Název: Odraz interetnických vztahů v hmotné kultuře středověké Moravy
Variantní název:
- Das Spiegelbild zwischenethnischer Beziehungen in der materiellen Kultur Mährens im Mittelalter
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2003, roč. 28, č. [1], s. 55-67
Rozsah
55-67
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140508
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BERGDOLT, K., 2000: Der Schwarze Tod. Die Große Pest und das Ende des Mittelalters. München.
[2] BERGDOLT, K., 2002: Černá smrt v Evropě. Velký mor a konec středověku. Praha.
[3] DOSTÁL, B., 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení. Brno.
[4] ERHART, A., 1993: K otázce jazykové příslušnosti předkeltského obyvatelstva Moravy. In: Vlastivěda moravská, Země a lid NŘ, sv. 3. Pravěké dějiny Moravy, 378-379. Brno.
[5] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 2001: Die Burg auf der Flur Sand bei Raabs an der Thaya. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9.-1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 97-98. Brno 2001.
[6] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 2002: Herrschaftszentren und Burgenbau des 10. Jahrhunderts in Niederösterreich. Neue archäologische Forschungen im nördlichen Grenzgebiet. In: Joachim Henning (Hg.), Europa im 10. Jahrhundert. Archäologie einer Aufbruchszeit. Internationale Tagung in Vorbereitung der Ausstellung "Otto der Große, Magdeburg und Europa", 381-395. Mainz am Rhein.
[7] FUSEK, G., 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
[8] GALUŠKA, L., 2001: Pravěké a raně středověké osídlení katastru. In: ČOUPEK, J.-GALUŠKA, L. NOVOTNÝ, G.-NOVOTNÝ, M.-OPLETAL, P.-PAVLAS, M.-STRAKOVÁ, L.-TEŤHAL, V., Ostrožská Nová Ves. Z dějin Nové Vsi a Chylic, 10-62. Ostrožská Nová Ves.
[9] GODŁOWSKI, K., 2000: Pierwotne siedziby Słowian. Wybór pism pod redakcją Michała Parczewskiego. Kraków.
[10] HAVLÍK, L. E., 1978: Morava v 9.-10. století. K problematice politického postavení, sociální a vládní struktury a organizace, Studie ČSAV č. 7. Praha.
[11] HERRMANN, J., 1973: Od Hradčian po Vinetu. Rané kultury západných Slovanov. Martin.
[12] HORSKÁ, P.-KUČERA, M.-MAUR, E.-STLOUKAL, M., 1990: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha.
[13] CHROPOVSKÝ, B., 1989: Slované. Historický, politický a kulturní význam a vývoj. Praha.
[14] KLANICA, Z., 1972: Předvelkomoravské pohřebiště v Dolních Dunajovicích. Příspěvek k otázce vzájemných vztahů Slovanů a Avarů v Podunají, St AÚ Brno, roč. 1/1972, sv. 1. Praha.
[15] KLANICA, Z., 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí. Praha.
[16] KRZEMIEŃSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluß Mährens an den böhmischen Staat?, Historica 19, 195-243.
[17] KUČERA, M., 1974: Slovensko po páde Veľkej Moravy. Štúdie o hospodárskom a sociálnom vývine v 9.-13. storočí. Bratislava.
[18] LABUDA, G., 1960: Utrata Moraw przez państwo polskie w XI wieku. In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom 1, 93-124. Wrocław.
[19] LAUERMANN, E., 2000: Ein landnahmezeitliches Reitergrab aus Gnadendorf, Archäologie Österreichs 11/2, 34-35.
[20] LUTOVSKÝ, M.-MICHÁLEK, J., 2000: Archeologie násilného zániku: pád Hradce u Němětic, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana 1, 133-142.
[21] MĚRÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18-80.
[22] MĚRÍNSKÝ, Z., 1990: Počátky moravských dějin, VVM XLII, 301-315.
[23] MĚRÍNSKÝ, Z., 1993: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě, AH 18, 99-118.
