Název: Současný stav středověké archeologie na Moravě
Variantní název:
- Der gegenwärtige Stand der Archäologie des Mittelalters in Mähren
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1991, roč. 16, č. [1], s. 9-25
Rozsah
9-25
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139924
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BELCREDI, L., 1983: Zaniklé středověké osady na Drahanské vrchovině ve světle archeologických nálezů, VVM 35, 39—45.
[2] BELCREDI, L., 1986: Přínos archeologie k poznání stavební podoby středověkého venkovského domu, AH 11, 423—440.
[3] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě, AH 12, 157—169.
[4] BLÁHA, J., 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí, AH 2, 45—58.
[5] BLÁHA, J., 1982a: Výsledky průzkumu zaniklých středověkých sídlišť v horním Podyjí a jejich význam pro poznání vývoje osídlení jihozápadní Moravy, VVM XXXIV, 334—342.
[6] BLÁHA, J., 1982b: Několik archeologických zjištění a hypotéz k počátkům raně středověké a středověké Olomouce, VVM XXXIV, 194—196.
[7] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce, AH 10, 143—152.
[8] BURIAN, V., 1960: Nálezy z husitského opevnění Kartouzky v Dolanech u Olomouce, AR XII, 196—199, 204—212.
[9] BURIAN, V., Průběžné zprávy o výzkumu Kartouzky v Dolanech V. Burian publikoval ve Zprávách Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 128, 9—15; č. 139, 9—15; č. 140, 9—11; č. 144, 11—15; č. 147, 11—14; č. 150, 7—8; č. 145, 18—21; č. 160, 34—39, č. 162, 31—42; č. 166,17—21, č. 196, 6—35.
[10] BURIAN, V., 1979a: Tepenec — Karlův moravský hrad, Historická Olomouc a její současné problémy (II), 12—15.
[11] BURIAN, V., 1979b: Tepenec, moravský hrad markraběte Karla, Umění XXVII, 245—249.
[12] CEJNKOVÁ, D., 1980: Archeologický výzkum starobrněnského kláštera, AH5, 335—337.
[13] CEJNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z.—SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250—270.
[14] ČERNÝ, E., 1970: Význam povrchového průzkumu při hledání a zjišťování zaniklých středověkých osad, VVM 22, 52—65.
[15] ČERNÝ, E., 1970a: Plužiny zaniklých středověkých osad a vytváření soudobých katastrů, ČMM 55, 21—36.
[16] ČERNÝ, E., 1973: Příspěvek k povrchovému průzkumu zaniklých středověkých osad a jeho vztahu k plužině, ZSV 187-202.
[17] ČERNÝ, E., 1975: Evidence zaniklých středověkých osad, AR 27, 318-324.
[18] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Studie ČSAV, Praha.
[19] FROLEC, V., 1976: Pokus o etnografickou intepretaci archeologických výzkumů středověké zemědělské usedlosti, AH 1, 49—52.
[20] FROLEC, V., 1982: K interpretaci geneze trojdílného komorového domu, AH 7, 67—77.
[21] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem, AH 12, 47—83.
[22] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě, Rodná země, 449—473, Brno.
[23] GOŠ, V., 1970: Die Entwicklung der jungburgwallzeitlichen Besiedlung in der Gegend von Mohelnice, ČMM LV, 37—46.
[24] GOŠ, V., 1973: Slovanská osada z 9.—13. století v Mohelnici, ZSV I, 155—160.
[25] GOŠ, V., 1972: Severní Morava za vlády Přemyslovců, Severní Morava 22, 15—24.
[26] GOŠ, V., 1975: Osada hrnčířů v Mohelnici, AR XXVII, 338—341.
[27] GOŠ, V., 1982: Charakteristika vývoje osídlení severní Moravy v 8.—15. století, AH 7, 157—162.
[28] GOŠ, V., 1983: Středověké hrnčířství v Lošticích, AH 8, 197—209.
[29] GOŠ, V., 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici, ČSlM, Série B, 33, 221—252.
[30] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1974a: Osada ze 13. století v "Podolí" u Rýmařova (okr. Bruntál), VVM XXV, 34—36.
[31] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1974b: Zaniklé středověké sídliště v Rýmařově, ČSlM XXIII, B, 110—120.
[32] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: K počátkům lokace Rýmařova, Středověká archeologie a studium počátků měst, 70—76.
[33] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184—227.
[34] HAŠEK, V.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Podíl IRB při archeologickém výzkumu a archeogeofyzikálním průzkumu na Moravě v letech 1986—1988, Geofyzika v archeologii a moderní metody terénního výzkumu a dokumentace, 103—151.
[35] JELÍNKOVÁ, D., 1979: Příspěvek zachraňovacích výzkumů AÚ ČSAV k poznání slovanského osídlení v oblasti horní nádrže vodního díla Nové Mlýny (Mušov a okolí), MS 78, 46—49.
[36] JELÍNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. století), SbNM, řada A-Historie XXXIX, 143—154.
[37] KOHOUTEK, J., 1979: Předběžná zpráva o výzkumu hradu Brumova, AH 4, 141—147.
[38] KOHOUTEK, J., 1981: Výzkum hradu Brumova v letech 1978—1979, AH 6, 271—275.
[39] KOHOUTEK, J., 1982: Přispěvek k problematice zaniklých středověkých osad na Gottwaldovsku, AH 7, 179—183.
[40] KONEČNÝ, L., 1977: Dosavadní výsledky archeologického průzkumu hradu Obřany u Brna, AH 2, 229—238.
[41] KONEČNÝ, L., 1981: Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy, AH 6, 239—248.
[42] KONEČNÝ, L., 1986: Výsledky stavebně historického a archeologického průzkumu rotundy sv. Pantaleona v Pustiměři 1977—78, AH 11, 329—358.
[43] KONEČNÝ, L., 1990: Zjišťovací průzkum a rekonstrukce románské rotundy sv. Maří Magdaleny v Šebkovicích u Znojma, VVM XLII, 61—71.
[44] KONEČNÝ, L.-KUČA, K., 1988: Zjišťovací průzkum a rekonstrukce románského kostela sv. Petra a Pavla v Řeznovicích, AH 13, 385—401.
