Název: Typové zařazení hradu Skála u Přeštic
Variantní název:
- Typological classification of the Skála castle, near Přeštice
- Typenmäßige Zuordnung der Burg Skála (Burg Fels) bei Přeštice
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2019, roč. 44, č. 2, s. 547-557
Rozsah
547-557
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2019-2-3
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141390
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Označení ganerbenburg považují někteří autoři za dispoziční typ hradů. Článek upozorňuje na chybnost tohoto přístupu a doporučuje užívání jiného druhového jména a jeho definici.
Some historians believe that the term ganerbenburg denotes a layout type of castles. This article points out the incorrectness of this approach, proposing the use of a different term and its definition.
Reference
[1] ALSDORF, F. K., 1980: Untersuchungen zur Rechtsgestalt und Teilung deutscher Ganerbenburgen. Rechtshistorische Reihe 9. Frankfurt/M. – Bern – Cirencester, U. K.
[2] ČÍŽEK, J.–SLAVÍK, J., 1998: Adršpach, hrad Jana Lucemburského? – Adršpach, Königsburg des Johann von Luxemburg?, CB 6, 171–186.
[3] DURDÍK, T., 1977: K chronologii obytných věží českého středověku – Zur Chronologie der Wohntürme tschechischer mittelalterlichen Burgen, AH 2, 221–228.
[4] DURDÍK, T., 1984: České hrady. Praha.
[5] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[6] DURDÍK, T., 2008: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha.
[7] DURDÍK, T., 2008a: České hrady. Druhé upravené vydání. Praha.
[8] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě – Mittelalterliche Burgen in Böhmen und Mähren. Praha.
[9] GABRIEL, F., 2002: Quo vadis vědo o hradech? – Quo vadis Burgenwissenschaft?, CB 8, 499–502.
[10] GABRIEL, F., 2008: Vztah stavby "věž" k typu "skalní hrad" v severních Čechách – Beziehungdes Baus "Turm" zum Typ "Felsenburg" in Nordböhmen, CB 11, 31–52.
[11] GABRIEL, F.–EBEL, M., 1992: Stavebně historický průzkum. Strojopis, archiv autorů.
[12] GABRIEL, F.–KURSOVÁ, L., 2016: Královský palác a kaple na hradě Bezdězu a jejich proměny – Die Entwicklung des Königlichen Palas und Kapelle der Burg Bezděz, CB 16, 5–43.
[13] GABRIEL, F.–KURSOVÁ, L., 2017: Otázky k rozsahu a podobě hradu Skály (Bischofstein) – Fragen zur Größe der Burg Skály (Bischofstein), CB 17, 5–34.
[14] GABRIEL, F.–MACEK, P., 1992: Stavební vývoj hradu Valdštejna – Die Bauentwicklung der Burg Waldstein, AH 17, 163–175.
[15] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000: Pustý zámek u Zakšína – Die verödete Burg "Pustý zámek" bei Zakšín, CB 7, 111–125.
[16] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1981: K datování a funkci středověkých opevnění v Českém Švýcarsku – Zur Datierung und Funktion de mittelalterlichen Befestigungen in der Böhmischen Schweiz, AH 6, 33–62.
[17] KUKAL, Z. a kol., 2010: Hrady Čech a Moravy z čeho jsou a na čem stojí. Praha.
[18] LC III–IV: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim III–IV. (Emler, J., ed.). Praha 1879.
[19] LEHKÝ, I., 2012: Malý "obří hrad" Rýzmbur – Die "kleine" Burg "Riesenburg" (Rýzmburk). In: Hrady českého severozápadu (Kuljavceva Hlavová, J.–Kotyza, O.–Sýkora, M., edd.), 149–203. Most.
[20] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1. Praha.
[21] MENCLOVÁ, D., 1972a: České hrady 2. Praha.
[22] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezku do období husitských válek – Abriß der Entwicklung der Burgarchitektur der Blütezeit des Mittelalters in Mähren und Schlesien bis zu hussitischen Kriegen, AH 13, 217–249.
[23] PACHNER, J., 2012: Předsunuté opevnění nad přístupovou cestou hradu Šumburku – Vorwerk oberhalb des Zugangswegs zur Burg Schönburg (Šumburk). In: Hrady českého severozápadu (Kuljavceva Hlavová, J.–Kotyza, O.–Sýkora, M., edd.), 257–269. Most.
[24] PANÁČEK, J., 2004: Popis českolipského hradu roku 1502 – Beschreibung der Burg in Česká Lípa (Böhmisch Leipa) aus dem Jahre 1502, CB 9, 371–381.
[25] PIPER, O., 1912: Burgenkunde. München.
[26] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III (Emler, J., ed.). Praha 1890.
[27] SEDLÁČEK, A., 1996: Hrady zámky a tvrze království českého IX. Praha.
[28] SOUKUP, M. B., 2005: Ganerbenburg a rozdělené hrady, AR LVII, 580–585.
[29] SVOBODA, L., 1991: Trosky. Praha – Pardubice.
[30] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie – Das Leben auf der Burg Lelekovice im 14. Jahrhundert: Antropologische soziokulturelle Studie. Brno.
