Název: Úloha hradů Lukov a Brumov v systému komunikací východní Moravy
Variantní název:
- The role of Lukov and Brumov castles in the system of communications in Eastern Moravia
- Die Rolle der Burgen Lukov und Brumov im Verkehrswegesystem Ostmährens
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2011, roč. 36, č. 1, s. 87-108
Rozsah
87-108
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128185
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Reference
[1] BOLINA, P., 2005: Byl hrad Svojanov u Poličky posledním centrem tzv. úsobrnské provincie? (Příspěvek k historii moravsko-českého pomezí II) – War die Burg Swojanow das letzte Zentrum Provinz Úsobrno? (Ein Beitrag zur Geschichte des böhmisch-mährischen Grenzlandes, Teil II), ČMM CXXIV, 3–46.
[2] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912;
[3] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/2, 1237–1240 (Friedrich, G.–Kristen, Z., edd.). Pragae 1962;
[4] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2, 1267–1278 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd). Pragae 1981.
[5] CENDELÍN, D., 2000: Nové objevy prehistorického osídlení ve Vizovických vrších a staré komunikace – Neue Entdeckungen vorgeschichtlicher Besiedlung in der Vizovice-Bergen und alte Kommunikationen, VVM LII, 377–385.
[6] CENDELÍN, D., 2002: Ostrý vrch – hradisko popelnicových polí se satelitním sídlištěm u Vizovic, VVM LIV, 303–305.
[7] ČIŽMÁŘ, M., 1996: Die Stellung der Púchov-Kultur auf dem Gebiet der Mährischen Pforte. In: Kontakte längs der Bernsteinstraβe (zwischen Caput Adriae und den Ostseegebieten) in der Zeit um Christi Geburt, 173–182. Kraków.
[8] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[9] ČIŽMÁŘ, M.–KOHOUTEK, J.–LANGOVÁ, J., 1993: Hradisko púchovské kultury u Všeminy, okr. Zlín, Pravěk NŘ 3, 161–175.
[10] DOHNAL, V., 1977: Kultura lužických popelnicových polí na východní Moravě. Fontes archaeologiae Moraviae 10. Brno.
[11] DOHNAL, V., 1988: Opevněná sídliště z doby popelnicových polí na Moravě. Studie Muzea Kroměřížska '88. Kroměříž.
[12] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Praha.
[13] JANIŠ, D.–KOHOUTEK, J., 2003: Královské hrady východní Moravy a jejich úloha v mocenském a správním systému ve 13. a 14. století – Königliche Burgen Ostmährens und ihre Aufgabe im Macht- und Verwaltungssystem im 13. und 14. Jahrhundert, AH 28, 357–374.
[14] KOHOUTEK, J., 1992: Nová pravěká výšinná sídliště na východní Moravě, Pravěk NŘ 2, 261–273.
[15] KOHOUTEK, J., 1993: Drobné středověké fortifikace na Podřevnicku a jejich vztah ke kolonizačnímu procesu na jihovýchodní Moravě – Kleine mittelalterliche Befestigungssitze auf dem Gebiet "Podřevnicko" und ihre Beteiligung an dem Kolonisationsprozeβ, AH 18, 167–179.
[16] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[17] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2002: Nové poznatky o gotické architektuře jihovýchodní Moravy – Neue Erkenntnisse über die gotische Architektur im südostlichen Mähren, AH 27, 425–444.
[18] KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. A–G. Praha.
[19] LANGOVÁ, J., 1995: Pravěké osídlení Zlínska. In: Zlínsko. Vlastivěda moravská (Nekuda, V., ed.), 91–155. Brno.
[20] PIETA, K., 1982: Die Púchow-Kultur. Nitra.
[21] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[22] PLAČEK, M.–BÓNA, M., 2007: Encyklopedie slovenských hradů. Praha.
[23] POKLUDA, Z., 1995: Historický vývoj. In: Zlínsko. Vlastivěda moravská (Nekuda, V., ed.), 157–197. Brno.
[24] VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2010: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Lukova – Neue Erkenntnisse über die bauliche Entwicklung der Burg Lukov, AH 35, 427–439.
[2] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1912;
[3] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/2, 1237–1240 (Friedrich, G.–Kristen, Z., edd.). Pragae 1962;
[4] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2, 1267–1278 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd). Pragae 1981.
[5] CENDELÍN, D., 2000: Nové objevy prehistorického osídlení ve Vizovických vrších a staré komunikace – Neue Entdeckungen vorgeschichtlicher Besiedlung in der Vizovice-Bergen und alte Kommunikationen, VVM LII, 377–385.
[6] CENDELÍN, D., 2002: Ostrý vrch – hradisko popelnicových polí se satelitním sídlištěm u Vizovic, VVM LIV, 303–305.
[7] ČIŽMÁŘ, M., 1996: Die Stellung der Púchov-Kultur auf dem Gebiet der Mährischen Pforte. In: Kontakte längs der Bernsteinstraβe (zwischen Caput Adriae und den Ostseegebieten) in der Zeit um Christi Geburt, 173–182. Kraków.
[8] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[9] ČIŽMÁŘ, M.–KOHOUTEK, J.–LANGOVÁ, J., 1993: Hradisko púchovské kultury u Všeminy, okr. Zlín, Pravěk NŘ 3, 161–175.
[10] DOHNAL, V., 1977: Kultura lužických popelnicových polí na východní Moravě. Fontes archaeologiae Moraviae 10. Brno.
[11] DOHNAL, V., 1988: Opevněná sídliště z doby popelnicových polí na Moravě. Studie Muzea Kroměřížska '88. Kroměříž.
[12] HOSÁK, L.–ŠRÁMEK, R., 1980: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Praha.
[13] JANIŠ, D.–KOHOUTEK, J., 2003: Královské hrady východní Moravy a jejich úloha v mocenském a správním systému ve 13. a 14. století – Königliche Burgen Ostmährens und ihre Aufgabe im Macht- und Verwaltungssystem im 13. und 14. Jahrhundert, AH 28, 357–374.
[14] KOHOUTEK, J., 1992: Nová pravěká výšinná sídliště na východní Moravě, Pravěk NŘ 2, 261–273.
[15] KOHOUTEK, J., 1993: Drobné středověké fortifikace na Podřevnicku a jejich vztah ke kolonizačnímu procesu na jihovýchodní Moravě – Kleine mittelalterliche Befestigungssitze auf dem Gebiet "Podřevnicko" und ihre Beteiligung an dem Kolonisationsprozeβ, AH 18, 167–179.
[16] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[17] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2002: Nové poznatky o gotické architektuře jihovýchodní Moravy – Neue Erkenntnisse über die gotische Architektur im südostlichen Mähren, AH 27, 425–444.
[18] KUČA, K., 1996: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I. A–G. Praha.
[19] LANGOVÁ, J., 1995: Pravěké osídlení Zlínska. In: Zlínsko. Vlastivěda moravská (Nekuda, V., ed.), 91–155. Brno.
[20] PIETA, K., 1982: Die Púchow-Kultur. Nitra.
[21] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[22] PLAČEK, M.–BÓNA, M., 2007: Encyklopedie slovenských hradů. Praha.
[23] POKLUDA, Z., 1995: Historický vývoj. In: Zlínsko. Vlastivěda moravská (Nekuda, V., ed.), 157–197. Brno.
[24] VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2010: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Lukova – Neue Erkenntnisse über die bauliche Entwicklung der Burg Lukov, AH 35, 427–439.