Název: Dálkový průzkum a jeho proměny v oblasti detekce a mapování archeologického dědictví
Variantní název:
- Remote sensing and its changing ways to archaeological sites detection and mapping
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2021, roč. 26, č. 2, s. 5-28
Rozsah
5-28
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2021-2-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/144889
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Současný dynamický vývoj dálkového průzkumu Země významně obohacuje také archeologický výzkum pravěkého a historického osídlení z výšky, a to především v heuristice (detekce a fotografická dokumentace dosud neevidovaných ploch s nemovitými archeologickými prameny v případě aktivního přístupu, analýzy a interpretace leteckých měřických snímků a družicových dat v případě využívání na internetu veřejně dostupných ortofotomap) a v navazujícím mapování a tvorbě plánů nově identifikovaných dokladů minulých sídelních aktivit. Příspěvek přináší stručný přehled o technických inovacích a možnostech v obou uvedených krocích výzkumného procesu a informuje o tom, jak je v pražském Archeologickém ústavu AV ČR v současnosti realizováno zpracování leteckých fotografií (pořizovaných v letech 1992–2016 během aktivního leteckého průzkumu) do podoby digitálních ortorektifikovaných a georeferencovaných map (plošně rozsáhlá území se stopami minulých sídelních aktivit zviditelněných převážně prostřednictvím nepřímých – vegetačních – indikátorů) a podrobných plánů jednotlivých lokalit (tj. kumulací zahloubených antropogenních objektů pravěkého a historického původu na malém prostoru).
The dynamic development of remote sensing today also significantly enriches the archaeological investigation of prehistoric and historical settlement from above, especially within a heuristic approach (detection and photographic documentation of as yet unregistered areas with archaeological sources in the case of targeted aerial prospection, analysis and interpretation of orthophotographs and satellite data in the case of the use of orthophotomaps publicly available on the internet) and in the subsequent mapping and creation of plans of newly identified evidence of past settlement activities. The article provides a brief overview of technical innovations and possibilities in both mentioned steps of the research process and describes how the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences is currently processing aerial photographs (taken in 1992–2016 during aerial survey campaigns) into digital orthorectified and georeferenced maps (large areas with traces of past settlement activities visible mainly through indirect vegetation indicators) and detailed plans of individual sites, i.e., accumulations of buried anthropogenic features of prehistoric and historical origin in a small area.
Reference
[1] Agapiou, A. – Lysandrou, V. – Hadjimitsis, D. – G. 2020: Earth observation contribution to cultural heritage disaster risk management: case study of eastern Mediterranean open air archaeological monuments and sites. Remote Sensing 2020, 12, 330, DOI 10.3390/rs12081330. |
[2] Agudo, P. U. – Pajas, J. A. – Pérez-Cabello, F. – Redón, J. V. – Lebrón, B. E. 2018: The Potential of Drones and Sensors to Enhance Detection of Archaeological Cropmarks: A Comparative Study Between Multi-Spectral and Thermal Imagery. Drones 2, 29, DOI 10.3390/drones2030029. |
[3] Bureš, M. 2014: Management archeologického dědictví. Plzeň.
[4] Caspari, G. 2020: Mapping and damage assessment of "royal" burial mounds in the Siberian Valley of the Kings. Remote Sensing 12, 773, DOI 10.3390/rs12050773. |
[5] Coakley, C. – Munro-Stasiuk, M. – Tyner, J. A. – Kimsroy, S. – Chhay, C. – Rice, S. 2019: Extracting Khmer Rouge irrigation networks from pre-Landsat 4 satellite imagery using vegetation indices. Remote Sensing 11, 2397, DOI 10.3390/rs11202397. |
[6] Contreras, D.A., 2010: Huaqueros and remote sensing imagery: assessing looting damage in the Virú Valley, Peru. Antiquity, 84, 544–555. | DOI 10.1017/S0003598X0006676X
[7] Crawford, O.G.S. 1929: Air-Photography for Archaeologists. London.