[31] VANĚČEK, V., 1976: Dějiny státu a práva v Československu. Praha.
[32] VARHANÍK, J.–ZAVŘEL, J., 1994: Povrchový průzkum hradu Choustníka – Untersuchung der Burg Choustník, AH 19, 37–49.
[33] WOHNTÜRME 2002: Wohntürme (Müller, H., ed.). Langenweißbach.
[2] ČÍŽEK, J.–SLAVÍK, J., 1998: Adršpach, hrad Jana Lucemburského? – Adršpach, Königsburg des Johann von Luxemburg?, CB 6, 171–186.
[3] DURDÍK, T., 1977: K chronologii obytných věží českého středověku – Zur Chronologie der Wohntürme tschechischer mittelalterlichen Burgen, AH 2, 221–228.
[4] DURDÍK, T., 1984: České hrady. Praha.
[5] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[6] DURDÍK, T., 2008: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha.
[7] DURDÍK, T., 2008a: České hrady. Druhé upravené vydání. Praha.
[8] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě – Mittelalterliche Burgen in Böhmen und Mähren. Praha.
[9] GABRIEL, F., 2002: Quo vadis vědo o hradech? – Quo vadis Burgenwissenschaft?, CB 8, 499–502.
[10] GABRIEL, F., 2008: Vztah stavby "věž" k typu "skalní hrad" v severních Čechách – Beziehungdes Baus "Turm" zum Typ "Felsenburg" in Nordböhmen, CB 11, 31–52.
[11] GABRIEL, F.–EBEL, M., 1992: Stavebně historický průzkum. Strojopis, archiv autorů.
[12] GABRIEL, F.–KURSOVÁ, L., 2016: Královský palác a kaple na hradě Bezdězu a jejich proměny – Die Entwicklung des Königlichen Palas und Kapelle der Burg Bezděz, CB 16, 5–43.
[13] GABRIEL, F.–KURSOVÁ, L., 2017: Otázky k rozsahu a podobě hradu Skály (Bischofstein) – Fragen zur Größe der Burg Skály (Bischofstein), CB 17, 5–34.
[14] GABRIEL, F.–MACEK, P., 1992: Stavební vývoj hradu Valdštejna – Die Bauentwicklung der Burg Waldstein, AH 17, 163–175.
[15] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000: Pustý zámek u Zakšína – Die verödete Burg "Pustý zámek" bei Zakšín, CB 7, 111–125.
[16] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1981: K datování a funkci středověkých opevnění v Českém Švýcarsku – Zur Datierung und Funktion de mittelalterlichen Befestigungen in der Böhmischen Schweiz, AH 6, 33–62.
[17] KUKAL, Z. a kol., 2010: Hrady Čech a Moravy z čeho jsou a na čem stojí. Praha.
[18] LC III–IV: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim III–IV. (Emler, J., ed.). Praha 1879.
[19] LEHKÝ, I., 2012: Malý "obří hrad" Rýzmbur – Die "kleine" Burg "Riesenburg" (Rýzmburk). In: Hrady českého severozápadu (Kuljavceva Hlavová, J.–Kotyza, O.–Sýkora, M., edd.), 149–203. Most.
[20] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1. Praha.
[21] MENCLOVÁ, D., 1972a: České hrady 2. Praha.
[22] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PLAČEK, M., 1988: Nástin vývoje hradní architektury vrcholného středověku na Moravě a ve Slezku do období husitských válek – Abriß der Entwicklung der Burgarchitektur der Blütezeit des Mittelalters in Mähren und Schlesien bis zu hussitischen Kriegen, AH 13, 217–249.
[23] PACHNER, J., 2012: Předsunuté opevnění nad přístupovou cestou hradu Šumburku – Vorwerk oberhalb des Zugangswegs zur Burg Schönburg (Šumburk). In: Hrady českého severozápadu (Kuljavceva Hlavová, J.–Kotyza, O.–Sýkora, M., edd.), 257–269. Most.
[24] PANÁČEK, J., 2004: Popis českolipského hradu roku 1502 – Beschreibung der Burg in Česká Lípa (Böhmisch Leipa) aus dem Jahre 1502, CB 9, 371–381.
[25] PIPER, O., 1912: Burgenkunde. München.
[26] RBM III: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III (Emler, J., ed.). Praha 1890.
[27] SEDLÁČEK, A., 1996: Hrady zámky a tvrze království českého IX. Praha.
[28] SOUKUP, M. B., 2005: Ganerbenburg a rozdělené hrady, AR LVII, 580–585.
[29] SVOBODA, L., 1991: Trosky. Praha – Pardubice.
[30] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie – Das Leben auf der Burg Lelekovice im 14. Jahrhundert: Antropologische soziokulturelle Studie. Brno.
[31] VANĚČEK, V., 1976: Dějiny státu a práva v Československu. Praha.
[32] VARHANÍK, J.–ZAVŘEL, J., 1994: Povrchový průzkum hradu Choustníka – Untersuchung der Burg Choustník, AH 19, 37–49.
[33] WOHNTÜRME 2002: Wohntürme (Müller, H., ed.). Langenweißbach.