Název: Zdobená sekera ze Starých Jesenčan (okr. Pardubice)
Variantní název:
- Decorated axe from Staré Jesenčany (Pardubice District)
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2022, roč. 27, č. 2, s. 31-50
Rozsah
31-50
-
ISSN1805–918X (print)2336–4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2022-2-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77525
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-SA 4.0 International
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Při preventivní detektorové prospekci v roce 2021 byla na katastru obce Staré Jesenčany (okres Pardubice, Pardubický kraj – obr. 1) nalezena železná zdobená sekera (obr. 2–4) bez zjevné vazby na osídlení či komunikační síť. Na základě výpovědi archeologických a ikonografických pramenů je možno nalezenou sekeru zařadit na sklonek 15., spíše však do průběhu 16. století.
During a preventive detector survey in 2021, an iron decorated axe (Figs. 2–4) was found in the cadastral district of Staré Jesenčany village (Pardubice District, Pardubice Region – Fig. 1) without any obvious connection to a settlement or road network. Based on the testimony of archaeological and iconographic sources, the axe found can be dated to the end of the 15th, but rather to the course of the 16th century.
Reference
[1] AČ III: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i morawske : z archivůw domácích i cizích III. ed. F. Palacký. Praha 1844.
[2] AČ IV: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i morawské : z archivůw domácích i cizích IV. ed. F. Palacký. Praha 1846.
[3] AČ XVI: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XVI. ed. J. Kalousek. Praha 1897.
[4] AČ XXX: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XXX. Registra vejpovědní mezní úřadu nejvyššího purkrabství Pražského z let 1508–1577. ed. J. Kalousek. Praha 1913.
[5] AČ XXXI: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XXXI. První kniha provolací desk dvorských z let 1380–1394. ed. G. Friedrich. Praha 1921.
[6] Артемьев, А. Р. 1994: Орнаментированные топоры из раскопок средневекового Новгорода, Новгород и Новгородская земля 8, 156–166.
[7] Belcredi, L. 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů, Archaeologia historica 14, 437–472.
[8] Boeheim, W. 1890: Handbuch der Waffenkunde. Leipzig.
[9] Boucard, D. 1998: Les haches. Paris.
[10] Ceník 1933: Ceník. Jan Červinka, továrna na sekery a nástroje, Holice v Čechách. Holice.
[11] Čeněk, M. – Slaba, M. – Levá, L. – Schejbalová, H. – Fencl, P. 2011: Encyklopedie strojů a nářadí. Lesnictví, myslivost a rybářství. Praha.
[12] Dáňová, H. – Pražáková, M. (eds.) 2019: Uprostřed Koruny české. Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250–1550. Průvodce výstavou. Hradec Králové.
[13] Devenish, D. C. – Elliot, W. M. 1967: A decorated axe–head of viking type from Coventry, Medieval Archaeology 11, 251–252.
[14] Figenschau, I. 2012: Øksemateriale fra Troms og Finnmark, ca 1050–1900 evt. Nepublikovaná magisterská diplomová práce. Fakultet for humaniora, samfunnsvitenskap og lærerutdanning Institutt for arkeologi og sosialantropologi Universitetet i Tromsø. Tromsø.
[15] Frolec, I. 2003: Kovářství. Praha.
[16] Ginters, V. 1967: Eine finnische Prunkaxt aus Lettland, Fornvännen 62, 115–121.
[17] Głosek, M. 1996: Poźnośreniowieczna broń obuchowa w zbiorach polskich. Warszawa – Lódź.
[18] Hall, J. 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha.
[19] Heindel, I. 1992: Äxte des 8. bis 14. Jahrhunderts im westslawischen Siedlungsgebiet zwischen Elbe/Saale und Oder/Neisse, Zeitschrift für Archäologie XXVII, 17–56.
[20] Hošek, J. 2006: Metalografie železných předmětů ze semonické tvrze ve světle studovaných výkovů ze středověkých tvrzí, vesnic a měst, Památky archeologické XCVII, 265–320.
[21] Huml, V. – Pleiner, R. 1993: Punch marks on high medieval iron artefacts, In: Espelund, A. (ed.): Bloomery Ironmaking during 2000 years. Volume III. Trondheim, 79–89.
[22] Husa, V. – Petráň, J. – Šubrtová, A. 1967: Homo faber. Pracovní motivy ve starých vyobrazeních. Praha.
[23] Husár, M. – Oţa, S. I. – Martin, T. A. 2019: Decorated medieval or early modern axes from the National museum of Romanian history in Bucharest, Študijné zvesti 66, 127–148.
