Češi a Charváti v tureckých válkách 16. století

V 15. až 17. století zasáhla velmi citelně do života národů střední Evropy turecká invaze. Její příčiny a význam nebyly dosud přes četné pokusy našich i zahraničních historiků plně objasněny. Všeobecně se uznává, že turecké nebezpečí bylo jedním z hlavních činitelů přispívajících ke vzniku nového státního útvaru - habsburské říše, ve které se spojily pod žezlem Habsburků země rakouské, české a Uhry. Pomáhalo Habsburkům překonat počáteční antagonismus jednotlivých zemí, čelit stavovské oposici a zvládnout přiostřující se společenské rozpory uvnitř vládnoucí feudální společnosti. Avšak jakou úlohu měly turecké války v dějinách jednotlivých zemí habsburské monarchie a v jejich vzájemných vztazích, nebylo zatím uspokojivě zjištěno. To se vztahuje v plné míře také na české země a Charvátsko, které vešly po bitvě u Moháče v soustavu států habsburské monarchie a byly ohroženy tureckým nebezpečím. Charvátská literatura se soustředila zatím hlavně na vylíčení bojů s Turky na vlastním území. Česká historiografie se zabývala buďto obecnými problémy účasti českých zemí v tureckých válkách, anebo jejich příspěvkem v bojích s Turky na území vlastních Uher a dnešního Slovenska. Úkolem tohoto pojednání je přispět k hlubšímu poznání účasti českých zemí v tureckých válkách, sledovat jejich ohlas v české veřejnosti se zvláštním zřetelem k účasti Charvátů a bojům na území nynějšího Charvátská a rozšířit tak znalost vzájemných vztahů česko-jihoslovanských a mezislovanských, jimiž se po dlouhá léta svého vědeckého a učitelského působení zabývá profesor Macůrek.