Title: Sakrální architektura a hmotné památky odrážející projevy duchovní kultury z moravských a slezských archeologických výzkumů
Variant title:
- Sakralarchitektur und Denkmäler der Sachkultur - Widerspiegelung der Äusserungen der geistigen Kultur aus den mährischen und schlesischen archäologischen Ausgrabungen (Arbeitsthese)
Source document: Archaeologia historica. 1996, vol. 21, iss. [1], pp. 111-119
Extent
111-119
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140186
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
References
[1] AHRENS, C. et al., 1981: Frühe Holzkirchen im nördlichen Europa. Veröffentlichung des Helms-Museum Nr. 39. Hamburg.
[2] BARTUŠEK, A., 1974: Zhodnocení archeologického průzkumu v kvadratuře cisterciáckého kláštera. In: Dějiny Žďáru nad Sázavou III, 241-251. Brno.
[3] BELCREDI, L., 1993: Archeologický výzkum kaple sv. Kateřiny v areálu kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, AH 18, 315-343.
[4] BENEŠOVSKÁ, K., 1986: Kostel v Trstěnici u Znojma a otázka funkce tzv. vedlejších prostor středověkých kostelů, AH 11, 305-312.
[5] BLÁHOVÁ, Z., 1986: Poznámky ke stavebním počátkům dominikánů v Olomouci, AH 11, 321-328.
[6] BREATNACH, P. A., 1985: Über Beginn und Eigenart der irischen Mission auf dem Kontinent einschließlich der irischen Missionare in Bayern. In: Virgil von Salzburg, 84-91. Salzburg.
[7] BUKOVSKÝ, J., 1993: Středověké nálezy v kostele sv. Trojice Královopolského kartouzu v Brně, VVM XLV, 280-290.
[8] CEJNKOVÁ, D.-LOSKOTOVÁ, I., 1993: Archeologické výzkumy na Starém Brně, BMD XI, 23-28.
[9] CIBULKA, J., 1958: Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. Praha.
[10] DIE IREN UND EUROPA 1982. Die Iren und Europa im frühen Mittelalter (Hg. H. Löwe). Stuttgart.
[11] DOHNAL, V., 1991: Pavel Michna-Miloslav Pojsl: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno 1988, Muzejní a vlastivědná společnost. 227 stran, 111 vyobrazení, ruské a německé resumé, PA LXXXII, 269-272.
[12] DOPSCH, H., 1981: Die Zeit der Karolinger und Ottonen. In: Geschichte Salzburgs. Stadt und Land. Band I. I. Teil, 157-228. Salzburg.
[13] DOPSCH, H., 1982: St. Peter als Zentrum der Slawenmission. In: Das älteste Kloster im deutschen Sprachraum St. Peter in Salzburg. 3. Landesausstellung 15. Mai-26. Oktober 1982. Schätze europäischer Kunst und Kultur, 60-67. Salzburger Landesregierung, Salzburg.
[14] DOSTÁL, B., 1990: Několik poznámek k objevu prvních velkomoravských kostelů ve Starém Městě. In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém Městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách (ed. L. Galuska), 35-42. Brno.
[15] DOSTÁL, B., 1992: K rekonstrukci velkomoravského kostela na Pohansku, SPFFBU E 37, 73-88.
[16] DVORNÍK, F., 1970: Byzantské misie u Slovanů. Praha.
[17] FEHRING, G. P., 1967: Die Stellung des frühmittelalterlichen Holzkirchenbaues in der Architekturgeschichte. JhRGZMM 14, 179-197.
[18] FLODR, M., 1983: Technologie středověkého zvonařství. Brno.
[19] GESCHICHTE SALZBURGS 1981-1984: Geschichte Salzburgs. Stadt und Land. Gesamtherausgeber Heinz Dopsch, Hans Spatzenegger. Band I. 1.-2. Teil: Vorgeschichte-Altertum-Mittelalter. Salzburg 1981, 1983; 3. Teil: Literatur-Anmerkungen-Register zu Teil 1 und 2. Unter redaktioneller Mitarbeit von Fritz Koller und Peter M. Lipburger herausgegeben von Heinz Dopsch. Universitätsverlag Anton Pustet, Salzburg 1984.
[20] GRAUS, F., 1969: Josef Cibulka, Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. (Monumenta Archaeologica VII.) Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1958, ČsČH VII, 478-483.
