Název: Změny struktury osídlení ve 12. až 14. století na jižní Moravě
Variantní název:
- Die Strukturänderungen in der Besiedlung Südmährens im 12.—14. Jahrhundert
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1993, roč. 18, č. [1], s. 119-139
Rozsah
119-139
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140045
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] ABEL, W., 1978: Agrarkrisen und Agrarkonjunktur, 3. vydání, Hamburg—Berlin.
[2] AMBROS, C., 1983: Přehled nálezů zvířecích kosti na zaniklé vsi Topolany, AH 9, 96.
[3] BERANOVÁ, M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, Praha.
[4] BISTŘICKÝ, J.—SPURNÝ, F.—VÁCLAVEK, L.—ZEMEK, M., 1991: Moravské a slezské listiny lichtenštejnského archivu ve Vaduzu (1173—1380).
[5] BOHÁČ, Z., 1987: Postup osídleni a demografický vývoj českých zemi do 15. století, Historická demografie 12, 59—87.
[6] BRETHOLZ, B., 1930: Das Urbar der Liechtensteinischen Herrschaften Nikolsburg..., Liberec— Chomutov.
[7] ČECHURA, J., 1987: Teorie agrární krize pozdního středověku — teoretický základ koncepce hospodářského a sociálního vývoje předhusitských Čech, AH 12, 129—140.
[8] ČERNÝ, E., 1982: K lokalizaci zaniklých středověkých osad a jejich plužin, AH 7, 253—262.
[9] DOSTÁL, B., 1978: Dvacet let archeologického výzkumu Břeclavi—Pohanska, VVM XXX, 129—155.
[10] HABOVŠTIAK, A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku, Bratislava.
[11] HIMMELOVÁ, Z.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Objekt s doklady výroby a distribuce šperkařských výrobků na hradisku "Vysoká zahrada" u Dolních Věstonic (okr. Břeclav). In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, Brno, 129—134.
[12] HOFFMANN, F., 1961: Jihlava v husitské revoluci, Havl. Brod.
[13] HORTVÍK, V., 1986: In media aqua Zwartka. Příspěvek k lokalizaci podivínského hradu, JM 22, 81—89.
[14] HOSÁK, L., 1967: Středověká kolonizace Dyjskosvrateckého úvalu, Praha.
[15] HOSÁK, L., 1968: Od nejstaršího pramenného údobí do husitských válek, in: Břeclav, dějiny města, Břeclav, 45—62.
[16] HURT, R., 1934: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I, 1205—1650, Olomouc.
[17] HURT, R., 1969: Vinařství, in: Břeclavsko, vlastivěda moravská, Brno, 205—217.
[18] KONEČNÝ, L., 1988: K nejstarším dějinám Drnholecka, JM 24, 149—154.
[19] KORDIOVSKÝ, E., 1974: Přehled archeologických lokalit a nálezů z doby hradištní na Kloboucku (okr. Břeclav), JM, 13—21.
[20] KORDIOVSKÝ, E., 1987: Břeclavský zámek (archeologické nálezy), Mikulov.
[21] KRZEMIEŃSKÁ, B., 1986: Břetislav I.
[22] KÜHN, F.—VRUBLOVÁ, I., 1983: Středověké obilí ze Žabčic (okr. Brno—venkov), PV 1981, Brno, 68—70.
[23] MAREK, J., 1965: Společenská struktura moravských královských měst v 15. a 16. stol., Praha.
[24] MARSINA, R., 1961: O počte a hustote obyvateľstva v Uhorsku do začiatku 14. storočia, Hist. časopis 9, 617—632.
[25] MATĚJEK, F., 1970: Břeclavsko v době předhusitské, JM 6, 5—15.
[26] MAUR, E., 1978: Základy historické demografie, Praha.
[27] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—191.
[28] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—68.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985a: Archeologické lokality na katastru obce Strachotín (15589), okres Břeclav, JM 21, 214—220.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985b: Archeologické lokality na katastru obce Dolní Věstonice (03033), okres Břeclav, JM 21, 206—214.
[31] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18—80.
[32] MĚŘÍNSKÝ, Z.—UNGER, J., 1987: Zaniklá středověká ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy), Mikulov.
[33] NEKUDA, V., 1973: Raně středověké typy sídlištních objektů ve Mstěnicích, Čas. Mor. mus., vědy společenské LVIII, 77—96.
[34] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic, Brno.
[35] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—63.
[36] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno.
[37] NOVOTNÝ, B., 1971: Výzkum vesnického sídliště z pozdní doby hradištní u Přítluk (okr. Břeclav), in: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR 1, Uh. Hradiště, 117—153.
