Název: "Per transversum montis Scalicze" - k interpretaci pozůstatků starých cest na katastru Dolan u Olomouce ve světle rozhraničovací dohody dolanského kláštera a olomoucké kapituly z roku 1404
Variantní název:
- "Pertransversum montis Scalicze" - zur Interpretation der Überreste der alten Wege auf dem Kataster der Gemeinde Dolany (Dolein bei Olomouc [Olmütz]) im Lichte der Abgrenzungsvereinbarung des Klosters in Dolany und des Kapitels in Olomouc aus dem Jahr 1404
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2004, roč. 29, č. [1], s. 93-118
Rozsah
93-118
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140566
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BARTOŠ, J.-KOVÁŘOVÁ, S., 1999: Dějiny obce Jívová. Jívová.
[2] BLÁHOVÁ, M., 1997: Možnosti a formy cestování ve středověkých Čechách a jejich odraz v soudobé historiogragfii, in: Cesty a cestování v životě společnosti. Sborník příspěvků z konference konané 6.-8. září 1994 v Ústí nad Labem, Acta Universitatis Purkynianae, Philosophica et historica III. Studia historica II, 1995, red. L. Bobková a M. Neudertová. Ústí nad Labem, 39-53.
[3] BOLINA, P., 2002: Pokus o modelové řešení některých problémů kolonizace a vzniku hradů v Nízkém Jeseníku, AH 27, 163-178.
[4] BURIAN, V., 1964: Husitské opevnění Kartouzka v Dolanech, Archeologické rozhledy 16, 793-796; 805-820; 829-839.
[5] BURIAN, V., 1969: Předběžná zpráva o historicko-archeologickém výzkumu na Kartouze v Dolanech r. 1968, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 144, 11-15.
[6] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus II. (1198-1230), ed.: G. Friedrich. Pragae 1912; Tomi V, fasciculus primus (1253-1266), ed. J. Šebánek et S. Dušková. Pragae 1974; Tomi V, fasciculus secundus (1267-1278), ed.: J. Šebánek et S. Dušková. Pragae 1981.
[7] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII. (1334-1349), I.—II. Abtheilung, ed.: J. Chytil. Brünn 1858; IX. (1356-1366), ed. V. Brandl. Brünn 1875; X. (1367-1375), ed. V. Brandl. Brünn 1878; XIII. (1400-1407), ed. V. Brandl. Brünn 1897; XV. (Nachträge), ed. B. Bretholz. Brünn 1903.
[8] CZUDEK, T., 1988: Údolí Nízkého Jeseníku, Studie ČSAV 11. Praha.
[9] DOSTÁL, J.-ŘÍKOVSKÝ, F., 1935: Vlastivěda moravská II. Místopis, Olomoucký okres. Brno.
[10] FERULÍK, A., 1966: Hranice domašovského lesa. Vlastivědný věstník moravský 18, 106-109.
[11] GABRIEL, F., 1967: Polská sůl ve Slezsku a na Moravě do konce 17. století, Slezský sborník 65, 503-517.
[12] GARDAVSKÝ, Z., 1963: Předsunuté husitské opevnění u Dolan, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 110, 2-10.
[13] GARDAVSKÝ, Z., 1962: Husitská pevnost na zdech kartuziánského kláštera u Dolan, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 106, 10-16.
[14] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I (A-L). Praha.
[15] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II (M-Ž). Praha.
[16] HRUBÝ, F., 1947: Severní Morava v dějinách. Rukopis k vydání připravil J. Šebánek. Brno.
[17] KOSMAS: Monumenta Germaniae historica. Scriptores rerum Germanicarum, nova senes. Tomus II. Cosmae Pragensis chronika Boemorum, ed. B. Bretholz. Berolini 1923.
[18] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1994: Terénní průzkum české části Zlaté stezky, Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea 1/1994, 54-76.
[19] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995: Prachatický systém Zlaté stezky, Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea 2/1995, 74-98.
[20] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1998: Terénní průzkum starých komunikací na příkladu Zlaté stezky, AH 23, 35-57.
[21] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 2001: Der Goldene Steig. Historische und archäologische Erforschung eines bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges, 1. Die Sticke Prachatitz-Staatsgrenze. Passau.
[22] KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I (A-G). Praha.
[23] KUČA, K., 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II (H-Kole). Praha.
[24] KUČA, K., 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. (Ml-Pan). Praha.
