Název: K problematice pohraničních tzv. horských hrádků
Variantní název:
- Zur Problematik der kleinen Befestigungsanlagen, der sog. "kleinen Gebirgsburgen" in gebirgigen Grenzgebieten
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2004, roč. 29, č. [1], s. 343-356
Rozsah
343-356
-
ISSN0231-5823
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140583
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] ANDERLE, J.-ŠVÁBEK, V., 1989: Hrady na Strašicku - pokus o rekonstrukci jejich postavení v životě oblasti před polovinou 14. století - Burgen im Gebiet Strašice - Versuch einer Rekonstruktion ihrer Position im Leben des Gebietes vor der Mitte des 14. Jahrhunderts. CB 1, 105—123.
[2] ANDERLE, J. - ČERNÁ, E.-KIRSCHE, A., 1993: Neznámý hrad u Brandova v Krušných horách - Unbekannte Burg bei Brandov in Erzgebirge. CB 3, 125-130.
[3] ANDERLE, J.-ŠVÁBEK, V., 1997: Strašické hrady. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 16. Plzeň.
[4] BILLIG, G.-MÜLLER, H., 1998: Burgen. Zeugen sächsischer Geschichte. Neustadt a.d. Aisch.
[5] DURDÍK, T.-KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1998: Hrad na Stožecké skále - Die Burg auf dem Felsen Stožec (Tussetberg). CB 6, 257-274.
[6] DURDÍK, T., 1995: Wohntürme böhmischer Burgen. Burgenforschung aus Sachsen 7, 135-155.
[7] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[8] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
[9] DURDÍK, T.-KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 2002: Hrad Kunžvart - Die Burg Kunžvart. CB 8, 139-172.
[10] DURDÍK, T., 2003: Hrady na Šumavě. In: Šumava. Příroda - historie - život. Praha, 435-448.
[11] DURDÍK, T, v tisku a: Hrady. In: Cílek, V. (ed.): Střední Brdy. Praha.
[12] FRÖHLICH, J., 1987: Horský hrádek na Stožecké skále. Šumava 26, 20-21.
[13] FRÖHLICH, J.-MICHÁLEK, J., 1987: Archeologické nemovité památky v okrese Prachatice. Prachatice.
[14] FRÖHLICH, J., 1996a: Hraniční horský hrádek na Ostrém na Šumavě - Die Gebirgsgrenzfeste am Berge Osser in der Böhmerwald. CB 5, 101-106.
[15] FRÖHLICH, J., 1996b: Die Gebirgsgrenzfeste am Berge Osser. Ostbairische Grenzmarken. Passauer Jahrbuch für Geschichte Kunst u. Volkskunde 38, 47-50, Taf. IV.
[16] KALINA VON JÄTHENSTEIN, M., 1836: Böhmens heidnische Opferplätze, Gräber und Alterthümer. Praha.
[17] KAŠIČKA, F.-NECHVÁTAL, B., 1990: Tvrze a hrádky na Prachaticku. Prachatice.
[18] KIRSCHE, A., 1987: Auf den Spuren einer alten Sage das "Raubschloss" gefunden. Erzgebirgische Heimatsblätter 3, 65-68.
[19] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1994: Terénní průzkum české části Zlaté stezky - Geländeforschungen am Goldenen Stieg in Böhmen. Zlatá stezka 1, 54-76.
[20] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 2001: Der Goldene Steig. Historische und archäologische Erforschung eines bedeutenden mittelalatrelichen Handelsweges. 1. Die Strecke Prachatitz-Staatsgrenze. Passau.
[21] LÍBAL, D.-LIŠKOVÁ, A.-MÁCHA, O., 1977: Nejdek. Černá věž. Stavebně historický průzkum. Pasport SÚRPMO, rkp. Praha.
[22] MENCLOVÁ, D., 1976: České hrady 1, 2. 2. vydání. Praha.
[23] MILER, J.-VALENTA, P., 1987: Hrad Nečtiny, k. ú. Lešovice, o. Plzeň-sever. RKAS, 78-87.
[24] MUK, J., 1990: Kunžvart. Stavebně historický průzkum. Pasport SÚRPMO, rkp. Praha.
[25] NEUBAUER, A., 1930: Von der Ruině Tusset. Sudeta VI, 160-161.
[26] NOVÁČEK, K., 1991: Hengst u Rožmitálu p. Třemšínem - předsunuté opevnění, rezidence či nedostavěný objekt? Hláska II, 15-17.
[27] RENNER, J., 1938: Neznámé "hradiště" nad Javornicí. Vlastivědný sborník okresu rakovnického VIII, 2-3, 32-35.
[28] ROŽMBERSKÝ, P.-NOVOBILSKÝ, M.-MIKOTA, P., 1999: Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzeňska. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 22. Plzeň.
[29] SKLENÁŘ, K., 1993: K historii zkoumání Hrádku u Chříče na Rakovnicku - Zur Erforschungsgeschichte der Burg bei Chříč im Rakovník-Gebiet. CB 3, 325-328.
