Title: Jímka 938 z Chrudimi - Hradební ulice : pokus o určení statutu jejího majitele
Variant title:
- Refuse pit 938 in Chrudim, Hradební Street : an attempt to determine the status of its owner
- Abwassergrube 938 in Chrudim - Hradební-Straße : Versuch einer Statusbestimmung ihres Besitzers
Source document: Archaeologia historica. 2018, vol. 43, iss. 2, pp. 455-489
Extent
455-489
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2018-2-9
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/138348
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Detailní rozbor vybrané jímky z rozsáhlého záchranného archeologického výzkumu prokázal, že byla využívána po několik století a opakovaně zčásti vybírána a opětně zaplňována. Rozbor keramiky a skla vyčlenil až čtyři výrazné horizonty z období 14. až 18. století. Obsah jímky svědčí o bohatěji vybavené domácnosti s běžným užíváním širokého sortimentu skla a keramiky. Výrazně se ve výplni projevily události třicetileté války. Po metodické stránce jímka dokládá, že při pečlivé terénní práci může být významným svědectvím o každodenním životě na zkoumané parcele.
A detailed analysis of a selected refuse pit from extensive rescue research showed that it had been in use for several centuries, while regularly (partially) emptied and filled. The analysis of ceramic and glass from the refuse pit resulted in four distinct horizons spanning the 14th and the 18th century. The fill indicates a rich household with a wide assortment of glass and ceramic products. The events of the Thirty Years' War were reflected in the fill as well. In terms of methodology, the refuse pit manifests that given meticulous field research, these features can bring an important testimony concerning everyday life on the investigated site.
References
[1] BAUER, I. a kol., 1986: Bauer, I.–Enders, W.–Kerkhoff-Hader, B.–Koch, R.–Stephan, G. H., Leitfaden zur Keramikbeschreibung. München.
[2] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů – Terminologie, Klassifizierung und Kode mittelalterlicher metallischer Gegenstände, AH 14, 437–472.
[3] BLÁHA, J., 1982: Archeologický průzkum v Olomouci. Staveniště obchodního domu Prior, objekty XVII/73 a IV/73 (Keramika), sešit 1 – Archäologische Ausgrabungen in Olmütz, Baustelle des Warenhauses Prior, Befunde XVII/73 und IV/73 (Keramik). Heft 1. Olomouc.
[4] BLÁHA, J., 1987: Archeologický průzkum v Olomouci. Staveniště obchodního domu Prior, objekty 5/78, 59/79 a 68/79 (Keramika), sešit 2 – Archäologische Ausgrabungen in Olmütz, Baustelle des Warenhauses Prior, Befunde 5/78, 59/79 und 68/79 (Keramik). Heft 2. Olomouc.
[5] BLÁHA, R.–FROLÍK, J.–SIGL, J., 2003: Nálezy loštické keramiky ve východních Čechách. Příspěvek ke kontaktům východních Čech a severní Moravy – Funde der Lošticer Keramik in Ostböhmen. Beitrag zu den Kontakten Ostböhmens und Nordmährens, AH 28, 525–537.
[6] BLAŽKOVÁ, G.–FROLÍK, J.–ŽEGKLITZOVÁ, J., 2012: Early Modern archaeological assemblages from Prague Castle and period written and iconopraphic sources – Raně novověké archeologické soubory z Pražského hradu a dobové písemné a ikonografické prameny – Frühneuzeitliche archäologische Fundkomplexe von der Prager Burg und zeitgenössische schriftliche und ikonographische Quellen, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 189–232.
[7] BLAŽKOVÁ, G.–VEPŘEKOVÁ, J., 2015: Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek Pražského hradu. Díl I. Katalog – Material Finds from the Renaissance Waste Pits at Prague Castle. Castrum Pragense 13. Praha.
[8] BLAŽKOVÁ, G. a kol., 2016: Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek Pražského hradu. Díl II. Studie – Material Finds from the Renaissance Waste Pits at Prague Castle. Castrum Pragense 13. Praha.
[9] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G., 2007: House of the armoury scribe at Prague Castle, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 9–42.
[10] BRONGERS, G. A., 1964: Pijpen en tabak. Amsterdam.
[11] CYMBALAK, T.–MATĚJKOVÁ, K., 2012: Zpracování nálezů ze dvou odpadních jímek a úskalí jejich interpretace – Analysis from two cesspits and problems with their interpretaion, Staletá Praha XXVIII, 41–76.
[12] ČERMÁK, K., 1897: Hrnčířská dílna v Čáslavi, Věstník českoslovanských museí a spolků archeologických II, 10.
[13] ČERMÁK, K., 1897a: Hrnčíři v Čáslavi a jejich památky, Památky archeologické a místopisné XVII, 212–224.
