Název: Počátky hradu Kost v severovýchodních Čechách : odkryv neznámé první stavební fáze hradu z první poloviny 14. století
Variantní název:
- The origins of Kost Castle in north-east Bohemia : uncovering the unknown first building phase of the castle from the first half of the 14th century
- Anfänge der nordböhmischen Burg Kost : Freilegung der unbekannten ersten Bauphase der Burg aus der ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2024, roč. 49, č. 1, s. 53-70
Rozsah
53-70
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-1-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80157
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Hrad Kost (Čechy) představuje jeden z nejzachovalejších gotických hradů ve střední Evropě. V písemných pramenech se prvně objevuje ve 40. letech 14. století jako sídlo Beneše z Kosti. Na základě stavebních rozborů opírajících se o vzhled velké obytné věže se uvažovalo o završení první stavební fáze na sklonku 80. let 14. století během držby Petra z Vartenberka. Během archeologického výzkumu na přelomu let 2019–2020 byly nově identifikovány tři zděné stavby, které zcela předcházely dosud známé první fázi. Identifikován byl bergfrit, válcová věž a věžová brána. Hrad byl patrně v této nejstarší fázi již obyvatelný, v písemných pramenech je doložena hradní kaple a archeologickými nálezy pak provoz kachlových kamen. Všechny tyto stavby vybudované Benešem z Kosti během první poloviny 14. století zcela zanikly za radikální přestavby Petra z Vartenberka, dovršené na sklonku 80. let 14. století, kdy hrad zásadně změnil svou podobu do stavu, který v základních rysech přetrval do současnosti.
Kost Castle (Bohemia) is one of the best-preserved Gothic castles in Central Europe. It first appeared in written sources in the 1340s as the seat of Beneš of Kost. On the basis of structural analyses regarding the form of a large residential tower, the first construction phase was believed to be completed in the late 1380s under Petr of Vartenberk. During the archaeological research in 2019–2020, three masonry structures predating the previously known first phase were newly identified – a bergfried, a cylindrical tower and a tower gate. The castle was probably inhabitable in this earliest phase, with a castle chapel documented in written sources and the use of a tile stove confirmed by archaeological finds. All these structures built by Beneš of Kost in the first half of the 14th century completely disappeared during a radical reconstruction initiated by Petr of Vartenberk finished in the late 1380s, when the castle fundamentally changed its appearance to the state that, in its basic features, has survived to the present.
Reference
[1] AČ 3: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské III (Palacký, F., ed.). Praha 1844.
[2] AČ 35: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské XXXV (Friedrich, G., ed.). Praha 1935.
[3] AČ 36: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské XXXVI (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[4] DZK: Desky zemské Království českého. Kvaterny trhové 1542-1543. Praha 1935.
[5] DZV 59: Desky zemské větší kniha 59, uloženo v Národním archivu v Praze, inventární číslo 59.
[6] DZV 62: Desky zemské větší kniha 62, uloženo v Národním archivu v Praze, inventární číslo 62.
[7] DZV 174: Desky zemské větší kniha 174, uloženo v Národním archivu v Praze, inventární číslo 174.
[8] BÍLEK, T. V. (1882). Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Praha.
[9] BLÁHA, R. (1998). Osídlení Jaroměře do konce 13. století, ZMHK 24, 82-99.
[10] BLÁHA, R. (2000). Keramika 10.-13. století v severovýchodních Čechách a její vztahy k okolním oblastem. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na Masarykově univerzitě, Brno.
[11] BLÁHA, R.-DRNOVSKÝ, P. (2023). Vrcholně středověká fortifikace u Šárovcovy Lhoty (okr. Jičín). Vyhodnocení archeologického výzkumu opevněného sídla z druhé poloviny 13. století, AVČ 24, 53-88.
[12] BLÁHA, R.-FROLÍK, J.-SIGL, J. (2003). Nálezy loštické keramiky ve východních Čechách - Funde der Losticer Keramik in Ostböhmen, AH 28, 525-537.
[13] BLÁHA, R.-SIGL, J. (2014). Počátky Pražského předměstí v Hradci Králové z pohledu archeologie, Forum Urbes Medii Aevi 14, 132-151.
[14] BRYCH, V. (2004). Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[15] ČAPEK, L. a kol. (2022). Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba Regionalizace - Metody - Interpretace. Plzeň.