[45] KONEČNÝ, L.—MERTA, J., 1980: Pokračování průzkumu středověkých opevnění kolem Nového hradu u Adamova, AH 5, 305—319.
[46] KORDIOVSKÝ, E., 1975: Zaniklé osady na Kloboučku. Z hlediska archeologického, JM 1975-II, 71—80.
[47] KORDIOVSKÝ, E., 1977: Sídlištní hustota ve středověku na Kloboucku (okres Břeclav), AH 2, 261—266.
[48] KORDIOVSKÝ, E., 1979: Středověké osídlení na brněnském Kloboucku, MS 78, 60—62.
[49] KORDIOVSKÝ, E., 1980: Příspěvek k metodice povrchového průzkumu zaniklých středověkých osad na brněnském Kloboucku, AH 5, 183—186.
[50] KORDIOVSKÝ, E.—UNGER, J., 1987: Přehled vývoje osídlení na území břeclavského okresu od příchodu Slovanů do r. 1980, MS XVI, 1986, 89—125.
[51] KOUŘIL, P., 1976: Archeologický průzkum hradu Holoubek na Hrotovicku, VVM XXVIII, 215—217.
[52] KOUŘIL, P., 1978: Příspěvek k poznání hradů Kozlova, Kufštejná a Rabštejna ve středním Pojihlaví na jz. Moravě, AH 3, 131—145.
[53] KOUŘIL, P.—ŽÁČEK, R., 1981: Příspěvek k dějinám hradu Hukvaldy na severní Moravě, AH 6, 253—270.
[54] KRÁL, J., 1956: Středověké nálezy v Opavě, ČSlM B V, 11—25.
[55] KRÁL, J., 1961: Opavské středověké nálezy II, Popská ul. a Vaškovo nám., ČSlM B X, 19—30.
[56] KRÁL, J., 1964: Středověké nálezy v Ostravě, ČSlM B XIII, 1—8.
[57] KRÁL, J., 1971: Několik archeologických poznámek k nejstaršímu vývoji města Opavy, Slezský sborník LXIX, 90—91.
[58] KUDĚLKA, Z. a kol., 1984—1985: Výzkum románské architektury na Moravě IV, SPFFBU F 28, 28—29, 29—41.
[59] LUDIKOVSKÝ, K.—SNÁŠIL, R., 1974: Mladohradištní kostrové pohřebiště ve Velkých Hostěrádkách (o. Břeclav). Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně, Ročník II, 4, Praha.
[60] MACKERLE, J., 1957: Staromoravské hradisko u Radkova, AR IX, 419—424.
[61] MÁLEK, J., 1966: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, ČMM LI, 153—180.
[62] MERTA, J., 1977: Středověké vápenické pece při Obřanském hradě, AH 2, 239—246.
[63] MERTA, J., 1980: Středověká vápenka severně od kóty Šumbera, katastr Kanice, okres Brno-venkov, SbTM v Brně 3, 96—115.
[64] MĚCHUROVÁ, Z., 1989: Nálezy bronzových předmětů ze zaniklé středověké osady Konůvky, okr. Vyškov, AH 14, 473—488.
[65] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Lokalizace a povrchový průzkum zaniklé osady Psáry u Tvořihráze (okr. Znojmo), VVM XXI, 8—12.
[66] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1970: Zaniklá osada Řevušín u Nové Vsi (okr. Brno-venkov), VVM XXII, 30—42.
[67] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1971: K problematice zaniklých osad na panství cisterciáckého kláštera ve Ždáre nad Sázavou, ČMatM XC, 2335.
[68] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976a: Průzkum zaniklých středověkých osad na moravské straně Českomoravské vrchoviny v letech 1962—1970, AR XXVIII, 405—417, 479.
[69] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976b: Zaniklé středověké osady na panství kláštera oslavanského (Vývoj a změny struktury osídlení), AH 1, 109—120.
[70] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Nález propadnutého lochu na ZSO Řevušín, okr. Brno-venkov, AR XXIX, 203—204.
[71] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977/78: První archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad na Moravě (Příspěvek k dějinám moravské archeologie), SPFFBU E 22—23, 177—192.
[72] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1979: Záchranné archeologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku z období 6.—16. století v letech 1970—1978, AH 4, 55—71.
[73] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů, AH 5, 31—68.
[74] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanská pohřebiště z druhé poloviny 10. až 1. poloviny 13. století na Moravě (Stav výzkumu a jeho další perspektivy), IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie Sofia 15.—22. septembra 1980, Zborník referátov ČSSR, 94—100. Nitra.
[75] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—197.
[76] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH7, 113—156.
[77] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—71.
[78] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[79] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[80] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky), MS 1986, 157—167.
[81] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987b: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[82] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 13, 19—42.
[83] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.
[84] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1990: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981-87).
[85] MĚŘÍNSKÝ, Z.-UNGER, J., 1979: Osídlení dolního Podyjí a dolního Pomoraví v 10. až 13. století ve světle archeologických pramenů, MS 78, 67—72.
[86] MICHNA, P., 1976: Archeologický průzkum historického jádra města Uničova. Předběžná zpráva, AH 1, 205—230.
[87] MICHNA, P., 1977: Archeologický průzkum historického jádra města Olomouce, ulice Barvířské (Předběžná zpráva o první etapě), AH 2, 271—281.
[88] MICHNA, P., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melic na Vyškovsku. Pokus o rekonstrukci, AH 6, 333—360.
[89] MICHNA, P., 1982: Utváření raně středověké Moravy, ČsČH XXX, 716—744.
[90] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace, Rodná země, 222—284. Brno.
[91] NEKUDA, R., 1976: Přínos historické archeologie k výzkumu zaniklých středověkých osad v Evropě, AH 1, 121—137.
[92] NEKUDA, R., Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska, AH 5, 389—450.
[93] NEKUDA, R., 1986: Hmotná kultura zemědělské usedlosti VIII ve Mstěnicích, ČMM LXXI, Vědy společenské, 131—155.
[94] NEKUDA, R., 1990: Třicet let archeologického výzkumu ve Mstěnicích, ČMM LXXV, Vědy společenské, 73—98.
[95] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě, ČMM XLVIII, Vědy společenské, 57—84.
