Název: Souvislosti mezi vnímanou kvalitou vztahů v pedagogických sborech a syndromem vyhoření u vyučujících základních škol
Variantní název:
- Connection between perceived quality of relationships in teaching teams and burnout syndrome among primary school teachers
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2020, roč. 25, č. 1, s. [9]-32
Rozsah
[9]-32
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2020-1-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142401
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Učitelství je označováno za povolání se zvýšenou mírou stresu, jenž může vést až k syndromu vyhoření. Aby bylo možno předcházet vyhoření učitelů, je nutné analyzovat, co zvyšuje/snižuje míru stresu. Prezentovaná studie je součástí rozsáhlejšího výzkumu vyhoření mezi vyučujícími na základních školách. Ten měl dvě části: (1) dotazníkové šetření (n = 2394) a (2) sérii případových studií na 12 školách. Cílem prezentované studie je prozkoumat, jaká je souvislost mezi vnímanou kvalitou profesních vztahů v pedagogických týmech a syndromem vyhoření na českých základních školách. Studie porovnává data z Shirom-Melamedovy škály vyhoření, z dotazníku na kvalitu vztahů ve škole a z tematické analýz y polostrukturovaných rozhovorů. Ukazuje se, že vyučující vnímají vztahy ve svých školách spíše pozitivně a ve vztazích se cítí spokojeni. Souvislost mezi vnímanou kvalitou vztahů a syndromem vyhoření se potvrdila jako statisticky významná. Současně byly rozlišeny dvě podoby kolegiálních vztahů ve škole: vztahy pracovní a osobní; přičemž pracovní vztahy se ukazují pro celkovou spokojenost jako důležitější.
Teaching is considered to be a profession with elevated stress, which can lead to burnout. To prevent burnout, it is necessary to analyze what increases the level of stress and what, on the other hand, decreases it. The presented study is part of extensive research of burnout among primary school teachers. It had two parts: (1) a questionnaire (n = 2,394) and (2) a series of case studies at 12 primary schools. The aim of the study was to explore the connection between the perceived quality of professional relationships in teaching teams and burnout syndrome at Czech primary schools. The study compared data from the Shirom-Melamed Burnout Questionnaire, a questionnaire on the quality of school relationships, and the thematic analysis of semistructured interviews. It turns out that teachers perceive the relationships at their schools rather positively and feel satisfied in their relationships. The link between the perceived quality of relationships and burnout was confirmed as statistically significant. At the same time, two forms of collegial relationships in schools were distinguished: professional and personal relationships, with the former being more important for job satisfaction.
Note
Výzkum byl finančně podpořen Českou grantovou agenturou, grant GA16-21302S.
Reference
[1] Billings, A. G., & Moos, R. H. (1984). Coping, stress and social resources among adults with unipolar depression. Journal of Personality and Social Psychology, 46(4), 877–891. | DOI 10.1037/0022-3514.46.4.877
[2] Blažková, V., & Malá, P. (2004) Psychická zátěž učitelů a další rizikové faktory. In E. Řehulka (Ed.), Učitelé a zdraví 6 (s. 124–126). Brno: Paido.
[3] Boyatzis, R. E. (1998). Transforming qualitative information: Thematic analysis and code development. Londýn: SAGE.
[4] Brackett, M. A., Palomera, R., Mojsa-Kaja, J., Reyes, M. R., & Salovey, P. (2010). Emotionregulation ability, burnout, and job satisfaction among British secondary-school teachers. Psychology in the Schools, 47(4), 406–417.
[5] Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative research in psychology, 3(2), 77–101. | DOI 10.1191/1478088706qp063oa
[6] Brouwers, A., Evers, W. J., & Tomic, W. (2001). Self-efficacy in eliciting social support and burnout among secondary-school teachers. Journal of applied social psychology, 31(7), 1474–1491. | DOI 10.1111/j.1559-1816.2001.tb02683.x
[7] Buchwald, P. (2013). Stres ve škole a jak ho zvládnout. Brno: Edika.
[8] Burke, R. J., & Greenglass, E. (1995). A longitudinal study of psychological burnout in teachers. Human Relations, 48(2), 187–202. | DOI 10.1177/001872679504800205
[9] Caplan, G. (1981). Mastery of stress: Psychosocial aspects. The American journal of psychiatry, 138(4), 413–420. | DOI 10.1176/ajp.138.4.413
[10] Farber, B. A. (1991). Crisis in education: Stress and burnout in the American teacher. San Fransisco: Jossey-Bass.