[14] ČERMÁK, K., 1898: Hrnčírny v Čáslavi ze XIV., XV. a XVI. věku, Zpráva musejního spolku "Včela Čáslavská" za rok 1897–1898, 7–16.
[15] ČERNÁ, E., 2005: Nálezy skel v sídlištním prostředí. In: Historie sklářské výroby v českých zemích, 84–103. Praha.
[16] DRAHOTOVÁ, O. a kol., 2005: Renesanční sklo v archeologických nálezech v Čechách a na Moravě. In: Historie sklářské výroby v českých zemích, 159–184. Praha.
[17] DURDÍK, T., 1980: K chronologii keramiky 14. – počátku 15. století ve východní části středních Čech – Zur Chronologie der Keramik des 14. – bis Anfang des 15. Jahrhunderts im Ostteil Mittelböhmens, AH 5, 361–368.
[18] DURDÍK, T., 1983: K výskytu bíle malované keramiky v Čechách (Sdělení k článku Z. Hazlbauera–J. Špačka) – Zum Vorkommen der weiss bemalten Keramik im Böhmen, AH 8, 211–213.
[19] FLORIÁN, Č., s. d.: Topografie Chrudimi I. Rukopis. Státní Okresní archiv v Chrudimi. Fond Pozůstalost Vincence Floriána, kart. 1, inv. č. 16.
[20] FLORIÁN, Č., 1914: Nález historické keramiky v Chrudimi, PA XXVI, 67–68.
[21] FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi. Chrudim.
[22] FROLÍK, J.–HAZLBAUER, Z.–RÜCKEROVÁ, A., 1995: Chrudimský hrnčířský rod Medků a jeho kamnářské výrobky – Töpfergeslecht Medek von Chrudim und die Kachelzeugnisse, AH 20, 523–538.
[23] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2007: Záchranné archeologické výzkumy v Chrudimi v roce 2006 – Archäologische Rettungsgrabungen im Chrudim im J. 2006. In: Archeologické výzkumy v Čechách 2006. Sborník referátů z informačního kolokvia. Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 68 (Sklenář, K., ed.), 46–48. Praha.
[24] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2010: Záchranný archeologický výzkum v Hradební ulici v Chrudimi v roce 2006, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 3–28.
[25] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2014: Nejstarší zástavba Chrudimi po založení města ve 2. polovině 13. století – Die älteste Bebauung in Chrudim nach der Stadtgründung in der 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts, Forum urbes medii aevi VIII, 46–67.
[26] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2016: Katalog archeologických nálezů z hradu Košumberka. 2. díl: kamnové kachle, část první. – Katalog der archäologischen Funde von der Burg Košumberk. 2. Teil: Die Ofenkacheln 1. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi 8/II. Praha – Chrudim.
[27] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1990: Soubor pozdně středověké keramiky z Chrudimi – Husovy ulice – A group of late mediaeval pottery from the town Chrudim (Husova street), Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 269–284.
[28] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998: Chrudim v pravěku a středověku. Obrazy každodenního života – Chrudim in Prehistory and the middle Ages. Pictures of everyday Life – Chrudim in der Urgeschchte und im Mittelalter. Bilder aus dem Alltagsleben. Chrudim.
[29] FROLÍK, J. a kol., 1999: Frolík, J.–Hazlbauer, Z.–Charvát, P.–Šumberová, R.–Tomášek, M., Čáslav – místo pro život. Svědectví archeologie – Čáslav – die Städte für das Leben. Aussagen der Archäologie – Čáslav – A place for Living. The Testimony that Archeology gives. Čáslav.
[30] FRÖHLICH, J., 2015: Archeologické nálezy mezzomajolik – Archeological finds of mezzomaiolica, ASČ 19, 831–838.
[31] FRÝDA, F., 1990: Typologie středověkého skla v Čechách od 13. do konce 15. století, Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie V, 59–84.
[32] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Productionsbereiche rot gemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[33] GOŠ, V., 2007: Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[34] HAZLBAUER, Z.–ŠPAČEK, J., 1987: Příspěvek k výskytu bíle malované keramiky ve středním Polabí – Beitrag zum Vorkommen der weiß-bemalten Keramik im Zentral-Elbengebiet, Studie a zprávy 1985, 30–55.
[35] HEJDOVÁ, D., 1981: The Glasshouse at Rejdice in North Eastern Bohemia, Late 16th – Early 17th Centuries, Journal of Glass Studies, 23, 18–33.
[36] HEJNA, A.–RADOMĚRSKÝ, P., 1958: Penězokazecká dílna v jeskyni "Mincovna" na Zlatém Koni u Koněprus – Die Münzfälscherwerkstatt in der Höhle "Mincovna" am "Zlatý Kůň" bei Koněprusy, PA XLIX, 513–558.