[96] NEKUDA, V., 1966: Archaeological excavations on deserted medieval villages in Moravia, 13. th. The desert medieval village research group, Annual Report, 31—33.
[97] NEKUDA, V., 1970: Zur Problematik der Wüstungsforschung in der Tschechoslowakei, ČMM LV, Vědy společenské, 7—20.
[98] NEKUDA, V., 1972: Středověká ves Mstčnice. 10 let archeologického výzkumu 1960—1970, VVM XXIV, 12—47.
[99] NEKUDA, V., 1973a: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých vesnic na Moravě, ZSV 1, 71—88.
[100] NEKUDA, V., 1973b: Raně středověké typy obytných objektů ve Mstěnicích, ČMM LVIII, Vědy společenské, 77—96.
[101] NEKUDA, V., 1973c: Zum Stand der Wüstungsforschung in Mähren (ČSSR). Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 1, 31—57. Bonn.
[102] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic (Příspěvek k dějinám středověké vesnice), Brno.
[103] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[104] NEKUDA, V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť v 10.—13. století na Moravě ve pramenů hmotných, AH 3, 171—182.
[105] NEKUDA, V., 1979: Osídlení jihozápadní Moravy ve světle archeologických pramenů, MS 1978, 23—29.
[106] NEKUDA, V., 1980: Moravský venkov v době předhusitské, AH 5, 13—29.
[107] NEKUDA, V., 1981a: K vývoji drobných středověkých opevnění na Moravě, AH 6, 293—306.
[108] NEKUDA, V., 1981b: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice, 1960—1980, VVM 33, 129—146.
[109] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[110] NEKUDA, V., 1983: Die Wüstungen als Quellen zur Siedlungs-, Wirtschafts- und Sozialgeschichte des Spätmittelalters, Studien und Forschungen aus dem Niederösterreichischen Institut für Landeskunde. Band 6, Mittelalterliche Wüstungen in Niederösterreich, 196—213, Wien.
[111] NEKUDA, V., 1984: Mährische Wüstungen als Quelle zum spätmittelalterlichen Dorfleben. Bäuerliche Sachkultur des Spätmittelalters. Veröffentlichungen des Instituts für mittelalterliche Realienkunde Österreichs, Nr. 7, 203—217, Wien.
[112] NEKUDA, V., 1984a: Středověký vesnický dům na Moravě, AH 9, 21—39.
[113] NEKUDA, V., 1985a: Mstěnice. Hrádek—tvrz—dvůr—předsunutá opevnění. Brno.
[114] NEKUDA, V., 1985b: Zemědělská výroba na Moravě v období feudalismu ve světle archeologických výzkumů, AH 10, 33—46.
[115] NEKUDA, V., 1986a: Obilní jámy v zaniklých Mstěnicích, ČMM LXXI, Vědy společenské, 59—129.
[116] NEKUDA, V., 1986b: Sociální skladba středověké vesnice a její obraz v architektuře, AH 11, 387—393.
[117] NEKUDA, V., 1987a: Základní otázky historickoarcheologického studia vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[118] NEKUDA, V., 1987b: Vývoj osídlení na Moravě v období feudalismu z hlediska historické archeologie, MS 1986, 33—42.
[119] NEKUDA, V., 1988: Archäologische Siedlungsforschung in den tschechischen Ländern. Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und seinen Nachbarräumen, 701—719, Bonn.
[120] NEKUDA, V., 1988/89: Der Beitrag der mittelalterlichen Archäologie zur Siedlungs-, Hof- und Hausforschung. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 4/5, 149—162. Wien.
[121] NEKUDA, V., 1989: Les villages désertes en Moravie, ČMM LXXIV, Vědy společenské, 161—202.
[122] NEKUDA, V.—REICHERTOVÁ, K., 1986: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno.
[123] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno.
[124] NOVOTNÝ, B., 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy. Hradec u Opavy.
[125] NOVOTNÝ, B., 1961: Výzkum hradiště "Hrudy" u Sudoměřic nad Moravou (K otázce spečených valů), Sborník Československé společnosti archeologické 1, 61—81.
[126] NOVOTNÝ, B., 1962: Výzkum slovanského hradiska v Opavě-Kylešovicích, ČSlM B XI, 65—80.
[127] NOVOTNÝ, B., 1967: Předběžná zpráva o zjišťovacím výzkumu ve znojemské rotundě, PV 1966, 53—54,
[128] NOVOTNÝ, B., 1970: Problematika vývoje časně feudálních opevněných center na Moravě v 10.—12. století, Sborník J. Poulíkovi k šedesátinám, 143—147, Brno.
[129] NOVOTNÝ, B., 1970a: Zur Entwicklungsproblematik der Siedlungstypen Mährens im 9. bis 12. Jahrhundert, ČMM LV, Vědy společenské, 53—62.
[130] NOVOTNÝ, B., 1970b: Zjištěni základů starší románské svatyně v kostele v Přibyslavicích (okr. Třebíč), PV 1968, 55—56.
[131] NOVOTNÝ, B., 1977: Archeologické poznatky k raně až pozdně románskému Znojmu, Středověká archeologie a studium počátků měst, 62—69, Praha.
[132] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "Castrum Spytignew" z 11.—12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech, AH 3, 183—215.
[133] NOVOTNÝ, B., 1981: Archeologický výzkum castra "Rokyten" na Moravě z 11.—12. století jeho hradský, obvod a románský dvorec Řeznovice, AH 6, 221—238.
[134] NOVOTNÝ, B., 1982: K problematice způsobu výstavby opevnění nížinného hradiště Strachotína-Vysoké Zahrady u Dolních Věstonic na Moravě, AH 7, 325—334.
[135] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133—142.
[136] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu, AH 13, 83—95.
[137] PROCHÁZKA, R., 1989: Minoritský klášter v zástavbě města Brna, AH 14, 131—140.
[138] PROCHÁZKA, R.—SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století, Urbes medii aevi, 43—51, Praha.
[139] PROCHÁZKA, R.—ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46-58.
[140] RICHTER, M., 1974: Archeologický výzkum a otázky nejstarší sídlištní topografie Ždáru nad Sázavou. Dějiny Žďáru nad Sázavou III, 231—240. Brno.
