Název: Krok et krak : věnováno památce Dušana Třeštíka (1. 8. 1933 – 23. 8. 2007)
Zdrojový dokument: Linguistica Brunensia. 2023, roč. 71, č. 2, s. 5-37
Rozsah
5-37
-
ISSN1803-7410 (print)2336-4440 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/LB2023-2-1
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.79262
Type: Článek
Jazyk
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The contribution attempts to solve the relation of two legendary tribal patriarchs, called Crocco by Cosmas Pragensis and Crak in Chronica Poloniae Maioris. Their names are discussed from the point of view of comparative mythology in perspective of Roman mythological traditions and put to the etymological analysis. Together there are summarized and evaluated seven etymological attempts here. The result is that the oldest one based on the bird-name derived from the verb 'to croak, caw', formulated already by the Polish annalists in the 13th cent., seems to be the most promising one. To explain the difference between the root vowels, Czech o vs. Polish a, it is necessary to assume the Polabian origin of the name Crocco.
Reference
[1] Alemany, Agustí. 2000. Sources on the Alans. A Critical Compilation. Leiden - Boston - Köln: Brill.
[2] Álvarez-Pedrosa, Juan Antonio. 2009. Krakow's Foundation Myth: An Indo-European theme through the eyes of medieval erudition. Journal of Indo-European Studies. 37(1-2), pp. 164-177.
[3] BER = Georgiev, Vladimir I. 1986. Bălgarski etimologičen rečnik, 3 (kres1-mìngo1). Sofija: Izda telstvo na Bălgarskata akademija na naukite.
[4] Bielowski, August, ed. 1872. Chronica Polonorum Vincentii Cracoviensis episcopi. Monumenta Poloniae Historica, Tom drugi. Lwów: Akademia Umiejętności.
[5] Bláhová, Marie - Zachová, Jana, eds. 1987. Přibík Pulkava z Radenína: Kronika česká. In: Kroniky doby Karla IV. Praha: Svoboda, Praha 1987, s. 272-273.
[6] Braune, Wilhelm. 1886. Althochdeutsche Grammatik. Halle: Niemeyer.
[7] Bretholz, Bertold, ed. 1923. Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica - scriptores Rerum Germanicarum, Nova series: Tomus II. Berlin: Weidmann.
[8] Brückner, Alexander. 1901. Beiträge zur ältesten Geschichte der Slaven und Litauer, III. Archiv für slawischen Philologie. 23, pp. 215-230.
[9] Bureš, Ivan, překlad. 1942. Ovidius: Kalendář. Praha: Otto.
[10] Daňhelka, Jiří - Hádek, Karel - Havránek, Bohuslav - Kvítková, Naděžda, eds. 1988. Staročeská kronika tak řečeného Dalimila. Vydání textu a veškerého textového materiálu, 1-2. Praha: Academia.
[11] Delamarre, Xavier. 2007. Nomina Celtica Antiqua Selecta Inscriptionum. Paris: Errance.
[12] Dubravius, Jan. 1552. Historiae Regni Boiemiae de rebus memoria dignis, in illa gestis, ab initio Boiemorum. Libri XXXIII. Prostannae (Prostějov): Officina Ioannis Guntheri (Jan Günther).
[13] Duff, James, překlad. 1927. Silius Italicus: Punica. London: Heinemann.
[14] Džakson, Taťjana N. 2000. Islandskie korolevskie sagi o Vostočnoj Evrope (seredina XI - seredina XIII v.). Moskva: Ladomir.
[15] Elton, Oliver, překlad. 1894. Saxo Grammaticus: The First Nine Books of The Danish History. London: Nutt.
[16] Emler, Josef - Gebauer, Jan, eds. 1893. Přibikonis de Radenin dicti Pulkavae chronikon Bohamiae (AD 1374). Praha: Nadání Františka Palackého.
[17] Erben, Karel Jaromír. 1857. O dvojici a o trojici v bájesloví slovanském II. Časopis Musea království Českého. 3, s. 390-415.
[18] ESSJ = Trubačev, Oleg N. et al. 1974. Ėtimologičeskij slovaŕ slavjanskix jazykov. Moskva: Nauka.
[19] Flajšhans, Václav. 1926. Naše nejstarší jména osobní. Naše řeč. 10(9), s. 257-266.
