Hmotná kultura mladší doby hradištní na Moravě a ve Slezsku

Název: Hmotná kultura mladší doby hradištní na Moravě a ve Slezsku
Variantní název:
  • Material culture of the Late Hillfort Period in Moravia and Silesia
  • Die materielle Kultur der jüngeren Burgwallzeit in Mähren und Schlesien
Autor: Měřínský, Zdeněk
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 1, s. 45-90
Rozsah
45-90
  • ISSN
    0231-5823 (print)
    2336-4386 (online)
Type: Článek
Jazyk
česky
Jazyk shrnutí
německy
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Studium hmotné kultury mladší doby hradištní představuje jeden z předních úkolů archeologie středověku a v článku je podán přehled hlavních okruhů hmotných památek movitého charakteru z období 10. až první poloviny 13. století. Pozornost je věnována především keramice včetně pestře glazovaných hliněných kraslic, tzv. pisanek a reliéfních dlaždic, dále železným nástrojům a předmětům denní potřeby, jako jsou například nože, ocílky, šídla, kování věder, železné přezky, klíče, stavební kování i další artefakty, velmi vzácné jsou nálezy řemeslnického i zemědělského nářadí, militaria a výstroj jezdce i uzdění koně, kam náležejí především udidla, třmeny, kování a přezky řemení, hřebla i součásti sedla, vzácné doklady mečů či jejich částí a hroty kopí nebo oštěpů, bojové sekery a nejčastější nálezy představují železné hroty šípů luku. Ochrannou zbroj reprezentuje železná přilba z Olomouce datovaná do první poloviny 11. století, další část přilby rámcově snad z 11. století z Opavy-Jaktaře a nález štítové puklice z Brodku u Přerova. Častější nálezy představují ostruhy. Velmi široký okruh představují artefakty spojené s uměleckým řemeslem, zejména šperk, toreutika apod. Obchod reprezentují skládací bronzové váhy a závaží. V závěru je věnována pozornost skleněným artefaktům, výrobkům z kosti a parohoviny, použití kamene, kůži, textilu a dřevu.
The study of material culture of the Late Hillfort Period is among the primary objectives of medieval archaeology. This article presents an overview of the main circles of material heritage of moveable character dating from the period between the 10th century and the first half of the 13th century. Attention is devoted to pottery including clay eggs with multicoloured glazing and relief tiles, as well as to iron tools and everyday utility objects such as knives, sharpening steels, bodkins, bucket fittings, iron buckles, keys, building fittings and further artefacts. The most valuable items involve finds of craftsmen's and farming tools, militaria and horse-riding gear. This category also comprises horse gear such as bits, stirrups, belt fittings and buckles, combs and parts of saddles, rare examples of swords and their parts, points of spears and lances, and battleaxes. The most frequent finds are iron arrowheads. Protective gear is represented by an iron helmet from Olomouc dated to the first half of the 11th century, a part of another helmet possibly from the 11th century from Opava-Jaktař and a shield umbo from Brodek u Přerova. Spurs were among the most common finds. Artefacts associated with applied arts are plentiful: jewellery, toreutic items and the like. Trade is represented by folding bronze scales and weights. The final section of the article centres on glass artefacts, bone and antler products, and the use of stone, leather, textile and wood.
Klíčová slova:
cze

eng

Reference
[1] ARCHEOLOGICKÉ ZRCADLENÍ, 2001: Archeologické zrcadlení – Archaeological reflections. Olomouc.

[2] BACH, H.–DUŠEK, S., 1971: Slawen in Thüringen. Weimar.

[3] BELCREDI, L., 1993: Archeologický výzkum kaple svaté Kateřiny a areálu kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova – Archäologische Erforschung der Kapelle der Hl. Katharina und des Klosters Porta Coeli in Předklášteří u Tišnova (Vorkloster bei Tischnowitz), AH 18, 1993, 315–343.

[4] BERANOVÁ, M., 1975: Zemědělská výroba v 11./14. století na území Československa – Die landwirtschaftliche Produktion im 11.–14. Jahrhundert auf dem Territorium der Tschechoslowakei (Aufgrund archäologischer Quellen). Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. III, sv. 1, 1974. Praha.