[37] HORÁK, J., 2007: Archeologický výzkum dvorku č. p. 40 ve Filištínské ulici v Chrudimi. Diplomová práce na FF UK, Praha.
[38] HORSCHIK, J., 1978: Steinzeug 15. bis 19. Jahrhundert. Von Bürgel bis Muskau. Dresden.
[39] HOŠŠO, J., 2004: Hranica medzi stredovekom a novovekom vo svetle archeologických nálezov keramiky – Die Grenze zwischen dem Mittelalter und der Neuzeit im Gichte der archäologischen Keramikfunde, AH 29, 569–580.
[40] CHVÁTAL, M.–ROUS, P.–VOKÁČ, M.–ZIMOLA, D., 2013: Střepy nádoby z raně novověkých dílen ledečských hrnčířů – Fragments of vessel from Early Modern-Age workshops of the potters in Ledeč, AVV 4, 184–200.
[41] KLÁPŠTĚ, J., 2001: Mudrování u studny, AR LIII, 802.
[42] KLÁPŠTĚ, J., ed., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) – The archeology of medieval House (No. 226) in Most, Mediaevalia Archaelogica 4. Praha – Most.
[43] KOHLPRATH, G., 1982: Hafner in Wien der Neuzeit. In: Keramische Bodenfunde aus Wien. Mitelalter – Neuzeit, 129–139. Wien.
[44] KOŠŤÁL, J., 2007: Archeologické nálezy z hradu Vízmburku. Diplomová práce na FF MU, Brno.
[45] KOZÁKOVÁ, R., 2009: Restaurování archeologického skla z Chrudimi a možnosti konzervace metodou sol-gel. Bakalářská práce na Vysoké škole chemicko-technologické, Praha.
[46] KOZÁKOVÁ, R.–FROLÍK, J., 2011: Bohatý soubor skla v Chrudimi, Hradební ulici – Ein reichhaltiges Glasensemble aus Chrudim (Hradební Straße), Historické sklo 5, 75–90.
[47] KOZÁKOVÁ, R.–KLIKAROVÁ, L.–FROLÍK, J., 2010: Bohatý soubor skla z Chrudimi – Hradební ulice, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 129–166.
[48] KRAJÍC, R. a kol., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220. Písek.
[49] KRUPPÉ, J., 1981: Gancarstwo późnośredniosieczne w Polsce. I–II. Wrocław.
[50] KUDRNÁČ, J., 1973: Vojenský tábor z husitských válek v Klučově – Ein Militärlager aus der Zeit der Hussitenkriege in Klučov, PA LXIV, 105–142.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89–105.
[52] MUSIL, J., 2008: Soubor raně novověkých hliněných dýmek z Hradební ulice v Chrudimi, Chrudimský vlastivědný sborník 12, 3–35.
[53] MUSIL, J., 2009: An assemblage of Late middle Age and Early Modern period ceramics from Rabštejnek Castle in the cadastral territory of Smrkový Týnec in the district of Chrudim, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 45–64.
[54] MUSIL, J., 2010: Soubor raně novověkých hliněných dýmek z Hradební ulice v Chrudimi – Eine Kollektion neuzeitlicher Tonpfeifen aus der Hradební-Gasse in Chrudim. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R.–Šulc, M.–Krejsová, J., edd.), 511–528, 792–794. Praha.
[55] MUSIL, J., 2010a: Pozdně středověký a raně novověký soubor keramiky z Chrudimi. Příspěvek k poznání nastupující novověké produkce – Late medieval and Early Modern ceramics from Chrudim, Východočeský sborník historický 17, 21–36.
[56] MUSIL, J., 2015: Hrnčířské podložky z Chrudimi. In: Středověká keramika v Čechách a na Moravě – otázky, metody, výsledky. Acta Fakulty Filozofické Západočeské univerzity v Plzni 7/2 (Čapek, L., ed.), 173–191. Plzeň.
[57] NECHVÁTAL, B., 1967: Středověká keramika z Ledče nad Sázavou – Die mittelalterliche Keramik aus Ledeč nad Sázavou, AR XIX, 542–543.
[58] NEKUDA, R., 1997: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 2. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.
[59] NEKUDA, R., 1975: Pfaffenschleg. Zaniklá středověká ves u Slavonic – Pfaffenschlag. Mittelaalterliche Ortswüstung bei Slavonice. Brno.
[60] NEKUDA, R., 1985: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 1. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[61] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě – Mittelalterliche Keramik in Böhmen und Mähren. Brno.
[62] NETOLICKÝ, P., 2010: Dřevohliněné konstrukce z vrcholně středověké Chrudimi, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 69–128.