[24] MĚRÍNSKÝ, Z., 1995: K lokalizaci hradu Businc u Dětmara Merseburského (Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon ad a. 1015), SPFFBU E 40, 135-143.
[25] MĚRÍNSKÝ, Z., 2001: Die Zentren Großmährens. In: Velká Morava mezi východem a západem, 297-304. Brno.
[26] MĚRÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[27] MĚRÍNSKÝ, Z., 2002a: Rakousko před Rakouskem. In: VEBER, V.-HLAVAČKA, M.-VOREL, P.-POLÍVKA, M.-WIHODA, M.-MĚŘÍNSKÝ, Z., Dějiny Rakouska, 9-64. Praha.
[28] MĚRÍNSKÝ, Z.-ZUMPFE, E., 1998: Obchodní cesty na jižní Moravě a v Dolním Rakousku do doby vrcholného středověku, AH 23, 173-181.
[29] MICHÁLEK, J.-LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru; 1. Text. S příspěvky J. Beneše, V. Daněčka, M. Dobisíkové, V. Kratochvíla, J. Macharta, A. Majera, K. Nováčka, E. Opravila, J. Petříčkové, J. Rosta, P. Vařeky, S. Vencla a N. Vendové; 2. Tabulky; 3. Plány. Strakonice-Praha.
[30] MMFH I: Magnae Moraviae fontes historici - Prameny k dějinám Velké Moravy I. Annales et Chronicae (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, Z. Masařík, R. Večerka). Pragae-Brunae MCMLXVI.
[31] PESSINA, T. Io. de Czechorod, 1677: Mars Moravicus. Pragae.
[32] POULÍK, J., 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť, SlArch XXXVI, 189-216.
[33] POULÍK, J., 1995: Žuráň in der Geschichte Mitteleuropas, SlArch XLIII, 27-109.
[34] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Falko Daim (Hg.), Awarenforschungen, Band 2, 605-801. Mit einem Beitrag von Jaroslav Frána und Antonín Maštalka (S. 779-801). Archaeologia Austriaca, Monographien, Band 2. Studien zur Archäologie Awaren 4. Wien.
[35] RATKOŠ, P., 1965: Podmanenie Slovenska Maďarmi. In: O počialkoch slovenských dejín. Sborník materiálov, 141-178.
[36] RUTTKAY, A., 1985: Problematika historického vývoja na území Slovenska v 10.-13. storočí z hľadiska archeologického bádania. In: Josef Poulík-Bohuslav Chropovský a kol., Velká Morava a počátky československé státnosti, 141-185. Praha-Bratislava.
[37] RUTTKAY, A., 1988: Vklad v problemu slavjano-vengerskich vzaimodějstvij v severnoj časti Karpatskoj kotloviny v X - XI vv. In: Trudy V meždunarodnogo kongressa archeologov-slavistov. Kiev. 18-25 senťjabra 1985 g. Tom. II, 133-136. Moskva.
[38] SCHULZE, M., 1984: Das ungarische Kriegergrab von Aspres-lěs-Corps. Untersuchungen zu den Ungarneinfällen nach Mittel-, West- und Südeuropa (899-955 n. Chr.) mit einem Exkurs: Zur Münzchronologie altungarischer Gräber, Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 31, 473-514.
[39] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 1988: Untersuchungen zur Herkunft der Ungarn und zum Beginn ihrer Landnahme im Karpatenbecken, JbRGZM 35, 373-478.
[40] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 2002: Die Ungarneinfälle des 10. Jahrhunderts im Spiegel archäologischer Funde. In: Joachim Henning (Hg.), Europa im 10. Jahrhundert, 109-122. Mainz am Rhein.
[41] SLÁMA, J., 1991: Přemyslovci a Morava, Sborník Společnosti přátel starožitností 2, 51-68.
[42] SLÁMA, J., 1998: Archeologie o vnitřních proměnách přemyslovského státu za vlády Břetislava I. In: Kraje słowiańskie w wiekach średnich, Profanum i sacrum, 92-98. Poznań.
[43] STAŇA, Č., 2000: Pronikání Boleslava II. na Brněnsko ve světle archeologických objevů. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (†7. února 999). Uspořádali: Luboš Polanský-Jiří Sláma-Dušan Třeštík, 197-208. Praha.