[141] RYBNÍČKOVÁ, E.—RYBNÍČEK, K., 1975: Ergebnisse einer paläobotanischen Erforschung, V. Nekuda, Pfaffenschlag, 183—198.
[142] SNÁŠIL, R., 1973: Záblacany (okres Uherské Hradiště), ZSV 1, 89—115.
[143] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídlišt 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[144] SNÁŠIL, R., 1977: Nová zjištění ze zaniklých Záblacan, Středověká archeologie a studium počátků měst, 247—257.
[145] SNÁŠIL, R., 1978: Záchranný výzkum v Uherském Hradišti-Starém Městě (okr. Uherské Hradiště), PV 1976, 89—90.
[146] SNÁŠIL, R., 1979: Záchranný výzkum středověkého Starého Města v poloze "Za zahradou", k. o. Uherské Hradiště, AH 4, 73—75.
[147] SNÁŠIL, R., 1982: Změny sídlištní sítě a jejich příčiny v 10.—19. století. Uherskohradišťsko, Vlastivěda moravská, 181—218. Soupis zaniklých sídlišť, 779—797, Brno.
[148] SOUCHOPOVÁ, V., 1986: Hutnictví železa v 8. —11. století na západní Moravě, Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně, roč. XIII, 1, Praha.
[149] STAŇA, Č., 1970: Zur Entwicklung der mittelalterlichen Besiedlung im Südwestteil der Thaya-Schwarza-Bodensenke, ČMM LV, 81—96.
[150] STAŇA, Č., 1980: Archeologický výzkum pohřebiště při románské rotundě v Pustiměři (okr. Vyškov), PV 1977, 83—85.
[151] ŠAUEROVÁ, D., 1961—1964: První výsledky z výzkumu zaniklých středověkých vesnic na střední Moravě, VVM XVI, 97—105.
[152] ŠAUEROVÁ, D., 1967: Zaniklá středověká osada Konůvky na Slavkovsku, VVM XIX, 163—174.
[153] ŠAUEROVÁ, D., 1968: Zpráva o výzkumu zaniklých středověkých sídlišť na střední Moravě, AR XX, 362—364.
[154] ŠAUEROVÁ, D., 1973a: Systematický výzkum zaniklé středověké vesnice Konůvky na Slavkovsku, ZSV 1, 169—183.
[155] ŠAUEROVÁ, D., 1973b: Typické domové půdorysy v zaniklé středověké vesnici Konůvky na Slavkovsku, AR XXV, 83—86, 126—128.
[156] ŠAUEROVÁ, D., 1977: Zaniklý hrádek Kepkov ve Ždánickém lese (k. ú. Nížkovice-Heršpice, o. Vyškov) AH 2, 1967—172.
[157] ŠAUEROVÁ, D., 1978: Pokračování výzkumu v Konůvkách (hřbitov a sakrální objekty), AH 3, 347—354.
[158] ŠAUEROVÁ, D., 1980: Středověká vesnice Skřípov zaniklá v husitském revolučním hnutí, AH 5, 187—191.
[159] ŠAUEROVÁ, D., 1981: Mizející hrádek v Rašovicích, okr. Vyškov na Mor., AH 6, 327—332.
[160] ŠIKULOVÁ, V., 1968: Záchranné akce v areálu středověké Opavy, PV 1967, 101—103.
[161] ŠIKULOVÁ, V., 1971: Pokračování záchranných akcí v areálu středověké Opavy, PV 1970, 69—74.
[162] ŠIKULOVÁ, V., 1972: Záchranné akce v areálu středověké Opavy, PV 1971, 121—124.
[163] ŠIKULOVÁ, V., 1973: Záchranné akce v areálu středověké Opavy, PV 1972, 90—91.
[164] ŠIKULOVÁ, V., 1977: Nálezy mincí z výzkumu středověké Opavy, Středověká archeologie a studium počátků měst, 141—149.
[165] ŠIKULOVÁ, V., 1982: Zpráva o pokračování výzkumu dominikánského kláštera v Opavě, VVM XXXIV, 206—208.
[166] ŠEBELA, L.—VANĚK, J., 1982: Předběžná zpráva o záchranném archeologickém výzkumu bývalého bratrského sboru v Ivančicích, VVM XXXIV, 201—206.
[167] TRIBULA, J.—BEDNAŘÍKOVÁ, J., 1980: Archeologický výzkum gotické tvrze v Čejkovicích (okr. Hodonín), VVM XXXII, 202—207.
[168] UHLÍŘ, J., 1970: Zpráva o archeologickém výzkumu románského kostela sv. Anny v Přibyslavících, Referáty z I. pracovní porady mladých archeologů, Příloha VVM XXII, č. 3, 101—107.
[169] UNGER, J., 1970: Zur Lokalisierung einiger mittelalterlicher Ortswüstungen in Südmähren, ČMM LV, 111—119.
[170] UNGER, J., 1974: K lokalizaci některých zaniklých středověkých osad v okolí Pohořelic, JM 10/II, 22—23.
[171] UNGER, J., 1977: Stav výzkumu zaniklých vsí v mikroregionu na soutoku Jihlavy a Svratky, Středověká archeologie a studium počátků měst, 258—263.
[172] UNGER, J., 1977a: Archeologický výzkum hrádku "Kulatý kopec" na zaniklé vsi Koválov u Zabčic, okr. Brno-venkov, v letech 1973—1976, AH 2, 155—160.
[173] UNGER, J., 1980: Keramika z přelomu 14. a 15. století ve venkovském prostředí jižní Moravy, AH 5, 383—388.
[174] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55—87.
[175] UNGER, J., 1982: Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13. až 15. století, AH 7, 169—177.
[176] UNGER, J., 1984: Zaniklá ves Topolany u Vranovic (okr. Břeclav), AH 9, 65—100.
[177] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě, Rodná země, 207—221.
[178] UNGER, J., a kol., 1980: Pohořelice-Klášterka, Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně, roč. VIII, 2, Praha.
[2] BELCREDI, L., 1986: Přínos archeologie k poznání stavební podoby středověkého venkovského domu, AH 11, 423—440.
[3] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě, AH 12, 157—169.