[16] DRNOVSKÝ, P. (2012). "Tvrz" v Třebověticích. Hmotná kultura středověkého a raně novověkého sídla ve východních Čechách, Studia Mediaevalia Pragensia 11, 177-227.
[17] DRNOVSKÝ, P. (2018). Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[18] DRNOVSKÝ, P. (2021). Soubor kovových nálezů z hradu Mokřice u Lužan a jeho blízkého okolí (okres Jičín) - Komplex an Metallfunden von Burg Mokřice bei Lužany und ihrer nahen Umgebung (Bezirk Jičín), AH 46, 147-171. https://doi.org/10.5817/AH2021-1-7 | DOI 10.5817/ah2021-1-7
[19] DRNOVSKÝ, P. (2021a). Analýza keramických a skleněných nálezů z hradu Mokřice u Jičína, AVČ 20 (2021), 272-295.
[20] DRNOVSKÝ, P. (2022). Vrchnostenská sídla vázaná na vodní tok při řece Bystřici na západním Královéhradecku pohledem metod nedestruktivní archeologie, AH 47, 39-63. https://doi.org/10.5817/AH2022-1-2 | DOI 10.5817/ah2022-1-2
[21] DRNOVSKÝ, P. (2022a). High Medieval Fortifications in Villages near Hradec Králové. Manorial Residences of Lower Nobility in East Bohemia, Fasciculi Archaeologiae Historicae 35, 55-69. https://doi.org/10.23858/FAH35.2022.005 | DOI 10.23858/fah35.2022.005
[22] DRNOVSKÝ, P. (2023). The Possibilities and Results of Magnetometer Survey in Small-Sized Fortifications of the High Middle Ages. A Case Study on Research into Manorial Residences in the 14th to 15th Century in East Bohemia, Interdisciplinaria Archaeologica XIV (1/2023), 93-104. https://doi.org/10.24916/iansa.2023.1.7 | DOI 10.24916/iansa.2023.1.7
[23] DRNOVSKÝ, P. (2023a). Tvrz v Mlázovicích (okr. Jičín) ve světle archeologických výzkumů. Postavení sídla v kontextu okolních fortifikací a jejich vývoje - Die Feste in Mlázovice (Bezirk Jičín) im Lichte archäologischer Untersuchungen. Die Stellung des Sitzes im Kontext benachbarter Befestigungsanlagen und ihrer Entwicklung, AH 48, 445-471. https://doi.org/10.5817/AH2023-2-7 | DOI 10.5817/ah2023-2-7
[24] DRNOVSKÝ, P. (2023b). Vyhodnocení kolekce nálezů z hradu Pustohradu u Hořic v Podkrkonoší. Příspěvek k problematice doby provozu sídla a jeho sídelním souvislostem, CB 20, 126-148. https://doi.org/10.24132/CB.2023.20.128-150 | DOI 10.24132/cb.2023.20.128-150
[25] DRNOVSKÝ, P.-BEK, T.-BEKOVÁ, M. (2021). Militaria z okolí hradu Rychmberka ve východních Čechách jako doklady jeho dobývání - Militaria aus der Umgebung von Burg Rychmberk in Ostböhmen als Belege für ihre Eroberung, AH 46, 413-443. https://doi.org/10.5817/AH2021-2-5 | DOI 10.5817/ah2021-2-5
[26] DRNOVSKÝ, P.-BEK, T.-BEKOVÁ, M. (2022). Archeologické nálezy militarií z okolí hradu Potštejna ve východních Čechách jako doklady jeho trojího dobývání v letech 1339, 1399 a 1432/1433 - Archeologische Militariafunde aus der Umgebung der ostböhmischen Burg Pottenstein (Potštejn) als Belege für ihre dreifache, in den Jahren 1339, 1399 und 1432/1433 erfolgte Eroberung, AH 47, 83-125. https://doi.org/10.5817/AH2022-1-4 | DOI 10.5817/ah2022-1-4
[27] DRNOVSKÝ, P.-BLÁHA, R. (v tisku). Nechanice u Hradce Králové. Vývoj poddanského městečka a šlechtického sídla ve středověku ve výpovědi archeologických výzkumů a nálezů, AVČ.
