Jurij Bondarev jako ruský fenomén a představitel epochy

Název: Jurij Bondarev jako ruský fenomén a představitel epochy
Variantní název:
  • Yuri Bondarev as a Russian phenomenon and a representative of the epoch
Zdrojový dokument: Новая русистика. 2020, roč. 13, č. 1, s. 55-59
Rozsah
55-59
  • ISSN
    1803-4950 (print)
    2336-4564 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
The author of the present outline demonstrates both the personality and the literary work of Yuri Bondarev (1924–2020), a recently deceased (29 April) Russian writer representing — more or less — the whole Soviet epoch, a controversial conservative who expressed his resistance to post-Soviet, Yeltsin Russia (he even rejected to take over an award from him). Bondarev created three free cycles of novellas and novels: the first one connected with revaluation of the image of the Great Patriotic War against Nazi Germany, the second linked with the analysis of Stalinism and the crisis of Soviet intelligentsia, the third with the criticism of glasnost and perestroika and post-Soviet era paradoxically synthetizing old Russian, Orthodox and Soviet traditions. Only the future will tell us whether his aesthetically unbalanced, now nearly forgotten work survives its epoch.
Reference
[1] GOLLERT, I. (1969): N. S. Leskovs Romanchronik "Die Klerisei". Berlin.

[2] MAGNUSSON, M.-L. (ed.) (1989): The Louisiana Conference on Literature and Perestroika, 2–4 March 1988. Esbjerg.

[3] POSPÍŠIL, I. (1975): O novém románu J. Bondareva (diskuse o románu J. Bondareva Břeh, Voprosy literatury 1975, č. 9). Rovnost 3. 12. 1975, s. 5.

[4] POSPÍŠIL, I. (1983): Proti povrchnosti, váhavosti a zradě (J. Bondarev: Volba, Praha 1983). Rovnost 28. 9. 1983, s. 4.

[5] POSPÍŠIL, I. (1984): Próza návratů, účtování a jistot (J. Bondarev: Okamžiky, Praha 1983). Kmen 6/1984.

[6] POSPÍŠIL, I. (1985): Nedat zhořknout bylině lidského žití (J. Bondarev, Igra, 1985). Světová literatura 1985, č. 5, s. 236–238.

[7] POSPÍŠIL, I. (1988): Nezbytnost mravního očištění (Jurij Bondarev: Hra. Praha 1987). Literární měsíčník 1988, č. 9, s. 127–129.

[8] POSPÍŠIL, I. (1993): Srdce literatury: A. A. Vrzal. Brno 1993.

[9] POSPÍŠIL, I. (1994): Neprávem odsouvaný Bondarev. Rudé právo 22. 3. 1994, s. 4.

[10] POSPÍŠIL, I. (2002a): Jurij Bondarev a jeho Bermudský trojúhelník (Recenze s ukázkami). Alternativa Plus, roč. VI, 2002, č. 3–4, s. 38–43.

[11] POSPÍŠIL, I. (2002b): Žánrová struktura a emblematičnost apokalyptického románu Jurije Bondareva Bermudský trojúhelník a souvislosti. Slavica Litteraria X 5, 2002, s. 53–62.

[12] POSPÍŠIL, I. (2003): Jazyk literárního díla jako axiologický nástroj: román Jurije Bondareva Bermudský trojúhelník (K životnímu jubileu prof. Jána Doruly). In: Život slova v dejinách a jazykových vzťahoch. Na sedemdesiatiny profesora Jána Doruľu. Bratislava, s. 265–278.

[13] POSPÍŠIL, I. (2008): Diachronní dimenze ruského literárního textu (Puškin – Bondarev – Grjakalov). In: LEPILOVÁ, K. a kol.: Text a kontext. Brno, s. 86–107.

[14] POSPÍŠIL, I. (2011): Znovu k problému diachronní hloubky literárního textu. In: ORGOŇOVÁ, O. (red.): Jazyk a komunkácia v súvislostiach III. Bratislava, s. 11–19.