[30] SVĚTLÍK, J., 2000: Hrádek zvaný Vimberk - identifikace jedné rytiny. Hláska XI, 22-23.
[31] ÚLOVEC, J., 1998: Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb.
[32] URBAN, M., 1873: Die Burgen Königswart und Borssengrün. Egerer Jahrbuch 3, 178-182.
[2] ANDERLE, J. - ČERNÁ, E.-KIRSCHE, A., 1993: Neznámý hrad u Brandova v Krušných horách - Unbekannte Burg bei Brandov in Erzgebirge. CB 3, 125-130.
[3] ANDERLE, J.-ŠVÁBEK, V., 1997: Strašické hrady. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 16. Plzeň.
[4] BILLIG, G.-MÜLLER, H., 1998: Burgen. Zeugen sächsischer Geschichte. Neustadt a.d. Aisch.
[5] DURDÍK, T.-KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1998: Hrad na Stožecké skále - Die Burg auf dem Felsen Stožec (Tussetberg). CB 6, 257-274.
[6] DURDÍK, T., 1995: Wohntürme böhmischer Burgen. Burgenforschung aus Sachsen 7, 135-155.
[7] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[8] DURDÍK, T., 2002: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha.
[9] DURDÍK, T.-KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 2002: Hrad Kunžvart - Die Burg Kunžvart. CB 8, 139-172.
[10] DURDÍK, T., 2003: Hrady na Šumavě. In: Šumava. Příroda - historie - život. Praha, 435-448.
[11] DURDÍK, T, v tisku a: Hrady. In: Cílek, V. (ed.): Střední Brdy. Praha.
[12] FRÖHLICH, J., 1987: Horský hrádek na Stožecké skále. Šumava 26, 20-21.
[13] FRÖHLICH, J.-MICHÁLEK, J., 1987: Archeologické nemovité památky v okrese Prachatice. Prachatice.
[14] FRÖHLICH, J., 1996a: Hraniční horský hrádek na Ostrém na Šumavě - Die Gebirgsgrenzfeste am Berge Osser in der Böhmerwald. CB 5, 101-106.
[15] FRÖHLICH, J., 1996b: Die Gebirgsgrenzfeste am Berge Osser. Ostbairische Grenzmarken. Passauer Jahrbuch für Geschichte Kunst u. Volkskunde 38, 47-50, Taf. IV.
[16] KALINA VON JÄTHENSTEIN, M., 1836: Böhmens heidnische Opferplätze, Gräber und Alterthümer. Praha.
[17] KAŠIČKA, F.-NECHVÁTAL, B., 1990: Tvrze a hrádky na Prachaticku. Prachatice.
[18] KIRSCHE, A., 1987: Auf den Spuren einer alten Sage das "Raubschloss" gefunden. Erzgebirgische Heimatsblätter 3, 65-68.
[19] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 1994: Terénní průzkum české části Zlaté stezky - Geländeforschungen am Goldenen Stieg in Böhmen. Zlatá stezka 1, 54-76.
[20] KUBŮ, F.-ZAVŘEL, P., 2001: Der Goldene Steig. Historische und archäologische Erforschung eines bedeutenden mittelalatrelichen Handelsweges. 1. Die Strecke Prachatitz-Staatsgrenze. Passau.
[21] LÍBAL, D.-LIŠKOVÁ, A.-MÁCHA, O., 1977: Nejdek. Černá věž. Stavebně historický průzkum. Pasport SÚRPMO, rkp. Praha.
[22] MENCLOVÁ, D., 1976: České hrady 1, 2. 2. vydání. Praha.
[23] MILER, J.-VALENTA, P., 1987: Hrad Nečtiny, k. ú. Lešovice, o. Plzeň-sever. RKAS, 78-87.
[24] MUK, J., 1990: Kunžvart. Stavebně historický průzkum. Pasport SÚRPMO, rkp. Praha.
[25] NEUBAUER, A., 1930: Von der Ruině Tusset. Sudeta VI, 160-161.
[26] NOVÁČEK, K., 1991: Hengst u Rožmitálu p. Třemšínem - předsunuté opevnění, rezidence či nedostavěný objekt? Hláska II, 15-17.
[27] RENNER, J., 1938: Neznámé "hradiště" nad Javornicí. Vlastivědný sborník okresu rakovnického VIII, 2-3, 32-35.
[28] ROŽMBERSKÝ, P.-NOVOBILSKÝ, M.-MIKOTA, P., 1999: Josefa Milera Neznámé hrady severního Plzeňska. Zapomenuté hrady, tvrze a místa 22. Plzeň.
[29] SKLENÁŘ, K., 1993: K historii zkoumání Hrádku u Chříče na Rakovnicku - Zur Erforschungsgeschichte der Burg bei Chříč im Rakovník-Gebiet. CB 3, 325-328.
[30] SVĚTLÍK, J., 2000: Hrádek zvaný Vimberk - identifikace jedné rytiny. Hláska XI, 22-23.
[31] ÚLOVEC, J., 1998: Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb.
[32] URBAN, M., 1873: Die Burgen Königswart und Borssengrün. Egerer Jahrbuch 3, 178-182.