[11] Greenglass, E., Fiksenbaum, L., & Burke, R. J. (1996). Components of social support, buffering effects and burnout: Implications for psychological functioning. Anxiety, Stress & Coping, 9(3), 185–197. | DOI 10.1080/10615809608249401
[12] Greenglass, E. R., Burke, R. J., & Konarski, R. (1997). The impact of social support on the development of burnout in teachers: Examination of a model. Work & Stress, 11(3), 267–278. | DOI 10.1080/02678379708256840
[13] Hennig, C., & Keller, G. (1995). Anti-Stress Programm für Lehrer. Donauwörth: Auer.
[14] Hobfoll, S. E. (2002). Social and psychological resources and adaptation. Review of General Psychology, 6(4), 307–324. | DOI 10.1037/1089-2680.6.4.307
[15] Holeček, V., Jiřincová, B., & Miňhová, J. (2001). Faktory ohrožení osobnosti učitele. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 3 (s. 51–57). Brno: Psychologický ústav AV ČR.
[16] Iacovides, A., Fountoulakis, K. N., Kaprinis, S., & Kaprinis, G. (2003). The relationship between job stress, burnout and clinical depression. Journal of Affective Disorders, 75(3), 209–221. | DOI 10.1016/S0165-0327(02)00101-5
[17] Janke, W., & Erdmannová, G. (2003). Strategie zvládání stresu – SVF 78. Praha: Testcentrum.
[18] Johnson, S. M., Kraft, M. A., & Papay, J. P. (2012). How context matters in high-need schools: The effects of teachers' working conditions on their professional satisfaction and their students' achievement. Teachers College Record, 114(10), 1–39.
[19] Johnson, S., Cooper, C., Cartwright, S., Donald, I., Taylor, P., & Millet, C. (2005). The experience of work-related stress across occupations. Journal of Managerial Psychology, 20(2), 178–187. | DOI 10.1108/02683940510579803
[20] Kasíková, H., & Dubec, M. (2009). Spolupráce učitelů: od větší k menší neznámé. Studia paedagogica, 14(1), 67–86.
[21] Kebza, V., & Šolcová, I. (2008). Hlavní koncepce psychické odolnosti. Československá psychologie, 52(1), 1–19.
[22] Kohoutek, R., & Řehulka, E. (2011). Stresory učitelů základních a středních škol v České republice (zejména stresory způsobené učitelům žáky). In E. Řehulka (Ed.), Škola a zdraví 21 (s. 105–117). Brno: Masarykova univerzita.
[23] Kokkinos, M. (2007). Job stressors, personality and burnout in primary school teachers. British Journal of Educational Psychology, 77(1), 229–243. | DOI 10.1348/000709905X90344
[24] Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada.
[25] Kyriacou, C. (2001). Teacher stress: Directions for future research. Educational review, 53(1), 27–35. | DOI 10.1080/00131910120033628
[26] Lazarová, B. (2010). Mentoring jako forma kolegiální podpory a strategie dobré školy. Pedagogika, 55(3–4), 254–264.
[27] Lazarus, R., & Folkman, S. (1984). Stress, Appraisal and Coping. New York: Springer.
[28] Loonstr, B., Brouwers, A., & Tomic, W. (2009). Feelings of existential fulfillment and burnout among secondary school teachers. Teaching and Teacher Education, 25(5), 752–757. | DOI 10.1016/j.tate.2009.01.002
[29] Marek, T., Schaufeli, W. B., & Maslach, C. (2017). Professional burnout: Recent developments in theory and research. Abingdon: Routledge.
[30] Maslach, C., Jackson, S. E., & Leiter, M. P. (1997). Maslach burnout inventory manual. In C. P. Zalaquett & R. J. Wood (Eds.), Evaluating Stress: A Book of Resources (s. 191–218). Lanham: The Scarecrow Press.
[31] Montgomery, C., & Rupp, A. A. (2005). A meta-analysis for exploring the diverse causes and effects of stress in teachers. Canadian Journal of Education/Revue canadienne de l'éducation, 28(3), 458–486. | DOI 10.2307/4126479
[32] MŠMT. (2017). Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/rocenky
[33] NASUWT. (2019). Crisis in teachers' mental health in Scotland. Dostupné z https://www.nasuwt.org.uk/article-listing/crisis-in-teachers-mental-health-in-scotland.html
[34] NASUWT. (2019). Welsh teachers' mental health at risk. Dostupné z https://www.nasuwt.org.uk/article-listing/welsh-teachers-mental-health-at-risk.html
[35] Poschkamp, T. (2013). Vyhoření: Roz poznání, léčba, prevence. Brno: Edika.
[36] Ptáček, R., Raboch, J., Kebza, V., Šolcová, I., Vňuková, M., Hlinka, J., & Strakatý, Š. (2017). Česká verze Shirom a Melamedovy škály vyhoření. Československá psychologie, 61(6), 536–545.