[20] Frazer, Sir James George, ed. 1933. P. Ovidius Naso: Fasti. London: Heinemann - Cambridge, MA: Harvard University Press.
[21] Frisk, Hjalmar. 1991. Griechisches etymologisches Wörterbuch, Band II. Heidelberg: Winter.
[22] Goodwin, William W., ed. 1874. Pseudo-Plutarch: De fluviis. In: Plutarch's Morals. Boston: Little, Brown, & Company - Cambridge: Wilson & son.
[23] Greenough, J. B., ed. 1900. Vergil: Bucolics, Aeneid, and Georgics. Boston: Ginn & Co.
[24] Hamilton, H. C. - Falconer, W., překlad. 1903. The Geography of Strabo. London: George Bell & Sons.
[25] Hartmann, Antonín - Mertlík, Rudolf - Bahník, Václav - Stiebitz, Ferdinand - Svobodová, Edita, překlad. 1967. Plutarchos: Životopisy slavných Řeků a Římanů I-II. Praha: Odeon.
[26] Holder, Alfred, ed. 1886. Saxo Grammaticus: Gesta Danorum. Strassburg: Trübner.
[27] Holthausen, Ferdinand. 1954. Althochdeutsches Grammatik. Köln - Graz: Böhlau.
[28] Hrabová, Libuše. 2006. Stopy zapomenutého lidu. Obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii. České Budějovice: Veduta.
[29] Hrabová, Libuše, překlad. 2009. Adam Brémský: Činy biskupů hamburského kostela. Velká kronika evropského Severu. Praha: Argo.
[30] Hrdina, Karel - Bláhová, Marie - Moravová, Magdalena, překlad. 2011. Kosmas: Kronika Čechů. Praha: Argo.
[31] Charvát, Petr. 2022. Příběhy dávného času. Staré pověsti české dnes. Praha: Vyšehrad.
[32] Izdný, Jakub - Spurná, Kateřina, překlad. 2016. Widukind z Corvey: Dějiny Sasů. Praha: Argo.
[33] Jagić, Vatroslav. 1877. Ueber Krak und Vanda, nach K. Römer. Archiv für slavische Philologie. 2, pp. 609-613.
[34] Jónsson, Finnur, ed. 1929. Þjóðolfr enn hvinverski: Ynglingatal. In: Udvalg af norske og islandske skjaldekvad. København: Gads Forlag.
[35] Jungmann, Josef. 1836. Slovník česko-německý, Díl II., K-O. Praha: Knížecí arcibiskupská knihtiskárna.
[36] Karbusický, Vladimír. 1967. Nejstarší pověsti české. Praha: Mladá fronta.
[37] Kincl, Jaromír, překlad. 1986. Řehoř z Tours: O boji králů a údělu spravedlivých. Praha: Odeon.
[38] Köbler, Gerhard. 2014. Altsächsisches Wörterbuch. http://www.koeblergerhard.de/aswbhinw.html
[39] Králík, Oldřich. 1966. Co se zachovalo z hrdinské epiky přemyslovských Čech?. Česká literatura. 14(3), s. 233-244.
[40] Kramář, Karel. 1915. Příchod Germánů i Baltoslovanů z kolébky altajské do Evropy. In: 43. Výroční zpráva c.k. českého gymnasia v Č. Budějovicích za školní rok 1915. České Budějovice: Nákladem vlastním, s. 3-15.
[41] Kramář, Karel. 1916. Die Ankunft der Germanem, Litauer und Slaven aus der Urheimat am Altai. Budweis: Stieglmeier.
[42] Krčmová, Marie - Vrbová, Hana, překlad. 1977. Kronika tak řečeného Dalimila. Praha: Svoboda.
[43] Krusch, Bruno, ed. 1888. Fredegarii et aliorum Chronica. Vitae. In: Monumenta Germaniae Historica - Scriptorum rerum Merovingicarum, vol. II. Hannover: Hahn.
[44] Krzysztoforska-Doschek, Jolanta. 2007. Źródła mitów i legend polskich. O Kraku - władcy Lechitów, o Smoku i Wawelu. Wiener slavistisches Jahrbuch. 51, pp. 165-177.
