Název: Ukrajina mimo Ukrajinu
Zdrojový dokument: Opera Slavica. 2020, roč. 30, č. 1, s. 75-82
Rozsah
75-82
-
ISSN1211-7676 (print)2336-4459 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/OS2020-1-12
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142748
Type: Recenze
Jazyk
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Reviewed work
ПЕЛЕНСЬКА, О. Україна поза Україною. Енциклопедичний словник мистецького, культрурного і громадського життя українскої емиграції в міжвоϵнній Чехословаччині (1919–1939). Прага: Національна бібліотека Чеської Республіки – Слов'янська бібліотека, Наукове Товариство ім. Шевченка в Канаді, Українсько-Канадський Дослідчо-Документаційний Центр, 2019. 331 с. ISBN 978-80-7050-713-1.
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] DEMETZ, P.: A Conversation with René Wellek. A Yearbook of Central European Culture, 9. Ann Arbor: University of Michigan, 1990, s. 135–145.
[2] DEMETZ, P.: A Conversation with René Wellek. A Yearbook of Central European Culture, 10. Ann Arbor: University of Michigan, 1991, s. 235–251.
[3] DEMETZ, P.: A Conversation with René Wellek. A Yearbook of Central European Culture, 11. Ann Arbor: University of Michigan, 1992, s. 79–92.
[4] KÄFER, I., POSPÍŠIL, I. (eds): Brněnská hungaroslavistika a česko-slovensko-maďarské vztahy. Segedín: Gerhardus Kaidó, 2012.
[5] HULTSCH, A.: Ein Russe in der Tschechoslowakei. Leben und Werk des Publizisten Valerij S. Vilinskij (1903–1955). Köln: Böhlau, 2011.
[6] KUTHAN, P. J.: Ruský zlatý poklad a čs. legionáři. Valka.cz. https://www.valka.cz/12579-Rusky-zlaty-poklad-a-cs-legionari. [online]. [cit. 5. 5. 2020].
[7] PELENS'KA, O.: Ukrajina poza Ukrajinoju: encyklopedyčnyj slovnyk mystec'koho, kul'turnoho ì hromads'koho žyttja ukrajins'koji emìhracìji v mìžvojennìj Čechoslovaččynì (1919–1939). Praha: Nacìonal'na bìblìoteka Česʼkoji Respublìky – Slov'jans'ka bìblìoteka, 2019.
[8] POSPIŠIL, I.: Brnenskaja suďba Romana Jakobsona v prizme vota separata. In: Pytannja literaturoznavstva. Černivcy, vyp. 94, 2016, s. 68–81.
[9] POSPIŠIL, I.: Fenomen svjazi literaturovedenija i literaturnogo tvorčestva: Jevgenij Ljackij i Jevgenij Vodolazkin na kontekstual'nom fone. In: Universalii russkoj literatury 6. Sbornik statej. Voronež: Izdatelʼsko-poligrafičeskij centr "Naučnaja kniga", 2015, s. 227–244.
[10] POSPÍŠIL, I.: Hovory Petera Demetze z René Wellkem. In: POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M.: René Wellek a meziválečné Československo: ke kořenům strukturální estetiky. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 111–149.
[11] POSPIŠIL, I.: Chudožestvennaja kvintessencija pražskogo emigrantskogo opyta v romane Jevgenija Ljackogo "Tundra". In: Pytannja literaturoznavstva, 2015, vyp. 91, Černivci, s. 98–109.
[12] POSPIŠIL, I.: Naučnaja suďba Sergija Vilinskogo: samorealizacija učenogo-emigranta v čužoj srede. In: Pytannja literaturoznavstva, Černivcy, vyp. 92, s. 35–46.
[13] POSPÍŠIL, I.: Pavel Robert Magocsi: Národ odnikud. Ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Proudy, 2014, č. 2. http://www.phil.muni.cz/journal/proudy/filologie/recenze/2014/2/pospisil_magocsi_rusini.php. [online]. [cit. 5. 5. 2020].
[14] POSPÍŠIL, I.: Rodina Vilinských v Československu: Valerij Vilinskij k některým jevům české literatury. Slavica litteraria, 2017, č. 2, s. 39–47. | DOI 10.5817/SL2017-2-4
[15] POSPÍŠIL, I.: Ruský emigrant se dívá na meziválečné Československo a česko-slovenský vztah. In: POSPÍŠIL, I. (ed.): Český a slovenský kulturní a politický prostor (vzájemnost – nevzájemnost, vstřícnost – rezistence, ústup – expanze). Brno: Česká asociace slavistů, Jan Sojnek – Galium, 2017, s. 151–161.
[16] POSPÍŠIL, I.: Sergij Vilinskij an der Masaryk-Universität in Brünn: Fakten und Zusammenhänge. Wiener Slavistisches Jahrbuch, Bd. 42, 1996, s. 223–230.
[17] POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (eds): Česko-slovenská vzájemnost a nevzájemnost. Brno: Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2000.
[18] PRAŽÁK, R., KOVÁŘ, M.: Josef Dobrovský. Hungarista a ugrofinista. Brno: Masarykova univerzita, 2019.
[19] SCHALLER, H. W.: Der Nationalsozialismus und die slawische Welt. Regensburg: Pustet, 2002.
[20] SCHALLER, H. W.: Die "Reichsuniversität Posen" 1941–1945: Vorgeschichte, Nationalsozialistische Gründung, Widerstand und Polnischer Neubeginn. Peter Lang, 2010.
[21] SCHALLER, H. W.: Geschichte der slawischen und baltischen Philologie an der Universität Königsberg. Frankfurt a. M, 2009.