[44] STEINHÜBEL, J., 1996: Nitrianske kniežatstvo a zánik Veľkej Moravy, Historické štúdie 37, 7-25.
[45] STLOUKAL, M.-VYHNÁNEK, L., 1976: Slované z velkomoravských Mikulčic. S archeologickým úvodem Josefa Poulíka. Praha.
[46] TEJRAL, J., 1975: K langobardskému odkazu v archeologických pramenech na území Československa, SlArch XXIII, 379-446.
[47] TEJRAL, J., 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
[48] TEJRAL, J., 1993: Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: Vlastivěda moravská, Země a lid NŘ, sv. 3. Pravěké dějiny Moravy, 471-503. Brno.
[49] TOČÍK, A., 1973: Zur Frage der slawisch-magyarischen Kontakte an der mittleren Donau im 10. und 11. Jahrhundert, Berichte über den II. Internationalen Kongreß für Slawische Archäologie Berlin 24.-28. August 1970, Band II, 351-356. Berlin.
[50] TŘESTÍK, D., 1987: Pád Velké Moravy. In: Typologie raně feudálních slovanských států. Sborník příspěvků z mezinárodní konference k tématu "Vznik a rozvoj slovanských raně feudálních států a národností ve střední a jihovýchodní Evropě", konané ve dnech 18.-20. listopadu 1986 v Praze, 27-76. Praha.
[51] TŘESTÍK, D., 1991: Kdy zanikla Velká Morava?, Studia mediaevalia pragensia II, 9-27.
[52] TŘESTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). Praha.
[53] TŘESTÍK, D., 2000: "Veliké město Slovanů jménem Praha". Státy a otroci ve střední Evropě v 10. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000, 49-70. Praha.
[2] BERGDOLT, K., 2002: Černá smrt v Evropě. Velký mor a konec středověku. Praha.
[3] DOSTÁL, B., 1985: Břeclav-Pohansko III. Časně slovanské osídlení. Brno.
[4] ERHART, A., 1993: K otázce jazykové příslušnosti předkeltského obyvatelstva Moravy. In: Vlastivěda moravská, Země a lid NŘ, sv. 3. Pravěké dějiny Moravy, 378-379. Brno.
[5] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 2001: Die Burg auf der Flur Sand bei Raabs an der Thaya. In: Velká Morava mezi východem a západem. Großmähren zwischen West und Ost. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Uherské Hradiště, Staré Město 28. 9.-1. 10. 1999. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17, 97-98. Brno 2001.
[6] FELGENHAUER-SCHMIEDT, S., 2002: Herrschaftszentren und Burgenbau des 10. Jahrhunderts in Niederösterreich. Neue archäologische Forschungen im nördlichen Grenzgebiet. In: Joachim Henning (Hg.), Europa im 10. Jahrhundert. Archäologie einer Aufbruchszeit. Internationale Tagung in Vorbereitung der Ausstellung "Otto der Große, Magdeburg und Europa", 381-395. Mainz am Rhein.
[7] FUSEK, G., 1994: Slovensko vo včasnoslovanskom období. Nitra.
[8] GALUŠKA, L., 2001: Pravěké a raně středověké osídlení katastru. In: ČOUPEK, J.-GALUŠKA, L. NOVOTNÝ, G.-NOVOTNÝ, M.-OPLETAL, P.-PAVLAS, M.-STRAKOVÁ, L.-TEŤHAL, V., Ostrožská Nová Ves. Z dějin Nové Vsi a Chylic, 10-62. Ostrožská Nová Ves.
[9] GODŁOWSKI, K., 2000: Pierwotne siedziby Słowian. Wybór pism pod redakcją Michała Parczewskiego. Kraków.
[10] HAVLÍK, L. E., 1978: Morava v 9.-10. století. K problematice politického postavení, sociální a vládní struktury a organizace, Studie ČSAV č. 7. Praha.
[11] HERRMANN, J., 1973: Od Hradčian po Vinetu. Rané kultury západných Slovanov. Martin.
