Název: "Při takovém pohledu člověk téměř zapomene na tichou vlast." : slovinští spisovatelé – pražští studenti a doktorandi
Variantní název:
- "With such a view, one almost forgets the silent homeland." : Slovene writers – students and doctoral students in Prague
Zdrojový dokument: Slavica litteraria. 2020, roč. 23, č. 1, s. 43-52
Rozsah
43-52
-
ISSN1212-1509 (print)2336-4491 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SL2020-1-4
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142641
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Na sklonku 19. století se na Univerzitu Karlovu v Praze přihlásilo několik slovinských studentů, a to zejména díky významu profesora T. G. Masaryka. První doktorské disertační práce předložené slovinskými kandidáty patřily společenským vědám, např. disertační práce věnovaná slovinskému školskému systému v reformačním období vznikla v roce 1910, pod vedením filozofa Františka Drtiny ji připravil publicista Ivan Lah. Volba tématu byla částečně ovlivněna Masarykovým pozitivním pohledem na husitství. Na počátku 20. století byli slovinští studenti druhou největší etnickou komunitou na pražské Právnické fakultě, kterou převyšovali pouze domácí Češi. K význačným právníkům se zařazují dále Anton Leskovec a Anton Novačan (ten získal doktorát v roce 1915). Slovinci pokračovali ve studiu až do dvacátých let v Praze, zejména jako studenti jejich krajana Matiji Murka. Pod Murkovým vedením Ferdo Kozak, další významný autor, vytvořil svou disertační práci Illyrismus a Slovinci (Ilirizem in Slovenci) v roce 1922.
The close of the 19th century saw the enrolment of several Slovene students at the Charles-Ferdinand University in Prague, mostly owing to the fame of Professor Tomáš Masaryk. The earliest doctoral dissertations submitted by Slovene candidates belonged to social Sciences, but a dissertation on the Slovene school system during the Reformation was produced in 1910, prepared by Ivan Lah, a budding man of letters, and supervised by František Drtina. The choice of the theme was partly influenced by Masaryk's positive views of Hussitism. In early 20th century, Slovene students were the second largest ethnic community at the Prague Faculty of Law, outnumbered only by the Czech. Two outstanding lawyer-writers were Anton Leskovec and Anton Novačan (the latter obtained his PhD in 1915). Slovenes continued to study in Prague well into the 1920s, particularly as students of their fellow countryman Matija Murko. It was under Murko's supervision that Ferdo Kozak, another eminent author, produced his dissertation on Illyrism and Slovenes (Ilirizem in Slovenci) in 1922.
Note
Článek vznikl v rámci projektu Historie doktorských dizertací slovinských kandidátů v rakousko-uherské monarchii (1872–1918), který financuje ARRS.
Reference
[1] BENEDETIČ, Ana: Poti do univerze. Lublaň: Studia Humanitatis, 1999.
[2] DRTINA, Fran: Miselni razvoj evropskega človeštva. Do slovinštiny přeložil J. A. Glonar. Lublaň: Omladina, 1908–1909.
[3] GANTAR GODINA, Irena: T. G. Masaryk in masarykovstvo při Slovencih. Lublaň: Slovenska matica, 1987.
[4] GANTAR GODINA, Irena: Slovenski doktorji v Pragi (1882–1916). Zgodovinski časopis 44, 1990, s. 451–455.
[5] HAVRÁNEK, Jan: Budování české univerzity a její působení jako centra české vzdělanosti (1882–1918). In: Dějiny univerzity Karlovy III (1802–1918). Praha: Karolinum, 1997, s. 183–206.
[6] HAVRÁNEK, Jan: Počty a původ posluchačů pražských univerzit v letech 1802–1918. In: Dějiny univerzity Karlovy III (1802–1918). Praha: Karolinum, 1997, s. 354–367.
[7] HAVRÁNEK, Jan: Univerzita Karlova, rozmach a perzekuce 1918–1945. In: Dějiny univerzity Karlovy IV (1918–1990). Praha: Karolinum, 1998, s. 19–60.
[8] ILEŠIČ, Fran: Trubar in njegova doba. In: Trubarjev zbornik. Lublaň: Slovenska matica, 1908, s. V–XXXII.
[9] JENSTERLE-DOLEŽAL, Alenka: Arheologija konteksta. Murkovo nastopno predavanje na Karlovi univerzi v Pragi. In: Sto let slovenistiky na univerzitě Karlově v Praze. Praha: Filozofická fakulta, 2014, s. 56–67.
[10] KOZAK, Ferdinand: Ilirizem in Slovenci. Archiv Univerzity Karlovy, 1922.
[11] KRONTHALER, M.: Skrbenský von Hříště, Leo. OBL 12, 2014, s. 334.
[12] LAH, Ivan: Predikant. In: Vaška kronika. Lublaň: Narodna Založba, 1907, s. 138–169.
[13] LAH, Ivan: Primož Trubar in naša reformacija. Kulturno-historična študija. Lublaň: Blaznik, 1908.