[21] HANULIAK, M., 1978: Problematika hrobov pod náhrobnými kameňmi v 11.-14. storočí na Slovensku, AH 3, 67-74.
[22] HANULIAK, M., 1990: K zmenám náboženských predstáv v 9.-12. storočí, AH 15, 323-333.
[23] HAŠEK, V.-MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Geofyzikální metody v archeologii na Moravě. Brno.
[24] HAVLÍK, L., 1972: Moesie a listy pasovského biskupa Pilgrima, JM 8, 7-20.
[25] HERMANN, K. F., 1983: Die Salzburger Kirche, Kirchliches Leben. In: Geschichte Salzburgs. Stadt und Land. Band I. 2. Teil, 983-1001. Salzburg.
[26] HOSÁK, L., 1972: Patrocinium sv. Petra jako doklad pro vývoj moravských sídel, ČMM XCI, 324-328.
[27] HRUBÝ, V., 1959: Velkomoravské hradisko sv. Klimenta u Osvětiman, ČMMZ, Vědy společenské XLIV, 19-70.
[28] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město. Velkomoravský Velehrad, Praha.
[29] HRUBÝ, V., 1970: Hrob svatého Metoděje v Uherském Hradišti-Sadech? S1Arch XVIII, 87-96.
[30] HURT, R., 1966: Nově zjištěné velkomoravské patrocinium, ČMMZ, Vědy společenské LI, 99-104.
[31] KAHL, H. D., 1985: Virgil und die Salzburger Slawenmission. In: Virgil von Salzburg, 112-121. Salzburg.
[32] KLANICA, Z., 1985: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. In: Velká Morava a počátky československé státnosti, 107-139. Praha-Bratislava.
[33] KLANICA, Z., 1988: Slovansky templ, palác a kostel. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 156-167. Brno.
[34] KLANICA, Z., 1990: K počátkům staromoravského kostrového pohřbívání. In: Staroměstská výročí, 57-64. Brno.
[35] KLANICA, Z., 1994: Tajemství hrobu moravského arcibiskupa Metoděje. Praha.
[36] KLÍMA, B. jr., 1991: Archeologický výzkum znojemské rotundy, Památky a příroda, č. 1, 14-21, 32.
[37] KLÍMA, B. jr., 1991a: Rotunda sv. Kateřiny na znojemském hradě. In: Mikulovská sympozia. XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 219-224. Mikulov-Brno.
[38] KLÍMA, B. jr., 1993: Archeologický výzkum Znojemského hradu, VVM XLV, 137-154.
[39] KOHOUTEK, J., 1994: Geneze a vývoj hradní architektury jihovýchodní Moravy ve 12.-15. stol., AH 19, 153-175.
[40] KONEČNÝ, L., 1986: Výsledky stavebně-historického a archeologického průzkumu rotundy sv. Pantaleona v Pustiměri 1977-1978, AH 11, 329-358.
[41] KONEČNÝ, L., 1989: Znojemský karner, JM 25, sv. 28, 103-124.
[42] KOUŘIL, P.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu), AH 19, 121-151.
[43] KOVACSOVICS, W. K.-MOOSLEITNER, F., 1987: Führer durch die Domgrabungen in Salzburg. 2 000 Jahre Baugeschichte im Zentrum der Stadt Salzburg. Schriftenreihe des Salzburger Museums Carolino Augusteum Nr. 8. Salzburg.
[44] KRENN, M., 1992: Vorbericht zu den Untersuchungen in der Burganlage Sachsendorf, Niederösterreich. In: Burgen der Salierzeit. Teil 2. In den südlichen Landschaften des Reiches. Horst Wolfgang Böhme (Hg.). Publikationen zur Ausstellung "Die Salier und ihr Reich" veranstaltet vom Land Rheinland-Pfalz in Speyer. Römisch-Germanisches Zentralmuseum, Forschungsintituts für Vor- und Frühgeschichte. Monographien Band 26, 351-376. Jan Thorbecke Verlag, Sigmaringen (3. Aufl.).
[45] KRZEMIEŃSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluß Mährens an den böhmischen Staat?, Historica XIX, 195-243.
[46] LOWMIANSKI, H., 1970: Początki Polski. Z dziejów Slowian w I. tysiacleciu n. e. Tom IV. Warszawa.
[47] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů, AH 5, 31-68.