[5] BERANOVÁ, M., 1980: Zemědělství starých Slovanů – Die Landwirtschaft der alten Slawen. Praha.

[6] BLÁHA, J., 1998: Archeologický příspěvek k poznání poutnického života ve středověké Olomouci. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica 16, Historia Artium II, 47–64. Olomouc.

[7] BLÁHA, J., 1998a: K dokladům gramotnosti v olomouckých archeologických nálezech z období středověku (stily). In: Historická Olomouc XI, 73–90. Olomouc.

[8] BLÁHA, J., 1998b: Komunikace, topografie a importy ve středověku a raném novověku (7.–17. století) na území města Olomouce – Die Kommunikationen, Topographie und Importe im Mittelalter und in der Frühneuzeit (7.–17. Jh.) auf dem Gebiet der Stadt Olmütz, AH 23, 133–159.

[9] BLÁHA, J., 2000: Topografie a otázka kontinuity raně středověkého ústředí v Olomouci. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Uspořádali Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík, 179–196, 324–334. Praha.

[10] BLÁHA, J., 2001: Olomouc im 10.–11. Jahrhundert. Topographie und die Frage der Kontinuität eines frühmittelalterlichen Zentrums. In: Boleslaw II. Der tschechische Staat um das Jahr 1000. Internationales Symposium Praha 9.–10. Februar 1999. Herausgegeben von Petr Sommer. Colloquia mediaevalia Pragensia 2, 326–361. Praha.

[11] BLÁHA, J., 2006: Několik poznámek ke kategoriím prostoru a času v každodenním životě obyvatel Moravy v X.–XII. století – Several Nots on the Notion of Space and Time in the Everyday Life of Moravian Inhabitants in the 10th–12th Centuries – Ein paar Bemerkungen zu den Kategorien von Raum und Zeit im täglichen Leben der Bewohner von Mähren im 10.–12. Jahrhundert. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, 173–182, 189, 197–198. Olomouc – Brno.

[12] BORKOVSKÝ, I., 1956: Esovité záušnice, jejich původ a význam. In: Referáty o pracovních výsledcích československých archeologů za rok 1955. Část I., 148–158. Liblice.

[13] BŘEZINOVÁ, H., 1997: Doklady textilní výroby v 6.–12. století na území Čech, Moravy a Slovenska – Belege für die Textilherstellung im 6.–12. Jh. in Böhmen, Mähren und in der Slowakei, PA LXXXVIII, 124–179.

[14] BŘEZINOVÁ, H., 2007: Textilní výroba v českých zemích ve 13.–15. století. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů – Textile Manufacture in the Czech Lands in the 13th–15th Centuries. Understanding Textile Production on the Basis of Archaeological Finds. Dissertationes archaeologiciae brunenses/pragensesque 2. Jan Klápště et Zdeněk Měřínský curantibus editae. Praha – Brno.

[15] BURIAN, V., 1960: Nálezy románských (?) olověných plaket se symboly evangelistů v Olomouci, Numismatické listy 15, 67–70.

[16] CEJNKOVÁ, D.–LOSKOTOVÁ, I., 1993: Archeologické výzkumy na Starém Brně – Archäologische Ausgrabungen in Altbrünn, BMD XI, 23 –28.

[17] CSALLÁNY, D., 1952: Vizantijskije monety v avarskich nachodkach, Acta archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 2, 235–250.

[18] ČAPLOVIČ, P., 1954: Slovanské pohrebiště v Nitre pod Zoborom – Cлавянский могильник в Нитре под Зобором – Eine slawische Begräbnisstätte in Nitra unter dem Zobor, SlArch II, 5–50.

[19] ČERNOHORSKÝ, K., 1957: Žernovy v hospodářsko-společenském vývoji časného středověku – Die Mühlsteine in der wirtschaftlich-gesellschaftlichen Entwicklung des frühen Mittelalters, PA XLVIII, 495–548.

[20] ČERNÝ, P., 2012: Některé ideové aspekty zobrazení panovníků v románském umění českých zemí – Some of the ideological aspects of depicting rulers in the Romanesque art of the Czech dominions. In: Cesta ke zlaté bule sicilské, 155–207. Ostrava.

[21] ČILINSKÁ, Z., 1973: Frühmittelalterliches Gräberfeld in Želovce. Bratislava.