[45] Kunin, Devra, překlad. 2001. A History of Norway. Viking Society for Northern Research.
[46] Kucharský, Pavel - Vránek, Čestmír, překlad. 1971. Livius: Dějiny. Praha: Svoboda.
[47] Kürbis, Brygida, překlad. 1999. (Mistrz) Wincenty (tzw. Kadłubek): Kronika polska. Wrocław - Warszawa - Kraków: Ossolineum.
[48] Ludvíkovský, Jaroslav, překlad. 1978. Kristiánova legenda. Život a umučení Svatého Václava a jeho báby Svaté Ludmily. Praha: Vyšehrad.
[49] Magnus, Hugo, ed. 1892. Ovidius: Metamorphoses. Gotha: Perthes.
[50] Marquardt, J. 1903. Osteuropäische und ostasiatische Streifzüge - Ethnologische und historisch-topographische Studien zur Geschichte des 9. und 10. Jahrhunderts (ca. 840-940). Leipzig: Dietrich.
[51] Meineke, A., ed. 1877. Strabo: Geographica. Leipzig: Teubner.
[52] Meľnikova, Elena A. 1977. Skandinavskie runičeskie nadpisi. Teksty, perevod, kommentarij. Moskva: Nauka.
[53] MMFH I = Bartoňková, Dagmar - Havlík, Lubomír - Masařík, Zdeněk - Večerka, Radoslav, eds. 2008. Magnae Moraviae Fontes Historici - Prameny I: Annales et Chronicae. Brno: Masarykova univerzita.
[54] MMFH III = Bartoňková, Dagmar - Večerka, Radoslav, eds. 2011. Magnae Moraviae Fontes Historici2 III: Diplomata, epistolae, textus historici varii. Praha: Koniasch Latin Press.
[55] Nedoma, Robert. 2001. Kleine Grammatik des Altisländischen. Heidelberg: Winter.
[56] Neškudla, Bořek - Žytek, Jakub, překlad. 2008. Dětmar z Merseburku: Kronika. Praha: Argo.
[57] Niederle, Lubor. 1953. Rukověť slovanských starožitností, k vydání připravil Jan Eisner. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
[58] Polák, Václav. 1940. Celtica I. (Krok - Krak). Časopis pro moderní filologii. 26, s. 341-346.
[59] Ptiscus, Samuel, ed. 1579. De vita et moribus imperatorum romanorum excerpta ex libris sexti Aurelii Victoris. Trajecti ad Rhenum: Ex officina Guilielmi vande Water.
[60] Savagner, A., ed. 1846. Sextus Pompeius Festus: De la Signification des mots. Paris.
[61] SEP = Lehr-Spławiński, Tadeusz (Zeszyt 1) - Polański, Kazimierz (Zeszyty 1-6). 1962-1994. Słownik etymologiczny języka Drzewian połabskich. Wrocław - Warszawa - Kraków (- Gdańsk): Ossolineum (Zeszyty 1-4; 1962-1976) - Warszawa: Wydawnictwo Energeia (Zeszyty 5-6; 1993-1994).
[62] Schuster-Šewc, Heinz. 1981-1984. Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache, Band 2: kisončk - płomjo. Bautzen: Domowina.
[63] Snoj, Marko. 2016. Slovenski etimološki slovar. Ljubljana: Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša.
[64] Sommersberg, Friedrich Wilhelm von. 1730. Silesiacarum rerum scriptores aliquot adhuc inediti quibus historia ab origine gentis ad obitum usque D. Imperatoris Rudolphi II ... recensentur ... ex monumentis fide dignissimis confecit tomum hunc II. Lipsiae: Sumtibus Michaelis Huberti Bibliopolae Wratislaviensis.
[65] Sowa, Wojciech. 2012. Krak - "zabójca Smoka"?. In: Urban, Jacek - Witko, Andrzej, eds. //Limen expectationes. Księga ku czci Zdzisława Klisia//. Kraków: Wydawnictwo Naukowe, s. 339-345.
[66] Stiebitz, Ferdinand, překlad. 1942. Ovidius: Proměny. Praha: Laichter.
[67] Sturluson, Snorri - Linder, N. - Haggson, H. A., eds. 1869-1872. Heimskringla eða Sögur Noregs konunga Snorra Sturlusonar. Uppsala: Schultz.