[14] LAH, Ivan: Šolstvo za časa reformacije na Slovenskem. Popotnik 31, 1910, s. 173–180, 204–211, 241–245, 269–277, 302–312, 342–345.
[15] LAH, Ivan: Profesor Fran Drtina. Popotnik 32, 1911, s. 321–322.
[16] LAH, Ivan: Prof. dr. Drtina (1861–1925). Popotnik 46, 1925, s. 37–40.
[17] LAH, Ivan: Knjiga spominov. Ječe. Moja pot. Dan 1914. Lublaň: Tiskovna zadruga, 1925.
[18] LESKOVEC, Anton: Iz srca. In: Zbrano delo 1. Lublaň: Državna založba Slovenije, 1991, s. 7–14.
[19] LUKAN, Walter: Franc Miklošič kot politik v gosposki zbornici. In: Miklošičev zbornik. Obdobja 13. Lublaň: SAZU, Filozofska fakulteta, 1992, s. 577–590.
[20] MURKO, Matija: Spomini. Lublaň: Slovenska matica, 1951.
[21] PESTOTNIK, Pavel: Moja življenjska slika. San Ramon: Vlado Bevc, 1995.
[22] VIDMAR, Josip: Obrazi. Lublaň: Državna založba Slovenije, 1979.
[23] VITOROVIČ, Nenad: Protestantizem v polemikah ob štiristoletnici Trubarjevega rojstva. Ljubljana: Filozofska fakulteta, 2006.
[2] DRTINA, Fran: Miselni razvoj evropskega človeštva. Do slovinštiny přeložil J. A. Glonar. Lublaň: Omladina, 1908–1909.
[3] GANTAR GODINA, Irena: T. G. Masaryk in masarykovstvo při Slovencih. Lublaň: Slovenska matica, 1987.
[4] GANTAR GODINA, Irena: Slovenski doktorji v Pragi (1882–1916). Zgodovinski časopis 44, 1990, s. 451–455.
[5] HAVRÁNEK, Jan: Budování české univerzity a její působení jako centra české vzdělanosti (1882–1918). In: Dějiny univerzity Karlovy III (1802–1918). Praha: Karolinum, 1997, s. 183–206.
[6] HAVRÁNEK, Jan: Počty a původ posluchačů pražských univerzit v letech 1802–1918. In: Dějiny univerzity Karlovy III (1802–1918). Praha: Karolinum, 1997, s. 354–367.
[7] HAVRÁNEK, Jan: Univerzita Karlova, rozmach a perzekuce 1918–1945. In: Dějiny univerzity Karlovy IV (1918–1990). Praha: Karolinum, 1998, s. 19–60.
[8] ILEŠIČ, Fran: Trubar in njegova doba. In: Trubarjev zbornik. Lublaň: Slovenska matica, 1908, s. V–XXXII.
[9] JENSTERLE-DOLEŽAL, Alenka: Arheologija konteksta. Murkovo nastopno predavanje na Karlovi univerzi v Pragi. In: Sto let slovenistiky na univerzitě Karlově v Praze. Praha: Filozofická fakulta, 2014, s. 56–67.
[10] KOZAK, Ferdinand: Ilirizem in Slovenci. Archiv Univerzity Karlovy, 1922.
[11] KRONTHALER, M.: Skrbenský von Hříště, Leo. OBL 12, 2014, s. 334.
[12] LAH, Ivan: Predikant. In: Vaška kronika. Lublaň: Narodna Založba, 1907, s. 138–169.
[13] LAH, Ivan: Primož Trubar in naša reformacija. Kulturno-historična študija. Lublaň: Blaznik, 1908.
[14] LAH, Ivan: Šolstvo za časa reformacije na Slovenskem. Popotnik 31, 1910, s. 173–180, 204–211, 241–245, 269–277, 302–312, 342–345.
[15] LAH, Ivan: Profesor Fran Drtina. Popotnik 32, 1911, s. 321–322.
[16] LAH, Ivan: Prof. dr. Drtina (1861–1925). Popotnik 46, 1925, s. 37–40.
[17] LAH, Ivan: Knjiga spominov. Ječe. Moja pot. Dan 1914. Lublaň: Tiskovna zadruga, 1925.
[18] LESKOVEC, Anton: Iz srca. In: Zbrano delo 1. Lublaň: Državna založba Slovenije, 1991, s. 7–14.
[19] LUKAN, Walter: Franc Miklošič kot politik v gosposki zbornici. In: Miklošičev zbornik. Obdobja 13. Lublaň: SAZU, Filozofska fakulteta, 1992, s. 577–590.
[20] MURKO, Matija: Spomini. Lublaň: Slovenska matica, 1951.
[21] PESTOTNIK, Pavel: Moja življenjska slika. San Ramon: Vlado Bevc, 1995.
[22] VIDMAR, Josip: Obrazi. Lublaň: Državna založba Slovenije, 1979.
[23] VITOROVIČ, Nenad: Protestantizem v polemikah ob štiristoletnici Trubarjevega rojstva. Ljubljana: Filozofska fakulteta, 2006.