Název: Akademický inbreeding jako rakovina vysokého školství, nebo nezbytnost? : přehled zahraničních výzkumů a implikace pro českou vysokoškolskou politiku
Variantní název:
- Academic inbreeding as an undesirable evil or a necessary good in higher education : a research review and implications for Czech higher education policy
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2019, roč. 24, č. 1, s. [9]-31
Rozsah
[9]-31
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2019-1-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140889
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Akademický inbreeding, tj. když instituce zaměstnává vlastní absolventy, může mít negativní vliv na fungování vysokých škol, ačkoli bývá v některých případech nevyhnutelný. V Česku dosud nebylo o problematice akademického inbreedingu souvisle pojednáno. Cílem této přehledové studie je představit poznatky z aktuálních zahraničních studií o akademickém inbreedingu, čímž uvádíme tento koncept a související výzkum do českého prostředí. Na základě 25 vybraných zdrojů publikovaných v letech 2008–2018 popisujeme z jištění o těchto oblastech: (1) míra inbreedingu a související vnější charakteristiky akademických institucí, (2) dopady inbreedingu na vysoké školství a školy, (3) vznik a udržování inbreedingu. V závěru textu ve světle prezentovaných z jištění představujeme implikace pro českou vysokoškolskou politiku.
Academic inbreeding, i.e., when institutions employ their own graduates, may negatively influence the functioning of higher education institutions, although in some cases inbreeding might be inevitable. The issue of academic inbreeding has not yet been dealt with in the Czech Republic in all its complexity. The aim of this review is therefore to introduce the findings from current studies of inbreeding published abroad and thus introduce the concept and related research to Czech readers. On the basis of 25 selected sources published between 2008 and 2018, we present findings in the following areas: (1) the rate of inbreeding related external characteristics of academic institutions, (2) the impact of inbreeding on higher education and institutions, and (3) the emergence and reproduction of inbreeding. We conclude this review by presenting the implications from the research findings of Czech higher education policy.
Reference
[1] Alipova, O., & Lovakov, A. (2018). Academic inbreeding and publication activities of Russian faculty. Tertiary Education and Management, 24(1), 66–82. | DOI 10.1080/13583883.2017.1395905
[2] Altbach, P. G., Yudkevich, M., & Rumbley, L. E. (2015). Academic inbreeding: Local challenge, global problem. Asia Pacific Education Review, 16(3), 317–330. | DOI 10.1007/s12564-015-9391-8
[3] Arimoto, A. (2015). Declining symptom of academic productivity in the Japanese research university sector. Higher Education, 70(2), 155–172. | DOI 10.1007/s10734-014-9848-4
[4] Badat, S. (2015). Academic inbreeding: The South African case. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 182–205).
[5] Basingstoke: Palgrave Macmillan. Bourdieu, P. (1988). Homo academicus. Stanford: Stanford University Press.
[6] Cidlinská, K. (2018). Personální politika: Achillova pata české vědy. Dostupné z https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/nkc-gender-a-veda/personalni-politika-achillova-pata-ceske-vedy/
[7] Conrad, C. F., & Wyer, J. C. (1982). Incest in academe: The case for selective inbreeding. Change: The Magazine of Higher Learning, 14(8), 45–48. | DOI 10.1080/00091383.1982.9939784
[8] Cruz-Castro, L., & Sanz-Menéndez, L. (2010). Mobility versus job stability: Assessing tenure and productivity outcomes. Research Policy, 39, 27–38. | DOI 10.1016/j.respol.2009.11.008
[9] Čejková, I. (2017). Vysokoškolský učitel bez učitelského vzdělání: problém, nebo výzva? Pedagogická orientace, 27(1), 160–180. | DOI 10.5817/PedOr2017-1-160
[10] Červinková, A. (2010). Nejistá sezóna: spravování doktorského studia a ustavování počátku akademické dráhy. Biograf, 51, 3–28.
[11] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[12] Dvořáková, V., & Smrčka, J. (2018). Lesk a bída vzdělávání. Praha: Universum.
[13] Fischer, J., & Lipovská, H. (2015). Academic inbreeding in the Czech Republic. In I. Krejčí, M. Flégl, & M. Houška (Eds.), Efficiency and Responsibility in Education 2015 (s. 112–119). Praha: ČZU.
[14] Fouché, J. B., & Louw, D. A. (2001). Academic inbreeding and isolation in South African psychology. Acta Academica, 33(3), 151–168.
[15] Gertz, S. K., Huang, B., & Cyr, L. (Eds.). (2018). Diversity and inclusion in higher education and societal contexts: International and interdisciplinary approaches. Cham: Palgrave Macmillan.