[28] FROLÍK, J.-KOZÁKOVÁ, R.-MUSIL, J.-VAĎUROVÁ, K. (2020). Mezi sklem a keramikou. Středověká jímka 962 z Chrudimi - Hradební ulice - Zwischen Glas und Keramik. Die mittelalterliche Abwassergrube 962 aus Chrudim - Hradební-Straße, AH 45, 445-481. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-21 | DOI 10.5817/ah2020-1-21
[29] GABRIEL, F. (1991). Keramický soubor z hradu Frýdštejna - Ein Keramischer Fundkomplex aus der Burg Frýdštejn, AH 16, 279-292.
[30] GOŠ, V. (1980). K problematice výroby loštické keramiky. In: Sborník ze semináře Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 85-100.
[31] GOŠ, V. (2007). Loštice, město středověkých hrnčířů. Opava.
[32] HAVRDA, J.-MATĚJKOVÁ, K. (2014). Hrnčíři ve středověké Praze. Výsledky výzkumu výrobních zařízení z Malé Strany v kontextu dosavadních poznatků - Töpfer im mittelalterlichen Prag. Ergebnisse einer Untersuchung von Produktionsanlagen von der Prager Kleinseite im Kontext der bisherigen Erkenntnisse, AH 39, 23-51.
[33] JEŽEK, M.-KOČÁR, P. (2011). Nad počátky Trutnova a jeho pivovarnictví, AR LXIII, 621-643.
[34] KLÁPŠTĚ, J. (1994). Paměť krajiny středověkého Mostecka - Das Landschaftsgebiet Brüx als Zeuge des Mittelalters. Most.
[35] KRAJÍC, R. (2003). Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I, II. Praha - Sezimovo Ústí - Tábor.
[36] KŘIVÁNEK, R. (2004). Geofyzikální metody. In: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle - Non-destructive archaeology. Theory, methods and goals (Kuna, M., ed.), 117-183. Praha.
[37] KUNA, M. (2004). Povrchový sběr. In: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle - Non-destructive archaeology. Theory, methods and goals (Kuna, M., ed.), 305-352. Praha.
[38] KYPTA, J.-ŽEGKLITZ, J. (2017). Gotické a renesanční kamnářství v českých zemích. In: Svět kachlových kamen. Kachle a kachlová kamna severozápadních Čech. Doprovodný katalog k celokrajské výstavě Svět kachlových kamen (Šrejberová, J., ed.), 20-39. Ústí nad Labem.
[39] KYPTA, J. a kol. (2019). Kypta, J.-Laval, F.-Nachtmannová, A.-Neustupný, Z.-Veselý, J., Demolice a novostavba aneb Vznik hradu Krakovce v 80. letech 14. století, PRP 26, č. 1, 3-24. | DOI 10.56112/pp.2019.1.02
[40] LAVAL, F. (2008). O středověké tvrzi v Čimicích a o tom, co ji předcházelo. Příklad vývoje sídelního areálu v pražském zázemí - The medieval fortified manor at Čimice and earlier structures on its site, Studia Mediaevalia Pragensia 8, 45-104.
[41] LOSENICKÝ, V.-HONC, J. (1981). Rodové spříznění českých Kapříků-Lesonických, dánských Brahů a vestfálských Gansneb-Tengnaglů v letech 1460-1695, Zpravodaj České heraldické a genealogické společnosti, č. 1-2, 10-78.
[42] MATĚJKOVÁ, K. (2007). Výsledky zpracování archeologických nálezů z městského příkopu v Jičíně, ZMHK 33, 265-276.
[43] MATĚJKOVÁ, K. (2014). Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství - Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten. Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89-117.
[44] MATĚJKOVÁ, K.-NOVÁK, R. (2014). Soubor keramiky z raného a vrcholného středověku ze Starého místa u Jičína, ASČ 18, 319-341.
[45] MĚŘÍNSKÝ, Z. (1969). Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXV, 89-105.
[46] MILO, P. (2013). Geofyzikálne prieskumy včasnostredovekých sídliskových lokalít na dolnom Podyjí - Geophysical investigations of early medieval occupation sites in the lower Dyje (Thaya) River region//, AR LXV, 706-734.
[47] MILO, P. (2014). Frühmittelalterliche Siedlungen in Mitteleuropa. Eine vergleichende Strukturanalyse durch Archäologie und Geophysik. Studien zur Archäologie Europas. Vol. 21. Bonn.