[22] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1997: K nejstaršímu raně středověkému osídlení bývalého Kláštera Hradisko u Olomouce – Zur ältesten frühmittelalterlichen Besiedlung des Klosters Hradisko bei Olmütz. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 279–288. Brno.

[23] ČIŽMÁŘ, Z.–KOHOUTEK, J., 1998: Předběžná zpráva o výzkumu kláštera Hradisko v Olomouci v roce 1996 – Vorläufige Nachricht von der Grabung im Kloster "Hradisko" in Olmütz im Jahre 1996, AH 23, 335–352.

[24] DENÁROVÁ MĚNA, 1986: Denárová měna na Moravě. Sborník prací z III. numismatického sympozia

[25] DENÁROVÁ MĚNA, 1979: Ekonomicko-peněžní situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8.–12. století). Numismatica Moravica VI, 98–183. Brno.

[26] DOHNAL, V., 1977–1978: Die romanische Bronzeschale von Olomouc (Mähren, ČSSR), Die Kunde, Mitteilungen des Niedersächsischen Landesvereins für Urgeschichte, N. F. 28–29, 139–154.

[27] DOHNAL, V., 1980: Zjišťovací sondáž na Křížkovského ulici v Olomouci – Feststellungsgrabung in der Křížkovský Gasse in Olomouc, PV 1977, 91. Brno.

[28] DOHNAL, V., 1981: Mladohradištní pohřebiště na Olomoucku – The Cemetery from the Late Phase of Slavic (Hill-fort) Period in the Olomouc District, AR XXXIII, 258–268, 353–355.

[29] DOHNAL, V., 2001: Olomoucký hrad v raném středověku (10. až polovina 13. století) – Die olmützer Burg im 10. bis Mitte des 13. Jahrhunderts – The Olomouc castle in the early middle ages (c. 900–1250). Olomouc.

[30] DOHNAL, V., 2006: Olomoucký hrad v raném středověku (II) – Die olmützer Burg im 10. bis Mitte des 13. Jahrhunderts, Archaeologiae Regionalis Fontes 6. Olomouc.

[31] DOHNAL, V., 2008: Olomoucká archeologie a její proměny – Die Olmützer Archäologie und ihre Veränderungen. Olomouc.

[32] DOHNAL, V.–ONDRUŠ, V., 1964: Pohřebiště z mladší doby hradištní v Mistříně u Kyjova (s chemickým posudkem kovových předmětů: L. Págo) – Das Gräberfeld aus der jüngeren Burgwallzeit in Mistřín bei Kyjov, AR XVI, 191–192, 200–208.

[33] DOLEŽEL, J., 2007: Na okraj nálezů středověkých skládacích vážek z českých zemí – Several remarks on the findings of medieval folding balances from Czech Lands. In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Uspořádali Eva Doležalová a Robert Šimůnek ve spolupráci s Danou Dvořáčkovou a Alešem Pořízkou, 147–157, 581–582. Praha.

[34] DOLEŽEL, J., 2008: Středověká miskovitá (lotová) závaží v českých a moravských nálezech – Mittelalterliche Napfgewichte (Einsatzgewichte) in den Funden aus Böhmen und Mähren, PV 49, 183–215. Brno.

[35] DOSTÁL, B., 1963: Skleněné prsteny ze Znojma – Glasringe aus Znojmo. In: Sborník II. Fr. Vildomcovi k pětaosmdesátinám, 73–75, 123–124. Brno.

[36] DOSTÁL, B., 1965: Slovanské prsteny zdobené dvěma vodorovnými rýhami (Příspěvek k datování pohřebiště v Břeclavi-Pohansku) – Slawische Bandringe mit zwei horizontalen Rillen, SPPFBU E 10, 231–252.

[37] DOSTÁL, B., 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě – Slawische Begräbnisstätten der mittleren Burgwallzeit in Mähren. Praha.

[38] DOSTÁL, B., 1968: Spätburgwallzeitliche und neuzeitliche Grabstätte in Znojmo-Hradiště – Mladohradištní a novověké pohřebiště ve Znojmě-Hradišti, SPFFBU E 13, 7–66.

