Název: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu)
Variantní název:
- Die Entwicklung der Besiedlung in Mähren und Schlesien (der gegenwärtige Forschungsstand)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1991, roč. 16, č. [1], s. 27-36
Rozsah
27-36
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139925
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BAKALA, J., 1982: Osídlení Frýdecka a Jablunkovska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek.
[2] BAKALA, J., 1983: Osídlení Místecká a Brušperska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek.
[3] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě, AH 12, 157—169.
[4] BISTŘICKÝ, J., 1985: Poznámky ke středověké kolonizaci okolí Dačic, ČMorMuz, Vědy společenské LXX, 85—102.
[5] BLÁHA, J., 1984: Časně slovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9, 133—146.
[6] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci, AH 13, 155—170.
[7] BLÁHA, J.—KONEČNÝ, L., 1985: K nejstarší historii města Telče. In: Uměleckohistorický sborník, 129—160. Brno.
[8] BOHÁČ, Z., 1970: Časové vrstvy patrocinií českých měst a jejich význam pro dějiny osídlení, HG 4, 7—41.
[9] BOHÁČ, Z., 1973: Patrocinia jako jeden z pramenů k dějinám osídlení, ČsČH XXI, 369—388.
[10] BOHÁČ, Z., 1978: K metodice studia dějin předhusitského osídlení v Čechách, HG 17, 3—63.
[11] BOLINA, P., 1986: K problematice kolonizace a počátků hradů na severovýchodní Moravě ve 13. století, ČsČH XXXIV, 565—584.
[12] CACH, F., 1970: Nejstarší české mince I. České denáry do mincovní reformy Břetislava I. Praha.
[13] CACH, F., 1972: Nejstarší české mince II. České a moravské denáry od mincovní reformy Břetislava I. do doby brakteátové. Praha.
[14] CACH, F., 1974: Nejstarší české mince III. České a moravské mince doby brakteátové. Praha.
[15] CACH, F., 1982: Nejstarší české mince IV. Dodatky. Praha.
[16] CEJNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z.—SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250—270.
[17] CORPUS 1973: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 1. Lieferung. Berlin.
[18] CORPUS 1979: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 2. Lieferung. Berlin.
[19] CORPUS 1979a: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 3. Lieferung. Berlin.
[20] CORPUS 1985: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 4. Lieferung. Berlin.
[21] ČERNÝ, E., 1973: Metodika průzkumu zaniklých středověkých osad a plužin na Drahanské vrchovině, Zprávy ČSSA při ČSAV XV, seš. 4—5, 50—119.
[22] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny, Studie ČSAV, č. 1. Praha.
[23] DOHNAL, V., 1985: Raněstředověké osídlení a počátky hradu v Olomouci, ČSlM B 34, 97—113.
[24] DOLEŽEL, J., 1989: Blanenský statek olomouckého biskupství ve středověku. Rkp. nepubl. dipl. práce na katedře archeologie MU v Brně. Brno.
[25] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
[26] DOSTÁL, B., 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení. Brno.
[27] DOSTÁL, B., 1987: Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě v době slovanské (6.—10. století). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 13—32. Praha.
[28] FROLEC, V., 1984: Jihomoravské vinohradnictví. Brno.
[29] GOŠ, V., 1982: Charakteristika vývoje osídlení severní Moravy v 8.—15. století, AH 7, 157—162.
[30] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184—227.
[31] HENSEL, W., 1950: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. I. Poznaň.
[32] HENSEL, W., 1956: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. II. Poznaň.
[33] HENSEL, W., 1959: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. III. Poznaň.
[34] HENSEL, W.—HILCZER-KURNATOWSKA, Z., 1972: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. IV. Wrocław—Warszawa—Kraków—Gdańsk.
[35] HENSEL, W.—HILCZER-KURNATOWSKA, Z., 1980: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. V. Wrocław—Warszawa—Kraków—Gdańsk.
[36] HLOBIL, I.—MICHNA, P.—TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[37] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha—Brno.
[38] HOSÁK, L., 1957: Zásady při určování směru středověkých cest, ČSPS LXV, 147—148.
[39] HOSÁK, L., 1967: Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848—1960. Ostrava.
[40] HOSÁK, L., 1968: Místní a pomístní jména na Moravě jako historický pramen, Příloha VVM XX, č. 2.
[41] HOSÁK, L., 1970: Souvislost místních jmen a patrocinií na Moravě, ZMK ČSAV XI, 569—570.
[42] HOSÁK, L., 1972: Patrocinium sv. Petra jako doklad pro vývoj moravských sídel, ČMatMor XCI, 324 až 328.
[43] HOSÁK, L.—ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I (A-L). Praha.
[44] HOSÁK, L.—ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II (M-Ž). Praha.
[45] HŘIBOVÁ, B., 1956: Mapa přírodní krajiny českých zemí ve 12. století, Sborník VŠP v Olomouci, přírodní vědy II, 61—94.
[46] HUDÁK, J., 1984: Patrocíniá na Slovensku (súpis a historický vývin). Bratislava.
[47] HURT, R., 1960: Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku I.—II. Praha.
[48] HURT, R., 1966: Nově zjištěné velkomoravské patrocinium, ČMorMuz, Vědy společenské LI, 99—104.