[68] Summers, Walter C. - Postgate, John P., eds. 1905. Silius Italicus: Punica. In: Corpus Poetarum Latinorum, Vol 2. London: Bell & sons.
[69] Suprun, Adam E. 1987. Polabskij jazyk. Minsk: Izdateľstvo 'Univerzitetskoe'.
[70] Thewrewk de Ponor, Æmilius, ed. 1889. Sextus Pompeius Festus: De verborum significatu quae supersunt cum Pauli Epitome, Pars l. Budapest: Academia litteraeum hungaricae.
[71] Třeštík, Dušan. 1968. Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení. Praha: Academia.
[72] Turek, Rudolf. 1982. Čechy v raném středověku., Praha: Vyšehrad.
[73] Untermann, Jürgen. 2000. Wörterbuch des Oskisch-Umbrischen. Heidelberg: Winter.
[74] Vaňorný, Otmar, překlad. 1970. Publius Vergilius Maro: Aeneis. Praha: Svoboda.
[75] Vasmer, Max. 1950-1956. Russisches etymologisches Wörterbuch, I-III. Heidelberg: Winter.
[76] Vondrová, Marcela - Klain, Václav - Blažek, Václav. 2002. Existují illyrské stopy v toponymii Čech?. Linguistica Brunensia. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity A 50, s. 47-60.
[77] Vries, Jan de. 1977. Altnordisches etymologisches Wörterbuch. Leiden: Brill.
[78] Walde, A. - Hofmann, J. B. 1938-1954. Lateinisches etymologisches Wörterbuch, I-II. Heidelberg: Winter.
[79] Walter, Emil. 1961a. Ke jménům Tunna a Gommon v českách legendách a kronikách. Křesťanská Akademie (Řím). 7, s. 2-43.
[80] Walter, Emil. 1961b. Ještě ke jménům Tunna a Gommon v českách legendách a kronikách. Scando-Slavica. 7, s. 133-157.
[81] Weissenborn, W. 1872. Jordanis Romana et Getica. In: Mon. Germ. Hist. AA. IX. Berlin: Weidmann.
[82] Wiemer, Björn. 2005. Zwischen den Zeilen: Die Botschaft der Livländischen Reimchronik. Vandenhoeck & Ruprecht.
[83] Winter, Werner. 2001. Herkunft und Wirkung des Namens Krákum. Studia Onomastica 3. Szombathely, pp. 215-220.
[84] Witkowski, Antoni. 1882. Dwujęzyczny słownik języka polskiego. Polsko-rosyjski, rosyjsko-polski. Lwów: Drukarnia Ludowa.
[2] Álvarez-Pedrosa, Juan Antonio. 2009. Krakow's Foundation Myth: An Indo-European theme through the eyes of medieval erudition. Journal of Indo-European Studies. 37(1-2), pp. 164-177.
[3] BER = Georgiev, Vladimir I. 1986. Bălgarski etimologičen rečnik, 3 (kres1-mìngo1). Sofija: Izda telstvo na Bălgarskata akademija na naukite.
[4] Bielowski, August, ed. 1872. Chronica Polonorum Vincentii Cracoviensis episcopi. Monumenta Poloniae Historica, Tom drugi. Lwów: Akademia Umiejętności.
[5] Bláhová, Marie - Zachová, Jana, eds. 1987. Přibík Pulkava z Radenína: Kronika česká. In: Kroniky doby Karla IV. Praha: Svoboda, Praha 1987, s. 272-273.
[6] Braune, Wilhelm. 1886. Althochdeutsche Grammatik. Halle: Niemeyer.
[7] Bretholz, Bertold, ed. 1923. Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica - scriptores Rerum Germanicarum, Nova series: Tomus II. Berlin: Weidmann.
[8] Brückner, Alexander. 1901. Beiträge zur ältesten Geschichte der Slaven und Litauer, III. Archiv für slawischen Philologie. 23, pp. 215-230.
[9] Bureš, Ivan, překlad. 1942. Ovidius: Kalendář. Praha: Otto.
[10] Daňhelka, Jiří - Hádek, Karel - Havránek, Bohuslav - Kvítková, Naděžda, eds. 1988. Staročeská kronika tak řečeného Dalimila. Vydání textu a veškerého textového materiálu, 1-2. Praha: Academia.