[4] BLÁHA, J., 1977: Výsledky revize některých drobných středověkých opevnění v horním Podyjí, AH 2, 45—58.
[5] BLÁHA, J., 1982a: Výsledky průzkumu zaniklých středověkých sídlišť v horním Podyjí a jejich význam pro poznání vývoje osídlení jihozápadní Moravy, VVM XXXIV, 334—342.
[6] BLÁHA, J., 1982b: Několik archeologických zjištění a hypotéz k počátkům raně středověké a středověké Olomouce, VVM XXXIV, 194—196.
[7] BLÁHA, J., 1985: Několik poznámek ke genezi a významu raně středověké Olomouce, AH 10, 143—152.
[8] BURIAN, V., 1960: Nálezy z husitského opevnění Kartouzky v Dolanech u Olomouce, AR XII, 196—199, 204—212.
[9] BURIAN, V., Průběžné zprávy o výzkumu Kartouzky v Dolanech V. Burian publikoval ve Zprávách Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 128, 9—15; č. 139, 9—15; č. 140, 9—11; č. 144, 11—15; č. 147, 11—14; č. 150, 7—8; č. 145, 18—21; č. 160, 34—39, č. 162, 31—42; č. 166,17—21, č. 196, 6—35.
[10] BURIAN, V., 1979a: Tepenec — Karlův moravský hrad, Historická Olomouc a její současné problémy (II), 12—15.
[11] BURIAN, V., 1979b: Tepenec, moravský hrad markraběte Karla, Umění XXVII, 245—249.
[12] CEJNKOVÁ, D., 1980: Archeologický výzkum starobrněnského kláštera, AH5, 335—337.
[13] CEJNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z.—SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250—270.
[14] ČERNÝ, E., 1970: Význam povrchového průzkumu při hledání a zjišťování zaniklých středověkých osad, VVM 22, 52—65.
[15] ČERNÝ, E., 1970a: Plužiny zaniklých středověkých osad a vytváření soudobých katastrů, ČMM 55, 21—36.
[16] ČERNÝ, E., 1973: Příspěvek k povrchovému průzkumu zaniklých středověkých osad a jeho vztahu k plužině, ZSV 187-202.
[17] ČERNÝ, E., 1975: Evidence zaniklých středověkých osad, AR 27, 318-324.
[18] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Studie ČSAV, Praha.
[19] FROLEC, V., 1976: Pokus o etnografickou intepretaci archeologických výzkumů středověké zemědělské usedlosti, AH 1, 49—52.
[20] FROLEC, V., 1982: K interpretaci geneze trojdílného komorového domu, AH 7, 67—77.
[21] FROLEC, V., 1987: Vesnická stavební kultura mezi středověkem a novověkem, AH 12, 47—83.
[22] FROLEC, V., 1988: Kontinuita a diskontinuita vesnické stavební kultury na západní Moravě, Rodná země, 449—473, Brno.
[23] GOŠ, V., 1970: Die Entwicklung der jungburgwallzeitlichen Besiedlung in der Gegend von Mohelnice, ČMM LV, 37—46.
[24] GOŠ, V., 1973: Slovanská osada z 9.—13. století v Mohelnici, ZSV I, 155—160.
[25] GOŠ, V., 1972: Severní Morava za vlády Přemyslovců, Severní Morava 22, 15—24.
[26] GOŠ, V., 1975: Osada hrnčířů v Mohelnici, AR XXVII, 338—341.
[27] GOŠ, V., 1982: Charakteristika vývoje osídlení severní Moravy v 8.—15. století, AH 7, 157—162.
[28] GOŠ, V., 1983: Středověké hrnčířství v Lošticích, AH 8, 197—209.
[29] GOŠ, V., 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici, ČSlM, Série B, 33, 221—252.
[30] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1974a: Osada ze 13. století v "Podolí" u Rýmařova (okr. Bruntál), VVM XXV, 34—36.
[31] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1974b: Zaniklé středověké sídliště v Rýmařově, ČSlM XXIII, B, 110—120.
[32] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1977: K počátkům lokace Rýmařova, Středověká archeologie a studium počátků měst, 70—76.
[33] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184—227.
[34] HAŠEK, V.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Podíl IRB při archeologickém výzkumu a archeogeofyzikálním průzkumu na Moravě v letech 1986—1988, Geofyzika v archeologii a moderní metody terénního výzkumu a dokumentace, 103—151.
[35] JELÍNKOVÁ, D., 1979: Příspěvek zachraňovacích výzkumů AÚ ČSAV k poznání slovanského osídlení v oblasti horní nádrže vodního díla Nové Mlýny (Mušov a okolí), MS 78, 46—49.
[36] JELÍNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. století), SbNM, řada A-Historie XXXIX, 143—154.
[37] KOHOUTEK, J., 1979: Předběžná zpráva o výzkumu hradu Brumova, AH 4, 141—147.
[38] KOHOUTEK, J., 1981: Výzkum hradu Brumova v letech 1978—1979, AH 6, 271—275.
[39] KOHOUTEK, J., 1982: Přispěvek k problematice zaniklých středověkých osad na Gottwaldovsku, AH 7, 179—183.
[40] KONEČNÝ, L., 1977: Dosavadní výsledky archeologického průzkumu hradu Obřany u Brna, AH 2, 229—238.
[41] KONEČNÝ, L., 1981: Některé novější poznatky ke vztahu románských sakrálních a profánních objektů jižní Moravy, AH 6, 239—248.
[42] KONEČNÝ, L., 1986: Výsledky stavebně historického a archeologického průzkumu rotundy sv. Pantaleona v Pustiměři 1977—78, AH 11, 329—358.
[43] KONEČNÝ, L., 1990: Zjišťovací průzkum a rekonstrukce románské rotundy sv. Maří Magdaleny v Šebkovicích u Znojma, VVM XLII, 61—71.
[44] KONEČNÝ, L.-KUČA, K., 1988: Zjišťovací průzkum a rekonstrukce románského kostela sv. Petra a Pavla v Řeznovicích, AH 13, 385—401.
[45] KONEČNÝ, L.—MERTA, J., 1980: Pokračování průzkumu středověkých opevnění kolem Nového hradu u Adamova, AH 5, 305—319.