[8] Davis, D. S. 2020: Geographic disparity in machine intelligence approaches for archaeological remote sensing. Remote Sensing, DOI 10.3390/rs12060921. |
[9] Duckers, G. L. 2017: Bridging the "geospatial divide" in archaeology: community based interpretation of lidar data. Dostupné na http://intarch.ac.uk/journal/issue35 .
[10] Fradley, M., and Sheldrick, N., 2017. Satellite imagery and heritage damage in Egypt: a response to Parcak et al. (2016). Antiquity, 91, 784–792. | DOI 10.15184/aqy.2017.25
[11] Gojda, M. 1993: Bohemia from the air – seven decades after Crawford. Antiquity 67/257, 869–75. | DOI 10.1017/S0003598X00063870
[12] Gojda, M. 2008: Archeologie, společnost a univerzitní vzdělání. Poznámky k aktuálním trendům. Archeologické rozhledy LX, 755–768.
[13] Gojda, M. 2016: Zdroje fotoleteckých a družicových dat pro evidenci nemovitých památek a péči o historickou krajinu. Zprávy památkové péče 5, 546–552.
[14] Gojda, M. 2017a: Archeologie a dálkový průzkum. Historie, metody, prameny. Praha.
[15] Gojda, M. 2017b: The value of complementarity. Integrating the evidence from air survey and ALS in Bohemia, Archaeological Prospection 24, 75–83; DOI 10.1002/arp.1562. |
[16] Gojda 2017c: Družicové a letecké fotografie na internetu. Evidence, či ohrožení archeologického dědictví?, Dějiny a současnost 39/1, 38–41.
[17] Gojda, M. – Gojda, O. 2019: Metody leteckého průzkumu pohřbených krajin: mapování archeologického dědictví v prostředí GIS. Historická geografie 45/2, 183–206.
[18] Horne, P. 2009: A Strategy for the National Mapping Programme. York: English Heritage.
[19] Koucká, L. – Kopačková, V. – Fárová, K. – Gojda, M. 2018: UAV Mapping of an archaeological site using RGB and NIR high-resolution data, Proceedings 2018, 2, 351; https://sciforum.net/conference/ecrs-2. | DOI 10.3390/ecrs-2–05164 (presented at 2nd International Electronic Conference on Remote Sensing (March-April 2018), Available online: https://sciforum.net/conference/ecrs-2. |
[20] Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.
[21] Kuna, M. – Lečbychová, O. – Kosarová, Z. – Novák, D. 2018: Obsah vytvářený komunitou. Zprávy památkové péče 78/1, 35–44.
[22] Luo, L. – Bachagha, N. – Yao, Y. – Liu, C. – Shi, P. – Zhu, L. – Shao, J. – Wang, X. 2019: Identifying linear traces of the Han dynasty Great Wall in Dunhuang using Gaofen-1 Satellite remote sensing imagery and the hough transform. Remote Sensing 11, 2711, DOI 10.3390/rs11222711 |
[23] Madry, S. 1987: A multiscalar approach to remote sensing in a temperate regional archaeological survey. In: Crumley, C. L. – Marquardt, W. H. eds., 173–235. San Diego: Academic Press.
[24] Mařík, J. 2018: Archeologie a veřejnost v mezinárodních úmluvách. Zprávy památkové péče 78/1, 30–34.
[25] Risbøl, O. – Gustavsen, L. 2018: LiDAR from drones employed for mapping archaeology – potential, benefits and challenges. Archaeological Prospection 25/4, 329–338. | DOI 10.1002/arp.1712
[26] Stott, D. – Kristiansen, S. M. – Lichtenberger, A. – Raja, R. 2018: Mapping an ancient city with a century of remotely sensed data. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), https://www-pnas-org.ezproxy.muni.cz/content/115/24/E5450.