[49] JELÍNKOVÁ, D., 1986: Archeologické lokality na katastru obce Mušov (10040) (okr. Břeclav), JM 22, sv. 25, 227—242.
[50] JELÍNKOVÁ, D., 1987: Archeologické lokality na katastru obce Pasohlávky (11822) okres Břeclav, JM 23, sv. 26, 241—249.
[51] JELÍNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky. (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. století), SbNM, řada A-Historie XXXIX, 143—154.
[52] JISL, L., 1952: Slovanský kmen Holasiců ve světle archeologických nálezů, ČSlM B II, 33—64.
[53] KLANICA, Z., 1987: K vývoji sídlištní struktury zázemí Mikulčic v 6.—13. století. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 127—133. Praha.
[54] KLÁPŠTĚ, J.—ŽEMLIČKA, J., 1979: Studium dějin osídlení v Čechách a jeho další perspektivy, ČsČH XXVII, 884—906.
[55] KONEČNÝ, L., 1988: K nejstarším dějinám Drnholecka, JM 24, sv. 27, 149—155.
[56] KORDIOVSKÝ, E.—UNGER, J., 1987: Přehled vývoje osídlení na území břeclavského okresu od příchodu Slovanů do roku 1980. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 89—125. Praha.
[57] KRATOCHVÍL, Z., 1985: Tierknochenfunde aus Olomouc und Ivančice (I), Acta Sc. Nat. Brno 19/8, 1—40. Brno.
[58] KRATOCHVÍL, Z., 1985a: Tierknochenfunde aus Olomouc und Ivančice (II), Acta Sc. Nat. Brno 19/9, 1—44. Brno.
[59] KRATOCHVÍL, Z., 1987: Tierischen Knochenmaterial aus Olomouc — Pekařská Gasse (Bez. Olomouc), PV 1985, 79—85. Brno.
[60] KUDĚLKA, Z. et al., 1977—1978: Výzkum románské architektury na Moravě I. (K výzkumnému úkolu státního planu A VIII—4—13—1/3), SPFFBU F 21—22, 39—42.
[61] KUDĚLKA, Z. et al., 1984—1985: Výzkum románské architektury na Moravě IV. (K výzkumnému úkolu státního plánu VIII—08—05/01), SPFFBU F 28—29, 29—41.
[62] KUDĚLKA, Z.—KALINOVÁ, A.—KONEČNÝ, L., 1982—1983: Výzkum románské architektury na Moravě III. (K výzkumnému úkolu státního plánu VIII—08—05/01), SPFFBU F 26—27, 79—87.
[63] KUDĚLKA, Z.—KONEČNÝ, L.—SAMEK, B., 1981: Výzkum románské architektury na Moravě II. (K výzkumnému úkolu státního plánu A VIII—4—13/1—3,) SPFFBU F 25, 55—62.
[64] KUNDERA, L.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Archeologické lokality na katastrech obci Popice a Pouzdřany (okres Břeclav), JM 24, sv. 27, 201—209.
[65] KUNDERA, L.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Archeologické lokality na katastru obce Ivaň (okres Břeclav), JM 26, sv. 29, 147—155.
[66] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1966: Magyarország régészeti topográfiája 1. Budapest.
[67] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1969: Magyarország régészeti topográfiája 2. Budapest.
[68] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1970: Magyarország régészeti topográfiája 3. Budapest.
[69] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1972: Magyarország régészeti topográfiája 4. Budapest.
[70] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1979: Magyarország régészeti topográfiája 5. Budapest.
[71] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1982: Magyarország régészeti topográfiája 6. Budapest.
[72] MÁLEK, J., 1962: Zemské stezky na jihozápadní Moravě, ČSPS LXX, 193—197.
[73] MÁLEK, J., 1966: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, ČMorMuz, Vědy společenské LI, 153—180.
[74] MÁLEK, J., 1970: K využití biogeocenologické typologie pro studium vývoje osídleni (Problematika počátku pomezního hvozdu na Haberské cestě), HG 5, 79—83.
[75] MÁLEK, J., 1978: Obraz lesů jihozápadní Moravy od 16. století z dynamického hlediska, ČMorMuz, Vědy společenské LXIII, 193—222.
[76] MÁLEK, J., 1982: Změny rozsahu lesů ve středověku na jihozápadní Moravě, Vědecké práce Zemědělského muzea 22, 283—292.
[77] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Slovanská pohřebiště z 2. poloviny 10. až 1. poloviny 13. století na Moravě. (Stav výzkumu a jeho další perspektivy.) In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie, Sofia 15.—22. septembra 1980. Zborník referátov CSSR, 94—100. Nitra.
[78] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanské osídlení 6.—10. století na dolní Dyji a Moravě. In: Slované 6.—10. století. Sborník referátů ze sympozia Břeclav—Pohansko 1978, 191—204. Brno.
[79] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH 7, 113—156.
[80] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—71.
[81] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983a: Poznámky k možnostem rekonstrukce území zaniklých středověkých vesnic na jižní a jihozápadní Moravě, HG 21, 177—204.
[82] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obci v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Břeclav), JM 21, sv. 24, 205—220.
[83] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985a: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[84] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno-Třebíč.
[85] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[86] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydli, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 157—167. Praha.
[87] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[88] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.—30. októbra 1986, 251—274. Bratislava.
[89] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988a: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.
[90] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období, ČMorMuz, Vědy společenské LXXTV, 111—120.
