Title: O třech tak zvaných hradech v Českém ráji
Variant title:
- Über drei sogenannte Burgen im Böhmischen Paradis
- Three "Castles" in Český ráj
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 233-254
Extent
233-254
-
ISSN0231-5823
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140761
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Na základě průzkumu hradních staveb ve vymezené sondě (Peřina 2007) byl vysloven názor, že některé lokality tradičně označované literaturou jako hrady s tímto typem sídla nelze spolehlivě ztotožnit. Písemné prameny o lokalitách víceméně mlčí, nálezy středověké keramiky nedokládají funkci sídel a jejich povrchový průzkum a komparace s analogiemi nabízí i jiná řešení. U lokality Dolánky lze uvažovat s velkou rezervou o kolonizačním provizoriu z druhé poloviny 13. století, nebo nezbývá než se smířit při posouzení problematicky datované keramiky s nemožností bližšího určení typu zkoumaného sídla. Stopy a relikty konstrukcí na lokalitě Drábovna lze spojit se zprávou z roku 1547 o existenci dřevěného čihadla v lese Borku. Volba staveniště, skalní suk a charakter vstupu řadí hypoteticky lokalitu Klokočský Hrádek mezi refugia.
On the basis of research into castle-type constructions in the given probe (Peřina 2007), the author voices the opinion that some locations traditionally referred to in literature as “castles” cannot be reliably identified with this type of building. Written sources provide almost no information on the locations, finds of medieval ceramics do not give evidence of the functions of the buildings, and their surface research and comparisons with analogous sites offer alternative solutions. The Dolánky location may be viewed as a provisional colonisation construction from the second half of the 13th century, although with considerable reservations. Otherwise one has to abandon a closer definition of the building type, as the dating of the ceramic finds is uncertain. Traces and fragments of buildings in the Drábovna location may be linked to a report from 1547 on the existence of a wooden butt in the Borek forest. The selection of site, the rocky promontory and the entrance to Klokočský Hrádek hypothetically identify the place as a refuge.
References
[1] ANONYM, 1922: Okolí Turnova. Körbrův průvodce po Čechách, svazek 10. Praha.
[2] BALBÍN, B., 1986: Krásy a bohatství České země – výbor z díla Miscellanea historica regni Bohemiae. Praha.
[3] BELISOVÁ, N., 2003: Zvědavost – matka Moudrosti? In: Minulosti Českého Švýcarska I, 80–84. Krásná Lípa.
[4] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[5] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.
[6] FILIP, J., 1947: Dějinné počátky Českého ráje. Praha.
[7] FIŠERA, Z., 2004: Skalní hrady zemí Koruny české. Praha.
[8] FRITZ Z.–MILER J.–TOMÍČEK T.–VALENTA P., 1991: Povrchový průzkum hradu v Oráčově, CB 2, 79–86.
[9] FRÖLICH, J., 1996: Středověká lokalita Beistein u Číměře, Jindřichohradecký vlastivědný sborník 8, 1–4.
[10] GABRIEL, F., 1986: České Švýcarsko očima archeologa. Děčín.
[11] GABRIEL, F., 1989: K problematice opevněných sídel na pískovci, CB 1, 125–138.
[12] GABRIEL, F., 1991: Keramický soubor z hradu Frýdštejna, AH 16, 279–292.
[13] GABRIEL, F., 1995: Struktura rozložení hradů na pískovcích, HG 28, 49–61.
[14] GABRIEL, F., 2002: Quo vadis vědo o hradech?, CB 8, 499–502.
[15] GABRIEL, F., 2002a: Hrad Frýdštejn, CB 8, 173–192.
[16] GABRIEL, F., 2001: Středověká sídelní aglomerace Bezděz, Muzejní a vlastivědná práce – Časopis společnosti přátel starožitností 39/109, 65–85.
[17] GABRIEL, F., 2004: Průzkum hradů Českého Švýcarska. In: Minulosti Českého Švýcarska II, 33–41. Krásná Lípa.
[18] GABRIEL, F., 2006: Teoretické aspekty studia hradních staveb. Ústí nad Labem.
[19] GABRIEL, F.–EBEL, M., 1992: Hrad Rotštejn – stavebně historický průzkum, rukopis v archivu SHP, NPÚ ú. o. p. Ústí nad Labem.