[46] KORDIOVSKÝ, E., 1975: Zaniklé osady na Kloboučku. Z hlediska archeologického, JM 1975-II, 71—80.
[47] KORDIOVSKÝ, E., 1977: Sídlištní hustota ve středověku na Kloboucku (okres Břeclav), AH 2, 261—266.
[48] KORDIOVSKÝ, E., 1979: Středověké osídlení na brněnském Kloboucku, MS 78, 60—62.
[49] KORDIOVSKÝ, E., 1980: Příspěvek k metodice povrchového průzkumu zaniklých středověkých osad na brněnském Kloboucku, AH 5, 183—186.
[50] KORDIOVSKÝ, E.—UNGER, J., 1987: Přehled vývoje osídlení na území břeclavského okresu od příchodu Slovanů do r. 1980, MS XVI, 1986, 89—125.
[51] KOUŘIL, P., 1976: Archeologický průzkum hradu Holoubek na Hrotovicku, VVM XXVIII, 215—217.
[52] KOUŘIL, P., 1978: Příspěvek k poznání hradů Kozlova, Kufštejná a Rabštejna ve středním Pojihlaví na jz. Moravě, AH 3, 131—145.
[53] KOUŘIL, P.—ŽÁČEK, R., 1981: Příspěvek k dějinám hradu Hukvaldy na severní Moravě, AH 6, 253—270.
[54] KRÁL, J., 1956: Středověké nálezy v Opavě, ČSlM B V, 11—25.
[55] KRÁL, J., 1961: Opavské středověké nálezy II, Popská ul. a Vaškovo nám., ČSlM B X, 19—30.
[56] KRÁL, J., 1964: Středověké nálezy v Ostravě, ČSlM B XIII, 1—8.
[57] KRÁL, J., 1971: Několik archeologických poznámek k nejstaršímu vývoji města Opavy, Slezský sborník LXIX, 90—91.
[58] KUDĚLKA, Z. a kol., 1984—1985: Výzkum románské architektury na Moravě IV, SPFFBU F 28, 28—29, 29—41.
[59] LUDIKOVSKÝ, K.—SNÁŠIL, R., 1974: Mladohradištní kostrové pohřebiště ve Velkých Hostěrádkách (o. Břeclav). Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně, Ročník II, 4, Praha.
[60] MACKERLE, J., 1957: Staromoravské hradisko u Radkova, AR IX, 419—424.
[61] MÁLEK, J., 1966: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, ČMM LI, 153—180.
[62] MERTA, J., 1977: Středověké vápenické pece při Obřanském hradě, AH 2, 239—246.
[63] MERTA, J., 1980: Středověká vápenka severně od kóty Šumbera, katastr Kanice, okres Brno-venkov, SbTM v Brně 3, 96—115.
[64] MĚCHUROVÁ, Z., 1989: Nálezy bronzových předmětů ze zaniklé středověké osady Konůvky, okr. Vyškov, AH 14, 473—488.
[65] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Lokalizace a povrchový průzkum zaniklé osady Psáry u Tvořihráze (okr. Znojmo), VVM XXI, 8—12.
[66] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1970: Zaniklá osada Řevušín u Nové Vsi (okr. Brno-venkov), VVM XXII, 30—42.
[67] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1971: K problematice zaniklých osad na panství cisterciáckého kláštera ve Ždáre nad Sázavou, ČMatM XC, 2335.
[68] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976a: Průzkum zaniklých středověkých osad na moravské straně Českomoravské vrchoviny v letech 1962—1970, AR XXVIII, 405—417, 479.
[69] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1976b: Zaniklé středověké osady na panství kláštera oslavanského (Vývoj a změny struktury osídlení), AH 1, 109—120.
[70] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977: Nález propadnutého lochu na ZSO Řevušín, okr. Brno-venkov, AR XXIX, 203—204.
[71] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1977/78: První archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad na Moravě (Příspěvek k dějinám moravské archeologie), SPFFBU E 22—23, 177—192.
[72] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1979: Záchranné archeologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku z období 6.—16. století v letech 1970—1978, AH 4, 55—71.
[73] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů, AH 5, 31—68.
[74] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanská pohřebiště z druhé poloviny 10. až 1. poloviny 13. století na Moravě (Stav výzkumu a jeho další perspektivy), IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie Sofia 15.—22. septembra 1980, Zborník referátov ČSSR, 94—100. Nitra.
[75] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—197.
[76] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH7, 113—156.
[77] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—71.
[78] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[79] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[80] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky), MS 1986, 157—167.
[81] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987b: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[82] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 13, 19—42.
[83] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.
[84] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1990: Rokštejn, středověký hrad na Jihlavsku (jeho dějiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981-87).
[85] MĚŘÍNSKÝ, Z.-UNGER, J., 1979: Osídlení dolního Podyjí a dolního Pomoraví v 10. až 13. století ve světle archeologických pramenů, MS 78, 67—72.
[86] MICHNA, P., 1976: Archeologický průzkum historického jádra města Uničova. Předběžná zpráva, AH 1, 205—230.
[87] MICHNA, P., 1977: Archeologický průzkum historického jádra města Olomouce, ulice Barvířské (Předběžná zpráva o první etapě), AH 2, 271—281.
[88] MICHNA, P., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melic na Vyškovsku. Pokus o rekonstrukci, AH 6, 333—360.
[89] MICHNA, P., 1982: Utváření raně středověké Moravy, ČsČH XXX, 716—744.
[90] MICHNA, P., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace, Rodná země, 222—284. Brno.
[91] NEKUDA, R., 1976: Přínos historické archeologie k výzkumu zaniklých středověkých osad v Evropě, AH 1, 121—137.
[92] NEKUDA, R., Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska, AH 5, 389—450.
[93] NEKUDA, R., 1986: Hmotná kultura zemědělské usedlosti VIII ve Mstěnicích, ČMM LXXI, Vědy společenské, 131—155.
[94] NEKUDA, R., 1990: Třicet let archeologického výzkumu ve Mstěnicích, ČMM LXXV, Vědy společenské, 73—98.
[95] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě, ČMM XLVIII, Vědy společenské, 57—84.
[96] NEKUDA, V., 1966: Archaeological excavations on deserted medieval villages in Moravia, 13. th. The desert medieval village research group, Annual Report, 31—33.