[91] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 14, 19—42.
[92] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989b: Vývoj osídleni Jihlavska do 13. století (Nástin), VSV, Oddíl věd společenských VII, 129—141.
[93] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vztahy jižní Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.—13. století: In: XX. Mikulovské sympozium 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, v tisku. Praha.
[94] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.
[95] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1991: Vývoj moravských a slezských hradů v období od husitských válek do roku 1526, AH 16, v tisku.
[96] MICHNA, P. J., 1979: Archeologická práce v Okresním středisku státní památkové péče a ochrany přirody v Olomouci (K patnáctiletému výročí trvání organizace), VVM XXXI, 324—335.
[97] MICHNA, P. J., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČsČH XXX, 716—744.
[98] MICHNA, P. J., 1982a: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179—241.
[99] MICHNA, P. J., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země, 222—284. Brno.
[100] NAVRÁTIL, V., 1986: K povrchovému průzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin na jihozápadní Moravě, HG 25, 201—231.
[101] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[102] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice.) Brno.
[103] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[104] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960—1980, VVM XXXIII, 129—146.
[105] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[106] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[107] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek—tvrz—dvůr—předsunutá opevnění. Brno.
[108] NEKUDA, V., 1987: Vývoj osídlení na Moravě v období feudalismu z hlediska historické archeologie. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 33—42. Praha.
[109] NEKUDA, V., 1987a: Základní otázky historicko archeologického studia vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[110] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[111] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1955: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Praha.
[112] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1956: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Praha.
[113] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1957: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Praha.
[114] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1958: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Praha.
[115] NOVOTNÝ, B., 1980: Změny ve vývoji slovanského osídlení a pohřbíváni v 6.—12. století v poříčí řeky Dyje ve světle archeologických a písemných pramenů. In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeologie Sofia 15.—22. septembra 1980, Zborník referátov ČSSR, 109 až 119. Nitra.
[116] OPRAVIL, E., 1967: Die südmährischen Wälder im jüngeren Holozän, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS I, sv. 3.
[117] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les na začátku kolonizace. In: Archeologický sborník, 113 až 133. Ostrava.
[118] OPRAVIL, E., 1983: Údolní niva v době hradištní (ČSSR—povodí Moravy a Poodří), StAÚ Brno XI, sv. 2. Praha.
[119] PARCZEWSKI, M., 1982: Płaskowyż Głubczycki we wczesnym średniowieczu. Warszawa—Kraków.
[120] PEŠKÁ, J., 1989: Archeologické lokality na katastru obce Šakvice (16 191), okres Břeclav, JM 25, sv. 28, 241—250.
[121] PLAČEK, M., 1985: Hrady na Oslavě a ekonomické podmínky jejich vzniku a existence, AH 10, 261—271.
[122] PLAČEK, M., 1986: Hrady v horním povodí Svratky, AH 11, 189—200.
[123] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 245-255. Praha.
[124] PLAČEK, M., 1988: K vývoji hradů v povodí Svitavy, AH 13, 307-320.
[125] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133—142.
[126] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu (Z nových výzkumů 1983—1987), AH 13, 83—95.
[127] PROCHÁZKA, R.—ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46—58.
[128] RYBNÍČKOVÁ, E.—RYBNÍČEK, K., 1976: Zemědělství mladšího středověku v pylových analýzách, AH 1, 145—149.
[129] SEJBAL, J., 1965: Moravská mince doby husitské. Brno.
[130] SCHULZ, J., 1968: Vývoj česko-moravsko-rakouské hranice na Landštejnsku a Novobystřicku do 2. poloviny 15. století, JM 4, 93—99.
[131] SCHULZ, J., 1974: Vývoj českomoravské zemské hranice na nejhornějším povodí Sázavy a Oslavy do 2. poloviny 14. století, JM 10, sv. 11, 34—37.
[132] SCHULZ, J., 1969: Vývoj českomoravské hranice na Popelínsku a Kunžacku do počátku 17. století, JM 5, 66—74.
[133] SKUTIL, J., 1976: Katalog moravských a slezských zemskodeskovních držitelů sestavený podle Hosákova Historického místopisu země Moravskoslezské, Praha 1938. In: Vlastivědná ročenka okresního archívu v Blansku, 93—136. Blansko.
[134] SKUTIL, J., 1983: Moravský a slezský genealogický slovník. Heraldické a genealogické vývody (A—Be). Brno.
[135] SMETÁNKA, Z., 1970: Archäologische Untersuchungen mittelalterlicher Ortswüstungen in Böhmen i. J. 1969. Archeologický výzkum zaniklých středověkých osad v Čechách v roce 1969, ČMorMuz, Vědy společenské LV/II, 71—80.
[136] SMETÁNKA, Z., 1972: Archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad v Čechách v letech 1965—1971, AR XXIV, 417—427.
[137] SMETÁNKA, Z., 1974: Die Archäologie und das mittelalterliche Dorf in Böhmen. Rückblick, Gegenwart, Perspektive, ZAM 2, 121—127.
[138] SNÁŠIL, R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.—15. století v ČSR. (Nástin dosavadních výsledků), AH 1, 1939—144.
[139] SNÁŠIL, R., 1987: Pokus o nový výklad vzniku, vývoje a funkce velkomoravské aglomerace v oblasti, uherskohradišťské. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 149—156. Praha.
