Osud srbského překladu knihy Hovory s T.G. Masarykem

Název: Osud srbského překladu knihy Hovory s T.G. Masarykem
Variantní název:
  • The fate of the Serbian translation of the book Talks with T.G. Masaryk
Zdrojový dokument: Slavica litteraria. 2019, roč. 22, č. 2, s. 47-53
Rozsah
47-53
  • ISSN
    1212-1509 (print)
    2336-4491 (online)
Type: Článek
Jazyk
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Téměř současně se objevily dva překlady knihy Karla Čapka Hovory s T. G. Masarykem, jeden v chorvatském vydání v překladu Boška Vračareviće (Záhřeb, 1938) a druhý v srbském vydání v překladu Krešimira Georgijeviće (Novi Sad, 1938). Na jednu stranu se kniha objevila ve vhodnou dobu a měla politický význam, ale na druhou stranu ji doprovázela i nepříznivá okolnost. Protože kniha vyšla na konci roku 1938, recenze jejího vydání byly psány současně s nekrology Karla Čapka. Také to byla doba turbulentních historických událostí. Proto kniha byla interpretována ze strany srbské kritiky spíše jako pochvala autora a jako projev soucitu s československým národem a jejich tehdejším politickým osudem, a méně jako důležitý politický dokument a filozofická práce.
The two different translations of Karel Čapek's book Talks with T. G. Masaryk appeared almost at the same time. The first was the Croat edition in Boško Vračarević's translation (Zagreb, 1938), and the second was Serbian edition in Krešimir Georgijević's translation (Novi Sad, 1938). On one hand, the book was published in a significant historical moment and had important political meaning, and on the other, it was an unfavorable moment. As the book was published at the end of 1938 the reviews of this edition were written both with necrologies about Čapek's death. It was also time of turbulent historical events, which was the reason the Serbian critics had interpreted the book more as a praise of the author and the expression of support to the Czechoslovak people in that difficult political situation, than the significant political document and philosophical work.
Reference
[1] G.: Čapekovi Razgovori s T. G. Masarikom i Prva smena u hrvatskom prevodu. Srpski književni glasnik (Beograd) LVI, 1939, č. 3 (1. 2.), s. 237–238,.

[2] GEORGIJEVIĆ, Krešimir: Šta je sa Čapekovim "razgovorima"? Dan (Novi Sad) IV, 1938, č. 133/917 (12. 6.), s. 5.

[3] KORDA-PETROVIĆ, Aleksandra: Jaroslav Mali – prevodilac i književni kritičar. In: Slavistika, knj. VIII, Beograd, 2004, s. 205–2016.

[4] KORDA-PETROVIĆ, Aleksandra: Karel Čapek u srpskoj kulturi – Bibliografija. Zbornik Matice srpske za slavistiku 65–66. Novi Sad: Matica srpska, 2004, s. 359–381.

[5] KORDA-PETROVIĆ, Aleksandra: Profesor Krešimir Georgijević kao čapekolog. In: Međunarodni naučni zbornik Univerzitetska slavistika: tradicije, savremeno stanje, perspektive. Beograd: Filološki fakultet, 2017, s. 103–119.

[6] KORDA-PETROVIĆ, Aleksandra: Recepcija dela Karela Čapeka u srpskoj kulturi. Disertační práce, Filologická fakulta, Bělehrad, 2002 (rukopis).

[7] KORDA-PETROVIĆ, Aleksandra: Od robota do insekata. Beograd: Zadužbina Andrejević, 2006.

[8] MALI, Jaroslav: Čapekovi razgovori s T. G. Masarikom. Srpski književni glasnik (Beograd) LVI, 1939, č. 1 (1. 1.), s. 72.

[9] MASARIK, Tomaš Garik: Nova Evropa – Slovensko stanovište – Zabranjeni Masarik. Překl. Aleksandar Ilić. Beogr: Závod za udžbenike, 2016.

[10] MASARIK, Tomaš Garik: O boljševizmu (1920–1921) – zabranjeni Masarik. Překl. Aleksandar Ilić. Beograd: Zavod za udžbenike, 2014.

[11] PROHASKA, Dragutin (ed.): T. G. Masarik – Zbornik. Beograd – Praha: Jugoslovensko-čehoslovačka liga u Beogradu, 1927.