[16] Gorelova, O., & Yudkevich, M. (2015). Academic inbreeding: State of the literature. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 17–44). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[17] Harvánková, K. (2017). O úspěšnosti slaďování rodičovství a studia doktorských studentek s malými dětmi. Studia paedagogica, 22(3), 91–119. | DOI 10.5817/SP2017-3-6
[18] Horta, H. (2013). Deepening our understanding of academic inbreeding effects on research information exchange and scientific output: New insights for academic based research. Higher Education, 65(4), 487–510. | DOI 10.1007/s10734-012-9559-7
[19] Horta, H., & Martins, R. (2014). The start-up, evolution and impact of a research group in a university developing its knowledge base. Tertiary Education and Management, 20(4), 280–293. | DOI 10.1080/13583883.2014.948907
[20] Horta, H., & Yudkevich, M. (2016). The role of academic inbreeding in developing higher education systems: Challenges and possible solutions. Technological Forecasting and Social Change, 113, 363–372. | DOI 10.1016/j.techfore.2015.06.039
[21] Horta, H., Sato, M., & Yonezawa, A. (2011). Academic inbreeding: exploring its characteristics and rationale in Japanese universities using a qualitative perspective. Asia Pacific Education Review, 12(1), 35–44. | DOI 10.1007/s12564-010-9126-9
[22] Horta, H., Veloso, F. M., & Grediaga, R. (2010). Navel gazing: Academic inbreeding and scientific productivity. Management Science, 56(3), 414–429. | DOI 10.1287/mnsc.1090.1109
[23] Huang, F., Finkelstein, M., & Rostan, M. (Eds.). (2014). The internationalization of the academy: Changes, realities and prospects. Dordrecht: Springer.
[24] Inanc, O., & Tuncer, O. (2011). The effect of academic inbreeding on scientific effectiveness. Scientometrics, 88(3), 885–898. | DOI 10.1007/s11192-011-0415-9
[25] Juhaňák, L. (2017). Sociální sítě autorů publikujících v pedagogických vědách v letech 2009–2013: exploratorní analýza. Studia paedagogica, 22(1), 9–36.
[26] Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[27] Klemenčič, M., & Zgaga, P. (2015). Slovenia: The slow decline of academic inbreeding. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 156–181). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[28] Kosmulski, M. (2015). Careers of young Polish chemists. Scientometrics, 102(2), 1455–1465. | DOI 10.1007/s11192-014-1461-x
[29] Linková, M., Cidlinská, K., Tenglerová, H., Vohlídalová, M., & Červinková, A. (2013). Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[30] Lovakov, A. (2015). Commitment of Russian university teachers to university and profession. Educational Studies, (2), 109–128.
[31] Mareš, J. (2013a). Neviditelná skupina aneb Co s postdoktorandy? Pedagogická orientace, 23(1), 5–26. | DOI 10.5817/PedOr2013-1-5
[32] Mareš, J. (2013b). Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4), 427–454. | DOI 10.5817/PedOr2013-4-427
[33] Mora, J.-G. (2015). Academic inbreeding in Spanish universities: Perverse effects in a global context. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 99–129). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[34] Morichika, N., & Shibayama, S. (2015). Impact of inbreeding on scientific productivity: A case study of a Japanese university department. Research Evaluation, 24(2), 146–157. | DOI 10.1093/reseval/rvv002
[35] Münich, D. (2016). Ach, ty zatracené univerzitní žebříčky. Dostupné z http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2016/09/ach-ty-zatracene-univerzitni-zebricky.html
[36] Musselin, C. (2013). Redefinition of the relationships between academics and their university. Higher Education, 65(1), 25–37. | DOI 10.1007/s10734-012-9579-3
[37] Padilla, L. E. (2007). How has Mexican faculty been trained? A national perspective and a case study. Higher Education, 56, 167–183. | DOI 10.1007/s10734-007-9096-y
[38] Prudký, L., Pabian, P., & Šima, K. (2010). České vysoké školství: na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989–2009. Praha: Grada.
[39] Rabossi, M. (2015). Academic inbreeding in the Argentine university. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 45–72). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[40] Rüegg, W. (Ed.). (2011). A history of the university in Europe: Volume 4, Universities Since 1945 (Vol. 4). Cambridge: Cambridge University Press.
[41] Shen, H., Xu, Z., & Zhang, B. (2015). Faculty inbreeding in China: Status, causes, and results. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 73–98). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[42] Shin, J. C., Jung, J., & Lee, S. J. (2016). Academic inbreeding of Korean professors: Academic training, networks, and their performance. In J. F. Galaz-Fontes, A. Arimoto, U. Teichler, & J. Brennan (Eds.), Biographies and careers throughout academic life (s. 187–206). Cham: Springer.