[97] NEKUDA, V., 1970: Zur Problematik der Wüstungsforschung in der Tschechoslowakei, ČMM LV, Vědy společenské, 7—20.
[98] NEKUDA, V., 1972: Středověká ves Mstčnice. 10 let archeologického výzkumu 1960—1970, VVM XXIV, 12—47.
[99] NEKUDA, V., 1973a: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých vesnic na Moravě, ZSV 1, 71—88.
[100] NEKUDA, V., 1973b: Raně středověké typy obytných objektů ve Mstěnicích, ČMM LVIII, Vědy společenské, 77—96.
[101] NEKUDA, V., 1973c: Zum Stand der Wüstungsforschung in Mähren (ČSSR). Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 1, 31—57. Bonn.
[102] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic (Příspěvek k dějinám středověké vesnice), Brno.
[103] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[104] NEKUDA, V., 1978: K vývoji zemědělských sídlišť v 10.—13. století na Moravě ve pramenů hmotných, AH 3, 171—182.
[105] NEKUDA, V., 1979: Osídlení jihozápadní Moravy ve světle archeologických pramenů, MS 1978, 23—29.
[106] NEKUDA, V., 1980: Moravský venkov v době předhusitské, AH 5, 13—29.
[107] NEKUDA, V., 1981a: K vývoji drobných středověkých opevnění na Moravě, AH 6, 293—306.
[108] NEKUDA, V., 1981b: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice, 1960—1980, VVM 33, 129—146.
[109] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[110] NEKUDA, V., 1983: Die Wüstungen als Quellen zur Siedlungs-, Wirtschafts- und Sozialgeschichte des Spätmittelalters, Studien und Forschungen aus dem Niederösterreichischen Institut für Landeskunde. Band 6, Mittelalterliche Wüstungen in Niederösterreich, 196—213, Wien.
[111] NEKUDA, V., 1984: Mährische Wüstungen als Quelle zum spätmittelalterlichen Dorfleben. Bäuerliche Sachkultur des Spätmittelalters. Veröffentlichungen des Instituts für mittelalterliche Realienkunde Österreichs, Nr. 7, 203—217, Wien.
[112] NEKUDA, V., 1984a: Středověký vesnický dům na Moravě, AH 9, 21—39.
[113] NEKUDA, V., 1985a: Mstěnice. Hrádek—tvrz—dvůr—předsunutá opevnění. Brno.
[114] NEKUDA, V., 1985b: Zemědělská výroba na Moravě v období feudalismu ve světle archeologických výzkumů, AH 10, 33—46.
[115] NEKUDA, V., 1986a: Obilní jámy v zaniklých Mstěnicích, ČMM LXXI, Vědy společenské, 59—129.
[116] NEKUDA, V., 1986b: Sociální skladba středověké vesnice a její obraz v architektuře, AH 11, 387—393.
[117] NEKUDA, V., 1987a: Základní otázky historickoarcheologického studia vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[118] NEKUDA, V., 1987b: Vývoj osídlení na Moravě v období feudalismu z hlediska historické archeologie, MS 1986, 33—42.
[119] NEKUDA, V., 1988: Archäologische Siedlungsforschung in den tschechischen Ländern. Genetische Siedlungsforschung in Mitteleuropa und seinen Nachbarräumen, 701—719, Bonn.
[120] NEKUDA, V., 1988/89: Der Beitrag der mittelalterlichen Archäologie zur Siedlungs-, Hof- und Hausforschung. Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 4/5, 149—162. Wien.
[121] NEKUDA, V., 1989: Les villages désertes en Moravie, ČMM LXXIV, Vědy společenské, 161—202.
[122] NEKUDA, V.—REICHERTOVÁ, K., 1986: Středověká keramika v Čechách a na Moravě, Brno.
[123] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno.
[124] NOVOTNÝ, B., 1959: Archeologický výzkum Hradce u Opavy. Hradec u Opavy.
[125] NOVOTNÝ, B., 1961: Výzkum hradiště "Hrudy" u Sudoměřic nad Moravou (K otázce spečených valů), Sborník Československé společnosti archeologické 1, 61—81.
[126] NOVOTNÝ, B., 1962: Výzkum slovanského hradiska v Opavě-Kylešovicích, ČSlM B XI, 65—80.
[127] NOVOTNÝ, B., 1967: Předběžná zpráva o zjišťovacím výzkumu ve znojemské rotundě, PV 1966, 53—54,
[128] NOVOTNÝ, B., 1970: Problematika vývoje časně feudálních opevněných center na Moravě v 10.—12. století, Sborník J. Poulíkovi k šedesátinám, 143—147, Brno.
[129] NOVOTNÝ, B., 1970a: Zur Entwicklungsproblematik der Siedlungstypen Mährens im 9. bis 12. Jahrhundert, ČMM LV, Vědy společenské, 53—62.
[130] NOVOTNÝ, B., 1970b: Zjištěni základů starší románské svatyně v kostele v Přibyslavicích (okr. Třebíč), PV 1968, 55—56.
[131] NOVOTNÝ, B., 1977: Archeologické poznatky k raně až pozdně románskému Znojmu, Středověká archeologie a studium počátků měst, 62—69, Praha.
[132] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "Castrum Spytignew" z 11.—12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech, AH 3, 183—215.
[133] NOVOTNÝ, B., 1981: Archeologický výzkum castra "Rokyten" na Moravě z 11.—12. století jeho hradský, obvod a románský dvorec Řeznovice, AH 6, 221—238.
[134] NOVOTNÝ, B., 1982: K problematice způsobu výstavby opevnění nížinného hradiště Strachotína-Vysoké Zahrady u Dolních Věstonic na Moravě, AH 7, 325—334.
[135] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133—142.
[136] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu, AH 13, 83—95.
[137] PROCHÁZKA, R., 1989: Minoritský klášter v zástavbě města Brna, AH 14, 131—140.
[138] PROCHÁZKA, R.—SNÁŠIL, R., 1984: Hlavní rysy lokační zástavby Uherského Hradiště ve 2. polovině 13. století, Urbes medii aevi, 43—51, Praha.
[139] PROCHÁZKA, R.—ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46-58.