[140] SNÁŠIL, R.—PROCHÁZKA, R., 1981: Příspěvek k poznání velkomoravského střediska severní části Dolnomoravského úvalu (Věnováno 725. výročí prvé písemné zmínky o Uherském Hradišti), Slovácko XXIII, 9—58.
[141] SZYDŁOWSKI, J., 1974: Terytorium plemienne "Golensizi" — na podstawie nowych źródel archeologicznych. In: Archeologický sborník, 79—101. Ostrava.
[142] ŠIKULOVÁ, V., 1958: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní, Pravěk východní Moravy I, 88—162.
[143] ŠMILAUER, V., 1960: Osídlení Čech ve světle místních jmen. Praha.
[144] ŠRÁMEK, R., 1966: Moravskoslezská místní jména s Ne-, Onomastické práce, Sborník věnovaný prof. Šmilauerovi, 97—103. Praha.
[145] ŠRÁMEK, R., 1969: K typologii moravskoslezské toponymie, Jazykovědné aktuality 2, 12—13.
[146] ŠRÁMEK, R., 1970: Problematika tvoření deminutivních místních jmen v češtině (na materiálu moravskoslezské toponymie), Slávia 39, 377—398.
[147] ŠRÁMEK, R., 1970a: Moravskoslezská místní jména se zakončením -nice, -novice, -ňovice, Slavica Slovaca 5, 313—319.
[148] ŠRÁMEK, R., 1971: Toponymie a výzkum zaniklých osad. In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl II., 57—60. Uherské Hradiště.
[149] ŠRÁMEK, R., 1977: Název města Třebíče a místní jména v jeho okolí. In: Třebíč. Dějiny města I, 177 až 181. Brno.
[150] UNGER, J., 1983: Vesnice trvale zaniklé ve 13. až 15. stol. na okrese Břeclav lokalizované archeologickými nálezy (stav k roku 1982), HG 21, 205—216.
[151] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg — (Motten) — Forschung in Südmähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85—106.
[152] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě. In: Rodná země, 207—221. Brno.
[153] UNGER, J., 1989: Počátky slovanského osídlení v povodí Harasky, okr. Břeclav, ČMorMuz, Vědy společenské LXXIV, 99—110.
[154] VAŇKOVÁ, H., 1981: Osídlení Mohelnicka v raném a vrcholném středověku. Rkp. nepubl. dipl. práce na katedře archeologie MU v Brně. Brno.
[155] VÁVRA, I., 1969: Haberská cesta, HG 3, 3—18.
[156] VERMOUZEK, R., 1982: Mikulovská cesta, JM 18, sv. 21, 86—102.
[157] VINOHRADNICTVÍ 1973: Vinohradnictví. Kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Brno.
[158] ZEMEK, M.—TUREK, A., 1983: Regesta listin z lichtenštejnského archívu ve Vaduzu z let 1173—1526, SAP 33/1, 149—527.
[159] ZŘÍDKAVESELÝ, F., 1986: Využívání výpočetní techniky k archívnímu i historickému zpracování moravských knih půhonných a nálezových. In: Mikulovská sympozia. XV. MS 1985. ArchÍvy v socialistické společnosti, 240—252. Praha.
[160] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do XV. století. Opava.
[161] ŽEMLIČKA, J., 1978: K charakteristice středověké kolonizace v Čechách, ČsČH XXVI, 58—81.
[162] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního PoohřÍ a Českého středohoří do 14. století. Praha.
[163] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století). Praha.
[2] BAKALA, J., 1983: Osídlení Místecká a Brušperska v období vrcholného feudalismu. Frýdek-Místek.
[3] BELCREDI, L., 1987: Půdorysná a stavební podoba středověkého venkovského domu na střední Moravě, AH 12, 157—169.
[4] BISTŘICKÝ, J., 1985: Poznámky ke středověké kolonizaci okolí Dačic, ČMorMuz, Vědy společenské LXX, 85—102.
[5] BLÁHA, J., 1984: Časně slovanská osada v Olomouci a počátky řemeslnicko-kupeckého podhradí. Příspěvek k postavení Olomouce v 10. století, AH 9, 133—146.
[6] BLÁHA, J., 1988: Předběžná zpráva o objevu předvelkomoravského ústředí v Olomouci, AH 13, 155—170.
[7] BLÁHA, J.—KONEČNÝ, L., 1985: K nejstarší historii města Telče. In: Uměleckohistorický sborník, 129—160. Brno.
[8] BOHÁČ, Z., 1970: Časové vrstvy patrocinií českých měst a jejich význam pro dějiny osídlení, HG 4, 7—41.
[9] BOHÁČ, Z., 1973: Patrocinia jako jeden z pramenů k dějinám osídlení, ČsČH XXI, 369—388.
[10] BOHÁČ, Z., 1978: K metodice studia dějin předhusitského osídlení v Čechách, HG 17, 3—63.
[11] BOLINA, P., 1986: K problematice kolonizace a počátků hradů na severovýchodní Moravě ve 13. století, ČsČH XXXIV, 565—584.
[12] CACH, F., 1970: Nejstarší české mince I. České denáry do mincovní reformy Břetislava I. Praha.
[13] CACH, F., 1972: Nejstarší české mince II. České a moravské denáry od mincovní reformy Břetislava I. do doby brakteátové. Praha.