[37] Schulz, U., & Schwarzer, R. (2004). Long-term effects of spousal support on coping with cancer after surgery. Journal of Social and Clinical Psychology, 23(5), 716–732. | DOI 10.1521/jscp.23.5.716.50746
[38] Shirom, A., & Melamed, S. (2006). A comparison of the construct validity of two burnout measures in two groups of professionals. International Journal of Stress Management, 13(2), 176–189. | DOI 10.1037/1072-5245.13.2.176
[39] Skaalvik, E. M., & Skaalvik, S. (2009). Does school context matter? Relations with teacher burnout and job satisfaction. Teaching and teacher education, 25(3), 518–524. | DOI 10.1016/j.tate.2008.12.006
[40] Stock, C. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada Publishing.
[41] Urbanovská, E., & Kusák, P. (2009). Syndrom vyhoření učitelů ve vztahu k vybraným determinantám. E-Pedagogium, 8(4), 108–121.
[42] Yong, Z., & Yue, Y. (2007). Causes of burnout among secondary and elementary school teachers and preventive strategies. Chinese Education and Society, 40(5), 78–85. | DOI 10.2753/CED1061-1932400508
[43] Židková, Z., & Martinková, J. (2003). Psychická zátěž učitelů základních škol. České pracovní lékařství, 4(3), 122–126.
[2] Blažková, V., & Malá, P. (2004) Psychická zátěž učitelů a další rizikové faktory. In E. Řehulka (Ed.), Učitelé a zdraví 6 (s. 124–126). Brno: Paido.
[3] Boyatzis, R. E. (1998). Transforming qualitative information: Thematic analysis and code development. Londýn: SAGE.
[4] Brackett, M. A., Palomera, R., Mojsa-Kaja, J., Reyes, M. R., & Salovey, P. (2010). Emotionregulation ability, burnout, and job satisfaction among British secondary-school teachers. Psychology in the Schools, 47(4), 406–417.
[5] Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative research in psychology, 3(2), 77–101. | DOI 10.1191/1478088706qp063oa
[6] Brouwers, A., Evers, W. J., & Tomic, W. (2001). Self-efficacy in eliciting social support and burnout among secondary-school teachers. Journal of applied social psychology, 31(7), 1474–1491. | DOI 10.1111/j.1559-1816.2001.tb02683.x
[7] Buchwald, P. (2013). Stres ve škole a jak ho zvládnout. Brno: Edika.
[8] Burke, R. J., & Greenglass, E. (1995). A longitudinal study of psychological burnout in teachers. Human Relations, 48(2), 187–202. | DOI 10.1177/001872679504800205
[9] Caplan, G. (1981). Mastery of stress: Psychosocial aspects. The American journal of psychiatry, 138(4), 413–420. | DOI 10.1176/ajp.138.4.413
[10] Farber, B. A. (1991). Crisis in education: Stress and burnout in the American teacher. San Fransisco: Jossey-Bass.
[11] Greenglass, E., Fiksenbaum, L., & Burke, R. J. (1996). Components of social support, buffering effects and burnout: Implications for psychological functioning. Anxiety, Stress & Coping, 9(3), 185–197. | DOI 10.1080/10615809608249401
[12] Greenglass, E. R., Burke, R. J., & Konarski, R. (1997). The impact of social support on the development of burnout in teachers: Examination of a model. Work & Stress, 11(3), 267–278. | DOI 10.1080/02678379708256840
[13] Hennig, C., & Keller, G. (1995). Anti-Stress Programm für Lehrer. Donauwörth: Auer.
[14] Hobfoll, S. E. (2002). Social and psychological resources and adaptation. Review of General Psychology, 6(4), 307–324. | DOI 10.1037/1089-2680.6.4.307
[15] Holeček, V., Jiřincová, B., & Miňhová, J. (2001). Faktory ohrožení osobnosti učitele. In E. Řehulka & O. Řehulková (Eds.), Učitelé a zdraví 3 (s. 51–57). Brno: Psychologický ústav AV ČR.
[16] Iacovides, A., Fountoulakis, K. N., Kaprinis, S., & Kaprinis, G. (2003). The relationship between job stress, burnout and clinical depression. Journal of Affective Disorders, 75(3), 209–221. | DOI 10.1016/S0165-0327(02)00101-5
[17] Janke, W., & Erdmannová, G. (2003). Strategie zvládání stresu – SVF 78. Praha: Testcentrum.
[18] Johnson, S. M., Kraft, M. A., & Papay, J. P. (2012). How context matters in high-need schools: The effects of teachers' working conditions on their professional satisfaction and their students' achievement. Teachers College Record, 114(10), 1–39.