[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanská pohřebiště z 2. poloviny 10. až poloviny 13. století na Moravě (stav výzkumu a jeho další perspektivy). In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie, Sofia 15.-22. septembra 1980, Zborník referátov ČSSR, 94-99. Nitra.
[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147-197.
[50] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41-71.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375-393.
[52] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147-171. Brno-Třebíč.
[53] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18-80.
[54] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25-38.
[55] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vztahy jižní Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.-13. století. In: Mikulovská sympozia. XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 225-232. Mikulov-Brno.
[56] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: 900 let prvé historické zprávy o Brně, VVM XLIII, 281-291.
[57] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Celkový vývoj osídlení brněnské oblasti do vzniku institucionálního města (problémy a perspektivy dalšího výzkumu), BMD XI, 15-22.
[58] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Kosočtverečné olověné křížky a jejich chronologické postavení v rámci hmotné kultury střední doby hradištní. In: Rodná země, 122-145. Brno.
[59] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1995: K lokalizaci hradu Businc u Dětmara Merseburského (Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon ad a. 1015), SPFFBU E 40, 133-140.
[60] MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), CB 1, 229-244.
[61] MICHNA, P., 1976: Archeologický průzkum historického jádra města Uničova. Předběžná zpráva, AH 1, 205-230.
[62] MICHNA, P., 1979: Uničovský letner. (Příspěvek k poznání mendikantské architektury na Moravě), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, 43-75.
[63] MICHNA, P.-POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno.
[64] MMFH II: Magnae Moraviae fontes historici - Prameny k dějinám Velké Moravy II. Textus biographici, hagiographici, liturgici, Brno MCMLXVII (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, Z. Masařík, R. Večerka).
[65] NECHVÁTAL, B., 1985: Náhrobky na mladohradištním pohřebišti v Radomyšli u Strakonic, AH 10, 439—451.
[66] PAUKRT, V., 1975: Románské kamery na Moravě, rkp. dipl. práce v semináři dějin umění FF UJEP v Brně. Brno.
[67] PEJAKOVIČ, M.-GATTIN, N., 1988: Starohrvatska sakralna arhitektura. Monumenta Artis Croatiae, prouke 1. Kršcanska sadašnjost, Zagreb (II. neizmijenjeno izdanje).
[68] PODBORSKÝ, V., 1994: Náboženství našich praprapředků. Brno.
[69] POJSL, M., 1984: Příspěvek k problematice stavebních hutí ve 13. století na Moravě, AH 9, 217-238.
[70] POJSL, M., 1985: Středověké sepulkrální památky bývalého cisterciáckého kláštera na Velehradě, AH 10, 423-438.
[71] POJSL, M., 1990: Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera. Brno.
[72] POULÍK, J., 1963: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích. Praha.
[73] POULÍK, J., 1970: Doklady o křesťanství v Mikulčicích, SbNM v Praze, Řada A-Historie XXIV, 139-144.
[74] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha.
[75] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Velká Morava a počátky československé státnosti, 9-80. Praha-Bratislava.
[76] PROCHÁZKA, R., 1989: Minoritský klášter v zástavbě středověkého Brna, AH 14, 131-140.
[77] PROVAZNÍK, A., 1991: Británie v raném středověku, charakter její christianizace a expanze misionářů do střední Evropy, ČMM CX, 19-36.
[78] PROVAZNÍK, A., 1991a: Iroskotské misie a Slované na Moravě, VVM XLIII, 292-303.
[79] RICHTER, V., 1936: Z počátků města Brna, ČMM LX, 257-314.
[80] RICHTER, V., 1959: Raně středověká Olomouc. Praha-Brno.
[81] RICHTER, V., 1965: Die Anfänge der großmährischen Architektur. In: Magna Moravia. Sborník k 1100. výročí příchodu byzantské mise na Moravu, 121-360. Praha.
[82] RICHTER, V. a kol., (Samek, B.-Stehlík, M.), 1966: Znojmo. Praha.
[83] SAGE, W., 1988: Kirchenbau. 1. Zu Typen und Bauweise. In: Die Bajuwaren. Von Severin bis Tassilo 488-788. Gemeinsame Landesausstellung des Freiastaates Bayern und des Landes Salzburg. Rosenheim/Bayern-Mattsee/Salzburg 19. Mai bis 6. November 1988 (Hrsg. H. Dannheimer und H. Dopsch), 293-299. München-Salzburg.
[84] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 1993: Bestattungen in den Kirchen Großmährens und Böhmens während des 9. und 10. Jahrhunderts, JhRGZMM 40, 557-620.