[11] Delamarre, Xavier. 2007. Nomina Celtica Antiqua Selecta Inscriptionum. Paris: Errance.
[12] Dubravius, Jan. 1552. Historiae Regni Boiemiae de rebus memoria dignis, in illa gestis, ab initio Boiemorum. Libri XXXIII. Prostannae (Prostějov): Officina Ioannis Guntheri (Jan Günther).
[13] Duff, James, překlad. 1927. Silius Italicus: Punica. London: Heinemann.
[14] Džakson, Taťjana N. 2000. Islandskie korolevskie sagi o Vostočnoj Evrope (seredina XI - seredina XIII v.). Moskva: Ladomir.
[15] Elton, Oliver, překlad. 1894. Saxo Grammaticus: The First Nine Books of The Danish History. London: Nutt.
[16] Emler, Josef - Gebauer, Jan, eds. 1893. Přibikonis de Radenin dicti Pulkavae chronikon Bohamiae (AD 1374). Praha: Nadání Františka Palackého.
[17] Erben, Karel Jaromír. 1857. O dvojici a o trojici v bájesloví slovanském II. Časopis Musea království Českého. 3, s. 390-415.
[18] ESSJ = Trubačev, Oleg N. et al. 1974. Ėtimologičeskij slovaŕ slavjanskix jazykov. Moskva: Nauka.
[19] Flajšhans, Václav. 1926. Naše nejstarší jména osobní. Naše řeč. 10(9), s. 257-266.
[20] Frazer, Sir James George, ed. 1933. P. Ovidius Naso: Fasti. London: Heinemann - Cambridge, MA: Harvard University Press.
[21] Frisk, Hjalmar. 1991. Griechisches etymologisches Wörterbuch, Band II. Heidelberg: Winter.
[22] Goodwin, William W., ed. 1874. Pseudo-Plutarch: De fluviis. In: Plutarch's Morals. Boston: Little, Brown, & Company - Cambridge: Wilson & son.
[23] Greenough, J. B., ed. 1900. Vergil: Bucolics, Aeneid, and Georgics. Boston: Ginn & Co.
[24] Hamilton, H. C. - Falconer, W., překlad. 1903. The Geography of Strabo. London: George Bell & Sons.
[25] Hartmann, Antonín - Mertlík, Rudolf - Bahník, Václav - Stiebitz, Ferdinand - Svobodová, Edita, překlad. 1967. Plutarchos: Životopisy slavných Řeků a Římanů I-II. Praha: Odeon.
[26] Holder, Alfred, ed. 1886. Saxo Grammaticus: Gesta Danorum. Strassburg: Trübner.
[27] Holthausen, Ferdinand. 1954. Althochdeutsches Grammatik. Köln - Graz: Böhlau.
[28] Hrabová, Libuše. 2006. Stopy zapomenutého lidu. Obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii. České Budějovice: Veduta.
[29] Hrabová, Libuše, překlad. 2009. Adam Brémský: Činy biskupů hamburského kostela. Velká kronika evropského Severu. Praha: Argo.
[30] Hrdina, Karel - Bláhová, Marie - Moravová, Magdalena, překlad. 2011. Kosmas: Kronika Čechů. Praha: Argo.
[31] Charvát, Petr. 2022. Příběhy dávného času. Staré pověsti české dnes. Praha: Vyšehrad.
[32] Izdný, Jakub - Spurná, Kateřina, překlad. 2016. Widukind z Corvey: Dějiny Sasů. Praha: Argo.
[33] Jagić, Vatroslav. 1877. Ueber Krak und Vanda, nach K. Römer. Archiv für slavische Philologie. 2, pp. 609-613.
[34] Jónsson, Finnur, ed. 1929. Þjóðolfr enn hvinverski: Ynglingatal. In: Udvalg af norske og islandske skjaldekvad. København: Gads Forlag.
[35] Jungmann, Josef. 1836. Slovník česko-německý, Díl II., K-O. Praha: Knížecí arcibiskupská knihtiskárna.
[36] Karbusický, Vladimír. 1967. Nejstarší pověsti české. Praha: Mladá fronta.