[43] Sivak, E., & Yudkevich, M. (2015). Academic immobility and inbreeding in Russian Universities. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 130–155). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[44] Smyth, R., & Mishra, V. (2014). Academic inbreeding and research productivity and impact in Australian law schools. Scientometrics, 98(1), 583–618. | DOI 10.1007/s11192-013-1052-2
[45] Sollárová, E. (2008). Socializace. In J. Výrost & I. Slaměník (Eds.), Sociální psychologie (2. vyd., s. 49–65). Praha: Grada.
[46] Sologoub, I., & Coupé, T. (2015). Academic inbreeding in Ukraine. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 228–258). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[47] Šima, K., & Pabian, P. (2013). Ztracený Humboldtův ráj: ideologie jednoty výzkumu a výuky ve vysokém školství. Praha: Sociologické nakladatelství.
[48] Tavares, O., Cardoso, S., Carlvalho, T., Sousa, S. B., & Santiago, R. (2015). Academic inbreeding in the Portuguese academia. Higher Education, 69(6), 991–1006. | DOI 10.1007/s10734-014-9818-x
[49] Tavares, O., Lanca, A., & Amaral, A. (2017). Academic inbreeding in Portugal: Does insularity play a role? Higher Education Policy, 30(3), 381–399. | DOI 10.1057/s41307-016-0029-1
[50] Teichler, U. (2011). Academic staff mobility. In U. Teichler, I. Ferencz, & B. Wächter (Eds.), Mapping mobility in European higher education. Volume I: Over view and trends (s. 111–146). Brussels: European Commission, Directorate General for Education and Culture.
[51] Tizhoosh, H., & Hemmesi, R. (2018). Academic inbreeding at the Canadian engineering schools. Soc Ar Xiv, 25 June 2018. Dostupné z https://doi.org/10.31235/osf.io/jrk67 | DOI 10.31235/osf.io/jrk67
[52] Wiesnerová, E. (2017a). Absolventi doktorského studia by neměli zůstávat na domovské univerzitě. Dostupné z https://www.online.muni.cz/udalosti/8959-absolventi-doktorskeho-studia-by-nemeli-zustavat-na-domovske-univerzite
[53] Wiesnerová, E. (2017b). Problémy české vědy? Inbreeding, administrativní zátěž a špatně nastavené hodnocení. Dostupné z https://www.universitas.cz/osobnosti/262-problemy-ceske-vedy-inbreeding-administrativni-zatez-a-spatne-nastavene-hodnoceni
[54] Yonezawa, A. (2015). Inbreeding in Japanese higher education. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 99–129). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[55] Yudkevich, M., Altbach, P. G., & Rumbley, L. E. (Eds.). (2015). Academic inbreeding and mobility in higher education. Hampshire: Palgrave Macmillan.
[56] Zákon o vysokých školách 111/1998 Sb. (znění k 1. 1. 2018). Dostupné z http://www.msmt.cz/file/45429_1_1/
[2] Altbach, P. G., Yudkevich, M., & Rumbley, L. E. (2015). Academic inbreeding: Local challenge, global problem. Asia Pacific Education Review, 16(3), 317–330. | DOI 10.1007/s12564-015-9391-8
[3] Arimoto, A. (2015). Declining symptom of academic productivity in the Japanese research university sector. Higher Education, 70(2), 155–172. | DOI 10.1007/s10734-014-9848-4
[4] Badat, S. (2015). Academic inbreeding: The South African case. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 182–205).
[5] Basingstoke: Palgrave Macmillan. Bourdieu, P. (1988). Homo academicus. Stanford: Stanford University Press.
[6] Cidlinská, K. (2018). Personální politika: Achillova pata české vědy. Dostupné z https://vedavyzkum.cz/blogy-a-rozhovory/nkc-gender-a-veda/personalni-politika-achillova-pata-ceske-vedy/
[7] Conrad, C. F., & Wyer, J. C. (1982). Incest in academe: The case for selective inbreeding. Change: The Magazine of Higher Learning, 14(8), 45–48. | DOI 10.1080/00091383.1982.9939784
[8] Cruz-Castro, L., & Sanz-Menéndez, L. (2010). Mobility versus job stability: Assessing tenure and productivity outcomes. Research Policy, 39, 27–38. | DOI 10.1016/j.respol.2009.11.008
[9] Čejková, I. (2017). Vysokoškolský učitel bez učitelského vzdělání: problém, nebo výzva? Pedagogická orientace, 27(1), 160–180. | DOI 10.5817/PedOr2017-1-160
[10] Červinková, A. (2010). Nejistá sezóna: spravování doktorského studia a ustavování počátku akademické dráhy. Biograf, 51, 3–28.