[85] SKLENÁŘ, K., 1985: Slepé uličky archeologie. Praha.
[86] SLÁMA, J., 1991: Přemyslovci a Morava, SbSPS 2, 51-68.
[87] STAŇA, Č., 1989: Dritte Saison der archäologischen Grabung am Horní náměstí (Oberring) in Přerov (Bez. Přerov), PV 1986: 58-62. Brno.
[88] STLOUKAL, M., 1987: Symposium o antropologii evropského středověku, SbNM v Praze. Řada B-Přírodní vědy XLIII. 206-209.
[89] STRZELCZYK, J., 1987: Iroszkoci v kulturze sredniowiecznej Europy, Panstwowy Instytut Wydawniczy, Warszawa.
[90] ŠIKULOVÁ, V., 1982: Zpráva o pokračování výzkumu dominikánského kláštera v Opavě, VVM XXXIV, 296-208.
[91] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1989: Die Einflüsse Südosteuropas auf die Architektur des mittleren Donaugebietes im 9. Jahrhundert. In: Rapports, co-rapports, communications Tchécoslovaques pour le VIe Congres de l' Association internationale d etudes du Sud-Est européen, 7-26. Prague.
[92] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1990: Príspevok k počiatkom včasnostredovekej sakrálnej architektúry na Slovensku. In: Staroměstská výročí. 43-55. Brno.
[93] TUREK, R., 1988: Počátky české vzdělanosti. Od příchodu Slovanů do doby románské. Praha.
[94] UNGER, J., 1984: Středověké votivní předměty z Mušova (výzkum 1977-1979). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[95] UNGER, J., 1992: Slovo archeologie k počátkům církevní architektury na jižní Moravě, okres Břeclav, JM 28, sv. 31, 7-36.
[96] UNGER, J., 1993: Přínos archeologických výzkumů k dějinám církevní architektury na jižní Moravě, JM 29, sv. 32, 65-84.
[97] UNGER, J., 1994: Archeologický výzkum církevní architektury v jižní části okresu Brno-venkov, JM 30, sv. 33, 25-33.
[98] UNGER, J., 1995: Nová zjištění a nové otázky z areálu rajhradského kláštera, JM 31, sv. 34, 218-228.
[99] UNGER, J.-PROCHÁZKA, R., 1995: Počátky katedrály sv. Petra a Pavla v Brně ve světle archeologických výzkumů roku 1991 a 1992, BMD XIII, 90-111.
[100] VÁŇA, Z., 1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha.
[101] VESELÝ, J. M., O. P., 1994: Hrob a sídlo arcibiskupa Metoděje. Praha (rok neuv.).
[102] VETTERS, H., 1985: Die mittelalterlichen Dome Salzburgs. In: Virgil von Salzburg, 286-316. Salzburg.
[103] VIRGIL VON SALZBURG 1985: Virgil von Salzburg. Missionar und Gelehrter. Beiträge des Internationalen Symposiums vom 21.-24. September 1984 in der Salzburger Residenz. Herausgegeben von Heinz Dopsch und Roswitha Juffinger. Salzburger Landesregierung, Salzburg.
[104] WOLFRAM, H., 1981: Die Zeit der Agilolfinger-Rupert und Virgil. In: Geschichte Salzburgs. Stadt und Land. Band I. I. Teil, 121-156. Salzburg.
[105] WOLFRAM, H., 1985: Virgil als Abt und Bischof von Salzburg. In: Virgil von Salzburg, 342-356. Salzburg.
[106] WOLFRAM, H., 1987: Die Geburt Mitteleuropas. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378-907. Kremayr & Scheriau, Wien.
[107] ZÁSTĚRA, J., 1990: Znojemská rotunda a Velká Morava. Brno.
[108] ZATLOUKAL, R., 1994: Záchranný archeologický výzkum v presbytáři kostela Povýšení svatého Kříže v Jihlavě, VSV, Oddíl věd společenských IX, 205-213.
[2] BARTUŠEK, A., 1974: Zhodnocení archeologického průzkumu v kvadratuře cisterciáckého kláštera. In: Dějiny Žďáru nad Sázavou III, 241-251. Brno.
[3] BELCREDI, L., 1993: Archeologický výzkum kaple sv. Kateřiny v areálu kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, AH 18, 315-343.