[38] NOVOTNÝ, B., 1975: Moravské úděly a jejich raně feudální centra v 11.—13. století, AR XXVIII, 516—526.
[39] NOVOTNÝ, B., 1977: Počátky raně středověkého osídlení v prostoru Mikulova na Moravě a jeho hradu, AH 2, 211—218.
[40] OPRAVIL, E., 1981: Rostlinné zbytky z pravěkého sídliště a zaniklé středověké vsi, in: Unger J. a kol., Pohořelice—Klášterka, Praha, 96—101.
[41] OPRAVIL, E., 1983: Údolní niva v době hradištní, Praha.
[42] PEŠKE, L., 1981: Osteologické nálezy ze Šakvic, poloha Štěpničky, AR XXXIII, 88—89.
[43] PLAČEK, M., 1983: K typologii hradů na moravsko—slovenském pomezí, Slovácko XXV, 63—87.
[44] POHOŘELICE, 1973: 750 let města, Pohořelice.
[45] POULÍK, J., 1948—1950: Jižní Morava, země dávných Slovanů, Brno.
[46] PROCHÁZKA, R., 1986: Vývoj slovanské opevňovací techniky na Moravě v raném středověku, Kandidátská disertace, Brno.
[47] RADIMSKÝ, J., 1946: Vývoj obyvatelstva na Moravě do roku 1857, VVM I, 72—110.
[48] RICHTER, V. a kol., 1971: Mikulov, Brno.
[49] RUTTKAY, A., 1985: Problematika historického vývoja na území Slovenska v 10.—13. storočí z hľadiska archeologického bádania, in: Velká Morava a počátky československé státnosti, Praha—Bratislava, 141—185.
[50] ŘEZNÍČEK, J., 1966: Dva mikulovské urbáře z roku 1560, JM, 7—24.
[51] SCHULZ, J., 1968: Vývoj česko—moravsko—rakouské hranice na Landštejnsku a Novobystřicku do 2. poloviny 15. století, JM 4, 93—98.
[52] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[53] ŠALKOVSKÝ, P., 1988: K vývoju a štruktúre osídlenia v dobe slovanskej na Slovensku, SlA XXXV—2, 379—407.
[54] ŠMELHAUS, V., 1980: Vývoj zemědělské výroby v Českých zemích v době předhusitské, Praha.
[55] UNGER, J., 1972: Keramické nálezy z mladohradištní osady u Lanžhota, JM 8, 151—153.
[56] UNGER, J., 1974: V. seminář pro zájemce o archeologii. Pomoc dobrovolných spolupracovníků archeologickému oddělení Regionálního muzea v Mikulově, Mikulov.
[57] UNGER, J., 1979: K lokalizaci johanitské komendy v Přibicích (okr. Břeclav), AH 4, 273—280.
[58] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55—86.
[59] UNGER, J., 1984: Archeologická sbírka Rostislava Vajbara z Rakvic (okr. Břeclav), PV 1982, Brno, 101.
[60] UNGER, J., 1985: Hrady na Pavlovských vrších (archeologické nálezy), Mikulov.
[61] UNGER, J., 1987: Feststellungsgrabung in Podivín (Bez. Břeclav), PV 1985, Brno, 49.
[62] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě, in: Rodná země, Brno, 207—220.
[63] UNGER, J., 1988a: Archeologické památky na okrese Břeclav, Mikulov.
[64] UNGER, J., 1992: Slovo archeologie k počátkům církevní architektury na jižní Moravě, okres Břeclav, JM 28, 1992, 7—33.
[65] UNGER, J. a kol., 1980: Pohořelice—Klášterka, Praha.
[66] UNGER, J.—MICHNA, P., 1980: Pece na pálení vápna ze zaniklé osady Teplaný u Vranovic (okr. Břeclav), in: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, Brno, 18—29.
[67] VERMOUZEK, R., 1982: Mikulovská cesta, JM 18, 86—101.
[68] VERMOUZEK, R., 1983: Od Velké Moravy do husitských válek, in: Lanžhot, Praha, 66—93.
[69] ZEMEK, M., 1970: Město v době předhusitské (1300—1415), in: Valtice, 45—58.
[70] ZEMEK, M., 1978: Jižní Morava v lichtenštejnských listinách Vaduzu I, JM 14, 169—185.
[71] ŽEMLIČKA, J., 1978: K charakteristice středověké kolonizace v Čechách, ČsČH XXVI, 58—79.
[72] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století, Praha.
[2] AMBROS, C., 1983: Přehled nálezů zvířecích kosti na zaniklé vsi Topolany, AH 9, 96.