[48] MILO, P. a kol. (2020). Milo, P.-Tencer, T.-Vágner, M.-Prišťáková, M.-Murín, I., Geophysical Survey of the Hillfort Staré Zámky near Brno-Líšeň, Czech Republic, Interdisciplinaria Archaeologica XI, 183-195. https://doi.org/10.24916/iansa.2020.2.4 | DOI 10.24916/iansa.2020.2.4
[49] MUSIL, J. (2009). An assemblage of Late Middle Age and Early Modern period ceramics from Rabštejnek Castle in the cadastral territory of Smrkový Týnec in the district of Chrudim, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 45-64.
[50] PAVLÍK, Č. (2017). Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava a české Slezsko. Praha.
[51] PEROUTKOVÁ MATĚJKOVÁ, K. (2008). Středověký a novověký Jičín ve světle archeologických nálezů a aspekt dobového hrnčířství. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na Masarykově univerzitě, Brno.
[52] PSOTA, J. (2019). Dějiny neznámého svobodnického dvora v Břežanech II, Historický sborník pražského okolí 7, č. 1, 25-36.
[53] RICHTER, M.-VOKOLEK, V. (1995). Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.
[54] RUTTKAY, A. (1976). Waffen und Reiterrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (II), SlArch XXIV, 245-395.
[55] SAWICKY, J. (2021). Dress Accessories Prague, c. 1200 - c. 1800. Catalogue of finds. Prague - Wrocław.
[56] SEDLÁČEK, A. (1887). Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl V. Podkrkonoší. Praha.
[57] SERDON, V. (2005). Armes du diable. Arcs et arbalètes au Moyen Âge. Rennes.
[58] SCHALLER, J. F. (1790). Topographie des Königreichs Böhmen 15. Königgrazer Kreis. Wien.
[59] SMETÁNKA, Z. (1969). K morfologii českých středověkých kachlů, PA LX, 228-265.
[60] STRZYŻ, P. (2014). Broń palna w Europie Środkowej w XIV-XV w.. Łódź.
[61] ŠLANCAROVÁ, V. (2016). Podoba středověkého šperku na základě jihomoravských nálezů. Disertační práce, ÚAM FF MU, Brno.
[62] VÁGNER, M. (2021). Zaniklé ohrazené středověké vesnice na jižní Moravě z pohledu metod nedestruktivní archeologie. Rkp. disertační práce, ulož. na Masarykově univerzitě, Brno.
[63] VAŘEKA, P. (2002). Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum v letech 1998-1999), Archeologica Pragensia 16, 217-249.
[64] VOLFOVÁ, K. (2018). Hrnčířská pec s keramickou klenbou nalezená v Hořicích. Jičín.
[65] WOLF, O. (2004). Keramika z manské tvrze v Mladých Bukách, ZMHK 30, 226-250.
[66] WOLF, O. (2006). K otázce sídlištní kontinuity a topografie lokačního Trutnova - Zur Frage der Siedlungskontinuität und der Topographie der Lokationsstadt Trutnov, AH 31, 77-99.
[67] ZIMMERMANN, B. (2000). Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchungen. Schweitzer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters 26. Basel.
[68] ŽÁKOVSKÝ, P.-HOŠEK, J. (2015). Kovové artefakty. In: Plaček, M.-Dejmal, M., Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě, 220-251. Brno.
[69] ŽOHOVÁ, M. (2017). Počátky města Chlumce nad Cidlinou ve světle archeologických nálezů, AVČ 14, 99-196.
[2] AČ 35: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské XXXV (Friedrich, G., ed.). Praha 1935.
[3] AČ 36: Archiv český čili staré písemné památky české i moravské XXXVI (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[4] DZK: Desky zemské Království českého. Kvaterny trhové 1542-1543. Praha 1935.
[5] DZV 59: Desky zemské větší kniha 59, uloženo v Národním archivu v Praze, inventární číslo 59.
[6] DZV 62: Desky zemské větší kniha 62, uloženo v Národním archivu v Praze, inventární číslo 62.
[7] DZV 174: Desky zemské větší kniha 174, uloženo v Národním archivu v Praze, inventární číslo 174.
[8] BÍLEK, T. V. (1882). Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Praha.
[9] BLÁHA, R. (1998). Osídlení Jaroměře do konce 13. století, ZMHK 24, 82-99.
[10] BLÁHA, R. (2000). Keramika 10.-13. století v severovýchodních Čechách a její vztahy k okolním oblastem. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na Masarykově univerzitě, Brno.