[63] NOVÁK, M., 2010: Pravěké osídlení Chrudimi – Hradební ulice, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 29–67.
[64] ORNA, J. et al., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[65] PAJER, J., 1982: Hromadný nález ze začátku 17. století ve Strážnici – Ein Massenfund aus dem Beginn des 17. Jahrhunderts in Strážnice. Strážnice.
[66] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[67] PAJER, J., 2001: Novokřtěnecké fajánse ze Strachotína – Anababtist faiences from Strachotín. Mikulov.
[68] PAVLIŠOVÁ, K., 2015: Středověká stavební keramika z Chrudimi z pohledu archeologie. Nepublikovaná bakalářská práce, Ústav historických věd, Filozofická fakulta, Univerzita Pardubice.
[69] PAVLŮ, I., 1982: K počátkům Čáslavě. I. Katalog – Archeologické nálezy při městských hradbách, Praehistorica X – Varia Archaeologica 3, 75–160.
[70] REICHERTOVÁ, K., 1968: Nález chlebové pece v Anežském klášteře v Praze 1, Na Františku – Der Fund eines Brotbackofens im St. Agnes-Kloster in Prag 1, Na Františku, AR XVIII, 220–229, 285–286, tab. II:5.
[71] RIESEBIETER, O., 1921: Die deutsche Fayencen des 17. und 18. Jahrhundert. Leipzig.
[72] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1998: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města – Hradec Králové. Ein slawischen Burgwall und Beginn einer Stadt. Praha – Hradec Králové.
[73] SEDLÁČKOVÁ, H.–ROHANOVÁ, D. a kol., 2016: Renaissance and Baroque Glass from the Central Danube Region. Brno.
[74] SEHNOUTKOVÁ, P., 2011: Chrudim, Filištínská ulice čp. 39/I, odpadní jímky XIXA, XIXB a XX (příspěvek k poznání hmotné kultury). Diplomová práce na FF MU, Brno.
[75] SCHEUFLER, V., 1963: Problémy lidovosti v keramice – Das Problem der Volkstümlichkeit in der Keramik, Český lid L, 35–40.
[76] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích – Volkstümliche Töpferei in den böhmischen Ländern. Praha.
[77] SCHEUFLER, V.–ŠTAJNOCHR, V.–TURNSKÝ, M., 1974: České mezzomajoliky – Die böhmische Mezzomajolika, ČNM A CXLIII, 171–184.
[78] SOUKUP, M. B., 2003: Problémy zpracování archeologických nálezů z Vízmburka. In: Sláva a pád hradu Vízmburka (Košťál, J., ed.), 29–35. Hradec Králové.
[79] ŠTAJNOCHR, V., 1990: České mezzomajoliky, MVP 28, 79–89.
[80] ŠTAJNOCHR, V., 1992: České majoliky, mezzomajoliky a polofajánse. Praha.
[81] ŠTAJNOCHR, V., 1998: Nové a starší nálezy střepů mezzomajolik, ASČ 2, 433–468.
[82] ŠTAJNOCHR, V.–FRÖHLICH, J.–KRAJÍC, R.–MILITKÝ, J., 1998: Katalog střepových nálezů mezzomajolik, ASČ 2, 445–468.
[83] TOMÁŠEK, M., 1995: Archeologický výzkum hradebního pásma v Čáslavi v roce 1993 – Die archäologische Ausgrabung der Befestigungszone in Čáslav in Jahre 1993, AR XLVII, 444–454.
[84] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách – The erratic character of ceramic production in High and Later Middle Age in Bohemia, AR L, 123–137.
[85] VAŘEKA, P., 2002: Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum v letech 1998–1999), Archaeologica Pragensia 16, 217–250.
[86] VENCL, S., 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii – The Term "Find Complex" in Czech Archaeology: Its Use and Missuse, AR LIII, 592–614.
[87] VOJTÍŠEK, J., 2016: Dva berní rejstříky města Chrudimi z let 1399–1402 – Two Tax Registers of the Town of Chrudim from the Years 1399–1402. In: Frolík, J.–Musil, J.–Richter, D.–Vojtíšek, J., Chrudim v době Karla IV., 93–181. Chrudim.
[88] WOLF, O., 2002: K poznání hrnčířské produkce 13.–16. století v Chrudimi (archeologický výzkum ve Filištínské ulici čp. 37/I–40/I). Diplomová práce na FF MU, Brno.
[89] ZÁPOTOCKÝ, M., 1978: Středověká keramika severočeského Polabí. Morfologie a relativní chronologie. – Die mittelalterliche Keramik des nordböhmischen Elbegebiet. Morphologie und relative Chronologie, PA LIX, 171–238.
[90] ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Výzkumy v Čechách – Supplementum. Praha.