[11] Dvořáčková, J., Pabian, P., Smith, S., Stöckelová, T., Šima, K., & Virtová, T. (2014). Politika a každodennost na českých vysokých školách: etnografické pohledy na vzdělávání a výzkum. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[12] Dvořáková, V., & Smrčka, J. (2018). Lesk a bída vzdělávání. Praha: Universum.
[13] Fischer, J., & Lipovská, H. (2015). Academic inbreeding in the Czech Republic. In I. Krejčí, M. Flégl, & M. Houška (Eds.), Efficiency and Responsibility in Education 2015 (s. 112–119). Praha: ČZU.
[14] Fouché, J. B., & Louw, D. A. (2001). Academic inbreeding and isolation in South African psychology. Acta Academica, 33(3), 151–168.
[15] Gertz, S. K., Huang, B., & Cyr, L. (Eds.). (2018). Diversity and inclusion in higher education and societal contexts: International and interdisciplinary approaches. Cham: Palgrave Macmillan.
[16] Gorelova, O., & Yudkevich, M. (2015). Academic inbreeding: State of the literature. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 17–44). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[17] Harvánková, K. (2017). O úspěšnosti slaďování rodičovství a studia doktorských studentek s malými dětmi. Studia paedagogica, 22(3), 91–119. | DOI 10.5817/SP2017-3-6
[18] Horta, H. (2013). Deepening our understanding of academic inbreeding effects on research information exchange and scientific output: New insights for academic based research. Higher Education, 65(4), 487–510. | DOI 10.1007/s10734-012-9559-7
[19] Horta, H., & Martins, R. (2014). The start-up, evolution and impact of a research group in a university developing its knowledge base. Tertiary Education and Management, 20(4), 280–293. | DOI 10.1080/13583883.2014.948907
[20] Horta, H., & Yudkevich, M. (2016). The role of academic inbreeding in developing higher education systems: Challenges and possible solutions. Technological Forecasting and Social Change, 113, 363–372. | DOI 10.1016/j.techfore.2015.06.039
[21] Horta, H., Sato, M., & Yonezawa, A. (2011). Academic inbreeding: exploring its characteristics and rationale in Japanese universities using a qualitative perspective. Asia Pacific Education Review, 12(1), 35–44. | DOI 10.1007/s12564-010-9126-9
[22] Horta, H., Veloso, F. M., & Grediaga, R. (2010). Navel gazing: Academic inbreeding and scientific productivity. Management Science, 56(3), 414–429. | DOI 10.1287/mnsc.1090.1109
[23] Huang, F., Finkelstein, M., & Rostan, M. (Eds.). (2014). The internationalization of the academy: Changes, realities and prospects. Dordrecht: Springer.
[24] Inanc, O., & Tuncer, O. (2011). The effect of academic inbreeding on scientific effectiveness. Scientometrics, 88(3), 885–898. | DOI 10.1007/s11192-011-0415-9
[25] Juhaňák, L. (2017). Sociální sítě autorů publikujících v pedagogických vědách v letech 2009–2013: exploratorní analýza. Studia paedagogica, 22(1), 9–36.
[26] Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[27] Klemenčič, M., & Zgaga, P. (2015). Slovenia: The slow decline of academic inbreeding. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 156–181). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[28] Kosmulski, M. (2015). Careers of young Polish chemists. Scientometrics, 102(2), 1455–1465. | DOI 10.1007/s11192-014-1461-x
[29] Linková, M., Cidlinská, K., Tenglerová, H., Vohlídalová, M., & Červinková, A. (2013). Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
[30] Lovakov, A. (2015). Commitment of Russian university teachers to university and profession. Educational Studies, (2), 109–128.