[19] Johnson, S., Cooper, C., Cartwright, S., Donald, I., Taylor, P., & Millet, C. (2005). The experience of work-related stress across occupations. Journal of Managerial Psychology, 20(2), 178–187. | DOI 10.1108/02683940510579803
[20] Kasíková, H., & Dubec, M. (2009). Spolupráce učitelů: od větší k menší neznámé. Studia paedagogica, 14(1), 67–86.
[21] Kebza, V., & Šolcová, I. (2008). Hlavní koncepce psychické odolnosti. Československá psychologie, 52(1), 1–19.
[22] Kohoutek, R., & Řehulka, E. (2011). Stresory učitelů základních a středních škol v České republice (zejména stresory způsobené učitelům žáky). In E. Řehulka (Ed.), Škola a zdraví 21 (s. 105–117). Brno: Masarykova univerzita.
[23] Kokkinos, M. (2007). Job stressors, personality and burnout in primary school teachers. British Journal of Educational Psychology, 77(1), 229–243. | DOI 10.1348/000709905X90344
[24] Křivohlavý, J. (1998). Jak neztratit nadšení. Praha: Grada.
[25] Kyriacou, C. (2001). Teacher stress: Directions for future research. Educational review, 53(1), 27–35. | DOI 10.1080/00131910120033628
[26] Lazarová, B. (2010). Mentoring jako forma kolegiální podpory a strategie dobré školy. Pedagogika, 55(3–4), 254–264.
[27] Lazarus, R., & Folkman, S. (1984). Stress, Appraisal and Coping. New York: Springer.
[28] Loonstr, B., Brouwers, A., & Tomic, W. (2009). Feelings of existential fulfillment and burnout among secondary school teachers. Teaching and Teacher Education, 25(5), 752–757. | DOI 10.1016/j.tate.2009.01.002
[29] Marek, T., Schaufeli, W. B., & Maslach, C. (2017). Professional burnout: Recent developments in theory and research. Abingdon: Routledge.
[30] Maslach, C., Jackson, S. E., & Leiter, M. P. (1997). Maslach burnout inventory manual. In C. P. Zalaquett & R. J. Wood (Eds.), Evaluating Stress: A Book of Resources (s. 191–218). Lanham: The Scarecrow Press.
[31] Montgomery, C., & Rupp, A. A. (2005). A meta-analysis for exploring the diverse causes and effects of stress in teachers. Canadian Journal of Education/Revue canadienne de l'éducation, 28(3), 458–486. | DOI 10.2307/4126479
[32] MŠMT. (2017). Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele. Dostupné z http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/rocenky
[33] NASUWT. (2019). Crisis in teachers' mental health in Scotland. Dostupné z https://www.nasuwt.org.uk/article-listing/crisis-in-teachers-mental-health-in-scotland.html
[34] NASUWT. (2019). Welsh teachers' mental health at risk. Dostupné z https://www.nasuwt.org.uk/article-listing/welsh-teachers-mental-health-at-risk.html
[35] Poschkamp, T. (2013). Vyhoření: Roz poznání, léčba, prevence. Brno: Edika.
[36] Ptáček, R., Raboch, J., Kebza, V., Šolcová, I., Vňuková, M., Hlinka, J., & Strakatý, Š. (2017). Česká verze Shirom a Melamedovy škály vyhoření. Československá psychologie, 61(6), 536–545.
[37] Schulz, U., & Schwarzer, R. (2004). Long-term effects of spousal support on coping with cancer after surgery. Journal of Social and Clinical Psychology, 23(5), 716–732. | DOI 10.1521/jscp.23.5.716.50746
[38] Shirom, A., & Melamed, S. (2006). A comparison of the construct validity of two burnout measures in two groups of professionals. International Journal of Stress Management, 13(2), 176–189. | DOI 10.1037/1072-5245.13.2.176
[39] Skaalvik, E. M., & Skaalvik, S. (2009). Does school context matter? Relations with teacher burnout and job satisfaction. Teaching and teacher education, 25(3), 518–524. | DOI 10.1016/j.tate.2008.12.006
[40] Stock, C. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada Publishing.
[41] Urbanovská, E., & Kusák, P. (2009). Syndrom vyhoření učitelů ve vztahu k vybraným determinantám. E-Pedagogium, 8(4), 108–121.
[42] Yong, Z., & Yue, Y. (2007). Causes of burnout among secondary and elementary school teachers and preventive strategies. Chinese Education and Society, 40(5), 78–85. | DOI 10.2753/CED1061-1932400508
[43] Židková, Z., & Martinková, J. (2003). Psychická zátěž učitelů základních škol. České pracovní lékařství, 4(3), 122–126.