[24] Kieferling, G. 1994: Bemerkungen zu Äxten der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. In: Claus von Carnap–Bornheim (Hrsg.): Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Lublin – Marburg, 335–356.
[25] Кирпичников, А. Н. 1966: Древнерусское оружие. Вып. второй. Копья, сулицы, боевые топоры, булавы, кистени IX–XIII вв., Москва – Ленинград.
[26] Kloiber, M. – Růžička, P. – Tippner, J. – Kunecký, J. 2020: Metodika tradičního opracování dřeva pro účely konstrukční opravy historických staveb. Certifikovaná metodika. Telč.
[27] Kotowicz, P. N. 2011: Early Mediaeval Ornamented Axes from the Territory of Poland, Studia Universitas Cibiniensis, Seria Historica, Supplementum 1, 105–132.
[28] Krajíc, R. 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[29] Křížek, L. – Čech, Z. J. K. 1999: Encyklopedie zbraní a zbroje. Praha.
[30] Laking, G. F. 1920: A record of European armour and arm through seven centuries III. London.
[31] Łaszkewicz, T. – Michalak, A. 2007: Broń i oporządzenie jeździeckie z badań i nadzorów archeologicznych na terenie Międzyrzecza, Acta militaria mediaevalia III, 99–176.
[32] Le Goff, J. 1991: Kultura středověké Evropy. Praha.
[33] Lipp, F. 1972: Das Beil des Hl. Wolfgang. In: Jahrbuch des Oberösterreichischen Musealvereines 117a, 159–180.
[34] Marek, L. 2004: Przyczynek do poznania broni białej wrocławsiej piechoty z XIV–XVI wieku. Wratislavia antiqua 6. Wrocław, 41–56.
[35] Marek, L. 2008: Broń biała na Śłąsku. XIV–XVI wiek. Wratislavia antiqua 10. Wrocław.
[36] Matušíková, L. – Pazderová, L. 2001: Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Chrudimsko 3. Praha.
[37] Měchurová, Z. 2009: Motiv větévky vinné révy (?) na zemědělském nářadí. In: Křížová, A. et al.: Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Brno, 51–57.
[38] Měchurová, Z. 2013: Vybíjené ornamenty na středověkých sekerách, Archaeologia historica 38/2, 619–630.
[39] Michalak, A. 2021: Preparing for life or protecting against death? Observations pertaining to the late medieval miniature axes based on examples from the borderland of Greater Poland, Silesia and Brandenburg, Archaeologia historica 46/2, 383–395.
[40] Michalak, A. – Wawrzyniak, P. 2011: Novoźytny topór z Koźuchowa, Archeologia Środkowego Nadodrza VIII, 155–168.
[41] Nadołski, A. 1954: Studia na uzbrojeniem połskim w X, XI i XII wieku. Łódž.
[42] Novák, P. 2011: Encyklopedie nářadí, strojů a pomůcek. Venkovská řemesla (tesařství, truhlářství, kolářství, bednářství, sekernictví, kovářství, zámečnictví, obuvnictví, sedlářství, tkalcovství, krejčovství, zednictví, cihlářství, pokrývačství). Praha.
[43] Novotný, B. 1956: Tausované sekerky z Čech, Památky archeologické LXVII, 335–347.
[44] Novotný, B. 1965: Nález železných predmetov v Nitre, Zborník Filosofickej fakulty University Komenského – Musaica XVI (V), 69–79.
[45] Nowakowski, W. 1995: Od Galindai do Galinditae. Z badań nad pradziejami bałtyjskiego ludu z Pojezierza Mazurskiego. Barbaricum 4. Warszawa.
[46] Paulsen, P. 1956: Axt und Kreuz in Nord– und Osteuropa. Bonn.
[47] Pavel, J. 1957: Bednářství. Praha.
[48] Petráň, J. (ed.) 1995: Dějiny hmotné kultury I. 2. Praha.
[49] Píč, J. L. 1904–1905: Dvě ozdobné sekerky, Památky archaeologické XXII, 634–636.
[50] Pleiner, R. 1962: Staré evropské kovářství. Praha.
[51] Pleiner, R. 1982: Exkurz/Techniky kovářské výroby. Metalografické a chemické rozbory. In: Richter, M.: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha, 268–300.
[52] Profous, A. 1949: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny II. Praha.
[53] Raddatz, K. 2002: "Prunkaxte" – Zeugnisse des Mongleneinfalls nach Mitteleuropa, Archäologisches Korrespondenzblatt 32, 295–310.
[54] Rader, G. 2009: Villach Geschichten. Villach.