[140] RICHTER, M., 1974: Archeologický výzkum a otázky nejstarší sídlištní topografie Ždáru nad Sázavou. Dějiny Žďáru nad Sázavou III, 231—240. Brno.
[141] RYBNÍČKOVÁ, E.—RYBNÍČEK, K., 1975: Ergebnisse einer paläobotanischen Erforschung, V. Nekuda, Pfaffenschlag, 183—198.
[142] SNÁŠIL, R., 1973: Záblacany (okres Uherské Hradiště), ZSV 1, 89—115.
[143] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídlišt 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[144] SNÁŠIL, R., 1977: Nová zjištění ze zaniklých Záblacan, Středověká archeologie a studium počátků měst, 247—257.
[145] SNÁŠIL, R., 1978: Záchranný výzkum v Uherském Hradišti-Starém Městě (okr. Uherské Hradiště), PV 1976, 89—90.
[146] SNÁŠIL, R., 1979: Záchranný výzkum středověkého Starého Města v poloze "Za zahradou", k. o. Uherské Hradiště, AH 4, 73—75.
[147] SNÁŠIL, R., 1982: Změny sídlištní sítě a jejich příčiny v 10.—19. století. Uherskohradišťsko, Vlastivěda moravská, 181—218. Soupis zaniklých sídlišť, 779—797, Brno.
[148] SOUCHOPOVÁ, V., 1986: Hutnictví železa v 8. —11. století na západní Moravě, Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně, roč. XIII, 1, Praha.
[149] STAŇA, Č., 1970: Zur Entwicklung der mittelalterlichen Besiedlung im Südwestteil der Thaya-Schwarza-Bodensenke, ČMM LV, 81—96.
[150] STAŇA, Č., 1980: Archeologický výzkum pohřebiště při románské rotundě v Pustiměři (okr. Vyškov), PV 1977, 83—85.
[151] ŠAUEROVÁ, D., 1961—1964: První výsledky z výzkumu zaniklých středověkých vesnic na střední Moravě, VVM XVI, 97—105.
[152] ŠAUEROVÁ, D., 1967: Zaniklá středověká osada Konůvky na Slavkovsku, VVM XIX, 163—174.
[153] ŠAUEROVÁ, D., 1968: Zpráva o výzkumu zaniklých středověkých sídlišť na střední Moravě, AR XX, 362—364.
[154] ŠAUEROVÁ, D., 1973a: Systematický výzkum zaniklé středověké vesnice Konůvky na Slavkovsku, ZSV 1, 169—183.
[155] ŠAUEROVÁ, D., 1973b: Typické domové půdorysy v zaniklé středověké vesnici Konůvky na Slavkovsku, AR XXV, 83—86, 126—128.
[156] ŠAUEROVÁ, D., 1977: Zaniklý hrádek Kepkov ve Ždánickém lese (k. ú. Nížkovice-Heršpice, o. Vyškov) AH 2, 1967—172.
[157] ŠAUEROVÁ, D., 1978: Pokračování výzkumu v Konůvkách (hřbitov a sakrální objekty), AH 3, 347—354.
[158] ŠAUEROVÁ, D., 1980: Středověká vesnice Skřípov zaniklá v husitském revolučním hnutí, AH 5, 187—191.
[159] ŠAUEROVÁ, D., 1981: Mizející hrádek v Rašovicích, okr. Vyškov na Mor., AH 6, 327—332.
[160] ŠIKULOVÁ, V., 1968: Záchranné akce v areálu středověké Opavy, PV 1967, 101—103.
[161] ŠIKULOVÁ, V., 1971: Pokračování záchranných akcí v areálu středověké Opavy, PV 1970, 69—74.
[162] ŠIKULOVÁ, V., 1972: Záchranné akce v areálu středověké Opavy, PV 1971, 121—124.
[163] ŠIKULOVÁ, V., 1973: Záchranné akce v areálu středověké Opavy, PV 1972, 90—91.
[164] ŠIKULOVÁ, V., 1977: Nálezy mincí z výzkumu středověké Opavy, Středověká archeologie a studium počátků měst, 141—149.
[165] ŠIKULOVÁ, V., 1982: Zpráva o pokračování výzkumu dominikánského kláštera v Opavě, VVM XXXIV, 206—208.
[166] ŠEBELA, L.—VANĚK, J., 1982: Předběžná zpráva o záchranném archeologickém výzkumu bývalého bratrského sboru v Ivančicích, VVM XXXIV, 201—206.
[167] TRIBULA, J.—BEDNAŘÍKOVÁ, J., 1980: Archeologický výzkum gotické tvrze v Čejkovicích (okr. Hodonín), VVM XXXII, 202—207.
[168] UHLÍŘ, J., 1970: Zpráva o archeologickém výzkumu románského kostela sv. Anny v Přibyslavících, Referáty z I. pracovní porady mladých archeologů, Příloha VVM XXII, č. 3, 101—107.
[169] UNGER, J., 1970: Zur Lokalisierung einiger mittelalterlicher Ortswüstungen in Südmähren, ČMM LV, 111—119.
[170] UNGER, J., 1974: K lokalizaci některých zaniklých středověkých osad v okolí Pohořelic, JM 10/II, 22—23.
[171] UNGER, J., 1977: Stav výzkumu zaniklých vsí v mikroregionu na soutoku Jihlavy a Svratky, Středověká archeologie a studium počátků měst, 258—263.
[172] UNGER, J., 1977a: Archeologický výzkum hrádku "Kulatý kopec" na zaniklé vsi Koválov u Zabčic, okr. Brno-venkov, v letech 1973—1976, AH 2, 155—160.
[173] UNGER, J., 1980: Keramika z přelomu 14. a 15. století ve venkovském prostředí jižní Moravy, AH 5, 383—388.
[174] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55—87.
[175] UNGER, J., 1982: Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13. až 15. století, AH 7, 169—177.
[176] UNGER, J., 1984: Zaniklá ves Topolany u Vranovic (okr. Břeclav), AH 9, 65—100.
[177] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě, Rodná země, 207—221.
[178] UNGER, J., a kol., 1980: Pohořelice-Klášterka, Studie Archeologického ústavu ČSAV v Brně, roč. VIII, 2, Praha.