[22] SCHALLER, H. W.: Slawische Kulturgeschichte: Entwicklungen, Tatsachen und Persönlichkeiten. Peter Lang, 2020.
[23] SCHALLER, H. W.: Ukrainistik in Europa. Peter Lang, 2013.
[24] Slavica litteraria. 2011, č. 1. Hungaroslavica. Památce prof. PhDr. Richarda Pražáka, DrSc. (1931–2010).
[2] DEMETZ, P.: A Conversation with René Wellek. A Yearbook of Central European Culture, 10. Ann Arbor: University of Michigan, 1991, s. 235–251.
[3] DEMETZ, P.: A Conversation with René Wellek. A Yearbook of Central European Culture, 11. Ann Arbor: University of Michigan, 1992, s. 79–92.
[4] KÄFER, I., POSPÍŠIL, I. (eds): Brněnská hungaroslavistika a česko-slovensko-maďarské vztahy. Segedín: Gerhardus Kaidó, 2012.
[5] HULTSCH, A.: Ein Russe in der Tschechoslowakei. Leben und Werk des Publizisten Valerij S. Vilinskij (1903–1955). Köln: Böhlau, 2011.
[6] KUTHAN, P. J.: Ruský zlatý poklad a čs. legionáři. Valka.cz. https://www.valka.cz/12579-Rusky-zlaty-poklad-a-cs-legionari. [online]. [cit. 5. 5. 2020].
[7] PELENS'KA, O.: Ukrajina poza Ukrajinoju: encyklopedyčnyj slovnyk mystec'koho, kul'turnoho ì hromads'koho žyttja ukrajins'koji emìhracìji v mìžvojennìj Čechoslovaččynì (1919–1939). Praha: Nacìonal'na bìblìoteka Česʼkoji Respublìky – Slov'jans'ka bìblìoteka, 2019.
[8] POSPIŠIL, I.: Brnenskaja suďba Romana Jakobsona v prizme vota separata. In: Pytannja literaturoznavstva. Černivcy, vyp. 94, 2016, s. 68–81.
[9] POSPIŠIL, I.: Fenomen svjazi literaturovedenija i literaturnogo tvorčestva: Jevgenij Ljackij i Jevgenij Vodolazkin na kontekstual'nom fone. In: Universalii russkoj literatury 6. Sbornik statej. Voronež: Izdatelʼsko-poligrafičeskij centr "Naučnaja kniga", 2015, s. 227–244.
[10] POSPÍŠIL, I.: Hovory Petera Demetze z René Wellkem. In: POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M.: René Wellek a meziválečné Československo: ke kořenům strukturální estetiky. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 111–149.
[11] POSPIŠIL, I.: Chudožestvennaja kvintessencija pražskogo emigrantskogo opyta v romane Jevgenija Ljackogo "Tundra". In: Pytannja literaturoznavstva, 2015, vyp. 91, Černivci, s. 98–109.
[12] POSPIŠIL, I.: Naučnaja suďba Sergija Vilinskogo: samorealizacija učenogo-emigranta v čužoj srede. In: Pytannja literaturoznavstva, Černivcy, vyp. 92, s. 35–46.
[13] POSPÍŠIL, I.: Pavel Robert Magocsi: Národ odnikud. Ilustrované dějiny karpatských Rusínů. Proudy, 2014, č. 2. http://www.phil.muni.cz/journal/proudy/filologie/recenze/2014/2/pospisil_magocsi_rusini.php. [online]. [cit. 5. 5. 2020].
[14] POSPÍŠIL, I.: Rodina Vilinských v Československu: Valerij Vilinskij k některým jevům české literatury. Slavica litteraria, 2017, č. 2, s. 39–47. | DOI 10.5817/SL2017-2-4
[15] POSPÍŠIL, I.: Ruský emigrant se dívá na meziválečné Československo a česko-slovenský vztah. In: POSPÍŠIL, I. (ed.): Český a slovenský kulturní a politický prostor (vzájemnost – nevzájemnost, vstřícnost – rezistence, ústup – expanze). Brno: Česká asociace slavistů, Jan Sojnek – Galium, 2017, s. 151–161.
[16] POSPÍŠIL, I.: Sergij Vilinskij an der Masaryk-Universität in Brünn: Fakten und Zusammenhänge. Wiener Slavistisches Jahrbuch, Bd. 42, 1996, s. 223–230.
[17] POSPÍŠIL, I., ZELENKA, M. (eds): Česko-slovenská vzájemnost a nevzájemnost. Brno: Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, 2000.
[18] PRAŽÁK, R., KOVÁŘ, M.: Josef Dobrovský. Hungarista a ugrofinista. Brno: Masarykova univerzita, 2019.
[19] SCHALLER, H. W.: Der Nationalsozialismus und die slawische Welt. Regensburg: Pustet, 2002.
[20] SCHALLER, H. W.: Die "Reichsuniversität Posen" 1941–1945: Vorgeschichte, Nationalsozialistische Gründung, Widerstand und Polnischer Neubeginn. Peter Lang, 2010.
[21] SCHALLER, H. W.: Geschichte der slawischen und baltischen Philologie an der Universität Königsberg. Frankfurt a. M, 2009.
[22] SCHALLER, H. W.: Slawische Kulturgeschichte: Entwicklungen, Tatsachen und Persönlichkeiten. Peter Lang, 2020.
[23] SCHALLER, H. W.: Ukrainistik in Europa. Peter Lang, 2013.
[24] Slavica litteraria. 2011, č. 1. Hungaroslavica. Památce prof. PhDr. Richarda Pražáka, DrSc. (1931–2010).