[39] DOSTÁL, B., 1970: Velkomoravské hradisko Břeclav-Pohansko. Deset let archeologických výzkumů – Die grossmährische Wallburg Břeclav-Pohansko. Ein Jahrzent der archäologischen Erforschung, VVM XXII, 1–29 (též zvl. otisk, Mikulov [1970]).

[40] DOSTÁL, B., 1975: Břeclav-Pohansko IV. Velkomoravský velmožský dvorec – Groβmährischer Herrenhof. Brno.

[41] DOSTÁL, B., 1991: Zur Datierungsfrage des groβmährischen Schmucks. In: Sonderdruck Zalai Múzeum 3, 81–87.

[42] DRESLER, P., 2002: Esovité záušnice a některé problémy s nimi spojené. I. Text. II. Mapy + databáze nalezišť na disketě, rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce prof. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[43] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 16. století, rkp. nepubl. dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[44] DVOŘÁK, J., 1996: Kámen středověkých staveb na Moravě – Der Stein der mittelalterlichen Bauten in Mähren, AH 21, 509–512.

[45] DVOŘÁK, J., 1997: Horninový stavební materiál rotundy sv. Kateřiny na Znojemském hradě. In: Znojemská rotunda ve světle vědeckého poznání. Vědecká konference, Znojmo 23.–25. 9. 1996. Sborník příspěvků, 138–143. Znojmo.

[46] EISNER, J., 1966: Rukověť slovanské archeologie – Einführung der slawischen Archäologie. Praha.

[47] FLEKOVÁ, K.–ČIŽMÁŘ, Z.–PROCHÁZKA, R., 2012: Nález románských dlaždic z Rokytné – A find of romanesque paving tiles from Rokytná. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci, 279–300. Brno.

[48] FOJTÍK, P.–ŠMÍD, M., 2008: Slovanské hroby a pohřebiště na Prostějovsku – Slawische Gräber und Nekropolen in der Region von Prostějov, Pravěk – Supplementum 18. Brno.

[49] GALUŠKA, L., 1996: Uherské Hradiště – Sady. Křesťanské centrum Říše velkomoravské – Uherské Hradiště– Sady – Das christliche Zentrum des Groβmährischen Reiches – Uherské Hradiště – Sady – Christian Centre of the Great Moravian Empire. Brno.

[50] GALUŠKA, L., 2007: Bylo povědomí o Svatoplukově Moravě, Veligradu a Metodějově arcibiskupství na Moravě 10.–12. století skutečně věcí neznámou? – Was the awareness of Svatopluk's Moravia, Veligrad and Method's archbishopric between the 10th and 12th centuries really an umknown matter? In: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, 50–62, 584–585. Praha.

[51] GALUŠKA, L., 2008: Staré Město – Veligrad v období mezi zánikem Velké Moravy a založením Nového Velehradu – Uherského Hradiště – Staré Město – Veligrad in der Zeitspanne zwischen dem Untergang Großmährens und der Gründung des neuen Velehrad – Uherské Hradiště. In: Východní Morava v 10.–14. století (Galuška, L.–Kouřil, P.–Mitáček, J. edd.), 95–116. Brno.

[52] GALUŠKA, L., 2009: K otázce osídlení Starého Města – Veligradu v době po zániku Velké Moravy. Mladohradištní keramika z lokality "Na zahrádkách" – Zur Frage der Besiedelung von Staré Město-Veligrad in der Zeit nach dem Untergang Grossmährens. Jungburgwallzeitliche Keramik von der Fundstätte "Na Zahrádkách", AH 34, 605–638.

[53] GALUŠKA, L.–VAŠKOVÝCH, M., 2006: K problematice slovanského osídlení Velehradu a jeho okolí v době před založením kláštera. In: Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu (Pojsl, M., ed.), 185–199. Olomouc.

[54] GEISLER, M., 1986: Holubice, pohřebiště z mladohradištního období – Holubice, Gräberfeld aus der Jungburgwallzeit. Fontes Archaeologiae Moravicae. Tomus XX. Brno.

[55] GEISLER, M., 1997: Pohřebiště z 10.–11. století v Ivanovicích u Brna, okr. Brno-město – Gräberfeld aus dem 10.–11. Jahrhundert in Ivanovice u Brna, Pravěk NŘ 7, 395–410.