[25] LECHNER, K., 1902: Die ältesten Belehnungs- und Lehengerichtsbücher des Bisthums Olmütz, I. Belehnungsbücher, D. Lehengerichtsbücher. Brünn.
[26] MAZAČ, L., 1969: Co je barka?, Vlastivědný věstník moravský 21, 67.
[27] OHLER, N., 2003: Cestování ve středověku. Jinočany.
[28] PAPAJÍK, D., 2002: Formování a vývoj velkobystřického panství, in: Velká Bystřice, Pohledy do dějin. Velká Bystřice, 35-49.
[29] PINKAVA, V., 1909: O některých podvržených listinách kláštera hradištského, Časopis Matice moravské 33, 392-400.
[30] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[31] PROKISCH, E., 1941: Das Städchen Giebau. Hainfeld.
[32] PRUCEK, J., 1972: "...Meta que vulgo dicitur kopecz...". Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 154, 8-10.
[33] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars II (1253-1310), ed.: J. Emler. Pragae 1882.
[34] Redakce VVM, 1970: Ke zprávě o bárce. Vlastivědný věstník moravský 22, 359.
[35] SCHULZ, J.-HOSÁK, L., 1966: Příspěvek k lokalizaci hranic lesa Střelná, Vlastivědný věstník moravský 18, 235-244.
[36] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S., 1952: Kritický komentář k moravskému diplomatáři. Zpracování látky z III. svazku Bočkova moravského kodexu. Praha.
[37] ŠIMŮNEK, R., 2000: Terminologie služebních vztahů v pozdně středověkých Čechách, Mediaevalia historica bohemica 7, 175-190.
[38] ŠINDLER, J., 1942: Dějiny Dolan. Loštice.
[39] TEIGE, J., 1894: Zpráva o pramenech dějin kláštera Hradištského u Olomouce (až do r. 1300), Věstník KČSN, Třída filosoficko-historicko-filologická, roč. 12/1893. Praha.
[40] VRÁNA, J., 2002: Kartuziánský klášter v Dolanech u Olomouce. Archeologické památky střední Moravy, svazek 5. Olomouc.
[41] ZDO: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren, ed. P. R. v. Chlumecky, J. Chytil, C. Demuth a A. R. v. Wolfskron. Brünn 1856.
[42] ZEMEK, M., 1938: Pořad děkanů, proboštů a kanovníků olomoucké kapituly. Olomouc.
[43] ŽEMLIČKA, J., 2003: Stará cesta do Bechyňska. K vnímání prostoru a vzdálenosti v přemyslovských Čechách, in: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka. Praha, 319-332.
[2] BLÁHOVÁ, M., 1997: Možnosti a formy cestování ve středověkých Čechách a jejich odraz v soudobé historiogragfii, in: Cesty a cestování v životě společnosti. Sborník příspěvků z konference konané 6.-8. září 1994 v Ústí nad Labem, Acta Universitatis Purkynianae, Philosophica et historica III. Studia historica II, 1995, red. L. Bobková a M. Neudertová. Ústí nad Labem, 39-53.
[3] BOLINA, P., 2002: Pokus o modelové řešení některých problémů kolonizace a vzniku hradů v Nízkém Jeseníku, AH 27, 163-178.
[4] BURIAN, V., 1964: Husitské opevnění Kartouzka v Dolanech, Archeologické rozhledy 16, 793-796; 805-820; 829-839.
[5] BURIAN, V., 1969: Předběžná zpráva o historicko-archeologickém výzkumu na Kartouze v Dolanech r. 1968, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 144, 11-15.
[6] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus II. (1198-1230), ed.: G. Friedrich. Pragae 1912; Tomi V, fasciculus primus (1253-1266), ed. J. Šebánek et S. Dušková. Pragae 1974; Tomi V, fasciculus secundus (1267-1278), ed.: J. Šebánek et S. Dušková. Pragae 1981.
[7] CDM: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII. (1334-1349), I.—II. Abtheilung, ed.: J. Chytil. Brünn 1858; IX. (1356-1366), ed. V. Brandl. Brünn 1875; X. (1367-1375), ed. V. Brandl. Brünn 1878; XIII. (1400-1407), ed. V. Brandl. Brünn 1897; XV. (Nachträge), ed. B. Bretholz. Brünn 1903.
[8] CZUDEK, T., 1988: Údolí Nízkého Jeseníku, Studie ČSAV 11. Praha.
[9] DOSTÁL, J.-ŘÍKOVSKÝ, F., 1935: Vlastivěda moravská II. Místopis, Olomoucký okres. Brno.