[14] CACH, F., 1974: Nejstarší české mince III. České a moravské mince doby brakteátové. Praha.
[15] CACH, F., 1982: Nejstarší české mince IV. Dodatky. Praha.
[16] CEJNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z.—SULITKOVÁ, L., 1984: K problematice počátků města Brna, ČsČH XXXII, 250—270.
[17] CORPUS 1973: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 1. Lieferung. Berlin.
[18] CORPUS 1979: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 2. Lieferung. Berlin.
[19] CORPUS 1979a: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 3. Lieferung. Berlin.
[20] CORPUS 1985: Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik (7. bis 12. Jahrhundert), 4. Lieferung. Berlin.
[21] ČERNÝ, E., 1973: Metodika průzkumu zaniklých středověkých osad a plužin na Drahanské vrchovině, Zprávy ČSSA při ČSAV XV, seš. 4—5, 50—119.
[22] ČERNÝ, E., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny, Studie ČSAV, č. 1. Praha.
[23] DOHNAL, V., 1985: Raněstředověké osídlení a počátky hradu v Olomouci, ČSlM B 34, 97—113.
[24] DOLEŽEL, J., 1989: Blanenský statek olomouckého biskupství ve středověku. Rkp. nepubl. dipl. práce na katedře archeologie MU v Brně. Brno.
[25] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha.
[26] DOSTÁL, B., 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení. Brno.
[27] DOSTÁL, B., 1987: Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě v době slovanské (6.—10. století). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 13—32. Praha.
[28] FROLEC, V., 1984: Jihomoravské vinohradnictví. Brno.
[29] GOŠ, V., 1982: Charakteristika vývoje osídlení severní Moravy v 8.—15. století, AH 7, 157—162.
[30] GOŠ, V.—NOVÁK, J.—KAREL, J., 1985: Počátky osídlení Rýmařova, PA LXXVI, 184—227.
[31] HENSEL, W., 1950: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. I. Poznaň.
[32] HENSEL, W., 1956: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. II. Poznaň.
[33] HENSEL, W., 1959: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. III. Poznaň.
[34] HENSEL, W.—HILCZER-KURNATOWSKA, Z., 1972: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. IV. Wrocław—Warszawa—Kraków—Gdańsk.
[35] HENSEL, W.—HILCZER-KURNATOWSKA, Z., 1980: Studia i materiały do osadnictwa Wielkopolski wczesnohistorycznej t. V. Wrocław—Warszawa—Kraków—Gdańsk.
[36] HLOBIL, I.—MICHNA, P.—TOGNER, M., 1984: Olomouc. Praha.
[37] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha—Brno.
[38] HOSÁK, L., 1957: Zásady při určování směru středověkých cest, ČSPS LXV, 147—148.
[39] HOSÁK, L., 1967: Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848—1960. Ostrava.
[40] HOSÁK, L., 1968: Místní a pomístní jména na Moravě jako historický pramen, Příloha VVM XX, č. 2.
[41] HOSÁK, L., 1970: Souvislost místních jmen a patrocinií na Moravě, ZMK ČSAV XI, 569—570.
[42] HOSÁK, L., 1972: Patrocinium sv. Petra jako doklad pro vývoj moravských sídel, ČMatMor XCI, 324 až 328.
[43] HOSÁK, L.—ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I (A-L). Praha.
[44] HOSÁK, L.—ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II (M-Ž). Praha.
[45] HŘIBOVÁ, B., 1956: Mapa přírodní krajiny českých zemí ve 12. století, Sborník VŠP v Olomouci, přírodní vědy II, 61—94.
[46] HUDÁK, J., 1984: Patrocíniá na Slovensku (súpis a historický vývin). Bratislava.
[47] HURT, R., 1960: Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku I.—II. Praha.
[48] HURT, R., 1966: Nově zjištěné velkomoravské patrocinium, ČMorMuz, Vědy společenské LI, 99—104.
[49] JELÍNKOVÁ, D., 1986: Archeologické lokality na katastru obce Mušov (10040) (okr. Břeclav), JM 22, sv. 25, 227—242.
[50] JELÍNKOVÁ, D., 1987: Archeologické lokality na katastru obce Pasohlávky (11822) okres Břeclav, JM 23, sv. 26, 241—249.
[51] JELÍNKOVÁ, D.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Slovanské osídlení v oblasti soutoku Dyje a Svratky. (Příspěvek k otázkám sídelního a společensko-ekonomického vývoje regionu od 6. do 13. století), SbNM, řada A-Historie XXXIX, 143—154.
[52] JISL, L., 1952: Slovanský kmen Holasiců ve světle archeologických nálezů, ČSlM B II, 33—64.
[53] KLANICA, Z., 1987: K vývoji sídlištní struktury zázemí Mikulčic v 6.—13. století. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 127—133. Praha.
[54] KLÁPŠTĚ, J.—ŽEMLIČKA, J., 1979: Studium dějin osídlení v Čechách a jeho další perspektivy, ČsČH XXVII, 884—906.
[55] KONEČNÝ, L., 1988: K nejstarším dějinám Drnholecka, JM 24, sv. 27, 149—155.
[56] KORDIOVSKÝ, E.—UNGER, J., 1987: Přehled vývoje osídlení na území břeclavského okresu od příchodu Slovanů do roku 1980. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 89—125. Praha.