[56] GEISLER, M., 2000: Doba hradištní – Burgwallzeit. In: Výzkumy. Ausgrabungen 1993–1998 (Čižmář, M.–Geislerová, K.–Unger, J., edd.), 59–63, 105–108. Brno.

[57] GEISLER, M.–KOHOUTEK, J.–UNGER, J., 2006: Doba hradištní – Burgwallzeit. In: Výzkumy – Ausgrabungen 1999–2004 (Čižmář, M.–Geislerová, K., edd.), 69–72, 137–129. Brno.

[58] GOŠ, V., 1970: K poznání vývoje mladohradištní keramiky na severní Moravě – Ein Beitrag zur Erkenntnis der Entwicklung der spätburgwallzeitlichen Keramik in Nordmähren, SbNM A XXIV, 39–44.

[59] GOŠ, V., 1973: Slovanská osada v Mohelnici – Die slawische Siedlung in Mohelnice, AR XXV, 371–380, 483–484.

[60] GOŠ, V., 1977: Slovanská keramika 10.–13. stol. na severní Moravě – Slawische Keramik des 10.–13. Jahrhunderts in Nordmähren, VVM XXIX, 291–303.

[61] GOŠ, V., 1982: Hrnčířské pece severní Moravy – Γοнчарные печи Севернοй Мοравии – Töpferöfen im Nordmähren – Pottery Kilns of Northern Moravia – Fours de potier de la Moravie du nord. In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník z 2. semináře, který se konal dne 11. prosince 1979 v Technickém muzeu v Brně, 25–32. Brno.

[62] GOŠ, V., 1984: Sídlištní objekty slovanské osady v Mohelnici – Пοселенческие οбьекты славянскοгο пοсёлка в Мοгельнице – Objekte der slawischen Siedlung in Mohelnice, ČSM B 33, 221–252.

[63] GOŠ, V., 1991: Tradice výroby slovanské keramiky ve 13. století na severní Moravě – Die Tradition slawischer Keramikerzeugung im XIII. Jh. in Nordmähren, Śląskie prace prehistoryczne 2, 185–192.

[64] GOŠ, V.–KAPL, V., 1985: Severní Morava ve střední době hradištní – Nordmähren in der mittleren Burgwallzeit. In: Vznik a počátky českého státu. Referáty z konference Libice 1981, SbNM A XXXIX, 179–182.

[65] GOŠ, V.–KAPL, V., 1986: Slovanská osada u Palonína, okr. Šumperk – Die slawische Siedlung bei Palonín, Bez. Šumperk, AR XXXVIII, 176–204.

[66] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy – Slavonic and medieval storage jars of northern Moravia, AR XXXI, 163–175.

[67] HASIL, J., 2010: Problém chronologické synchronizace raně středověkých kostrových pohřebišť v Čechách a v severovýchodním Bavorsku – Das Problem der chronologischen Synchronisation frühmittelalterlicher Skelettgräberfelder in Böhmen und Nordostbayern, AH 35, 159–167.

[68] HAVELKA, J., 1884: Pamětihodný nález, Časopis Muzejního spolku olomouckého I, 31–32.

[69] HEJDOVÁ, D.–NECHVÁTAL, B., 1970: Raně středověké dlaždice v Čechách I–II – Frühmittelalterliche Fliesen in Böhmen I–II, PA LXI, 100–183, 395–471.

[70] HIMMELOVÁ, Z.–KUNDERA, L.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Výzkum "Petrovy louky" u Strachotína v roce 1984 (okr. Břeclav) – Grabung auf "Petrova louka" (Peterswiese bei Strachotín) im Jahre 1984 (Bez. Břeclav), PV 1984, 42–43. Brno.

[71] HIMMELOVÁ, Z.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Objekt s doklady výroby a distribuce šperkařských výrobků na hradisku "Vysoká zahrada" u Dolních Věstonic (okr. Břeclav) – Oбъект с доложениями о производстве и распределении драгоценных предметов в городищe "Высока Заграда" близ г. Долни Вестонице (район Бржецлав) – Gegenstand und Belege der Herrstellung und Distribution von Juweliererzeugnissen in der Burgstätte "Vysoká zahrada" bei Dolní Věstonice (Bezirk Břeclav) – Object and production documents and distribution of jewel products at the castle "Vysoká zahrada" near Dolní Věstonice (district Břeclav) – Objet et témoignages de la production et distribution des atours dans le village fortifié "Vysoká zahrada" près de Dolní Věstonice (district Břeclav). In: Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Sborník, 129–134. Brno.