[3] BERANOVÁ, M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa, Praha.
[4] BISTŘICKÝ, J.—SPURNÝ, F.—VÁCLAVEK, L.—ZEMEK, M., 1991: Moravské a slezské listiny lichtenštejnského archivu ve Vaduzu (1173—1380).
[5] BOHÁČ, Z., 1987: Postup osídleni a demografický vývoj českých zemi do 15. století, Historická demografie 12, 59—87.
[6] BRETHOLZ, B., 1930: Das Urbar der Liechtensteinischen Herrschaften Nikolsburg..., Liberec— Chomutov.
[7] ČECHURA, J., 1987: Teorie agrární krize pozdního středověku — teoretický základ koncepce hospodářského a sociálního vývoje předhusitských Čech, AH 12, 129—140.
[8] ČERNÝ, E., 1982: K lokalizaci zaniklých středověkých osad a jejich plužin, AH 7, 253—262.
[9] DOSTÁL, B., 1978: Dvacet let archeologického výzkumu Břeclavi—Pohanska, VVM XXX, 129—155.
[10] HABOVŠTIAK, A., 1985: Stredoveká dedina na Slovensku, Bratislava.
[11] HIMMELOVÁ, Z.—MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Objekt s doklady výroby a distribuce šperkařských výrobků na hradisku "Vysoká zahrada" u Dolních Věstonic (okr. Břeclav). In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, Brno, 129—134.
[12] HOFFMANN, F., 1961: Jihlava v husitské revoluci, Havl. Brod.
[13] HORTVÍK, V., 1986: In media aqua Zwartka. Příspěvek k lokalizaci podivínského hradu, JM 22, 81—89.
[14] HOSÁK, L., 1967: Středověká kolonizace Dyjskosvrateckého úvalu, Praha.
[15] HOSÁK, L., 1968: Od nejstaršího pramenného údobí do husitských válek, in: Břeclav, dějiny města, Břeclav, 45—62.
[16] HURT, R., 1934: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I, 1205—1650, Olomouc.
[17] HURT, R., 1969: Vinařství, in: Břeclavsko, vlastivěda moravská, Brno, 205—217.
[18] KONEČNÝ, L., 1988: K nejstarším dějinám Drnholecka, JM 24, 149—154.
[19] KORDIOVSKÝ, E., 1974: Přehled archeologických lokalit a nálezů z doby hradištní na Kloboucku (okr. Břeclav), JM, 13—21.
[20] KORDIOVSKÝ, E., 1987: Břeclavský zámek (archeologické nálezy), Mikulov.
[21] KRZEMIEŃSKÁ, B., 1986: Břetislav I.
[22] KÜHN, F.—VRUBLOVÁ, I., 1983: Středověké obilí ze Žabčic (okr. Brno—venkov), PV 1981, Brno, 68—70.
[23] MAREK, J., 1965: Společenská struktura moravských královských měst v 15. a 16. stol., Praha.
[24] MARSINA, R., 1961: O počte a hustote obyvateľstva v Uhorsku do začiatku 14. storočia, Hist. časopis 9, 617—632.
[25] MATĚJEK, F., 1970: Břeclavsko v době předhusitské, JM 6, 5—15.
[26] MAUR, E., 1978: Základy historické demografie, Praha.
[27] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147—191.
[28] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41—68.
[29] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985a: Archeologické lokality na katastru obce Strachotín (15589), okres Břeclav, JM 21, 214—220.
[30] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985b: Archeologické lokality na katastru obce Dolní Věstonice (03033), okres Břeclav, JM 21, 206—214.
[31] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18—80.
[32] MĚŘÍNSKÝ, Z.—UNGER, J., 1987: Zaniklá středověká ves Koválov u Žabčic (archeologické nálezy), Mikulov.
[33] NEKUDA, V., 1973: Raně středověké typy sídlištních objektů ve Mstěnicích, Čas. Mor. mus., vědy společenské LVIII, 77—96.
[34] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic, Brno.
[35] NEKUDA, V., 1982: Středověká vesnice na Moravě ve světle archeologických výzkumů zaniklých osad, AH 7, 33—63.
[36] NEKUDA, V.—UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě, Brno.
[37] NOVOTNÝ, B., 1971: Výzkum vesnického sídliště z pozdní doby hradištní u Přítluk (okr. Břeclav), in: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR 1, Uh. Hradiště, 117—153.
[38] NOVOTNÝ, B., 1975: Moravské úděly a jejich raně feudální centra v 11.—13. století, AR XXVIII, 516—526.