[91] ŽEGKLITZ, J., 2011: Výsledky archeologického výzkumu renesanční sklárny v Broumech, Historické sklo 5 – Sborník pro dějiny skla, 167–212.
[2] BELCREDI, L., 1989: Terminologie, třídění a kód středověkých kovových předmětů – Terminologie, Klassifizierung und Kode mittelalterlicher metallischer Gegenstände, AH 14, 437–472.
[3] BLÁHA, J., 1982: Archeologický průzkum v Olomouci. Staveniště obchodního domu Prior, objekty XVII/73 a IV/73 (Keramika), sešit 1 – Archäologische Ausgrabungen in Olmütz, Baustelle des Warenhauses Prior, Befunde XVII/73 und IV/73 (Keramik). Heft 1. Olomouc.
[4] BLÁHA, J., 1987: Archeologický průzkum v Olomouci. Staveniště obchodního domu Prior, objekty 5/78, 59/79 a 68/79 (Keramika), sešit 2 – Archäologische Ausgrabungen in Olmütz, Baustelle des Warenhauses Prior, Befunde 5/78, 59/79 und 68/79 (Keramik). Heft 2. Olomouc.
[5] BLÁHA, R.–FROLÍK, J.–SIGL, J., 2003: Nálezy loštické keramiky ve východních Čechách. Příspěvek ke kontaktům východních Čech a severní Moravy – Funde der Lošticer Keramik in Ostböhmen. Beitrag zu den Kontakten Ostböhmens und Nordmährens, AH 28, 525–537.
[6] BLAŽKOVÁ, G.–FROLÍK, J.–ŽEGKLITZOVÁ, J., 2012: Early Modern archaeological assemblages from Prague Castle and period written and iconopraphic sources – Raně novověké archeologické soubory z Pražského hradu a dobové písemné a ikonografické prameny – Frühneuzeitliche archäologische Fundkomplexe von der Prager Burg und zeitgenössische schriftliche und ikonographische Quellen, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 189–232.
[7] BLAŽKOVÁ, G.–VEPŘEKOVÁ, J., 2015: Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek Pražského hradu. Díl I. Katalog – Material Finds from the Renaissance Waste Pits at Prague Castle. Castrum Pragense 13. Praha.
[8] BLAŽKOVÁ, G. a kol., 2016: Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek Pražského hradu. Díl II. Studie – Material Finds from the Renaissance Waste Pits at Prague Castle. Castrum Pragense 13. Praha.
[9] BLAŽKOVÁ-DUBSKÁ, G., 2007: House of the armoury scribe at Prague Castle, Studies in Post-Medieval Archaeology 2, 9–42.
[10] BRONGERS, G. A., 1964: Pijpen en tabak. Amsterdam.
[11] CYMBALAK, T.–MATĚJKOVÁ, K., 2012: Zpracování nálezů ze dvou odpadních jímek a úskalí jejich interpretace – Analysis from two cesspits and problems with their interpretaion, Staletá Praha XXVIII, 41–76.
[12] ČERMÁK, K., 1897: Hrnčířská dílna v Čáslavi, Věstník českoslovanských museí a spolků archeologických II, 10.
[13] ČERMÁK, K., 1897a: Hrnčíři v Čáslavi a jejich památky, Památky archeologické a místopisné XVII, 212–224.
[14] ČERMÁK, K., 1898: Hrnčírny v Čáslavi ze XIV., XV. a XVI. věku, Zpráva musejního spolku "Včela Čáslavská" za rok 1897–1898, 7–16.
[15] ČERNÁ, E., 2005: Nálezy skel v sídlištním prostředí. In: Historie sklářské výroby v českých zemích, 84–103. Praha.
[16] DRAHOTOVÁ, O. a kol., 2005: Renesanční sklo v archeologických nálezech v Čechách a na Moravě. In: Historie sklářské výroby v českých zemích, 159–184. Praha.
[17] DURDÍK, T., 1980: K chronologii keramiky 14. – počátku 15. století ve východní části středních Čech – Zur Chronologie der Keramik des 14. – bis Anfang des 15. Jahrhunderts im Ostteil Mittelböhmens, AH 5, 361–368.
[18] DURDÍK, T., 1983: K výskytu bíle malované keramiky v Čechách (Sdělení k článku Z. Hazlbauera–J. Špačka) – Zum Vorkommen der weiss bemalten Keramik im Böhmen, AH 8, 211–213.
[19] FLORIÁN, Č., s. d.: Topografie Chrudimi I. Rukopis. Státní Okresní archiv v Chrudimi. Fond Pozůstalost Vincence Floriána, kart. 1, inv. č. 16.
[20] FLORIÁN, Č., 1914: Nález historické keramiky v Chrudimi, PA XXVI, 67–68.