[12] HORSKÁ, P.-KUČERA, M.-MAUR, E.-STLOUKAL, M., 1990: Dětství, rodina a stáří v dějinách Evropy. Praha.
[13] CHROPOVSKÝ, B., 1989: Slované. Historický, politický a kulturní význam a vývoj. Praha.
[14] KLANICA, Z., 1972: Předvelkomoravské pohřebiště v Dolních Dunajovicích. Příspěvek k otázce vzájemných vztahů Slovanů a Avarů v Podunají, St AÚ Brno, roč. 1/1972, sv. 1. Praha.
[15] KLANICA, Z., 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí. Praha.
[16] KRZEMIEŃSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluß Mährens an den böhmischen Staat?, Historica 19, 195-243.
[17] KUČERA, M., 1974: Slovensko po páde Veľkej Moravy. Štúdie o hospodárskom a sociálnom vývine v 9.-13. storočí. Bratislava.
[18] LABUDA, G., 1960: Utrata Moraw przez państwo polskie w XI wieku. In: Studia z dziejów polskich i czechosłowackich, tom 1, 93-124. Wrocław.
[19] LAUERMANN, E., 2000: Ein landnahmezeitliches Reitergrab aus Gnadendorf, Archäologie Österreichs 11/2, 34-35.
[20] LUTOVSKÝ, M.-MICHÁLEK, J., 2000: Archeologie násilného zániku: pád Hradce u Němětic, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana 1, 133-142.
[21] MĚRÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18-80.
[22] MĚRÍNSKÝ, Z., 1990: Počátky moravských dějin, VVM XLII, 301-315.
[23] MĚRÍNSKÝ, Z., 1993: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě, AH 18, 99-118.
[24] MĚRÍNSKÝ, Z., 1995: K lokalizaci hradu Businc u Dětmara Merseburského (Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon ad a. 1015), SPFFBU E 40, 135-143.
[25] MĚRÍNSKÝ, Z., 2001: Die Zentren Großmährens. In: Velká Morava mezi východem a západem, 297-304. Brno.
[26] MĚRÍNSKÝ, Z., 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
[27] MĚRÍNSKÝ, Z., 2002a: Rakousko před Rakouskem. In: VEBER, V.-HLAVAČKA, M.-VOREL, P.-POLÍVKA, M.-WIHODA, M.-MĚŘÍNSKÝ, Z., Dějiny Rakouska, 9-64. Praha.
[28] MĚRÍNSKÝ, Z.-ZUMPFE, E., 1998: Obchodní cesty na jižní Moravě a v Dolním Rakousku do doby vrcholného středověku, AH 23, 173-181.
[29] MICHÁLEK, J.-LUTOVSKÝ, M., 2000: Hradec u Němětic. Sídlo halštatské a raně středověké nobility v česko-bavorském kontaktním prostoru; 1. Text. S příspěvky J. Beneše, V. Daněčka, M. Dobisíkové, V. Kratochvíla, J. Macharta, A. Majera, K. Nováčka, E. Opravila, J. Petříčkové, J. Rosta, P. Vařeky, S. Vencla a N. Vendové; 2. Tabulky; 3. Plány. Strakonice-Praha.
[30] MMFH I: Magnae Moraviae fontes historici - Prameny k dějinám Velké Moravy I. Annales et Chronicae (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, Z. Masařík, R. Večerka). Pragae-Brunae MCMLXVI.
[31] PESSINA, T. Io. de Czechorod, 1677: Mars Moravicus. Pragae.
[32] POULÍK, J., 1988: K otázce vzniku předvelkomoravských hradišť, SlArch XXXVI, 189-216.
[33] POULÍK, J., 1995: Žuráň in der Geschichte Mitteleuropas, SlArch XLIII, 27-109.
[34] PROFANTOVÁ, N., 1992: Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Falko Daim (Hg.), Awarenforschungen, Band 2, 605-801. Mit einem Beitrag von Jaroslav Frána und Antonín Maštalka (S. 779-801). Archaeologia Austriaca, Monographien, Band 2. Studien zur Archäologie Awaren 4. Wien.