[4] BENEŠOVSKÁ, K., 1986: Kostel v Trstěnici u Znojma a otázka funkce tzv. vedlejších prostor středověkých kostelů, AH 11, 305-312.
[5] BLÁHOVÁ, Z., 1986: Poznámky ke stavebním počátkům dominikánů v Olomouci, AH 11, 321-328.
[6] BREATNACH, P. A., 1985: Über Beginn und Eigenart der irischen Mission auf dem Kontinent einschließlich der irischen Missionare in Bayern. In: Virgil von Salzburg, 84-91. Salzburg.
[7] BUKOVSKÝ, J., 1993: Středověké nálezy v kostele sv. Trojice Královopolského kartouzu v Brně, VVM XLV, 280-290.
[8] CEJNKOVÁ, D.-LOSKOTOVÁ, I., 1993: Archeologické výzkumy na Starém Brně, BMD XI, 23-28.
[9] CIBULKA, J., 1958: Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. Praha.
[10] DIE IREN UND EUROPA 1982. Die Iren und Europa im frühen Mittelalter (Hg. H. Löwe). Stuttgart.
[11] DOHNAL, V., 1991: Pavel Michna-Miloslav Pojsl: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno 1988, Muzejní a vlastivědná společnost. 227 stran, 111 vyobrazení, ruské a německé resumé, PA LXXXII, 269-272.
[12] DOPSCH, H., 1981: Die Zeit der Karolinger und Ottonen. In: Geschichte Salzburgs. Stadt und Land. Band I. I. Teil, 157-228. Salzburg.
[13] DOPSCH, H., 1982: St. Peter als Zentrum der Slawenmission. In: Das älteste Kloster im deutschen Sprachraum St. Peter in Salzburg. 3. Landesausstellung 15. Mai-26. Oktober 1982. Schätze europäischer Kunst und Kultur, 60-67. Salzburger Landesregierung, Salzburg.
[14] DOSTÁL, B., 1990: Několik poznámek k objevu prvních velkomoravských kostelů ve Starém Městě. In: Staroměstská výročí. Sborník příspěvků ze slavnostního zasedání u příležitosti 40 let archeologických výzkumů Moravského muzea ve Starém Městě a výročí objevu první velkomoravské zděné stavby ve Starém Městě Na valách (ed. L. Galuska), 35-42. Brno.
[15] DOSTÁL, B., 1992: K rekonstrukci velkomoravského kostela na Pohansku, SPFFBU E 37, 73-88.
[16] DVORNÍK, F., 1970: Byzantské misie u Slovanů. Praha.
[17] FEHRING, G. P., 1967: Die Stellung des frühmittelalterlichen Holzkirchenbaues in der Architekturgeschichte. JhRGZMM 14, 179-197.
[18] FLODR, M., 1983: Technologie středověkého zvonařství. Brno.
[19] GESCHICHTE SALZBURGS 1981-1984: Geschichte Salzburgs. Stadt und Land. Gesamtherausgeber Heinz Dopsch, Hans Spatzenegger. Band I. 1.-2. Teil: Vorgeschichte-Altertum-Mittelalter. Salzburg 1981, 1983; 3. Teil: Literatur-Anmerkungen-Register zu Teil 1 und 2. Unter redaktioneller Mitarbeit von Fritz Koller und Peter M. Lipburger herausgegeben von Heinz Dopsch. Universitätsverlag Anton Pustet, Salzburg 1984.
[20] GRAUS, F., 1969: Josef Cibulka, Velkomoravský kostel v Modré u Velehradu a začátky křesťanství na Moravě. (Monumenta Archaeologica VII.) Nakladatelství Československé akademie věd, Praha 1958, ČsČH VII, 478-483.
[21] HANULIAK, M., 1978: Problematika hrobov pod náhrobnými kameňmi v 11.-14. storočí na Slovensku, AH 3, 67-74.
[22] HANULIAK, M., 1990: K zmenám náboženských predstáv v 9.-12. storočí, AH 15, 323-333.
[23] HAŠEK, V.-MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Geofyzikální metody v archeologii na Moravě. Brno.
[24] HAVLÍK, L., 1972: Moesie a listy pasovského biskupa Pilgrima, JM 8, 7-20.
[25] HERMANN, K. F., 1983: Die Salzburger Kirche, Kirchliches Leben. In: Geschichte Salzburgs. Stadt und Land. Band I. 2. Teil, 983-1001. Salzburg.