[20] GABRIEL, F.–MACEK, P., 1992: Stavební vývoj hradu Valdštejna, AH 17, 163–176.
[21] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000: Hrady okresu Česká Lípa. Praha.
[22] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000a: Pustý zámek u Zakšína, CB 7, 111–125.
[23] GABRIEL, F.–PODROUŽEK, K., 2000: Skalní sídliště Sloup, Průzkumy památek VII/1, 3–14.
[24] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2006: Pracovní hypotéza k raně novověkému sídlení na pískovcích. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a Podkrkonoší – supplementum 11, 121–128. Turnov.
[25] GABRIEL, F.–PODROUŽEK, K.–ZAHRADNÍK, P., 2001: Skalní sídlo u Sloupu. Praha.
[26] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1981: K datování a funkci středověkých opevnění v Českém Švýcarsku, AH 6, 33–62.
[27] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1986: Skalní hrady a jejich vztah k české hradní architektuře, AH 11, 143–152.
[28] GABRIEL, F.–VANĚK, V., 2006: České Švýcarsko ve středověku. Praha.
[29] HEBER, F. A., 2006: České hrady, zámky a tvrze, Severní Čechy, II. díl. Praha.
[30] CHOTĚBOR, P., 1981: Povrchový průzkum hradů v Českém ráji, AH 6, 71–77.
[31] KLÁPŠTĚ, J., 1981: O počátcích města Turnova. In: Praehistorica VIII – Varia archaelogica 2, 289–293. Praha.
[32] KLÁPŠTĚ, J., 1987: Výzkum tzv. hradiště u Dolánek (okr. Semily), Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XIV/1, 60–61.
[33] KLÁPŠTĚ, J., 1988: Výzkum tzv. hradiště u Dolánek (okr. Semily) v roce 1987, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XV/1, 104–105.
[34] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[35] KRACÍKOVÁ, L., 1996: Hrad Drábovna, Jizerská kóta, 68–69.
[36] LISSEK, P., 2003: Příspěvek k poznání struktury středověkého osídlení krajiny Labských pískovců. In: Minulosti Českého Švýcarska I, 46–55. Krásná Lípa.
[37] NECHVÍLE, M., 2002: Archeologická povrchová prospekce horního Pojizeří v letech 1999–2002, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 35–48.
[38] NECHVÍLE, M., 2003: Zajímavé nálezy z hradu Pařezu, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 238–247.
[39] NEÚSTUPNÝ, E., 1986: Nástin archeologické metody, AR 38, 525–549.
[40] PEŘINA, I., 2004: Stavební vývoj hradu Vranova (okr. Jablonec nad Nisou), rkp. bakalářské práce na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem.
[41] PEŘINA, I., 2006: Vertikální komunikace v pískovcovém podloží Českého Švýcarska. In: Minulosti Českého Švýcarska III, 118–141. Krásná Lípa.
[42] PEŘINA, I., 2006a: Jezdec und Skalní hrad – Burgen des Isergebirges auf dem Granitunterbettung, CaBe 9, 351–356. Praha.
[43] PEŘINA, I., 2007: Hrady Horního Pojizeří mezi Malou Skálou a Turnovem, rkp. diplomové práce na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem.
[44] PEŠA, V., 2006: Využívání skalních dutin v Českém ráji v mladší době bronzové až halštatské. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a Podkrkonoší – supplementum 11, 107–120. Turnov.
[45] PODROUŽEK, K., 2006: Sezónní obytné objekty v pískovcích. In: Minulosti Českého Švýcarska III, 142–159. Krásná Lípa.
[46] PODROUŽEK, K.–GABRIEL F., 2007: Typy objektů valečovského "městečka", AH 32, 211–223.
[47] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách I. Praha.
[48] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách II. Praha.
[49] PROFOUS, A., 1957: Místní jména v Čechách IV. Praha.
[50] PROSTŘEDNÍK, J.–ŠÍDA, P., 2006: Mezolitické osídlení pseudokrasových skalních dutin v Českém ráji. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a Podkrkonoší – supplementum 11, 83–106. Turnov.
[51] RAZÍM, V., 2005: O tzv. hradech přechodného typu, AR LVII, 351–380.