[35] RATKOŠ, P., 1965: Podmanenie Slovenska Maďarmi. In: O počialkoch slovenských dejín. Sborník materiálov, 141-178.
[36] RUTTKAY, A., 1985: Problematika historického vývoja na území Slovenska v 10.-13. storočí z hľadiska archeologického bádania. In: Josef Poulík-Bohuslav Chropovský a kol., Velká Morava a počátky československé státnosti, 141-185. Praha-Bratislava.
[37] RUTTKAY, A., 1988: Vklad v problemu slavjano-vengerskich vzaimodějstvij v severnoj časti Karpatskoj kotloviny v X - XI vv. In: Trudy V meždunarodnogo kongressa archeologov-slavistov. Kiev. 18-25 senťjabra 1985 g. Tom. II, 133-136. Moskva.
[38] SCHULZE, M., 1984: Das ungarische Kriegergrab von Aspres-lěs-Corps. Untersuchungen zu den Ungarneinfällen nach Mittel-, West- und Südeuropa (899-955 n. Chr.) mit einem Exkurs: Zur Münzchronologie altungarischer Gräber, Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 31, 473-514.
[39] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 1988: Untersuchungen zur Herkunft der Ungarn und zum Beginn ihrer Landnahme im Karpatenbecken, JbRGZM 35, 373-478.
[40] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 2002: Die Ungarneinfälle des 10. Jahrhunderts im Spiegel archäologischer Funde. In: Joachim Henning (Hg.), Europa im 10. Jahrhundert, 109-122. Mainz am Rhein.
[41] SLÁMA, J., 1991: Přemyslovci a Morava, Sborník Společnosti přátel starožitností 2, 51-68.
[42] SLÁMA, J., 1998: Archeologie o vnitřních proměnách přemyslovského státu za vlády Břetislava I. In: Kraje słowiańskie w wiekach średnich, Profanum i sacrum, 92-98. Poznań.
[43] STAŇA, Č., 2000: Pronikání Boleslava II. na Brněnsko ve světle archeologických objevů. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. (†7. února 999). Uspořádali: Luboš Polanský-Jiří Sláma-Dušan Třeštík, 197-208. Praha.
[44] STEINHÜBEL, J., 1996: Nitrianske kniežatstvo a zánik Veľkej Moravy, Historické štúdie 37, 7-25.
[45] STLOUKAL, M.-VYHNÁNEK, L., 1976: Slované z velkomoravských Mikulčic. S archeologickým úvodem Josefa Poulíka. Praha.
[46] TEJRAL, J., 1975: K langobardskému odkazu v archeologických pramenech na území Československa, SlArch XXIII, 379-446.
[47] TEJRAL, J., 1982: Morava na sklonku antiky. Praha.
[48] TEJRAL, J., 1993: Za dob velkého neklidu (doba stěhování národů). In: Vlastivěda moravská, Země a lid NŘ, sv. 3. Pravěké dějiny Moravy, 471-503. Brno.
[49] TOČÍK, A., 1973: Zur Frage der slawisch-magyarischen Kontakte an der mittleren Donau im 10. und 11. Jahrhundert, Berichte über den II. Internationalen Kongreß für Slawische Archäologie Berlin 24.-28. August 1970, Band II, 351-356. Berlin.
[50] TŘESTÍK, D., 1987: Pád Velké Moravy. In: Typologie raně feudálních slovanských států. Sborník příspěvků z mezinárodní konference k tématu "Vznik a rozvoj slovanských raně feudálních států a národností ve střední a jihovýchodní Evropě", konané ve dnech 18.-20. listopadu 1986 v Praze, 27-76. Praha.
[51] TŘESTÍK, D., 1991: Kdy zanikla Velká Morava?, Studia mediaevalia pragensia II, 9-27.
[52] TŘESTÍK, D., 1997: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). Praha.
[53] TŘESTÍK, D., 2000: "Veliké město Slovanů jménem Praha". Státy a otroci ve střední Evropě v 10. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000, 49-70. Praha.