[26] HOSÁK, L., 1972: Patrocinium sv. Petra jako doklad pro vývoj moravských sídel, ČMM XCI, 324-328.
[27] HRUBÝ, V., 1959: Velkomoravské hradisko sv. Klimenta u Osvětiman, ČMMZ, Vědy společenské XLIV, 19-70.
[28] HRUBÝ, V., 1965: Staré Město. Velkomoravský Velehrad, Praha.
[29] HRUBÝ, V., 1970: Hrob svatého Metoděje v Uherském Hradišti-Sadech? S1Arch XVIII, 87-96.
[30] HURT, R., 1966: Nově zjištěné velkomoravské patrocinium, ČMMZ, Vědy společenské LI, 99-104.
[31] KAHL, H. D., 1985: Virgil und die Salzburger Slawenmission. In: Virgil von Salzburg, 112-121. Salzburg.
[32] KLANICA, Z., 1985: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. In: Velká Morava a počátky československé státnosti, 107-139. Praha-Bratislava.
[33] KLANICA, Z., 1988: Slovansky templ, palác a kostel. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 156-167. Brno.
[34] KLANICA, Z., 1990: K počátkům staromoravského kostrového pohřbívání. In: Staroměstská výročí, 57-64. Brno.
[35] KLANICA, Z., 1994: Tajemství hrobu moravského arcibiskupa Metoděje. Praha.
[36] KLÍMA, B. jr., 1991: Archeologický výzkum znojemské rotundy, Památky a příroda, č. 1, 14-21, 32.
[37] KLÍMA, B. jr., 1991a: Rotunda sv. Kateřiny na znojemském hradě. In: Mikulovská sympozia. XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 219-224. Mikulov-Brno.
[38] KLÍMA, B. jr., 1993: Archeologický výzkum Znojemského hradu, VVM XLV, 137-154.
[39] KOHOUTEK, J., 1994: Geneze a vývoj hradní architektury jihovýchodní Moravy ve 12.-15. stol., AH 19, 153-175.
[40] KONEČNÝ, L., 1986: Výsledky stavebně-historického a archeologického průzkumu rotundy sv. Pantaleona v Pustiměri 1977-1978, AH 11, 329-358.
[41] KONEČNÝ, L., 1989: Znojemský karner, JM 25, sv. 28, 103-124.
[42] KOUŘIL, P.-MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1994: Opevněná sídla na Moravě a ve Slezsku (vznik, vývoj, význam, funkce, současný stav a perspektivy dalšího výzkumu), AH 19, 121-151.
[43] KOVACSOVICS, W. K.-MOOSLEITNER, F., 1987: Führer durch die Domgrabungen in Salzburg. 2 000 Jahre Baugeschichte im Zentrum der Stadt Salzburg. Schriftenreihe des Salzburger Museums Carolino Augusteum Nr. 8. Salzburg.
[44] KRENN, M., 1992: Vorbericht zu den Untersuchungen in der Burganlage Sachsendorf, Niederösterreich. In: Burgen der Salierzeit. Teil 2. In den südlichen Landschaften des Reiches. Horst Wolfgang Böhme (Hg.). Publikationen zur Ausstellung "Die Salier und ihr Reich" veranstaltet vom Land Rheinland-Pfalz in Speyer. Römisch-Germanisches Zentralmuseum, Forschungsintituts für Vor- und Frühgeschichte. Monographien Band 26, 351-376. Jan Thorbecke Verlag, Sigmaringen (3. Aufl.).
[45] KRZEMIEŃSKA, B., 1980: Wann erfolgte der Anschluß Mährens an den böhmischen Staat?, Historica XIX, 195-243.
[46] LOWMIANSKI, H., 1970: Początki Polski. Z dziejów Slowian w I. tysiacleciu n. e. Tom IV. Warszawa.
[47] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Morava za husitských válek ve světle archeologických nálezů a výzkumů, AH 5, 31-68.
[48] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980a: Slovanská pohřebiště z 2. poloviny 10. až poloviny 13. století na Moravě (stav výzkumu a jeho další perspektivy). In: IV. medzinárodný kongres slovanskej archeológie, Sofia 15.-22. septembra 1980, Zborník referátov ČSSR, 94-99. Nitra.
[49] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady), AH 6, 147-197.
[50] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 8, 41-71.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Církevní instituce na Moravě a jejich úloha ve vývoji hospodářství a osídlení od 10. století do předhusitského období, AH 10, 375-393.