[31] Mareš, J. (2013a). Neviditelná skupina aneb Co s postdoktorandy? Pedagogická orientace, 23(1), 5–26. | DOI 10.5817/PedOr2013-1-5
[32] Mareš, J. (2013b). Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření. Pedagogická orientace, 23(4), 427–454. | DOI 10.5817/PedOr2013-4-427
[33] Mora, J.-G. (2015). Academic inbreeding in Spanish universities: Perverse effects in a global context. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 99–129). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[34] Morichika, N., & Shibayama, S. (2015). Impact of inbreeding on scientific productivity: A case study of a Japanese university department. Research Evaluation, 24(2), 146–157. | DOI 10.1093/reseval/rvv002
[35] Münich, D. (2016). Ach, ty zatracené univerzitní žebříčky. Dostupné z http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2016/09/ach-ty-zatracene-univerzitni-zebricky.html
[36] Musselin, C. (2013). Redefinition of the relationships between academics and their university. Higher Education, 65(1), 25–37. | DOI 10.1007/s10734-012-9579-3
[37] Padilla, L. E. (2007). How has Mexican faculty been trained? A national perspective and a case study. Higher Education, 56, 167–183. | DOI 10.1007/s10734-007-9096-y
[38] Prudký, L., Pabian, P., & Šima, K. (2010). České vysoké školství: na cestě od elitního k univerzálnímu vzdělávání 1989–2009. Praha: Grada.
[39] Rabossi, M. (2015). Academic inbreeding in the Argentine university. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 45–72). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[40] Rüegg, W. (Ed.). (2011). A history of the university in Europe: Volume 4, Universities Since 1945 (Vol. 4). Cambridge: Cambridge University Press.
[41] Shen, H., Xu, Z., & Zhang, B. (2015). Faculty inbreeding in China: Status, causes, and results. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 73–98). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[42] Shin, J. C., Jung, J., & Lee, S. J. (2016). Academic inbreeding of Korean professors: Academic training, networks, and their performance. In J. F. Galaz-Fontes, A. Arimoto, U. Teichler, & J. Brennan (Eds.), Biographies and careers throughout academic life (s. 187–206). Cham: Springer.
[43] Sivak, E., & Yudkevich, M. (2015). Academic immobility and inbreeding in Russian Universities. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 130–155). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[44] Smyth, R., & Mishra, V. (2014). Academic inbreeding and research productivity and impact in Australian law schools. Scientometrics, 98(1), 583–618. | DOI 10.1007/s11192-013-1052-2
[45] Sollárová, E. (2008). Socializace. In J. Výrost & I. Slaměník (Eds.), Sociální psychologie (2. vyd., s. 49–65). Praha: Grada.
[46] Sologoub, I., & Coupé, T. (2015). Academic inbreeding in Ukraine. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 228–258). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[47] Šima, K., & Pabian, P. (2013). Ztracený Humboldtův ráj: ideologie jednoty výzkumu a výuky ve vysokém školství. Praha: Sociologické nakladatelství.
[48] Tavares, O., Cardoso, S., Carlvalho, T., Sousa, S. B., & Santiago, R. (2015). Academic inbreeding in the Portuguese academia. Higher Education, 69(6), 991–1006. | DOI 10.1007/s10734-014-9818-x
[49] Tavares, O., Lanca, A., & Amaral, A. (2017). Academic inbreeding in Portugal: Does insularity play a role? Higher Education Policy, 30(3), 381–399. | DOI 10.1057/s41307-016-0029-1
[50] Teichler, U. (2011). Academic staff mobility. In U. Teichler, I. Ferencz, & B. Wächter (Eds.), Mapping mobility in European higher education. Volume I: Over view and trends (s. 111–146). Brussels: European Commission, Directorate General for Education and Culture.
[51] Tizhoosh, H., & Hemmesi, R. (2018). Academic inbreeding at the Canadian engineering schools. Soc Ar Xiv, 25 June 2018. Dostupné z https://doi.org/10.31235/osf.io/jrk67 | DOI 10.31235/osf.io/jrk67
[52] Wiesnerová, E. (2017a). Absolventi doktorského studia by neměli zůstávat na domovské univerzitě. Dostupné z https://www.online.muni.cz/udalosti/8959-absolventi-doktorskeho-studia-by-nemeli-zustavat-na-domovske-univerzite
[53] Wiesnerová, E. (2017b). Problémy české vědy? Inbreeding, administrativní zátěž a špatně nastavené hodnocení. Dostupné z https://www.universitas.cz/osobnosti/262-problemy-ceske-vedy-inbreeding-administrativni-zatez-a-spatne-nastavene-hodnoceni
[54] Yonezawa, A. (2015). Inbreeding in Japanese higher education. In M. Yudkevich, P. G. Altbach, & L. E. Rumbley (Eds.), Academic inbreeding and mobility in higher education (s. 99–129). Basingstoke: Palgrave Macmillan.
[55] Yudkevich, M., Altbach, P. G., & Rumbley, L. E. (Eds.). (2015). Academic inbreeding and mobility in higher education. Hampshire: Palgrave Macmillan.
[56] Zákon o vysokých školách 111/1998 Sb. (znění k 1. 1. 2018). Dostupné z http://www.msmt.cz/file/45429_1_1/