[37] Kincl, Jaromír, překlad. 1986. Řehoř z Tours: O boji králů a údělu spravedlivých. Praha: Odeon.
[38] Köbler, Gerhard. 2014. Altsächsisches Wörterbuch. http://www.koeblergerhard.de/aswbhinw.html
[39] Králík, Oldřich. 1966. Co se zachovalo z hrdinské epiky přemyslovských Čech?. Česká literatura. 14(3), s. 233-244.
[40] Kramář, Karel. 1915. Příchod Germánů i Baltoslovanů z kolébky altajské do Evropy. In: 43. Výroční zpráva c.k. českého gymnasia v Č. Budějovicích za školní rok 1915. České Budějovice: Nákladem vlastním, s. 3-15.
[41] Kramář, Karel. 1916. Die Ankunft der Germanem, Litauer und Slaven aus der Urheimat am Altai. Budweis: Stieglmeier.
[42] Krčmová, Marie - Vrbová, Hana, překlad. 1977. Kronika tak řečeného Dalimila. Praha: Svoboda.
[43] Krusch, Bruno, ed. 1888. Fredegarii et aliorum Chronica. Vitae. In: Monumenta Germaniae Historica - Scriptorum rerum Merovingicarum, vol. II. Hannover: Hahn.
[44] Krzysztoforska-Doschek, Jolanta. 2007. Źródła mitów i legend polskich. O Kraku - władcy Lechitów, o Smoku i Wawelu. Wiener slavistisches Jahrbuch. 51, pp. 165-177.
[45] Kunin, Devra, překlad. 2001. A History of Norway. Viking Society for Northern Research.
[46] Kucharský, Pavel - Vránek, Čestmír, překlad. 1971. Livius: Dějiny. Praha: Svoboda.
[47] Kürbis, Brygida, překlad. 1999. (Mistrz) Wincenty (tzw. Kadłubek): Kronika polska. Wrocław - Warszawa - Kraków: Ossolineum.
[48] Ludvíkovský, Jaroslav, překlad. 1978. Kristiánova legenda. Život a umučení Svatého Václava a jeho báby Svaté Ludmily. Praha: Vyšehrad.
[49] Magnus, Hugo, ed. 1892. Ovidius: Metamorphoses. Gotha: Perthes.
[50] Marquardt, J. 1903. Osteuropäische und ostasiatische Streifzüge - Ethnologische und historisch-topographische Studien zur Geschichte des 9. und 10. Jahrhunderts (ca. 840-940). Leipzig: Dietrich.
[51] Meineke, A., ed. 1877. Strabo: Geographica. Leipzig: Teubner.
[52] Meľnikova, Elena A. 1977. Skandinavskie runičeskie nadpisi. Teksty, perevod, kommentarij. Moskva: Nauka.
[53] MMFH I = Bartoňková, Dagmar - Havlík, Lubomír - Masařík, Zdeněk - Večerka, Radoslav, eds. 2008. Magnae Moraviae Fontes Historici - Prameny I: Annales et Chronicae. Brno: Masarykova univerzita.
[54] MMFH III = Bartoňková, Dagmar - Večerka, Radoslav, eds. 2011. Magnae Moraviae Fontes Historici2 III: Diplomata, epistolae, textus historici varii. Praha: Koniasch Latin Press.
[55] Nedoma, Robert. 2001. Kleine Grammatik des Altisländischen. Heidelberg: Winter.
[56] Neškudla, Bořek - Žytek, Jakub, překlad. 2008. Dětmar z Merseburku: Kronika. Praha: Argo.
[57] Niederle, Lubor. 1953. Rukověť slovanských starožitností, k vydání připravil Jan Eisner. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd.
[58] Polák, Václav. 1940. Celtica I. (Krok - Krak). Časopis pro moderní filologii. 26, s. 341-346.
[59] Ptiscus, Samuel, ed. 1579. De vita et moribus imperatorum romanorum excerpta ex libris sexti Aurelii Victoris. Trajecti ad Rhenum: Ex officina Guilielmi vande Water.
[60] Savagner, A., ed. 1846. Sextus Pompeius Festus: De la Signification des mots. Paris.