[52] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Doba slovanská. In: Pravěk Třebíčska, 147-171. Brno-Třebíč.
[53] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986a: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů, PA LXXVII, 18-80.
[54] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986b: Podíl archeologie na výzkumu středověké architektury 11. až 1. poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku, AH 11, 25-38.
[55] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vztahy jižní Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.-13. století. In: Mikulovská sympozia. XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 225-232. Mikulov-Brno.
[56] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: 900 let prvé historické zprávy o Brně, VVM XLIII, 281-291.
[57] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Celkový vývoj osídlení brněnské oblasti do vzniku institucionálního města (problémy a perspektivy dalšího výzkumu), BMD XI, 15-22.
[58] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1988: Kosočtverečné olověné křížky a jejich chronologické postavení v rámci hmotné kultury střední doby hradištní. In: Rodná země, 122-145. Brno.
[59] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1995: K lokalizaci hradu Businc u Dětmara Merseburského (Thietmari Merseburgensis episcopi chronicon ad a. 1015), SPFFBU E 40, 133-140.
[60] MĚŘÍNSKÝ, Z.-PLAČEK, M., 1989: K podobě nejstarší kamenné fáze hradu Bítova (okres Znojmo), CB 1, 229-244.
[61] MICHNA, P., 1976: Archeologický průzkum historického jádra města Uničova. Předběžná zpráva, AH 1, 205-230.
[62] MICHNA, P., 1979: Uničovský letner. (Příspěvek k poznání mendikantské architektury na Moravě), Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, 43-75.
[63] MICHNA, P.-POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova. Brno.
[64] MMFH II: Magnae Moraviae fontes historici - Prameny k dějinám Velké Moravy II. Textus biographici, hagiographici, liturgici, Brno MCMLXVII (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, Z. Masařík, R. Večerka).
[65] NECHVÁTAL, B., 1985: Náhrobky na mladohradištním pohřebišti v Radomyšli u Strakonic, AH 10, 439—451.
[66] PAUKRT, V., 1975: Románské kamery na Moravě, rkp. dipl. práce v semináři dějin umění FF UJEP v Brně. Brno.
[67] PEJAKOVIČ, M.-GATTIN, N., 1988: Starohrvatska sakralna arhitektura. Monumenta Artis Croatiae, prouke 1. Kršcanska sadašnjost, Zagreb (II. neizmijenjeno izdanje).
[68] PODBORSKÝ, V., 1994: Náboženství našich praprapředků. Brno.
[69] POJSL, M., 1984: Příspěvek k problematice stavebních hutí ve 13. století na Moravě, AH 9, 217-238.
[70] POJSL, M., 1985: Středověké sepulkrální památky bývalého cisterciáckého kláštera na Velehradě, AH 10, 423-438.
[71] POJSL, M., 1990: Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera. Brno.
[72] POULÍK, J., 1963: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích. Praha.
[73] POULÍK, J., 1970: Doklady o křesťanství v Mikulčicích, SbNM v Praze, Řada A-Historie XXIV, 139-144.
[74] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha.
[75] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Velká Morava a počátky československé státnosti, 9-80. Praha-Bratislava.
[76] PROCHÁZKA, R., 1989: Minoritský klášter v zástavbě středověkého Brna, AH 14, 131-140.
[77] PROVAZNÍK, A., 1991: Británie v raném středověku, charakter její christianizace a expanze misionářů do střední Evropy, ČMM CX, 19-36.
[78] PROVAZNÍK, A., 1991a: Iroskotské misie a Slované na Moravě, VVM XLIII, 292-303.
[79] RICHTER, V., 1936: Z počátků města Brna, ČMM LX, 257-314.
[80] RICHTER, V., 1959: Raně středověká Olomouc. Praha-Brno.
[81] RICHTER, V., 1965: Die Anfänge der großmährischen Architektur. In: Magna Moravia. Sborník k 1100. výročí příchodu byzantské mise na Moravu, 121-360. Praha.
[82] RICHTER, V. a kol., (Samek, B.-Stehlík, M.), 1966: Znojmo. Praha.
[83] SAGE, W., 1988: Kirchenbau. 1. Zu Typen und Bauweise. In: Die Bajuwaren. Von Severin bis Tassilo 488-788. Gemeinsame Landesausstellung des Freiastaates Bayern und des Landes Salzburg. Rosenheim/Bayern-Mattsee/Salzburg 19. Mai bis 6. November 1988 (Hrsg. H. Dannheimer und H. Dopsch), 293-299. München-Salzburg.
