX, s. 205–215.

[63] MURKO, M. (1937) Jméno "Jugoslavija". In Murko, M. Rozpravy z oboru slovanské filologie. Praha: Slovanský ústav.

[64] NIKOLIĆ, N. (2005) Problemi savremene književne istorije. Novi Sad: Akademska knjiga.

[65] NIKOLIĆ, N. (2009) Koncepcija srpske i jugoslovenke književnosti Pavla Popovića. In Zbornik Matice srpske za književnost i jezik LVII, sv. 2, s. 267–295.

[66] PEJČIĆ, J. (2010) Počeci i vrhovi: srpska književnost i njena istoriografija. Beograd: Altera.

[67] PICCHIO, R. (1993) Pravoslavnoto slavjanstvo i starobălgarskata kulturna tradicija. Sofija: Universitetsko izdatelstvo "Sv. Kliment Ohridski".

[68] PIJANOVIĆ, P. (2012) Srpski kulturni krug 1900–1918. Beograd: Institut za književnost i umetnost, Učiteljski fakultet.

[69] PIJANOVIĆ, P. (2014) Srpska kultura 1900–1950. Beograd: Službeni glasnik.

[70] ROKKAN, S. (1987) The Centre-Periphery Polarity. In: Rokkan, S. – Urwin, D. – Aarebrot, F. H. – Malaba, P. – Sande, T. Centre-Periphery Structures in Europe. An ISSC Workbook in Comparative Analysis. Frankfurt – New York: Campus, s. 17–50.

[71] SAZDOV, T. – STOJČEVSKA-ANTIĆ, V. (1988) Makedonska književnost. Zagreb: Školska knjiga.

[72] STARČEVIĆ, V. (1992). Knjiga o Geci Konu. Bograd: Prosveta.

[73] ŠIŠMANOV, I. D. (1928) Zapadnoevropejskoto i Bălgarskoto văzraždane. In Bălgarska istoričeska biblioteka I, 1928, I, s. 185–193.

[74] TERZIĆ, S. (2012) Stara Srbija: (XIX–XX vek): drama jedne civilizacije: Raška, Kosovo i Metohija, Skopsko-Tetovska oblast. Novi Sad: Pravoslavna reč.

[75] TROCH, P. (2012) Education and Yugoslav Nationhood in Interwar Yugoslavia. Possibilities, limitations and interactions with other national ideas. Gent: Universiteit Gent – Faculteit Letteren & Wijsbegeerte.

[76] TUTNJEVIĆ, S. (2004) Jezik, nacija i država kao pretpostavke za konstituisanje književnih korpusa na slovenskom Jugu. In. Naučni sastanak slavista u Vukove dane 32/2. Beograd: Srpska književnost i balkanske književnosti, s. 141–151.

[77] TUTNJEVIĆ, S. (2011) Razmeđa književnih tokova na Slovenskom Jugu. Beograd: Službeni glasnik.

[78] VONČINA, J. (1992) Mjesto Habdelićeva rječnika u povijesti hrvatskoga književnoga jezika. In. Isusovci u Hrvata: zbornik radova međunarodnog znanstvenog simpozija "Isusovci na vjerskom, znanstvenom i kulturnom području u Hrvata". Zagreb: Filozofsko-teološki institut Družbe Isusove, s. 301–308.