[11] BLÁHA, R.-DRNOVSKÝ, P. (2023). Vrcholně středověká fortifikace u Šárovcovy Lhoty (okr. Jičín). Vyhodnocení archeologického výzkumu opevněného sídla z druhé poloviny 13. století, AVČ 24, 53-88.
[12] BLÁHA, R.-FROLÍK, J.-SIGL, J. (2003). Nálezy loštické keramiky ve východních Čechách - Funde der Losticer Keramik in Ostböhmen, AH 28, 525-537.
[13] BLÁHA, R.-SIGL, J. (2014). Počátky Pražského předměstí v Hradci Králové z pohledu archeologie, Forum Urbes Medii Aevi 14, 132-151.
[14] BRYCH, V. (2004). Kachle doby gotické, renesanční a raně barokní. Výběrový katalog Národního muzea v Praze. Praha.
[15] ČAPEK, L. a kol. (2022). Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba Regionalizace - Metody - Interpretace. Plzeň.
[16] DRNOVSKÝ, P. (2012). "Tvrz" v Třebověticích. Hmotná kultura středověkého a raně novověkého sídla ve východních Čechách, Studia Mediaevalia Pragensia 11, 177-227.
[17] DRNOVSKÝ, P. (2018). Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[18] DRNOVSKÝ, P. (2021). Soubor kovových nálezů z hradu Mokřice u Lužan a jeho blízkého okolí (okres Jičín) - Komplex an Metallfunden von Burg Mokřice bei Lužany und ihrer nahen Umgebung (Bezirk Jičín), AH 46, 147-171. https://doi.org/10.5817/AH2021-1-7 | DOI 10.5817/ah2021-1-7
[19] DRNOVSKÝ, P. (2021a). Analýza keramických a skleněných nálezů z hradu Mokřice u Jičína, AVČ 20 (2021), 272-295.
[20] DRNOVSKÝ, P. (2022). Vrchnostenská sídla vázaná na vodní tok při řece Bystřici na západním Královéhradecku pohledem metod nedestruktivní archeologie, AH 47, 39-63. https://doi.org/10.5817/AH2022-1-2 | DOI 10.5817/ah2022-1-2
[21] DRNOVSKÝ, P. (2022a). High Medieval Fortifications in Villages near Hradec Králové. Manorial Residences of Lower Nobility in East Bohemia, Fasciculi Archaeologiae Historicae 35, 55-69. https://doi.org/10.23858/FAH35.2022.005 | DOI 10.23858/fah35.2022.005
[22] DRNOVSKÝ, P. (2023). The Possibilities and Results of Magnetometer Survey in Small-Sized Fortifications of the High Middle Ages. A Case Study on Research into Manorial Residences in the 14th to 15th Century in East Bohemia, Interdisciplinaria Archaeologica XIV (1/2023), 93-104. https://doi.org/10.24916/iansa.2023.1.7 | DOI 10.24916/iansa.2023.1.7
[23] DRNOVSKÝ, P. (2023a). Tvrz v Mlázovicích (okr. Jičín) ve světle archeologických výzkumů. Postavení sídla v kontextu okolních fortifikací a jejich vývoje - Die Feste in Mlázovice (Bezirk Jičín) im Lichte archäologischer Untersuchungen. Die Stellung des Sitzes im Kontext benachbarter Befestigungsanlagen und ihrer Entwicklung, AH 48, 445-471. https://doi.org/10.5817/AH2023-2-7 | DOI 10.5817/ah2023-2-7
[24] DRNOVSKÝ, P. (2023b). Vyhodnocení kolekce nálezů z hradu Pustohradu u Hořic v Podkrkonoší. Příspěvek k problematice doby provozu sídla a jeho sídelním souvislostem, CB 20, 126-148. https://doi.org/10.24132/CB.2023.20.128-150 | DOI 10.24132/cb.2023.20.128-150
[25] DRNOVSKÝ, P.-BEK, T.-BEKOVÁ, M. (2021). Militaria z okolí hradu Rychmberka ve východních Čechách jako doklady jeho dobývání - Militaria aus der Umgebung von Burg Rychmberk in Ostböhmen als Belege für ihre Eroberung, AH 46, 413-443. https://doi.org/10.5817/AH2021-2-5 | DOI 10.5817/ah2021-2-5
[26] DRNOVSKÝ, P.-BEK, T.-BEKOVÁ, M. (2022). Archeologické nálezy militarií z okolí hradu Potštejna ve východních Čechách jako doklady jeho trojího dobývání v letech 1339, 1399 a 1432/1433 - Archeologische Militariafunde aus der Umgebung der ostböhmischen Burg Pottenstein (Potštejn) als Belege für ihre dreifache, in den Jahren 1339, 1399 und 1432/1433 erfolgte Eroberung, AH 47, 83-125. https://doi.org/10.5817/AH2022-1-4 | DOI 10.5817/ah2022-1-4
[27] DRNOVSKÝ, P.-BLÁHA, R. (v tisku). Nechanice u Hradce Králové. Vývoj poddanského městečka a šlechtického sídla ve středověku ve výpovědi archeologických výzkumů a nálezů, AVČ.