[61] SEP = Lehr-Spławiński, Tadeusz (Zeszyt 1) - Polański, Kazimierz (Zeszyty 1-6). 1962-1994. Słownik etymologiczny języka Drzewian połabskich. Wrocław - Warszawa - Kraków (- Gdańsk): Ossolineum (Zeszyty 1-4; 1962-1976) - Warszawa: Wydawnictwo Energeia (Zeszyty 5-6; 1993-1994).
[62] Schuster-Šewc, Heinz. 1981-1984. Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache, Band 2: kisončk - płomjo. Bautzen: Domowina.
[63] Snoj, Marko. 2016. Slovenski etimološki slovar. Ljubljana: Inštitut za slovenski jezik Frana Ramovša.
[64] Sommersberg, Friedrich Wilhelm von. 1730. Silesiacarum rerum scriptores aliquot adhuc inediti quibus historia ab origine gentis ad obitum usque D. Imperatoris Rudolphi II ... recensentur ... ex monumentis fide dignissimis confecit tomum hunc II. Lipsiae: Sumtibus Michaelis Huberti Bibliopolae Wratislaviensis.
[65] Sowa, Wojciech. 2012. Krak - "zabójca Smoka"?. In: Urban, Jacek - Witko, Andrzej, eds. //Limen expectationes. Księga ku czci Zdzisława Klisia//. Kraków: Wydawnictwo Naukowe, s. 339-345.
[66] Stiebitz, Ferdinand, překlad. 1942. Ovidius: Proměny. Praha: Laichter.
[67] Sturluson, Snorri - Linder, N. - Haggson, H. A., eds. 1869-1872. Heimskringla eða Sögur Noregs konunga Snorra Sturlusonar. Uppsala: Schultz.
[68] Summers, Walter C. - Postgate, John P., eds. 1905. Silius Italicus: Punica. In: Corpus Poetarum Latinorum, Vol 2. London: Bell & sons.
[69] Suprun, Adam E. 1987. Polabskij jazyk. Minsk: Izdateľstvo 'Univerzitetskoe'.
[70] Thewrewk de Ponor, Æmilius, ed. 1889. Sextus Pompeius Festus: De verborum significatu quae supersunt cum Pauli Epitome, Pars l. Budapest: Academia litteraeum hungaricae.
[71] Třeštík, Dušan. 1968. Kosmova kronika. Studie k počátkům českého dějepisectví a politického myšlení. Praha: Academia.
[72] Turek, Rudolf. 1982. Čechy v raném středověku., Praha: Vyšehrad.
[73] Untermann, Jürgen. 2000. Wörterbuch des Oskisch-Umbrischen. Heidelberg: Winter.
[74] Vaňorný, Otmar, překlad. 1970. Publius Vergilius Maro: Aeneis. Praha: Svoboda.
[75] Vasmer, Max. 1950-1956. Russisches etymologisches Wörterbuch, I-III. Heidelberg: Winter.
[76] Vondrová, Marcela - Klain, Václav - Blažek, Václav. 2002. Existují illyrské stopy v toponymii Čech?. Linguistica Brunensia. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity A 50, s. 47-60.
[77] Vries, Jan de. 1977. Altnordisches etymologisches Wörterbuch. Leiden: Brill.
[78] Walde, A. - Hofmann, J. B. 1938-1954. Lateinisches etymologisches Wörterbuch, I-II. Heidelberg: Winter.
[79] Walter, Emil. 1961a. Ke jménům Tunna a Gommon v českách legendách a kronikách. Křesťanská Akademie (Řím). 7, s. 2-43.
[80] Walter, Emil. 1961b. Ještě ke jménům Tunna a Gommon v českách legendách a kronikách. Scando-Slavica. 7, s. 133-157.
[81] Weissenborn, W. 1872. Jordanis Romana et Getica. In: Mon. Germ. Hist. AA. IX. Berlin: Weidmann.
[82] Wiemer, Björn. 2005. Zwischen den Zeilen: Die Botschaft der Livländischen Reimchronik. Vandenhoeck & Ruprecht.
[83] Winter, Werner. 2001. Herkunft und Wirkung des Namens Krákum. Studia Onomastica 3. Szombathely, pp. 215-220.
[84] Witkowski, Antoni. 1882. Dwujęzyczny słownik języka polskiego. Polsko-rosyjski, rosyjsko-polski. Lwów: Drukarnia Ludowa.