[10] FERULÍK, A., 1966: Hranice domašovského lesa. Vlastivědný věstník moravský 18, 106-109.
[11] GABRIEL, F., 1967: Polská sůl ve Slezsku a na Moravě do konce 17. století, Slezský sborník 65, 503-517.
[12] GARDAVSKÝ, Z., 1963: Předsunuté husitské opevnění u Dolan, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 110, 2-10.
[13] GARDAVSKÝ, Z., 1962: Husitská pevnost na zdech kartuziánského kláštera u Dolan, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci č. 106, 10-16.
[14] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I (A-L). Praha.
[15] HOSÁK, L.-ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II (M-Ž). Praha.
[16] HRUBÝ, F., 1947: Severní Morava v dějinách. Rukopis k vydání připravil J. Šebánek. Brno.
[17] KOSMAS: Monumenta Germaniae historica. Scriptores rerum Germanicarum, nova senes. Tomus II. Cosmae Pragensis chronika Boemorum, ed. B. Bretholz. Berolini 1923.
[18] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1994: Terénní průzkum české části Zlaté stezky, Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea 1/1994, 54-76.
[19] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1995: Prachatický systém Zlaté stezky, Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea 2/1995, 74-98.
[20] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1998: Terénní průzkum starých komunikací na příkladu Zlaté stezky, AH 23, 35-57.
[21] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 2001: Der Goldene Steig. Historische und archäologische Erforschung eines bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges, 1. Die Sticke Prachatitz-Staatsgrenze. Passau.
[22] KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I (A-G). Praha.
[23] KUČA, K., 1997: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II (H-Kole). Praha.
[24] KUČA, K., 2000: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. (Ml-Pan). Praha.
[25] LECHNER, K., 1902: Die ältesten Belehnungs- und Lehengerichtsbücher des Bisthums Olmütz, I. Belehnungsbücher, D. Lehengerichtsbücher. Brünn.
[26] MAZAČ, L., 1969: Co je barka?, Vlastivědný věstník moravský 21, 67.
[27] OHLER, N., 2003: Cestování ve středověku. Jinočany.
[28] PAPAJÍK, D., 2002: Formování a vývoj velkobystřického panství, in: Velká Bystřice, Pohledy do dějin. Velká Bystřice, 35-49.
[29] PINKAVA, V., 1909: O některých podvržených listinách kláštera hradištského, Časopis Matice moravské 33, 392-400.
[30] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[31] PROKISCH, E., 1941: Das Städchen Giebau. Hainfeld.
[32] PRUCEK, J., 1972: "...Meta que vulgo dicitur kopecz...". Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 154, 8-10.
[33] RBM II: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars II (1253-1310), ed.: J. Emler. Pragae 1882.
[34] Redakce VVM, 1970: Ke zprávě o bárce. Vlastivědný věstník moravský 22, 359.
[35] SCHULZ, J.-HOSÁK, L., 1966: Příspěvek k lokalizaci hranic lesa Střelná, Vlastivědný věstník moravský 18, 235-244.
[36] ŠEBÁNEK, J.-DUŠKOVÁ, S., 1952: Kritický komentář k moravskému diplomatáři. Zpracování látky z III. svazku Bočkova moravského kodexu. Praha.
[37] ŠIMŮNEK, R., 2000: Terminologie služebních vztahů v pozdně středověkých Čechách, Mediaevalia historica bohemica 7, 175-190.
[38] ŠINDLER, J., 1942: Dějiny Dolan. Loštice.
[39] TEIGE, J., 1894: Zpráva o pramenech dějin kláštera Hradištského u Olomouce (až do r. 1300), Věstník KČSN, Třída filosoficko-historicko-filologická, roč. 12/1893. Praha.
[40] VRÁNA, J., 2002: Kartuziánský klášter v Dolanech u Olomouce. Archeologické památky střední Moravy, svazek 5. Olomouc.
[41] ZDO: Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren, ed. P. R. v. Chlumecky, J. Chytil, C. Demuth a A. R. v. Wolfskron. Brünn 1856.
[42] ZEMEK, M., 1938: Pořad děkanů, proboštů a kanovníků olomoucké kapituly. Olomouc.
[43] ŽEMLIČKA, J., 2003: Stará cesta do Bechyňska. K vnímání prostoru a vzdálenosti v přemyslovských Čechách, in: Dějiny ve věku nejistot. Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka. Praha, 319-332.