[28] FROLÍK, J.-KOZÁKOVÁ, R.-MUSIL, J.-VAĎUROVÁ, K. (2020). Mezi sklem a keramikou. Středověká jímka 962 z Chrudimi - Hradební ulice - Zwischen Glas und Keramik. Die mittelalterliche Abwassergrube 962 aus Chrudim - Hradební-Straße, AH 45, 445-481. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-21 | DOI 10.5817/ah2020-1-21
[29] GABRIEL, F. (1991). Keramický soubor z hradu Frýdštejna - Ein Keramischer Fundkomplex aus der Burg Frýdštejn, AH 16, 279-292.
[30] GOŠ, V. (1980). K problematice výroby loštické keramiky. In: Sborník ze semináře Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami, 85-100.
[31] GOŠ, V. (2007). Loštice, město středověkých hrnčířů. Opava.
[32] HAVRDA, J.-MATĚJKOVÁ, K. (2014). Hrnčíři ve středověké Praze. Výsledky výzkumu výrobních zařízení z Malé Strany v kontextu dosavadních poznatků - Töpfer im mittelalterlichen Prag. Ergebnisse einer Untersuchung von Produktionsanlagen von der Prager Kleinseite im Kontext der bisherigen Erkenntnisse, AH 39, 23-51.
[33] JEŽEK, M.-KOČÁR, P. (2011). Nad počátky Trutnova a jeho pivovarnictví, AR LXIII, 621-643.
[34] KLÁPŠTĚ, J. (1994). Paměť krajiny středověkého Mostecka - Das Landschaftsgebiet Brüx als Zeuge des Mittelalters. Most.
[35] KRAJÍC, R. (2003). Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I, II. Praha - Sezimovo Ústí - Tábor.
[36] KŘIVÁNEK, R. (2004). Geofyzikální metody. In: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle - Non-destructive archaeology. Theory, methods and goals (Kuna, M., ed.), 117-183. Praha.
[37] KUNA, M. (2004). Povrchový sběr. In: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle - Non-destructive archaeology. Theory, methods and goals (Kuna, M., ed.), 305-352. Praha.
[38] KYPTA, J.-ŽEGKLITZ, J. (2017). Gotické a renesanční kamnářství v českých zemích. In: Svět kachlových kamen. Kachle a kachlová kamna severozápadních Čech. Doprovodný katalog k celokrajské výstavě Svět kachlových kamen (Šrejberová, J., ed.), 20-39. Ústí nad Labem.
[39] KYPTA, J. a kol. (2019). Kypta, J.-Laval, F.-Nachtmannová, A.-Neustupný, Z.-Veselý, J., Demolice a novostavba aneb Vznik hradu Krakovce v 80. letech 14. století, PRP 26, č. 1, 3-24. | DOI 10.56112/pp.2019.1.02
[40] LAVAL, F. (2008). O středověké tvrzi v Čimicích a o tom, co ji předcházelo. Příklad vývoje sídelního areálu v pražském zázemí - The medieval fortified manor at Čimice and earlier structures on its site, Studia Mediaevalia Pragensia 8, 45-104.
[41] LOSENICKÝ, V.-HONC, J. (1981). Rodové spříznění českých Kapříků-Lesonických, dánských Brahů a vestfálských Gansneb-Tengnaglů v letech 1460-1695, Zpravodaj České heraldické a genealogické společnosti, č. 1-2, 10-78.
[42] MATĚJKOVÁ, K. (2007). Výsledky zpracování archeologických nálezů z městského příkopu v Jičíně, ZMHK 33, 265-276.
[43] MATĚJKOVÁ, K. (2014). Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství - Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten. Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89-117.