[57] KRATOCHVÍL, Z., 1985: Tierknochenfunde aus Olomouc und Ivančice (I), Acta Sc. Nat. Brno 19/8, 1—40. Brno.
[58] KRATOCHVÍL, Z., 1985a: Tierknochenfunde aus Olomouc und Ivančice (II), Acta Sc. Nat. Brno 19/9, 1—44. Brno.
[59] KRATOCHVÍL, Z., 1987: Tierischen Knochenmaterial aus Olomouc — Pekařská Gasse (Bez. Olomouc), PV 1985, 79—85. Brno.
[60] KUDĚLKA, Z. et al., 1977—1978: Výzkum románské architektury na Moravě I. (K výzkumnému úkolu státního planu A VIII—4—13—1/3), SPFFBU F 21—22, 39—42.
[61] KUDĚLKA, Z. et al., 1984—1985: Výzkum románské architektury na Moravě IV. (K výzkumnému úkolu státního plánu VIII—08—05/01), SPFFBU F 28—29, 29—41.
[62] KUDĚLKA, Z.—KALINOVÁ, A.—KONEČNÝ, L., 1982—1983: Výzkum románské architektury na Moravě III. (K výzkumnému úkolu státního plánu VIII—08—05/01), SPFFBU F 26—27, 79—87.
[63] KUDĚLKA, Z.—KONEČNÝ, L.—SAMEK, B., 1981: Výzkum románské architektury na Moravě II. (K výzkumnému úkolu státního plánu A VIII—4—13/1—3,) SPFFBU F 25, 55—62.
[64] KUNDERA, L.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Archeologické lokality na katastrech obci Popice a Pouzdřany (okres Břeclav), JM 24, sv. 27, 201—209.
[65] KUNDERA, L.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1990: Archeologické lokality na katastru obce Ivaň (okres Břeclav), JM 26, sv. 29, 147—155.
[66] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1966: Magyarország régészeti topográfiája 1. Budapest.
[67] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1969: Magyarország régészeti topográfiája 2. Budapest.
[68] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1970: Magyarország régészeti topográfiája 3. Budapest.
[69] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1972: Magyarország régészeti topográfiája 4. Budapest.
[70] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1979: Magyarország régészeti topográfiája 5. Budapest.
[71] MAGYARORSZÁG RÉGÉSZETI TOPOGRÁFIÁJA 1982: Magyarország régészeti topográfiája 6. Budapest.
[72] MÁLEK, J., 1962: Zemské stezky na jihozápadní Moravě, ČSPS LXX, 193—197.
[73] MÁLEK, J., 1966: Vývoj vegetace na území osad zaniklých v 15. a 16. století v oblasti jihozápadní Moravy, ČMorMuz, Vědy společenské LI, 153—180.
[74] MÁLEK, J., 1970: K využití biogeocenologické typologie pro studium vývoje osídleni (Problematika počátku pomezního hvozdu na Haberské cestě), HG 5, 79—83.
[75] MÁLEK, J., 1978: Obraz lesů jihozápadní Moravy od 16. století z dynamického hlediska, ČMorMuz, Vědy společenské LXIII, 193—222.
[76] MÁLEK, J., 1982: Změny rozsahu lesů ve středověku na jihozápadní Moravě, Vědecké práce Zemědělského muzea 22, 283—292.
[77] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Slovanská pohřebiště z 2. poloviny 10. až 1. poloviny 13. století na Moravě. (Stav výzkumu a jeho další perspektivy.) In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie, Sofia 15.—22. septembra 1980. Zborník referátov CSSR, 94—100. Nitra.
[78] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanské osídlení 6.—10. století na dolní Dyji a Moravě. In: Slované 6.—10. století. Sborník referátů ze sympozia Břeclav—Pohansko 1978, 191—204. Brno.
[79] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic), AH 7, 113—156.
[80] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—71.
[81] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983a: Poznámky k možnostem rekonstrukce území zaniklých středověkých vesnic na jižní a jihozápadní Moravě, HG 21, 177—204.
[82] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obci v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Břeclav), JM 21, sv. 24, 205—220.
[83] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985a: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375—393.
[84] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147—171. Brno-Třebíč.
[85] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25—38.
[86] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Problematika vývoje osídlení jižní a jihozápadní Moravy v 10. až 1. polovině 16. století (metody, východiska a dosažené výsledky). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydli, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 157—167. Praha.
[87] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987a: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť, AH 12, 111—128.
[88] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: K vývoji osídlení v brněnské oblasti od doby stěhování národů a k nejstarším dějinám Brna do vydání tzv. zakládacího privilegia v roce 1243. In: Najstaršie dejiny Bratislavy. Referáty zo sympózia 28.—30. októbra 1986, 251—274. Bratislava.
[89] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988a: Počátky osídlení Brtnicka a nejstarší dějiny obce. In: Dějiny Brtnice a připojených obcí, 13—49. Brno.
[90] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: K problematice osídlení Znojemska a Bítovska v předvelkomoravském a velkomoravském období, ČMorMuz, Vědy společenské LXXTV, 111—120.
[91] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989a: Století posledních Přemyslovců na Moravě a ve Slezsku ve světle archeologických výzkumů a nálezů, AH 14, 19—42.
