Název: Pojetí pedagogiky jako vědní disciplíny
Variantní název:
- Понимание педагогики как научной дисциплины
- Ponimanije pedagogiki kak naučnoj discipliny
-
- Auffassung der Pädagogik als wissenschaftlicher Disziplin
- Ponimanije pedagogiki kak naučnoj discipliny
-
Zdrojový dokument: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. I, Řada pedagogicko-psychologická. 1987, roč. 36, č. I22, s. [7]-20
Rozsah
[7]-20
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/112758
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Výchova jako záměrné formování osobnosti provází lidstvo od nepaměti. Již na prahu dějin se setkáváme se snahou usměrnit rozvoj dorůstajícího pokolení, utvářet jeho vědomí, přesvědčení a chování ve shodě s potřebami a ideály dané společnosti. Tato činnost se postupně institucionalizovala a profesionalizovala a její problémy se stále více odrážely v teoretické rovině v úvahách filozofů, pedagogů i dalších odborníků. Tak vznikla pedagogická teorie jako zobecněný odraz výchovných jevů a současně jako nástroj, který napomáhá společnosti racionálně koncipovat, organizovat i zabezpečovat výchovu mládeže i dospělých. Pedagogika je svou problematikou věda velmi stará. Její základní otázky se však po staletí řešily často ve spojitosti s jinými obory, především v rámci filozofie, a tak její konstituování jako svébytného vědního oboru je záležitostí nového věku. Jan Amos Komenský má nesmrtelnou zásluhu, že svými pedagogickými spisy položil pevné základy tomuto oboru jako systematické vědě o výchově mládeže i dospělých. V průběhu devatenáctého a dvacátého století se pedagogika intenzívně rozvíjela v obecné rovině i v rovině speciální a dala vznik celé bohaté škále nejrozmanitějších dílčích oborů. A tak není dnes snadné se v jejím poli náležitě orientovat a vždy plně využít jejích výsledků ve prospěch jedince i společnosti. Máme-li se blíže seznámit s pedagogikou jako se specifickým vědním oborem, je třeba zodpovědět několik základních otázek metodologické povahy. Specifičnost každé vědy je dána jejím předmětem a jejími metodami. Vědecký pohled na skutečnost - na rozdíl od pohledu filozofického - je pohled atomizovaný. Každá věda má svou speciální oblast zkoumání a tento svůj předmět poznává za využití celého souboru výzkumných metod. Specifikovat svůj předmět a své výzkumné metody je proto prvním úkolem pedagogiky jako vědy. Jednotlivé vědní obory neexistují izolovaně. Vzájemně spolu souvisí, doplňují se a usilují o integrovaný a komplexní pohled na skutečnost. Významným metodologickým problémem pedagogiky je proto také její spojitost s jinými vědními obory - s vědami přírodními, společenskými i technickými. Vývoj moderních věd vede zároveň k jejich dalšímu vnitřnímu rozčlenění, ke vzniku dílčích disciplín, které zkoumají speciální otázky vyčleněné z širší problematiky dané vědy. Tak vzniká v rámci každé vědy složitá struktura jejích dílčích oborů. Tomuto procesu se nevyhnula ani pedagogika; její struktura zahrnuje stále více dílčích disciplín, z nichž mnohé jsou hraniční povahy a překračují do jiných vědních oborů. Máme-li hlouběji poznat jakoukoliv vědu, nemůžeme se konečně ani vyhnout otázce, jaká je její společenská funkce. Vědy nejsou samoúčelné. Správně vystihnout svou sociální funkci a účinně napomoci rozvoji společnosti je dnes základní povinností každého oboru. Také pedagogika si proto klade otázku, jaká je vlastně její teoretická i praktická funkce z hlediska potřeb společnosti i z hlediska potřeb každého jejího člena. Na tyto hlavní metodologické problémy přináší stručnou odpověď tato studie.