[55] Rosenberg, R. 2021: Středověká sekyra s topůrkem z Kolovratského paláce v Praze. Příspěvek k funkční interpretaci jednoho nástroje, Staletá Praha XXXVII/2, 140–154.
[56] Rosůlek, F. K. 1909: Pardubicko, Holicko, Přeloučsko III. Místopis. Pardubice.
[57] Rošický, V. 1908: Bednářství. Návod k veškerým pracím bednářským. Praha.
[58] RT I: Reliquiæ tabularum terræ Regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum I. Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých. ed. J. Emler. Praha 1870.
[59] RT II: Reliquiæ tabularum terræ Regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum II. Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých. ed. J. Emler. Praha 1872.
[60] Ruttkay, A. 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, Slovenská archeológia 24/2, 245–395.
[61] Růžička, P. 2005: Trasologie tesařských seker – stopy po nástrojích, které vznikají při opracování dřeva při výrobě tesařských konstrukcí, Svorník 3, 5–30.
[62] Seitz, H. 1965: Blankwaffen I. Braunschweig.
[63] Seitz, H. 1968: Blankwaffen II. Braunschweig.
[64] Sejbal, J. 1997: Základy peněžního vývoje. Brno.
[65] Simanov, V. 2015: Vývoj lesnické techniky v českých zemích v letech 1945–1992. Praha.
[66] Schadwinkel, H.–T. – Heine, G. – Gerner, M. 1986: Das Werkzeug des Zimmermanns. Hannover.
[67] Štajnochr, V. 1978: Tesařské sekery, nástroje tesařské technologie I, Muzejní a vlastivědná práce XVI/3, 148–168.
[68] Štajnochr, V. 1979: Tesařské sekery, nástroje tesařské technologie II. Muzejní a vlastivědná práce XVII/1, 14–39.
[69] Vendl, V. K. 2007: Edice nedokončeného Soupisu uměleckých památek politického okresu pardubicko-holicko-přeloučského (ed. J. Marešová). Fontes Historiae Artium XIII. Praha.
[70] Waldman, J. 2005: Hafted Weapons in Medieval and Renaissance Europe. The Evolution of European Staff Weapons Between 1200 and 1650. Leiden – Boston.
[71] Zdaniewicz, R. 2016: Topór taborowy z Toszka – źródlo do poznania wyposaźenia piechoty w XV/XVI w., Rocznik Museum v Gliwiciach 26, 265–269.
[72] Žákovský, P. 2010: Nález zdobené sekery z Ochozu u Brna, Časopis Společnosti přátel starožitností 117/4, 198–205.
[73] Žákovský, P. – Schenk, P. 2017: Středověké a raně novověké zbraně Přerovska. Zbraně a zbroj od kolapsu Velké Moravy do konce třicetileté války. Přerov – Brno.
[2] AČ IV: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i morawské : z archivůw domácích i cizích IV. ed. F. Palacký. Praha 1846.
[3] AČ XVI: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XVI. ed. J. Kalousek. Praha 1897.
[4] AČ XXX: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XXX. Registra vejpovědní mezní úřadu nejvyššího purkrabství Pražského z let 1508–1577. ed. J. Kalousek. Praha 1913.
[5] AČ XXXI: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XXXI. První kniha provolací desk dvorských z let 1380–1394. ed. G. Friedrich. Praha 1921.
[6] Артемьев, А. Р. 1994: Орнаментированные топоры из раскопок средневекового Новгорода, Новгород и Новгородская земля 8, 156–166.
[7] Belcredi, L. 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů, Archaeologia historica 14, 437–472.
[8] Boeheim, W. 1890: Handbuch der Waffenkunde. Leipzig.
[9] Boucard, D. 1998: Les haches. Paris.
[10] Ceník 1933: Ceník. Jan Červinka, továrna na sekery a nástroje, Holice v Čechách. Holice.
[11] Čeněk, M. – Slaba, M. – Levá, L. – Schejbalová, H. – Fencl, P. 2011: Encyklopedie strojů a nářadí. Lesnictví, myslivost a rybářství. Praha.
[12] Dáňová, H. – Pražáková, M. (eds.) 2019: Uprostřed Koruny české. Gotické a raně renesanční umění východních Čech 1250–1550. Průvodce výstavou. Hradec Králové.
[13] Devenish, D. C. – Elliot, W. M. 1967: A decorated axe–head of viking type from Coventry, Medieval Archaeology 11, 251–252.
[14] Figenschau, I. 2012: Øksemateriale fra Troms og Finnmark, ca 1050–1900 evt. Nepublikovaná magisterská diplomová práce. Fakultet for humaniora, samfunnsvitenskap og lærerutdanning Institutt for arkeologi og sosialantropologi Universitetet i Tromsø. Tromsø.
