Název: Výzkum středověké pekárny v Soběslavi, okr. Tábor
Variantní název:
- Die Untersuchung einer mittelalterlichen Backstube in Soběslav, Kr. Tábor
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 1988, roč. 13, č. [1], s. 117-131
Rozsah
117-131
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139756
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] Bláha, J. 1984: Přehled důležitějších záchranných akcí oddělení historicko-archeologického průzkumu při OSSPPOP v Olomouci za rok 1984, Okresní archiv v Olomouci, 157—158.
[2] Blum, J. 1982: Die bäuerliche Welt. Geschichte und Kultur in sieben Jahrhunderten. Verlag C. H. Beck. München.
[3] Cikhart, R. 1907: Město Soběslav. Soběslav.
[4] Jacobeit, S. a W. 1985: Illustrierte Alltagsgeschichte des deutschen Volks 1550—1810. Urania-Verlag Leipzig, Jena, Berlin.
[5] Egyházy-Jurovská, B. 1985: Stredoveké pece na pečenie chleba vo Veľkom Grobe (okres Galanta), AH 10, 209—220.
[6] Krajíc, R. 1986: Soběslav 1986. Nálezová zpráva AÚ ČSAV Praha, čj. 1127/86.
[7] Krajíc, R. v tisku: Archeologický výzkum historického jádra města Soběslavi, Husitský Tábor 10.
[8] Lintnerovi, J. a J. 1933: Dějiny Soběslavských domů (dům č. p. 89 a 90, čís. staré 88 a 89, čís. z roku 1785 100 a 101), Zvěsti, 78—80.
[9] Lintner, J. 1941: Pět set padesát let města Soběslavi (1390—1940). Soběslav.
[10] Michna, P. 1970: Vzájemný vztah pecí chlebových a pecí vyhřívacích na staroslovanských a raně středověkých sídlištích, Příloha VVM XXII č. 3, 68—78.
[11] Skružný, L. 1963: Příspěvek k třídění a chronologii slovanských otopných zařízení na území ČSSR, PA LIV, 234—265.
[12] Skružný, L. 1980: Několik poznámek k otázce vývoje a funkce pece ve slovanských, středověkých a novověkých objektech i mimo ně, AH 5, 221—242.
[13] Stránská, D. 1963: Dlabané zásobnice a truhly českého lidu. Vznik a počátky Slovanů IV, Praha, 271—333.
[14] Truhlář, J. 1880: Urbář zboží Rožmberského z roku 1379. Praha.
[2] Blum, J. 1982: Die bäuerliche Welt. Geschichte und Kultur in sieben Jahrhunderten. Verlag C. H. Beck. München.
[3] Cikhart, R. 1907: Město Soběslav. Soběslav.
[4] Jacobeit, S. a W. 1985: Illustrierte Alltagsgeschichte des deutschen Volks 1550—1810. Urania-Verlag Leipzig, Jena, Berlin.
[5] Egyházy-Jurovská, B. 1985: Stredoveké pece na pečenie chleba vo Veľkom Grobe (okres Galanta), AH 10, 209—220.
[6] Krajíc, R. 1986: Soběslav 1986. Nálezová zpráva AÚ ČSAV Praha, čj. 1127/86.
[7] Krajíc, R. v tisku: Archeologický výzkum historického jádra města Soběslavi, Husitský Tábor 10.
[8] Lintnerovi, J. a J. 1933: Dějiny Soběslavských domů (dům č. p. 89 a 90, čís. staré 88 a 89, čís. z roku 1785 100 a 101), Zvěsti, 78—80.
[9] Lintner, J. 1941: Pět set padesát let města Soběslavi (1390—1940). Soběslav.
[10] Michna, P. 1970: Vzájemný vztah pecí chlebových a pecí vyhřívacích na staroslovanských a raně středověkých sídlištích, Příloha VVM XXII č. 3, 68—78.
[11] Skružný, L. 1963: Příspěvek k třídění a chronologii slovanských otopných zařízení na území ČSSR, PA LIV, 234—265.
[12] Skružný, L. 1980: Několik poznámek k otázce vývoje a funkce pece ve slovanských, středověkých a novověkých objektech i mimo ně, AH 5, 221—242.
[13] Stránská, D. 1963: Dlabané zásobnice a truhly českého lidu. Vznik a počátky Slovanů IV, Praha, 271—333.
[14] Truhlář, J. 1880: Urbář zboží Rožmberského z roku 1379. Praha.