[52] SEDLÁČEK, A., 1895: Hrady, zámky, tvrze království Českého X. Boleslavsko. Praha.
[53] STEIN, K., 1993: Požární hlídky v Českém Švýcarsku, Děčínské vlastivědné zprávy, VI, č. 3, 12–16.
[54] ŠIMÁK, J. V., 1924: Starožitnický význam skal okolo Drábovny, Od Ještěda k Troskám III, 1924/25, 1–6.
[55] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě. Praha.
[56] VARHANÍK, J., 1999: Středověký vesnický kostel jako refugium, AH 24, 313–317.
[57] WALDHAUSER, J., 1980: Sídla drobné šlechty v severním Pojizeří na Liberecku, Zprávy a studie Oblastního vlastivědného muzea v Teplicích 14, 49–65.
[58] WOLF, V., 1998: K problematice tzv. kolonizačních provizorií, CB 6, 107–116.
[2] BALBÍN, B., 1986: Krásy a bohatství České země – výbor z díla Miscellanea historica regni Bohemiae. Praha.
[3] BELISOVÁ, N., 2003: Zvědavost – matka Moudrosti? In: Minulosti Českého Švýcarska I, 80–84. Krásná Lípa.
[4] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[5] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.
[6] FILIP, J., 1947: Dějinné počátky Českého ráje. Praha.
[7] FIŠERA, Z., 2004: Skalní hrady zemí Koruny české. Praha.
[8] FRITZ Z.–MILER J.–TOMÍČEK T.–VALENTA P., 1991: Povrchový průzkum hradu v Oráčově, CB 2, 79–86.
[9] FRÖLICH, J., 1996: Středověká lokalita Beistein u Číměře, Jindřichohradecký vlastivědný sborník 8, 1–4.
[10] GABRIEL, F., 1986: České Švýcarsko očima archeologa. Děčín.
[11] GABRIEL, F., 1989: K problematice opevněných sídel na pískovci, CB 1, 125–138.
[12] GABRIEL, F., 1991: Keramický soubor z hradu Frýdštejna, AH 16, 279–292.
[13] GABRIEL, F., 1995: Struktura rozložení hradů na pískovcích, HG 28, 49–61.
[14] GABRIEL, F., 2002: Quo vadis vědo o hradech?, CB 8, 499–502.
[15] GABRIEL, F., 2002a: Hrad Frýdštejn, CB 8, 173–192.
[16] GABRIEL, F., 2001: Středověká sídelní aglomerace Bezděz, Muzejní a vlastivědná práce – Časopis společnosti přátel starožitností 39/109, 65–85.
[17] GABRIEL, F., 2004: Průzkum hradů Českého Švýcarska. In: Minulosti Českého Švýcarska II, 33–41. Krásná Lípa.
[18] GABRIEL, F., 2006: Teoretické aspekty studia hradních staveb. Ústí nad Labem.
[19] GABRIEL, F.–EBEL, M., 1992: Hrad Rotštejn – stavebně historický průzkum, rukopis v archivu SHP, NPÚ ú. o. p. Ústí nad Labem.
[20] GABRIEL, F.–MACEK, P., 1992: Stavební vývoj hradu Valdštejna, AH 17, 163–176.
[21] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000: Hrady okresu Česká Lípa. Praha.
[22] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000a: Pustý zámek u Zakšína, CB 7, 111–125.
[23] GABRIEL, F.–PODROUŽEK, K., 2000: Skalní sídliště Sloup, Průzkumy památek VII/1, 3–14.
[24] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2006: Pracovní hypotéza k raně novověkému sídlení na pískovcích. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a Podkrkonoší – supplementum 11, 121–128. Turnov.
[25] GABRIEL, F.–PODROUŽEK, K.–ZAHRADNÍK, P., 2001: Skalní sídlo u Sloupu. Praha.
[26] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1981: K datování a funkci středověkých opevnění v Českém Švýcarsku, AH 6, 33–62.
[27] GABRIEL, F.–SMETANA, J., 1986: Skalní hrady a jejich vztah k české hradní architektuře, AH 11, 143–152.
[28] GABRIEL, F.–VANĚK, V., 2006: České Švýcarsko ve středověku. Praha.
