Title: Neskorogotická kachľová pec z Liptovskej Mary
Variant title:
- Spätgotischer Kachelofen von Liptovská Mara
Source document: Archaeologia historica. 1982, vol. 7, iss. [1], pp. 499-508
Extent
499-508
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/139428
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
References
[1] Cserei, E., 1974: Erörterung über einige Ofenkacheln des späten mittelalters, Ars Decorativa 2, s. 33—44.
[2] Franz, R., 1989: Der Kachelofen, Graz.
[3] Frowein, R., 1942: Romanze der Kleidung, Berlin.
[4] Gajerski, S. F., 1972: Potyliczki ośrodek kaflarski w XVI—XVIII w., KHKM 20, s. 467—485.
[5] Hlinka, J.—Hoššo, J., 1980: Historickoarcheologický výskum peňazokazeckej dielne v Liptovskej Mare, ZbSNM, História 20, s. 237—260.
[6] Holčík, Š., 1973: Nález kachlovej pece v Šenkviciach, ZbSNM, História 13, s. 117 až 135.
[7] Holčík, Š., 1978: Stredoveké kachliarstvo, Bratislava.
[8] Holl, I., 1958: Középkori kályhacsempék Magyarszágon I., Budapest régiségei 18, s. 211—300.
[9] Holl, I., 1978: Angaben zur mittelalterlichen Schwarzhafnerkeramik mit Werkstattmarken, Mitteilungen des Archäologisches Instituts 5, 1974/75, Budapest, s. 129—150.
[10] Hoššo, J., 1976: Historickoarcheologický výskum v Liptovskej Mare, Archaeol. hist. I, s. 253—269.
[11] Hoššo, J., 1981: Vývoj stredovekej keramiky na západnom a strednom Slovensku, Kandidát. dizer. práca, Bratislava.
[12] Hýroš, Š. N., 1878: Zámok Likava a jeho páni, s poťahom na državie Lyptov a okolie, Turč. sv. Martin.
[13] Kouba, J., 1964: Další doklady česko-uherských styků v oblasti středověké keramiky, Čas. MN 133, s. 185—199.
[14] Kozák, K., 1972: A sümegi vár XV—XVII századi kályhai, A Veszprém közlemenyel 11, s. 271—290.
[15] Kwapieniowa, M., 1971: Stan badań nad historia kaflarstwa w Polsce XIV—XVIII w., Mater. archeol. XII, s, 207—228.
[16] Michna, P., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melice na Vyškovsku, Archaeol. hist. 6, s. 333—360.
[17] Poppa, R.—Margineanu-Carstoiu, M., 1979: Marturii de civilizatie medievala romanesca. Bucuresti.
[18] Strauss, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, der Schweiz und Skandinavien, Basel.
[19] Voit, P.— Holl, I., 1963: Alte ungarische Ofenkachel. Budapest.
[2] Franz, R., 1989: Der Kachelofen, Graz.
[3] Frowein, R., 1942: Romanze der Kleidung, Berlin.
[4] Gajerski, S. F., 1972: Potyliczki ośrodek kaflarski w XVI—XVIII w., KHKM 20, s. 467—485.
[5] Hlinka, J.—Hoššo, J., 1980: Historickoarcheologický výskum peňazokazeckej dielne v Liptovskej Mare, ZbSNM, História 20, s. 237—260.
[6] Holčík, Š., 1973: Nález kachlovej pece v Šenkviciach, ZbSNM, História 13, s. 117 až 135.
[7] Holčík, Š., 1978: Stredoveké kachliarstvo, Bratislava.
[8] Holl, I., 1958: Középkori kályhacsempék Magyarszágon I., Budapest régiségei 18, s. 211—300.
[9] Holl, I., 1978: Angaben zur mittelalterlichen Schwarzhafnerkeramik mit Werkstattmarken, Mitteilungen des Archäologisches Instituts 5, 1974/75, Budapest, s. 129—150.
[10] Hoššo, J., 1976: Historickoarcheologický výskum v Liptovskej Mare, Archaeol. hist. I, s. 253—269.
[11] Hoššo, J., 1981: Vývoj stredovekej keramiky na západnom a strednom Slovensku, Kandidát. dizer. práca, Bratislava.
[12] Hýroš, Š. N., 1878: Zámok Likava a jeho páni, s poťahom na državie Lyptov a okolie, Turč. sv. Martin.
[13] Kouba, J., 1964: Další doklady česko-uherských styků v oblasti středověké keramiky, Čas. MN 133, s. 185—199.
[14] Kozák, K., 1972: A sümegi vár XV—XVII századi kályhai, A Veszprém közlemenyel 11, s. 271—290.
[15] Kwapieniowa, M., 1971: Stan badań nad historia kaflarstwa w Polsce XIV—XVIII w., Mater. archeol. XII, s, 207—228.
[16] Michna, P., 1981: Gotická kachlová kamna z hradu Melice na Vyškovsku, Archaeol. hist. 6, s. 333—360.
[17] Poppa, R.—Margineanu-Carstoiu, M., 1979: Marturii de civilizatie medievala romanesca. Bucuresti.
[18] Strauss, K., 1972: Die Kachelkunst des 15. und 16. Jahrhunderts in Deutschland, Österreich, der Schweiz und Skandinavien, Basel.
[19] Voit, P.— Holl, I., 1963: Alte ungarische Ofenkachel. Budapest.