[15] Frolec, I. 2003: Kovářství. Praha.
[16] Ginters, V. 1967: Eine finnische Prunkaxt aus Lettland, Fornvännen 62, 115–121.
[17] Głosek, M. 1996: Poźnośreniowieczna broń obuchowa w zbiorach polskich. Warszawa – Lódź.
[18] Hall, J. 1991: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha.
[19] Heindel, I. 1992: Äxte des 8. bis 14. Jahrhunderts im westslawischen Siedlungsgebiet zwischen Elbe/Saale und Oder/Neisse, Zeitschrift für Archäologie XXVII, 17–56.
[20] Hošek, J. 2006: Metalografie železných předmětů ze semonické tvrze ve světle studovaných výkovů ze středověkých tvrzí, vesnic a měst, Památky archeologické XCVII, 265–320.
[21] Huml, V. – Pleiner, R. 1993: Punch marks on high medieval iron artefacts, In: Espelund, A. (ed.): Bloomery Ironmaking during 2000 years. Volume III. Trondheim, 79–89.
[22] Husa, V. – Petráň, J. – Šubrtová, A. 1967: Homo faber. Pracovní motivy ve starých vyobrazeních. Praha.
[23] Husár, M. – Oţa, S. I. – Martin, T. A. 2019: Decorated medieval or early modern axes from the National museum of Romanian history in Bucharest, Študijné zvesti 66, 127–148.
[24] Kieferling, G. 1994: Bemerkungen zu Äxten der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. In: Claus von Carnap–Bornheim (Hrsg.): Beiträge zu römischer und barbarischer Bewaffnung in den ersten vier nachchristlichen Jahrhunderten. Lublin – Marburg, 335–356.
[25] Кирпичников, А. Н. 1966: Древнерусское оружие. Вып. второй. Копья, сулицы, боевые топоры, булавы, кистени IX–XIII вв., Москва – Ленинград.
[26] Kloiber, M. – Růžička, P. – Tippner, J. – Kunecký, J. 2020: Metodika tradičního opracování dřeva pro účely konstrukční opravy historických staveb. Certifikovaná metodika. Telč.
[27] Kotowicz, P. N. 2011: Early Mediaeval Ornamented Axes from the Territory of Poland, Studia Universitas Cibiniensis, Seria Historica, Supplementum 1, 105–132.
[28] Krajíc, R. 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[29] Křížek, L. – Čech, Z. J. K. 1999: Encyklopedie zbraní a zbroje. Praha.
[30] Laking, G. F. 1920: A record of European armour and arm through seven centuries III. London.
[31] Łaszkewicz, T. – Michalak, A. 2007: Broń i oporządzenie jeździeckie z badań i nadzorów archeologicznych na terenie Międzyrzecza, Acta militaria mediaevalia III, 99–176.
[32] Le Goff, J. 1991: Kultura středověké Evropy. Praha.
[33] Lipp, F. 1972: Das Beil des Hl. Wolfgang. In: Jahrbuch des Oberösterreichischen Musealvereines 117a, 159–180.
[34] Marek, L. 2004: Przyczynek do poznania broni białej wrocławsiej piechoty z XIV–XVI wieku. Wratislavia antiqua 6. Wrocław, 41–56.
[35] Marek, L. 2008: Broń biała na Śłąsku. XIV–XVI wiek. Wratislavia antiqua 10. Wrocław.
[36] Matušíková, L. – Pazderová, L. 2001: Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Chrudimsko 3. Praha.
[37] Měchurová, Z. 2009: Motiv větévky vinné révy (?) na zemědělském nářadí. In: Křížová, A. et al.: Ornament – oděv – šperk. Archaické projevy materiální kultury. Brno, 51–57.
[38] Měchurová, Z. 2013: Vybíjené ornamenty na středověkých sekerách, Archaeologia historica 38/2, 619–630.
[39] Michalak, A. 2021: Preparing for life or protecting against death? Observations pertaining to the late medieval miniature axes based on examples from the borderland of Greater Poland, Silesia and Brandenburg, Archaeologia historica 46/2, 383–395.
[40] Michalak, A. – Wawrzyniak, P. 2011: Novoźytny topór z Koźuchowa, Archeologia Środkowego Nadodrza VIII, 155–168.
[41] Nadołski, A. 1954: Studia na uzbrojeniem połskim w X, XI i XII wieku. Łódž.