[84] SCHULZE-DÖRRLAMM, M., 1993: Bestattungen in den Kirchen Großmährens und Böhmens während des 9. und 10. Jahrhunderts, JhRGZMM 40, 557-620.
[85] SKLENÁŘ, K., 1985: Slepé uličky archeologie. Praha.
[86] SLÁMA, J., 1991: Přemyslovci a Morava, SbSPS 2, 51-68.
[87] STAŇA, Č., 1989: Dritte Saison der archäologischen Grabung am Horní náměstí (Oberring) in Přerov (Bez. Přerov), PV 1986: 58-62. Brno.
[88] STLOUKAL, M., 1987: Symposium o antropologii evropského středověku, SbNM v Praze. Řada B-Přírodní vědy XLIII. 206-209.
[89] STRZELCZYK, J., 1987: Iroszkoci v kulturze sredniowiecznej Europy, Panstwowy Instytut Wydawniczy, Warszawa.
[90] ŠIKULOVÁ, V., 1982: Zpráva o pokračování výzkumu dominikánského kláštera v Opavě, VVM XXXIV, 296-208.
[91] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1989: Die Einflüsse Südosteuropas auf die Architektur des mittleren Donaugebietes im 9. Jahrhundert. In: Rapports, co-rapports, communications Tchécoslovaques pour le VIe Congres de l' Association internationale d etudes du Sud-Est européen, 7-26. Prague.
[92] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1990: Príspevok k počiatkom včasnostredovekej sakrálnej architektúry na Slovensku. In: Staroměstská výročí. 43-55. Brno.
[93] TUREK, R., 1988: Počátky české vzdělanosti. Od příchodu Slovanů do doby románské. Praha.
[94] UNGER, J., 1984: Středověké votivní předměty z Mušova (výzkum 1977-1979). Sbírky Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov.
[95] UNGER, J., 1992: Slovo archeologie k počátkům církevní architektury na jižní Moravě, okres Břeclav, JM 28, sv. 31, 7-36.
[96] UNGER, J., 1993: Přínos archeologických výzkumů k dějinám církevní architektury na jižní Moravě, JM 29, sv. 32, 65-84.
[97] UNGER, J., 1994: Archeologický výzkum církevní architektury v jižní části okresu Brno-venkov, JM 30, sv. 33, 25-33.
[98] UNGER, J., 1995: Nová zjištění a nové otázky z areálu rajhradského kláštera, JM 31, sv. 34, 218-228.
[99] UNGER, J.-PROCHÁZKA, R., 1995: Počátky katedrály sv. Petra a Pavla v Brně ve světle archeologických výzkumů roku 1991 a 1992, BMD XIII, 90-111.
[100] VÁŇA, Z., 1990: Svět slovanských bohů a démonů. Praha.
[101] VESELÝ, J. M., O. P., 1994: Hrob a sídlo arcibiskupa Metoděje. Praha (rok neuv.).
[102] VETTERS, H., 1985: Die mittelalterlichen Dome Salzburgs. In: Virgil von Salzburg, 286-316. Salzburg.
[103] VIRGIL VON SALZBURG 1985: Virgil von Salzburg. Missionar und Gelehrter. Beiträge des Internationalen Symposiums vom 21.-24. September 1984 in der Salzburger Residenz. Herausgegeben von Heinz Dopsch und Roswitha Juffinger. Salzburger Landesregierung, Salzburg.
[104] WOLFRAM, H., 1981: Die Zeit der Agilolfinger-Rupert und Virgil. In: Geschichte Salzburgs. Stadt und Land. Band I. I. Teil, 121-156. Salzburg.
[105] WOLFRAM, H., 1985: Virgil als Abt und Bischof von Salzburg. In: Virgil von Salzburg, 342-356. Salzburg.
[106] WOLFRAM, H., 1987: Die Geburt Mitteleuropas. Geschichte Österreichs vor seiner Entstehung 378-907. Kremayr & Scheriau, Wien.
[107] ZÁSTĚRA, J., 1990: Znojemská rotunda a Velká Morava. Brno.
[108] ZATLOUKAL, R., 1994: Záchranný archeologický výzkum v presbytáři kostela Povýšení svatého Kříže v Jihlavě, VSV, Oddíl věd společenských IX, 205-213.