[39] NOVOTNÝ, B., 1977: Počátky raně středověkého osídlení v prostoru Mikulova na Moravě a jeho hradu, AH 2, 211—218.
[40] OPRAVIL, E., 1981: Rostlinné zbytky z pravěkého sídliště a zaniklé středověké vsi, in: Unger J. a kol., Pohořelice—Klášterka, Praha, 96—101.
[41] OPRAVIL, E., 1983: Údolní niva v době hradištní, Praha.
[42] PEŠKE, L., 1981: Osteologické nálezy ze Šakvic, poloha Štěpničky, AR XXXIII, 88—89.
[43] PLAČEK, M., 1983: K typologii hradů na moravsko—slovenském pomezí, Slovácko XXV, 63—87.
[44] POHOŘELICE, 1973: 750 let města, Pohořelice.
[45] POULÍK, J., 1948—1950: Jižní Morava, země dávných Slovanů, Brno.
[46] PROCHÁZKA, R., 1986: Vývoj slovanské opevňovací techniky na Moravě v raném středověku, Kandidátská disertace, Brno.
[47] RADIMSKÝ, J., 1946: Vývoj obyvatelstva na Moravě do roku 1857, VVM I, 72—110.
[48] RICHTER, V. a kol., 1971: Mikulov, Brno.
[49] RUTTKAY, A., 1985: Problematika historického vývoja na území Slovenska v 10.—13. storočí z hľadiska archeologického bádania, in: Velká Morava a počátky československé státnosti, Praha—Bratislava, 141—185.
[50] ŘEZNÍČEK, J., 1966: Dva mikulovské urbáře z roku 1560, JM, 7—24.
[51] SCHULZ, J., 1968: Vývoj česko—moravsko—rakouské hranice na Landštejnsku a Novobystřicku do 2. poloviny 15. století, JM 4, 93—98.
[52] SNÁŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.—13. století na Moravě, AR XXVII, 305—317.
[53] ŠALKOVSKÝ, P., 1988: K vývoju a štruktúre osídlenia v dobe slovanskej na Slovensku, SlA XXXV—2, 379—407.
[54] ŠMELHAUS, V., 1980: Vývoj zemědělské výroby v Českých zemích v době předhusitské, Praha.
[55] UNGER, J., 1972: Keramické nálezy z mladohradištní osady u Lanžhota, JM 8, 151—153.
[56] UNGER, J., 1974: V. seminář pro zájemce o archeologii. Pomoc dobrovolných spolupracovníků archeologickému oddělení Regionálního muzea v Mikulově, Mikulov.
[57] UNGER, J., 1979: K lokalizaci johanitské komendy v Přibicích (okr. Břeclav), AH 4, 273—280.
[58] UNGER, J., 1981: Hradištní a středověká osada u Šakvic, okr. Břeclav, AR XXXIII, 55—86.
[59] UNGER, J., 1984: Archeologická sbírka Rostislava Vajbara z Rakvic (okr. Břeclav), PV 1982, Brno, 101.
[60] UNGER, J., 1985: Hrady na Pavlovských vrších (archeologické nálezy), Mikulov.
[61] UNGER, J., 1987: Feststellungsgrabung in Podivín (Bez. Břeclav), PV 1985, Brno, 49.
[62] UNGER, J., 1988: Počátky středověkých opevněných sídel typu "motte" na jihovýchodní Moravě, in: Rodná země, Brno, 207—220.
[63] UNGER, J., 1988a: Archeologické památky na okrese Břeclav, Mikulov.
[64] UNGER, J., 1992: Slovo archeologie k počátkům církevní architektury na jižní Moravě, okres Břeclav, JM 28, 1992, 7—33.
[65] UNGER, J. a kol., 1980: Pohořelice—Klášterka, Praha.
[66] UNGER, J.—MICHNA, P., 1980: Pece na pálení vápna ze zaniklé osady Teplaný u Vranovic (okr. Břeclav), in: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, Brno, 18—29.
[67] VERMOUZEK, R., 1982: Mikulovská cesta, JM 18, 86—101.
[68] VERMOUZEK, R., 1983: Od Velké Moravy do husitských válek, in: Lanžhot, Praha, 66—93.
[69] ZEMEK, M., 1970: Město v době předhusitské (1300—1415), in: Valtice, 45—58.
[70] ZEMEK, M., 1978: Jižní Morava v lichtenštejnských listinách Vaduzu I, JM 14, 169—185.
[71] ŽEMLIČKA, J., 1978: K charakteristice středověké kolonizace v Čechách, ČsČH XXVI, 58—79.
[72] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století, Praha.