Upravené skalní výchozy a otázka megalitizmu v těžební oblasti Krumlovského lesa

Název: Upravené skalní výchozy a otázka megalitizmu v těžební oblasti Krumlovského lesa
Variantní název:
  • Modified rock exposures and question of megalithism in the "Krumlovský les" extraction area.
  • Hergerichtete Aufschlüsse und die Megalitenfrage im Abbaurevier des Kromauer waldes (Südmähren)
Autor: Oliva, Martin
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2021, roč. 26, č. 1, s. 83-98
Rozsah
83-98
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
S nápadnými skalkami s různými prohlubněmi a rýhami byly vždy spojovány představy o obětních kamenech a záhadných poselstvích. V českých zemích se však většinou nacházejí v hornatém terénu, tedy bokem pravěkého osídlení. Výjimkou je pahorkatina Krumlovského lesa na jižní Moravě. Jeho podloží tvoří granodiority, na něž nasedaly jurské vápence, později denudované. Dochovaly se z nich pouze rohovce, redeponované do sedimentů miocenního moře. Ty vždy tvořily základ štípaných industrií v širokém okolí a od mezolitu do starší doby železné se intenzívně těžily. Vrchol těžby spadá do starší doby bronzové, kdy zde byly odtěženy a později opět navršeny vrcholové partie dvou sousedních hřbítků. Hlavně od té doby byla těžba motivována spíše společenskými a náboženskými než praktickými pohnutkami. Současně se tu vyskytují nápadné skalky a skupiny balvanů, obklopené štípanou industrií, z nichž některé jsou upravené či přemístěné. Je tedy zřejmé, že byly důležitou součástí sakrální krajiny, i když bez souvislostí se západoevropským megalitizmem.
People have always tended to link images of sacrificial stones and mysterious petroglyphs to conspicuous rocks with various recesses and grooves. In the Czech lands, however, these are mostly found in mountainous terrain, i.e., beyond prehistoric settlement areas. With its bedrock formed of granites on which sat Jurassic limestones, the Krumlovský les upland in south Moravia is an exception. The Jurassic limestones that subsequently underwent denudation were preserved only in the form of cherts, redeposited into sediments of the Miocene sea. These cherts were always the fundamental raw material of chipped industries in the wide surroundings and kept being intensely extracted since the Mesolithic to the Hallstatt Age. The exploitation culminated in the Early Bronze Age, when top parts of two neighbouring small crests were removed by extraction and thrown back again later. Particularly since that era the motives for extraction were more likely social and religious than practical. Conspicuous rocks and groups of boulders, some of them modified or relocated, occur in extraction areas, and are surrounded by chipped industry. It is evident these were an important part of sacred landscape, although without links to the Western European megalithism.
Note
Předložená práce vznikla za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci institucionálního financování na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace Moravské zemské muzeum (DKRVO, MK00009486202).
Reference
[1] Cílek, V. 2014: Kameny a hvězdy. Síly předků, oči kamenů, světla odjinud. Praha.

[2] Dehn, W. 1981: "Heilige" Felsen und Felsenheiligtümer. AFD Beiheft 16, Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte I, 373–384. Berlin.

[3] Dubský, B. 1949: Pravěk jižních Čech. Blatná.

[4] Demek, J. 1960: Formy zvětrávání a odnosu žuly v Krumlovském lese jihozápadně od Brna, Časopis pro mineralogii a geologii 5, 240–246 a 8 tab.

[5] Demek, J. – Mackovčín, P. edd. 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon. Brno.

[6] John, J. 2003: Spony, náramky, hradiště a mohyly. Příklad materiální paměti komunit doby laténské. In: L. Šmejda – P. Vařeka (edd.): Sedmdesát neustupných let, 79–84. Plzeň.

[7] Kaňáková-Hladíková, L. 2013: Posteneolitická štípaná industrie na Moravě. DABP 15, Brno.

[8] Kosmova kronika česká, 1949. Přeložil Karel Hrdina. Praha.

[9] Krzak, Z. 1994: Megality Europy. Warszawa.

[10] Migoň, P. - Roštínský, P. 2003: The granite landscape of the Krumlovský les Forest, South Moravia: An emample of a variety of structural controls, Moravian Geographical Reports 11/1, 36–44.

[11] Neruda, P. – Nerudová, Z. edd. 2009: Krumlovský les IV. Vícevrstevná lokalita ze středního a počátku mladého paleolitu na Moravě. Anthropos NS 21, Brno.

[12] Oliva, M. 2003: O nezanedbatelnosti neočekávatelného: štípané industrie starší doby bronzové na Moravě, Archeologické rozhledy 55, 10–46.

[13] Oliva, M. 2010: Pravěké hornictví v Krumlovském lese. Vznik a vývoj industriálně-sakrální krajiny na jižní Moravě. Anthropos 32 /N.S. 24/, Brno.

[14] Oliva, M. 2015: Mezolitická těžba rohovce v Krumlovském lese v kontextu neolitizace střední Evropy, Památky archeologické 106, 5–42.

[15] Oliva, M. 2019: Těžba a rituál, paměť a transformace. Uzavírky šachet a obětiny z doby bronzové v Krumlovském lese. Anthropos Studies 40 /N.S. 32/, Brno.

[16] Oliva, M. 2020: Krumlovský les II-east: Recent excavations of the Mesolithic mining area, Acta Musei Moraviae, scientiae sociales 105/2, 167–179.

[17] Přichystal, A. 2009: Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. Brno.

[18] Přichystal, A. 2010: Geologie území a petrografická analýza rohovců z Krumlovského lesa. In: M. Oliva: Pravěké hornictví v Krumlovském lese, 385–392. Brno.

[19] Roštínský, P. 2009: Geomorfologická charakteristika okolí archeologické lokality Moravský Krumlov IV. In: P. Neruda – Z. Nerudová edd.: Krumlovský les IV. Vícevrstevná lokalita ze středního a počátku mladého paleolitu na Moravě, 26–42. Brno.

[20] Rzehak, A. 1906: Die Schalensteine ("Opfersteine") im westmährischen Granitgebiet, Zeitschrift d. Mähr. Landesmus. VI, 235–290.

[21] Sklenář, K. 1977: Slepé uličky archeologie. Praha.

[22] Sklenář, K. 1984: Ještě k otázce českých menhirů, Památky a příroda 9, 557–562.

[23] Skutil, J. 1947: K domnělému pravěkému stáří t.zv. "obětních kamenů". Věda a život 13, 93–94.

[24] Stuchlík, S. 2001: Nadzemní kůlové stavby ze starší doby bronzové na Moravě, Pravěk NŘ 10, 2000, 219–250.

[25] Stuchlíková, J. 1990: Výzkum fortifikace na sídlišti v Budkovicích, Archeologické rozhledy 42, 121–143.

[26] Waldhauser, J. 1994: Dodatek ke stati J. Blažka o laténské sponě z Oblíku v severozápadních Čechách, Archeologické rozhledy 46, 464–465.

[27] Waldhauser, J. – Koldová, K. 2006: Mimořádné aktivity Keltů na skalním útvaru Sokolka v Pojizeří, Archeologie ve středních Čechách 10, 555–598.

[28] Woldřich, J. N. 1896: Předhistorické výzkumy v jihovýchodních Čechách. Památky archeologické XVII, 159–175.

[29] Zemek, R. 2009: Neznámé menhiry v Čechách a na Moravě. Olomouc.

[30] Zíbrt, Č. 1894: Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku. Rozpravy České akademie. Praha (reprint 1995).