[29] HEBER, F. A., 2006: České hrady, zámky a tvrze, Severní Čechy, II. díl. Praha.
[30] CHOTĚBOR, P., 1981: Povrchový průzkum hradů v Českém ráji, AH 6, 71–77.
[31] KLÁPŠTĚ, J., 1981: O počátcích města Turnova. In: Praehistorica VIII – Varia archaelogica 2, 289–293. Praha.
[32] KLÁPŠTĚ, J., 1987: Výzkum tzv. hradiště u Dolánek (okr. Semily), Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XIV/1, 60–61.
[33] KLÁPŠTĚ, J., 1988: Výzkum tzv. hradiště u Dolánek (okr. Semily) v roce 1987, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XV/1, 104–105.
[34] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[35] KRACÍKOVÁ, L., 1996: Hrad Drábovna, Jizerská kóta, 68–69.
[36] LISSEK, P., 2003: Příspěvek k poznání struktury středověkého osídlení krajiny Labských pískovců. In: Minulosti Českého Švýcarska I, 46–55. Krásná Lípa.
[37] NECHVÍLE, M., 2002: Archeologická povrchová prospekce horního Pojizeří v letech 1999–2002, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 28, 35–48.
[38] NECHVÍLE, M., 2003: Zajímavé nálezy z hradu Pařezu, Zpravodaj muzea v Hradci Králové 29, 238–247.
[39] NEÚSTUPNÝ, E., 1986: Nástin archeologické metody, AR 38, 525–549.
[40] PEŘINA, I., 2004: Stavební vývoj hradu Vranova (okr. Jablonec nad Nisou), rkp. bakalářské práce na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem.
[41] PEŘINA, I., 2006: Vertikální komunikace v pískovcovém podloží Českého Švýcarska. In: Minulosti Českého Švýcarska III, 118–141. Krásná Lípa.
[42] PEŘINA, I., 2006a: Jezdec und Skalní hrad – Burgen des Isergebirges auf dem Granitunterbettung, CaBe 9, 351–356. Praha.
[43] PEŘINA, I., 2007: Hrady Horního Pojizeří mezi Malou Skálou a Turnovem, rkp. diplomové práce na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem.
[44] PEŠA, V., 2006: Využívání skalních dutin v Českém ráji v mladší době bronzové až halštatské. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a Podkrkonoší – supplementum 11, 107–120. Turnov.
[45] PODROUŽEK, K., 2006: Sezónní obytné objekty v pískovcích. In: Minulosti Českého Švýcarska III, 142–159. Krásná Lípa.
[46] PODROUŽEK, K.–GABRIEL F., 2007: Typy objektů valečovského "městečka", AH 32, 211–223.
[47] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách I. Praha.
[48] PROFOUS, A., 1949: Místní jména v Čechách II. Praha.
[49] PROFOUS, A., 1957: Místní jména v Čechách IV. Praha.
[50] PROSTŘEDNÍK, J.–ŠÍDA, P., 2006: Mezolitické osídlení pseudokrasových skalních dutin v Českém ráji. In: 50 let CHKO Český ráj. Z Českého ráje a Podkrkonoší – supplementum 11, 83–106. Turnov.
[51] RAZÍM, V., 2005: O tzv. hradech přechodného typu, AR LVII, 351–380.
[52] SEDLÁČEK, A., 1895: Hrady, zámky, tvrze království Českého X. Boleslavsko. Praha.
[53] STEIN, K., 1993: Požární hlídky v Českém Švýcarsku, Děčínské vlastivědné zprávy, VI, č. 3, 12–16.
[54] ŠIMÁK, J. V., 1924: Starožitnický význam skal okolo Drábovny, Od Ještěda k Troskám III, 1924/25, 1–6.
[55] ŠTĚPÁNEK, M., 1965: Opevněná sídliště 8.–12. století ve střední Evropě. Praha.
[56] VARHANÍK, J., 1999: Středověký vesnický kostel jako refugium, AH 24, 313–317.
[57] WALDHAUSER, J., 1980: Sídla drobné šlechty v severním Pojizeří na Liberecku, Zprávy a studie Oblastního vlastivědného muzea v Teplicích 14, 49–65.
[58] WOLF, V., 1998: K problematice tzv. kolonizačních provizorií, CB 6, 107–116.