[27] Stott, D. – Kristiansen, S. M. – Sindbaek, S. M. 2019: Searching for Viking Age fortresses with automatic landscape classification and feature detection. Remote Sensing 11, 1881, DOI 10.3390/rs11161881. |
[28] Stewart, C. – Labreche, G. – Gonzáles, D. L. 2020: A pilot study on remote sensing and citizen science for archaeological prospection. Remote Sensing 12/17, https://www.mdpi.com/2072-4292/12/17/2795/htm
[29] Šmejda, L. 2009: Mapování archeologického potenciálu pomocí leteckých snímků. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
[30] Šmejda, L. 2017: Interpretive and Analytical Approaches to Aerial Survey in Archaeology. Interdisciplinaria Archaeologica – Natural Sciences in Archaeology 8/1, 79–92.
[31] Themistocleous, K. – Agapiou, A. – Cuca, B. – Hadjimitsis, D. G. 2015: Unmanned aerial systems and spectroscopy for remote sensing applications in archaeology, The International Archives of Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences, Vol. XL-7/W3, 1419–1423.
[32] Verhoeven, G. 2016: BRDF and its impact on aerial archaeological photography. Archaeological Prospection 24, 133–140. | DOI 10.1002/arp.1559
[33] Verhoeven, G. 2017: Are We There Yet? A Review and Assessment of Archaeological Passive Airborne Optical Imaging Approaches in the Light of Landscape Archaeology. Geosciences 86. DOI 10.3390/geosciences7030086. |
[2] Agudo, P. U. – Pajas, J. A. – Pérez-Cabello, F. – Redón, J. V. – Lebrón, B. E. 2018: The Potential of Drones and Sensors to Enhance Detection of Archaeological Cropmarks: A Comparative Study Between Multi-Spectral and Thermal Imagery. Drones 2, 29, DOI 10.3390/drones2030029. |
[3] Bureš, M. 2014: Management archeologického dědictví. Plzeň.
[4] Caspari, G. 2020: Mapping and damage assessment of "royal" burial mounds in the Siberian Valley of the Kings. Remote Sensing 12, 773, DOI 10.3390/rs12050773. |
[5] Coakley, C. – Munro-Stasiuk, M. – Tyner, J. A. – Kimsroy, S. – Chhay, C. – Rice, S. 2019: Extracting Khmer Rouge irrigation networks from pre-Landsat 4 satellite imagery using vegetation indices. Remote Sensing 11, 2397, DOI 10.3390/rs11202397. |
[6] Contreras, D.A., 2010: Huaqueros and remote sensing imagery: assessing looting damage in the Virú Valley, Peru. Antiquity, 84, 544–555. | DOI 10.1017/S0003598X0006676X
[7] Crawford, O.G.S. 1929: Air-Photography for Archaeologists. London.
[8] Davis, D. S. 2020: Geographic disparity in machine intelligence approaches for archaeological remote sensing. Remote Sensing, DOI 10.3390/rs12060921. |
[9] Duckers, G. L. 2017: Bridging the "geospatial divide" in archaeology: community based interpretation of lidar data. Dostupné na http://intarch.ac.uk/journal/issue35 .
[10] Fradley, M., and Sheldrick, N., 2017. Satellite imagery and heritage damage in Egypt: a response to Parcak et al. (2016). Antiquity, 91, 784–792. | DOI 10.15184/aqy.2017.25
[11] Gojda, M. 1993: Bohemia from the air – seven decades after Crawford. Antiquity 67/257, 869–75. | DOI 10.1017/S0003598X00063870
[12] Gojda, M. 2008: Archeologie, společnost a univerzitní vzdělání. Poznámky k aktuálním trendům. Archeologické rozhledy LX, 755–768.
[13] Gojda, M. 2016: Zdroje fotoleteckých a družicových dat pro evidenci nemovitých památek a péči o historickou krajinu. Zprávy památkové péče 5, 546–552.
[14] Gojda, M. 2017a: Archeologie a dálkový průzkum. Historie, metody, prameny. Praha.