[21] FROLÍK, J., 2003: Kachle Chrudimska. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi. Chrudim.
[22] FROLÍK, J.–HAZLBAUER, Z.–RÜCKEROVÁ, A., 1995: Chrudimský hrnčířský rod Medků a jeho kamnářské výrobky – Töpfergeslecht Medek von Chrudim und die Kachelzeugnisse, AH 20, 523–538.
[23] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2007: Záchranné archeologické výzkumy v Chrudimi v roce 2006 – Archäologische Rettungsgrabungen im Chrudim im J. 2006. In: Archeologické výzkumy v Čechách 2006. Sborník referátů z informačního kolokvia. Zprávy České archeologické společnosti – Supplément 68 (Sklenář, K., ed.), 46–48. Praha.
[24] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2010: Záchranný archeologický výzkum v Hradební ulici v Chrudimi v roce 2006, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 3–28.
[25] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2014: Nejstarší zástavba Chrudimi po založení města ve 2. polovině 13. století – Die älteste Bebauung in Chrudim nach der Stadtgründung in der 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts, Forum urbes medii aevi VIII, 46–67.
[26] FROLÍK, J.–MUSIL, J., 2016: Katalog archeologických nálezů z hradu Košumberka. 2. díl: kamnové kachle, část první. – Katalog der archäologischen Funde von der Burg Košumberk. 2. Teil: Die Ofenkacheln 1. Sbírky Regionálního muzea v Chrudimi 8/II. Praha – Chrudim.
[27] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1990: Soubor pozdně středověké keramiky z Chrudimi – Husovy ulice – A group of late mediaeval pottery from the town Chrudim (Husova street), Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 269–284.
[28] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1998: Chrudim v pravěku a středověku. Obrazy každodenního života – Chrudim in Prehistory and the middle Ages. Pictures of everyday Life – Chrudim in der Urgeschchte und im Mittelalter. Bilder aus dem Alltagsleben. Chrudim.
[29] FROLÍK, J. a kol., 1999: Frolík, J.–Hazlbauer, Z.–Charvát, P.–Šumberová, R.–Tomášek, M., Čáslav – místo pro život. Svědectví archeologie – Čáslav – die Städte für das Leben. Aussagen der Archäologie – Čáslav – A place for Living. The Testimony that Archeology gives. Čáslav.
[30] FRÖHLICH, J., 2015: Archeologické nálezy mezzomajolik – Archeological finds of mezzomaiolica, ASČ 19, 831–838.
[31] FRÝDA, F., 1990: Typologie středověkého skla v Čechách od 13. do konce 15. století, Sborník Západočeského muzea v Plzni – Historie V, 59–84.
[32] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1983: K vývoji výrobních okruhů červeně malované keramiky v severních Čechách – Zur Entwicklung der Productionsbereiche rot gemalter Keramik in Nordböhmen, AH 8, 119–138.
[33] GOŠ, V., 2007: Loštice. Město středověkých hrnčířů. Opava.
[34] HAZLBAUER, Z.–ŠPAČEK, J., 1987: Příspěvek k výskytu bíle malované keramiky ve středním Polabí – Beitrag zum Vorkommen der weiß-bemalten Keramik im Zentral-Elbengebiet, Studie a zprávy 1985, 30–55.
[35] HEJDOVÁ, D., 1981: The Glasshouse at Rejdice in North Eastern Bohemia, Late 16th – Early 17th Centuries, Journal of Glass Studies, 23, 18–33.
[36] HEJNA, A.–RADOMĚRSKÝ, P., 1958: Penězokazecká dílna v jeskyni "Mincovna" na Zlatém Koni u Koněprus – Die Münzfälscherwerkstatt in der Höhle "Mincovna" am "Zlatý Kůň" bei Koněprusy, PA XLIX, 513–558.
[37] HORÁK, J., 2007: Archeologický výzkum dvorku č. p. 40 ve Filištínské ulici v Chrudimi. Diplomová práce na FF UK, Praha.
[38] HORSCHIK, J., 1978: Steinzeug 15. bis 19. Jahrhundert. Von Bürgel bis Muskau. Dresden.
[39] HOŠŠO, J., 2004: Hranica medzi stredovekom a novovekom vo svetle archeologických nálezov keramiky – Die Grenze zwischen dem Mittelalter und der Neuzeit im Gichte der archäologischen Keramikfunde, AH 29, 569–580.
[40] CHVÁTAL, M.–ROUS, P.–VOKÁČ, M.–ZIMOLA, D., 2013: Střepy nádoby z raně novověkých dílen ledečských hrnčířů – Fragments of vessel from Early Modern-Age workshops of the potters in Ledeč, AVV 4, 184–200.