[72] HLUBEK, L., 2012: Románská mísa s rytinou bitvy – Romanesque bowl with an engraving of the battle. In: Cesta ke zlaté bule sicilské, 54–55. Ostrava.

[73] HRBÁČOVÁ, J.–BRYCH, V., 2009: Mísa s motivem bitvy. Jindřich Zdík (1126–1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy. Katalog výstavy (Hrbáčová, J.–Perůtka, M., edd.). Olomouc.

[74] HRUBÝ, P.–HEJHAL, P.–MALÝ, K., 2007: Montanarchäologische Untersuchungen in Jihlava-Staré Hory (Iglau-Altenberg, Tschechien), Zeitschrift für Archäologie des Mittelaters 35, 17–60.

[75] HRUBÝ, P.–JAROŠ, Z.–KOČÁR, P.–MALÝ, K.–MIHÁLYIOVÁ, J.–MILITKÝ, J.–ZIMOLA, D., 2006: Středověká hornická aglomerace na Starých Horách u Jihlavy – Das mittelalterliche Bergbauzentrum in Staré Hory (Altenberg) bei Jihlava (Iglau), PA XCVII, 171–264.

[76] HRUBÝ, V., 1955: Staré Město. Velkomoravské pohřebiště "Na valách" – Die groβmährische Begräbnisstätte "Na valách". Praha.

[77] HRUBÝ, V., 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě – Die slawischen Beingegenstände und ihre Erzeugung in Mähren, PA XLVIII, 118–217.

[78] HRUBÝ, V., 1960: Raněstředověké poklady šperků na Moravě – Frühmittelalterliche Schatzfunde von Silberschmuck in Mähren, ČMMZ XLV, 83–106.

[79] HRUBÝ, V., 1964: Staré Město-Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše – Staré Město-Velehrad, ein Siedlungszentrum aus der Zeit des Groβmährischen Reiches. Praha.

[80] CHARVÁT, P., 1990: Pallium sibi nullatenus deponatur: Textilní výroba v raně středověkých Čechách – Textile production of mediaeval Bohemia (11th – 12th century), AH 15, 69–86.

[81] CHYBOVÁ, H., 1985: Rettungsgrabung eines jungburgwallzeitlichen Gräberfeldes in Zborovice (okr. Kroměříž), PV 1983, 55–56. Brno.

[82] CHYBOVÁ, H., 1997: Nálezy středověkých stilů z Kroměříže – Funde mittelalterlicher Stili aus Kroměříž, Pravěk NŘ 7/1997, 411–415. Brno 1998.

[83] CHYBOVÁ, H., 2009: Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města. Kroměříž.

[84] JAN, L., 2006: Přemyslovská Morava – Přemyslid Moravia – Das Mähren der Přemysliden. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, 7–32, 183–184, 191–192. Olomouc – Brno.

[85] JANÁK, V., 2012: Fragment medailonu s trůnícím Kristem z Drnovic u Vyškova – Fragment of a medallion with the enthroned Christ from Drnovice near Vyškov. In: Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci, 261–278. Brno.

[86] JELÍNKOVÁ, D., 1999: Slovanské pohřebiště z 9. až 12. století v Mušově. Katalog. Brno.

[87] JEŽEK, M., 2002: Odkrycia wag składanych w krajach czeskich. In: Civitas & villa. Miasto i vieś w średniowiecznej Europie środkowej (Buśko, J.–Klápště, L.–Leciejewicz, S.–Moździoch, edd.), 453–456. Wrocław – Praha.

[88] JORDÁNKOVÁ, H.–LOSKOTOVÁ, I., 2006: K předlokačnímu osídlení Brna – Zur Vorlokationsbesiedlung von Brno, AH 31, 119–130.

[89] JUSTOVÁ, J., 1990: Dolnorakouské Podunají v raném středověku. Slovanská archeologie k jeho osídlení v 6.–11. století – Der niederösterreichische Donauraum im Frühmittelalter. Die slawische Archäologie zur Besiedlung dieses Raumes im 6.–11. Jh. Praha.