[92] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989b: Vývoj osídleni Jihlavska do 13. století (Nástin), VSV, Oddíl věd společenských VII, 129—141.
[93] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vztahy jižní Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.—13. století: In: XX. Mikulovské sympozium 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, v tisku. Praha.
[94] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezsku do období husitských válek, AH 13, 217—249.
[95] MĚŘÍNSKÝ, Z.,—PLAČEK, M., 1991: Vývoj moravských a slezských hradů v období od husitských válek do roku 1526, AH 16, v tisku.
[96] MICHNA, P. J., 1979: Archeologická práce v Okresním středisku státní památkové péče a ochrany přirody v Olomouci (K patnáctiletému výročí trvání organizace), VVM XXXI, 324—335.
[97] MICHNA, P. J., 1982: K utváření raně středověké Moravy (Olomouc a historické Olomoucko v 9. až počátku 13. století), ČsČH XXX, 716—744.
[98] MICHNA, P. J., 1982a: Ke stavebním dějinám středověkých domů v Olomouci (Archeologický průzkum dvou městišť v Barvířské ulici), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 5, 179—241.
[99] MICHNA, P. J., 1988: K poznání zahloubených obydlí doby velké kolonizace. In: Rodná země, 222—284. Brno.
[100] NAVRÁTIL, V., 1986: K povrchovému průzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin na jihozápadní Moravě, HG 25, 201—231.
[101] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
[102] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. (Příspěvek k dějinám středověké vesnice.) Brno.
[103] NEKUDA, V., 1976: Příspěvek k charakteristice středověké zemědělské usedlosti na Moravě, AH 1, 33—48.
[104] NEKUDA, V., 1981: Dvacet let archeologického výzkumu na lokalitě zaniklé středověké osady Mstěnice 1960—1980, VVM XXXIII, 129—146.
[105] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—66.
[106] NEKUDA, V., 1984: Vesnický středověký dům na Moravě, AH 9, 21—37.
[107] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice 1. Zaniklá středověká ves. Hrádek—tvrz—dvůr—předsunutá opevnění. Brno.
[108] NEKUDA, V., 1987: Vývoj osídlení na Moravě v období feudalismu z hlediska historické archeologie. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 33—42. Praha.
[109] NEKUDA, V., 1987a: Základní otázky historicko archeologického studia vesnického sídla, domu a dvora, AH 12, 33—46.
[110] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[111] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1955: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. Praha.
[112] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1956: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Praha.
[113] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1957: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Praha.
[114] NOHEJLOVÁ—PRÁTOVÁ, E., (edit.) 1958: Nálezy mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Praha.
[115] NOVOTNÝ, B., 1980: Změny ve vývoji slovanského osídlení a pohřbíváni v 6.—12. století v poříčí řeky Dyje ve světle archeologických a písemných pramenů. In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeologie Sofia 15.—22. septembra 1980, Zborník referátov ČSSR, 109 až 119. Nitra.
[116] OPRAVIL, E., 1967: Die südmährischen Wälder im jüngeren Holozän, Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně NS I, sv. 3.
[117] OPRAVIL, E., 1974: Moravskoslezský pomezní les na začátku kolonizace. In: Archeologický sborník, 113 až 133. Ostrava.
[118] OPRAVIL, E., 1983: Údolní niva v době hradištní (ČSSR—povodí Moravy a Poodří), StAÚ Brno XI, sv. 2. Praha.
[119] PARCZEWSKI, M., 1982: Płaskowyż Głubczycki we wczesnym średniowieczu. Warszawa—Kraków.
[120] PEŠKÁ, J., 1989: Archeologické lokality na katastru obce Šakvice (16 191), okres Břeclav, JM 25, sv. 28, 241—250.
[121] PLAČEK, M., 1985: Hrady na Oslavě a ekonomické podmínky jejich vzniku a existence, AH 10, 261—271.
[122] PLAČEK, M., 1986: Hrady v horním povodí Svratky, AH 11, 189—200.
[123] PLAČEK, M., 1987: Sídlištní struktura a hrady v povodí Loučky (Bobrůvky). In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 245-255. Praha.
[124] PLAČEK, M., 1988: K vývoji hradů v povodí Svitavy, AH 13, 307-320.
[125] PROCHÁZKA, R., 1985: Archeologie k počátkům jihomoravských měst, AH 10, 133—142.
[126] PROCHÁZKA, R., 1988: Archeologické prameny ke středověkému Brnu (Z nových výzkumů 1983—1987), AH 13, 83—95.
[127] PROCHÁZKA, R.—ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku, VVM XXXV, 46—58.
[128] RYBNÍČKOVÁ, E.—RYBNÍČEK, K., 1976: Zemědělství mladšího středověku v pylových analýzách, AH 1, 145—149.
[129] SEJBAL, J., 1965: Moravská mince doby husitské. Brno.
[130] SCHULZ, J., 1968: Vývoj česko-moravsko-rakouské hranice na Landštejnsku a Novobystřicku do 2. poloviny 15. století, JM 4, 93—99.
[131] SCHULZ, J., 1974: Vývoj českomoravské zemské hranice na nejhornějším povodí Sázavy a Oslavy do 2. poloviny 14. století, JM 10, sv. 11, 34—37.
[132] SCHULZ, J., 1969: Vývoj českomoravské hranice na Popelínsku a Kunžacku do počátku 17. století, JM 5, 66—74.