[41] KLÁPŠTĚ, J., 2001: Mudrování u studny, AR LIII, 802.
[42] KLÁPŠTĚ, J., ed., 2002: Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) – The archeology of medieval House (No. 226) in Most, Mediaevalia Archaelogica 4. Praha – Most.
[43] KOHLPRATH, G., 1982: Hafner in Wien der Neuzeit. In: Keramische Bodenfunde aus Wien. Mitelalter – Neuzeit, 129–139. Wien.
[44] KOŠŤÁL, J., 2007: Archeologické nálezy z hradu Vízmburku. Diplomová práce na FF MU, Brno.
[45] KOZÁKOVÁ, R., 2009: Restaurování archeologického skla z Chrudimi a možnosti konzervace metodou sol-gel. Bakalářská práce na Vysoké škole chemicko-technologické, Praha.
[46] KOZÁKOVÁ, R.–FROLÍK, J., 2011: Bohatý soubor skla v Chrudimi, Hradební ulici – Ein reichhaltiges Glasensemble aus Chrudim (Hradební Straße), Historické sklo 5, 75–90.
[47] KOZÁKOVÁ, R.–KLIKAROVÁ, L.–FROLÍK, J., 2010: Bohatý soubor skla z Chrudimi – Hradební ulice, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 129–166.
[48] KRAJÍC, R. a kol., 1998: Dům pasíře Prokopa v Táboře. Archeologický výzkum odpadní jímky v domě čp. 220. Písek.
[49] KRUPPÉ, J., 1981: Gancarstwo późnośredniosieczne w Polsce. I–II. Wrocław.
[50] KUDRNÁČ, J., 1973: Vojenský tábor z husitských válek v Klučově – Ein Militärlager aus der Zeit der Hussitenkriege in Klučov, PA LXIV, 105–142.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89–105.
[52] MUSIL, J., 2008: Soubor raně novověkých hliněných dýmek z Hradební ulice v Chrudimi, Chrudimský vlastivědný sborník 12, 3–35.
[53] MUSIL, J., 2009: An assemblage of Late middle Age and Early Modern period ceramics from Rabštejnek Castle in the cadastral territory of Smrkový Týnec in the district of Chrudim, Studies in Post-Medieval Archaeology 3, 45–64.
[54] MUSIL, J., 2010: Soubor raně novověkých hliněných dýmek z Hradební ulice v Chrudimi – Eine Kollektion neuzeitlicher Tonpfeifen aus der Hradební-Gasse in Chrudim. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám (Ungerman, Š.–Přichystalová, R.–Šulc, M.–Krejsová, J., edd.), 511–528, 792–794. Praha.
[55] MUSIL, J., 2010a: Pozdně středověký a raně novověký soubor keramiky z Chrudimi. Příspěvek k poznání nastupující novověké produkce – Late medieval and Early Modern ceramics from Chrudim, Východočeský sborník historický 17, 21–36.
[56] MUSIL, J., 2015: Hrnčířské podložky z Chrudimi. In: Středověká keramika v Čechách a na Moravě – otázky, metody, výsledky. Acta Fakulty Filozofické Západočeské univerzity v Plzni 7/2 (Čapek, L., ed.), 173–191. Plzeň.
[57] NECHVÁTAL, B., 1967: Středověká keramika z Ledče nad Sázavou – Die mittelalterliche Keramik aus Ledeč nad Sázavou, AR XIX, 542–543.
[58] NEKUDA, R., 1997: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 2. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.
[59] NEKUDA, R., 1975: Pfaffenschleg. Zaniklá středověká ves u Slavonic – Pfaffenschlag. Mittelaalterliche Ortswüstung bei Slavonice. Brno.
[60] NEKUDA, R., 1985: Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic 1. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[61] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě – Mittelalterliche Keramik in Böhmen und Mähren. Brno.
[62] NETOLICKÝ, P., 2010: Dřevohliněné konstrukce z vrcholně středověké Chrudimi, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 69–128.
[63] NOVÁK, M., 2010: Pravěké osídlení Chrudimi – Hradební ulice, Chrudimský vlastivědný sborník 14, 29–67.
[64] ORNA, J. et al., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Plzeň.
[65] PAJER, J., 1982: Hromadný nález ze začátku 17. století ve Strážnici – Ein Massenfund aus dem Beginn des 17. Jahrhunderts in Strážnice. Strážnice.
[66] PAJER, J., 1983: Počátky novověké keramiky ve Strážnici. Strážnice.
[67] PAJER, J., 2001: Novokřtěnecké fajánse ze Strachotína – Anababtist faiences from Strachotín. Mikulov.