[15] Gojda, M. 2017b: The value of complementarity. Integrating the evidence from air survey and ALS in Bohemia, Archaeological Prospection 24, 75–83; DOI 10.1002/arp.1562. |
[16] Gojda 2017c: Družicové a letecké fotografie na internetu. Evidence, či ohrožení archeologického dědictví?, Dějiny a současnost 39/1, 38–41.
[17] Gojda, M. – Gojda, O. 2019: Metody leteckého průzkumu pohřbených krajin: mapování archeologického dědictví v prostředí GIS. Historická geografie 45/2, 183–206.
[18] Horne, P. 2009: A Strategy for the National Mapping Programme. York: English Heritage.
[19] Koucká, L. – Kopačková, V. – Fárová, K. – Gojda, M. 2018: UAV Mapping of an archaeological site using RGB and NIR high-resolution data, Proceedings 2018, 2, 351; https://sciforum.net/conference/ecrs-2. | DOI 10.3390/ecrs-2–05164 (presented at 2nd International Electronic Conference on Remote Sensing (March-April 2018), Available online: https://sciforum.net/conference/ecrs-2. |
[20] Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.
[21] Kuna, M. – Lečbychová, O. – Kosarová, Z. – Novák, D. 2018: Obsah vytvářený komunitou. Zprávy památkové péče 78/1, 35–44.
[22] Luo, L. – Bachagha, N. – Yao, Y. – Liu, C. – Shi, P. – Zhu, L. – Shao, J. – Wang, X. 2019: Identifying linear traces of the Han dynasty Great Wall in Dunhuang using Gaofen-1 Satellite remote sensing imagery and the hough transform. Remote Sensing 11, 2711, DOI 10.3390/rs11222711 |
[23] Madry, S. 1987: A multiscalar approach to remote sensing in a temperate regional archaeological survey. In: Crumley, C. L. – Marquardt, W. H. eds., 173–235. San Diego: Academic Press.
[24] Mařík, J. 2018: Archeologie a veřejnost v mezinárodních úmluvách. Zprávy památkové péče 78/1, 30–34.
[25] Risbøl, O. – Gustavsen, L. 2018: LiDAR from drones employed for mapping archaeology – potential, benefits and challenges. Archaeological Prospection 25/4, 329–338. | DOI 10.1002/arp.1712
[26] Stott, D. – Kristiansen, S. M. – Lichtenberger, A. – Raja, R. 2018: Mapping an ancient city with a century of remotely sensed data. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), https://www-pnas-org.ezproxy.muni.cz/content/115/24/E5450.
[27] Stott, D. – Kristiansen, S. M. – Sindbaek, S. M. 2019: Searching for Viking Age fortresses with automatic landscape classification and feature detection. Remote Sensing 11, 1881, DOI 10.3390/rs11161881. |
[28] Stewart, C. – Labreche, G. – Gonzáles, D. L. 2020: A pilot study on remote sensing and citizen science for archaeological prospection. Remote Sensing 12/17, https://www.mdpi.com/2072-4292/12/17/2795/htm
[29] Šmejda, L. 2009: Mapování archeologického potenciálu pomocí leteckých snímků. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
[30] Šmejda, L. 2017: Interpretive and Analytical Approaches to Aerial Survey in Archaeology. Interdisciplinaria Archaeologica – Natural Sciences in Archaeology 8/1, 79–92.
[31] Themistocleous, K. – Agapiou, A. – Cuca, B. – Hadjimitsis, D. G. 2015: Unmanned aerial systems and spectroscopy for remote sensing applications in archaeology, The International Archives of Photogrammetry, Remote Sensing and Spatial Information Sciences, Vol. XL-7/W3, 1419–1423.
[32] Verhoeven, G. 2016: BRDF and its impact on aerial archaeological photography. Archaeological Prospection 24, 133–140. | DOI 10.1002/arp.1559
[33] Verhoeven, G. 2017: Are We There Yet? A Review and Assessment of Archaeological Passive Airborne Optical Imaging Approaches in the Light of Landscape Archaeology. Geosciences 86. DOI 10.3390/geosciences7030086. |