[44] MATĚJKOVÁ, K.-NOVÁK, R. (2014). Soubor keramiky z raného a vrcholného středověku ze Starého místa u Jičína, ASČ 18, 319-341.
[45] MĚŘÍNSKÝ, Z. (1969). Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXV, 89-105.
[46] MILO, P. (2013). Geofyzikálne prieskumy včasnostredovekých sídliskových lokalít na dolnom Podyjí - Geophysical investigations of early medieval occupation sites in the lower Dyje (Thaya) River region//, AR LXV, 706-734.
[47] MILO, P. (2014). Frühmittelalterliche Siedlungen in Mitteleuropa. Eine vergleichende Strukturanalyse durch Archäologie und Geophysik. Studien zur Archäologie Europas. Vol. 21. Bonn.
[48] MILO, P. a kol. (2020). Milo, P.-Tencer, T.-Vágner, M.-Prišťáková, M.-Murín, I., Geophysical Survey of the Hillfort Staré Zámky near Brno-Líšeň, Czech Republic, Interdisciplinaria Archaeologica XI, 183-195. https://doi.org/10.24916/iansa.2020.2.4 | DOI 10.24916/iansa.2020.2.4
[49] MUSIL, J. (2009). An assemblage of Late Middle Age and Early Modern period ceramics from Rabštejnek Castle in the cadastral territory of Smrkový Týnec in the district of Chrudim, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 45-64.
[50] PAVLÍK, Č. (2017). Velký obrazový atlas gotických kachlových reliéfů. Čechy, Morava a české Slezsko. Praha.
[51] PEROUTKOVÁ MATĚJKOVÁ, K. (2008). Středověký a novověký Jičín ve světle archeologických nálezů a aspekt dobového hrnčířství. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na Masarykově univerzitě, Brno.
[52] PSOTA, J. (2019). Dějiny neznámého svobodnického dvora v Břežanech II, Historický sborník pražského okolí 7, č. 1, 25-36.
[53] RICHTER, M.-VOKOLEK, V. (1995). Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města. Hradec Králové.
[54] RUTTKAY, A. (1976). Waffen und Reiterrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (II), SlArch XXIV, 245-395.
[55] SAWICKY, J. (2021). Dress Accessories Prague, c. 1200 - c. 1800. Catalogue of finds. Prague - Wrocław.
[56] SEDLÁČEK, A. (1887). Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl V. Podkrkonoší. Praha.
[57] SERDON, V. (2005). Armes du diable. Arcs et arbalètes au Moyen Âge. Rennes.
[58] SCHALLER, J. F. (1790). Topographie des Königreichs Böhmen 15. Königgrazer Kreis. Wien.
[59] SMETÁNKA, Z. (1969). K morfologii českých středověkých kachlů, PA LX, 228-265.
[60] STRZYŻ, P. (2014). Broń palna w Europie Środkowej w XIV-XV w.. Łódź.
[61] ŠLANCAROVÁ, V. (2016). Podoba středověkého šperku na základě jihomoravských nálezů. Disertační práce, ÚAM FF MU, Brno.
[62] VÁGNER, M. (2021). Zaniklé ohrazené středověké vesnice na jižní Moravě z pohledu metod nedestruktivní archeologie. Rkp. disertační práce, ulož. na Masarykově univerzitě, Brno.
[63] VAŘEKA, P. (2002). Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum v letech 1998-1999), Archeologica Pragensia 16, 217-249.
[64] VOLFOVÁ, K. (2018). Hrnčířská pec s keramickou klenbou nalezená v Hořicích. Jičín.
[65] WOLF, O. (2004). Keramika z manské tvrze v Mladých Bukách, ZMHK 30, 226-250.
[66] WOLF, O. (2006). K otázce sídlištní kontinuity a topografie lokačního Trutnova - Zur Frage der Siedlungskontinuität und der Topographie der Lokationsstadt Trutnov, AH 31, 77-99.
[67] ZIMMERMANN, B. (2000). Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchungen. Schweitzer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters 26. Basel.
[68] ŽÁKOVSKÝ, P.-HOŠEK, J. (2015). Kovové artefakty. In: Plaček, M.-Dejmal, M., Veselí nad Moravou. Středověký hrad v říční nivě, 220-251. Brno.
[69] ŽOHOVÁ, M. (2017). Počátky města Chlumce nad Cidlinou ve světle archeologických nálezů, AVČ 14, 99-196.