[68] PAVLIŠOVÁ, K., 2015: Středověká stavební keramika z Chrudimi z pohledu archeologie. Nepublikovaná bakalářská práce, Ústav historických věd, Filozofická fakulta, Univerzita Pardubice.
[69] PAVLŮ, I., 1982: K počátkům Čáslavě. I. Katalog – Archeologické nálezy při městských hradbách, Praehistorica X – Varia Archaeologica 3, 75–160.
[70] REICHERTOVÁ, K., 1968: Nález chlebové pece v Anežském klášteře v Praze 1, Na Františku – Der Fund eines Brotbackofens im St. Agnes-Kloster in Prag 1, Na Františku, AR XVIII, 220–229, 285–286, tab. II:5.
[71] RIESEBIETER, O., 1921: Die deutsche Fayencen des 17. und 18. Jahrhundert. Leipzig.
[72] RICHTER, M.–VOKOLEK, V., 1998: Hradec Králové. Slovanské hradiště a počátky středověkého města – Hradec Králové. Ein slawischen Burgwall und Beginn einer Stadt. Praha – Hradec Králové.
[73] SEDLÁČKOVÁ, H.–ROHANOVÁ, D. a kol., 2016: Renaissance and Baroque Glass from the Central Danube Region. Brno.
[74] SEHNOUTKOVÁ, P., 2011: Chrudim, Filištínská ulice čp. 39/I, odpadní jímky XIXA, XIXB a XX (příspěvek k poznání hmotné kultury). Diplomová práce na FF MU, Brno.
[75] SCHEUFLER, V., 1963: Problémy lidovosti v keramice – Das Problem der Volkstümlichkeit in der Keramik, Český lid L, 35–40.
[76] SCHEUFLER, V., 1972: Lidové hrnčířství v českých zemích – Volkstümliche Töpferei in den böhmischen Ländern. Praha.
[77] SCHEUFLER, V.–ŠTAJNOCHR, V.–TURNSKÝ, M., 1974: České mezzomajoliky – Die böhmische Mezzomajolika, ČNM A CXLIII, 171–184.
[78] SOUKUP, M. B., 2003: Problémy zpracování archeologických nálezů z Vízmburka. In: Sláva a pád hradu Vízmburka (Košťál, J., ed.), 29–35. Hradec Králové.
[79] ŠTAJNOCHR, V., 1990: České mezzomajoliky, MVP 28, 79–89.
[80] ŠTAJNOCHR, V., 1992: České majoliky, mezzomajoliky a polofajánse. Praha.
[81] ŠTAJNOCHR, V., 1998: Nové a starší nálezy střepů mezzomajolik, ASČ 2, 433–468.
[82] ŠTAJNOCHR, V.–FRÖHLICH, J.–KRAJÍC, R.–MILITKÝ, J., 1998: Katalog střepových nálezů mezzomajolik, ASČ 2, 445–468.
[83] TOMÁŠEK, M., 1995: Archeologický výzkum hradebního pásma v Čáslavi v roce 1993 – Die archäologische Ausgrabung der Befestigungszone in Čáslav in Jahre 1993, AR XLVII, 444–454.
[84] VAŘEKA, P., 1998: Proměny keramické produkce vrcholného a pozdního středověku v Čechách – The erratic character of ceramic production in High and Later Middle Age in Bohemia, AR L, 123–137.
[85] VAŘEKA, P., 2002: Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (zjišťovací výzkum v letech 1998–1999), Archaeologica Pragensia 16, 217–250.
[86] VENCL, S., 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii – The Term "Find Complex" in Czech Archaeology: Its Use and Missuse, AR LIII, 592–614.
[87] VOJTÍŠEK, J., 2016: Dva berní rejstříky města Chrudimi z let 1399–1402 – Two Tax Registers of the Town of Chrudim from the Years 1399–1402. In: Frolík, J.–Musil, J.–Richter, D.–Vojtíšek, J., Chrudim v době Karla IV., 93–181. Chrudim.
[88] WOLF, O., 2002: K poznání hrnčířské produkce 13.–16. století v Chrudimi (archeologický výzkum ve Filištínské ulici čp. 37/I–40/I). Diplomová práce na FF MU, Brno.
[89] ZÁPOTOCKÝ, M., 1978: Středověká keramika severočeského Polabí. Morfologie a relativní chronologie. – Die mittelalterliche Keramik des nordböhmischen Elbegebiet. Morphologie und relative Chronologie, PA LIX, 171–238.
[90] ZÁPOTOCKÝ, M., 1979: Katalog středověké keramiky severočeského Polabí. Výzkumy v Čechách – Supplementum. Praha.
[91] ŽEGKLITZ, J., 2011: Výsledky archeologického výzkumu renesanční sklárny v Broumech, Historické sklo 5 – Sborník pro dějiny skla, 167–212.