[42] Novák, P. 2011: Encyklopedie nářadí, strojů a pomůcek. Venkovská řemesla (tesařství, truhlářství, kolářství, bednářství, sekernictví, kovářství, zámečnictví, obuvnictví, sedlářství, tkalcovství, krejčovství, zednictví, cihlářství, pokrývačství). Praha.
[43] Novotný, B. 1956: Tausované sekerky z Čech, Památky archeologické LXVII, 335–347.
[44] Novotný, B. 1965: Nález železných predmetov v Nitre, Zborník Filosofickej fakulty University Komenského – Musaica XVI (V), 69–79.
[45] Nowakowski, W. 1995: Od Galindai do Galinditae. Z badań nad pradziejami bałtyjskiego ludu z Pojezierza Mazurskiego. Barbaricum 4. Warszawa.
[46] Paulsen, P. 1956: Axt und Kreuz in Nord– und Osteuropa. Bonn.
[47] Pavel, J. 1957: Bednářství. Praha.
[48] Petráň, J. (ed.) 1995: Dějiny hmotné kultury I. 2. Praha.
[49] Píč, J. L. 1904–1905: Dvě ozdobné sekerky, Památky archaeologické XXII, 634–636.
[50] Pleiner, R. 1962: Staré evropské kovářství. Praha.
[51] Pleiner, R. 1982: Exkurz/Techniky kovářské výroby. Metalografické a chemické rozbory. In: Richter, M.: Hradišťko u Davle. Městečko ostrovského kláštera. Praha, 268–300.
[52] Profous, A. 1949: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny II. Praha.
[53] Raddatz, K. 2002: "Prunkaxte" – Zeugnisse des Mongleneinfalls nach Mitteleuropa, Archäologisches Korrespondenzblatt 32, 295–310.
[54] Rader, G. 2009: Villach Geschichten. Villach.
[55] Rosenberg, R. 2021: Středověká sekyra s topůrkem z Kolovratského paláce v Praze. Příspěvek k funkční interpretaci jednoho nástroje, Staletá Praha XXXVII/2, 140–154.
[56] Rosůlek, F. K. 1909: Pardubicko, Holicko, Přeloučsko III. Místopis. Pardubice.
[57] Rošický, V. 1908: Bednářství. Návod k veškerým pracím bednářským. Praha.
[58] RT I: Reliquiæ tabularum terræ Regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum I. Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých. ed. J. Emler. Praha 1870.
[59] RT II: Reliquiæ tabularum terræ Regni Bohemiae anno MDXLI igne consumptarum II. Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých. ed. J. Emler. Praha 1872.
[60] Ruttkay, A. 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, Slovenská archeológia 24/2, 245–395.
[61] Růžička, P. 2005: Trasologie tesařských seker – stopy po nástrojích, které vznikají při opracování dřeva při výrobě tesařských konstrukcí, Svorník 3, 5–30.
[62] Seitz, H. 1965: Blankwaffen I. Braunschweig.
[63] Seitz, H. 1968: Blankwaffen II. Braunschweig.
[64] Sejbal, J. 1997: Základy peněžního vývoje. Brno.
[65] Simanov, V. 2015: Vývoj lesnické techniky v českých zemích v letech 1945–1992. Praha.
[66] Schadwinkel, H.–T. – Heine, G. – Gerner, M. 1986: Das Werkzeug des Zimmermanns. Hannover.
[67] Štajnochr, V. 1978: Tesařské sekery, nástroje tesařské technologie I, Muzejní a vlastivědná práce XVI/3, 148–168.
[68] Štajnochr, V. 1979: Tesařské sekery, nástroje tesařské technologie II. Muzejní a vlastivědná práce XVII/1, 14–39.
[69] Vendl, V. K. 2007: Edice nedokončeného Soupisu uměleckých památek politického okresu pardubicko-holicko-přeloučského (ed. J. Marešová). Fontes Historiae Artium XIII. Praha.
[70] Waldman, J. 2005: Hafted Weapons in Medieval and Renaissance Europe. The Evolution of European Staff Weapons Between 1200 and 1650. Leiden – Boston.
[71] Zdaniewicz, R. 2016: Topór taborowy z Toszka – źródlo do poznania wyposaźenia piechoty w XV/XVI w., Rocznik Museum v Gliwiciach 26, 265–269.
[72] Žákovský, P. 2010: Nález zdobené sekery z Ochozu u Brna, Časopis Společnosti přátel starožitností 117/4, 198–205.
[73] Žákovský, P. – Schenk, P. 2017: Středověké a raně novověké zbraně Přerovska. Zbraně a zbroj od kolapsu Velké Moravy do konce třicetileté války. Přerov – Brno.