[133] SKUTIL, J., 1976: Katalog moravských a slezských zemskodeskovních držitelů sestavený podle Hosákova Historického místopisu země Moravskoslezské, Praha 1938. In: Vlastivědná ročenka okresního archívu v Blansku, 93—136. Blansko.
[134] SKUTIL, J., 1983: Moravský a slezský genealogický slovník. Heraldické a genealogické vývody (A—Be). Brno.
[135] SMETÁNKA, Z., 1970: Archäologische Untersuchungen mittelalterlicher Ortswüstungen in Böhmen i. J. 1969. Archeologický výzkum zaniklých středověkých osad v Čechách v roce 1969, ČMorMuz, Vědy společenské LV/II, 71—80.
[136] SMETÁNKA, Z., 1972: Archeologické výzkumy zaniklých středověkých osad v Čechách v letech 1965—1971, AR XXIV, 417—427.
[137] SMETÁNKA, Z., 1974: Die Archäologie und das mittelalterliche Dorf in Böhmen. Rückblick, Gegenwart, Perspektive, ZAM 2, 121—127.
[138] SNÁŠIL, R., 1976: Životní prostředí vesnických sídlišť 10.—15. století v ČSR. (Nástin dosavadních výsledků), AH 1, 1939—144.
[139] SNÁŠIL, R., 1987: Pokus o nový výklad vzniku, vývoje a funkce velkomoravské aglomerace v oblasti, uherskohradišťské. In: XVI. Mikulovské sympozium 1986. Vývoj obydlí, sídlišť a sídlištní struktury na jižní Moravě, 149—156. Praha.
[140] SNÁŠIL, R.—PROCHÁZKA, R., 1981: Příspěvek k poznání velkomoravského střediska severní části Dolnomoravského úvalu (Věnováno 725. výročí prvé písemné zmínky o Uherském Hradišti), Slovácko XXIII, 9—58.
[141] SZYDŁOWSKI, J., 1974: Terytorium plemienne "Golensizi" — na podstawie nowych źródel archeologicznych. In: Archeologický sborník, 79—101. Ostrava.
[142] ŠIKULOVÁ, V., 1958: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní, Pravěk východní Moravy I, 88—162.
[143] ŠMILAUER, V., 1960: Osídlení Čech ve světle místních jmen. Praha.
[144] ŠRÁMEK, R., 1966: Moravskoslezská místní jména s Ne-, Onomastické práce, Sborník věnovaný prof. Šmilauerovi, 97—103. Praha.
[145] ŠRÁMEK, R., 1969: K typologii moravskoslezské toponymie, Jazykovědné aktuality 2, 12—13.
[146] ŠRÁMEK, R., 1970: Problematika tvoření deminutivních místních jmen v češtině (na materiálu moravskoslezské toponymie), Slávia 39, 377—398.
[147] ŠRÁMEK, R., 1970a: Moravskoslezská místní jména se zakončením -nice, -novice, -ňovice, Slavica Slovaca 5, 313—319.
[148] ŠRÁMEK, R., 1971: Toponymie a výzkum zaniklých osad. In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů. Díl II., 57—60. Uherské Hradiště.
[149] ŠRÁMEK, R., 1977: Název města Třebíče a místní jména v jeho okolí. In: Třebíč. Dějiny města I, 177 až 181. Brno.
[150] UNGER, J., 1983: Vesnice trvale zaniklé ve 13. až 15. stol. na okrese Břeclav lokalizované archeologickými nálezy (stav k roku 1982), HG 21, 205—216.
[151] UNGER, J., 1987: Zum Stand der Hausberg — (Motten) — Forschung in Südmähren, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 3, 85—106.
[152] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě. In: Rodná země, 207—221. Brno.
[153] UNGER, J., 1989: Počátky slovanského osídlení v povodí Harasky, okr. Břeclav, ČMorMuz, Vědy společenské LXXIV, 99—110.
[154] VAŇKOVÁ, H., 1981: Osídlení Mohelnicka v raném a vrcholném středověku. Rkp. nepubl. dipl. práce na katedře archeologie MU v Brně. Brno.
[155] VÁVRA, I., 1969: Haberská cesta, HG 3, 3—18.
[156] VERMOUZEK, R., 1982: Mikulovská cesta, JM 18, sv. 21, 86—102.
[157] VINOHRADNICTVÍ 1973: Vinohradnictví. Kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Brno.
[158] ZEMEK, M.—TUREK, A., 1983: Regesta listin z lichtenštejnského archívu ve Vaduzu z let 1173—1526, SAP 33/1, 149—527.
[159] ZŘÍDKAVESELÝ, F., 1986: Využívání výpočetní techniky k archívnímu i historickému zpracování moravských knih půhonných a nálezových. In: Mikulovská sympozia. XV. MS 1985. ArchÍvy v socialistické společnosti, 240—252. Praha.
[160] ZUBER, R., 1972: Osídlení Jesenicka do XV. století. Opava.
[161] ŽEMLIČKA, J., 1978: K charakteristice středověké kolonizace v Čechách, ČsČH XXVI, 58—81.
[162] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního PoohřÍ a Českého středohoří do 14. století. Praha.
[163] ŽEMLIČKA, J., 1986: Století posledních Přemyslovců (Český stát a společnost ve 13. století). Praha.