[90] KALISZOVÁ, D., 1989: Zjišťovací výzkum mladohradištního pohřebiště v Drahanovicích (okr. Olomouc) – Feststellungsgrabung des jungburgwallzeitlichen Gräberfeldes in Drahanovice (Bez. Olomouc), PV 1986, 64. Brno.

[91] KATZ, V., 1939: Nález mincí a sekaného stříbra ze začátku 11. století u Kelče na Moravě – Ein Fund von Münzen und Hacksilber aus dem Beginn des 11. Jahrhuderts bei Kelč in Mähren, Numismatický časopis československý XV, 10–22.

[92] KAVÁN, J., 1957: Kamenné slovanské přesleny v českých zemích – Fusaioles slaves en pierre dans les pays tchèques, AR IX, 629–632, 649–652.

[93] KAVÁN, J., 1958: O zpracování a výzdobě kosti u západních Slovanů v době hradištní – Über die Bearbeitung und Verzierung von Knochen bei Westslawen in der sog. Burgwallperiode, Vznik a počátky Slovanů II, 253–286.

[94] KAVÁN, J., 1961: Kamenné brousky a jejich funkce u Slovanů na našem území – Каменныe бруски и их функции у славян, живущих на нашей территории – Handschleifsteine und ihre Funktion bei den Slawen in unserem Gebiete, SbČSSA 1, 39–44.

[95] KAVÁN, J., 1980: Technologie zpracování parohové a kostěné suroviny – Technology of working antler and bone material, AR XXXII, 280–305.

[96] KAVÁN, J., 1981: Užití kosti a parohu v životě člověka od paleolitu až po středověk. Břeclav.

[97] KAVÁNOVÁ, B., 1976: Slovanské ostruhy na území Československa – Slawische Sporen auf dem Gebiet der Tschechoslowakei. Studie AÚ Brno, roč. IV/1976, sv. 3. Praha.

[98] KAVÁNOVÁ, B.–ŠMERDA, J., 2010: Zlatý solidus Michala III. z hrobu č. 480 u baziliky v Mikulčicích – Der goldene Solidus Michaels III. aus dem Grab Nr. 480 bei der Basilika in Mikulčice. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 151–162, 770–772. Praha.

[99] KLANICA, Z., 2006: Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště – Vier slawische Nekropolen. Díl I. Teil II. Katalog. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 28 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[100] KLANICOVÁ, E.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: Archeologické výzkumy na katastru obce Strachotín v roce 1981 (okr. Břeclav) – Archäologische Grabungen auf dem Kataster der Gemeinde Strachotín im Jahre 1981 (Bez. Břeclav), PV 1981, 47–48. Brno.

[101] KLÍMA, B., 1987: Řadové pohřebiště z 12. a 13. století v Mikulčicích (okr. Hodonín) – Reihengräberfeld aus dem 12.–13. Jahrhundert in Mikulčice (Bez. Hodonín), PV 1985, 47–48. Brno.

[102] KLÍMA, B., 1995: Znojemská rotunda ve světle archeologických výzkumů – Die Burgkapelle von Znojmo (Znaim). Brno

[103] KOHOUT, Š., 2006: Olomouc a moravská církev v XI.–XIII. století – Olomouc and the Moravian Church in the 11th to 13th Centuries – Olmütz und mährische Kirche vom 11. bis zum 13. Jahrhundert. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, 65–80, 185–186, 193–194. Olomouc – Brno.

[104] KOHOUTEK, J., 2002: Výzkum benediktýnského kláštera Hradisko u Olomouce – Die Erforschung des Benediktinerklosters Hradisch bei Olmütz. In: Ve stopách sv. Benedikta. Sborník příspěvků z konference Středověké kláštery v zemích Koruny české konané ve dnech 24.–25. května 2001 v Třebíči. K vydání připravili Libor Jan a Petr Obšusta. Disputationes Moravicae 3, 211–217. Brno.

[105] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2006: Pozdně románské kamenické články z hradu Lukova – Spätromanische architektonische Fragmente aus der Burg Lukov, AH 31, 235–248.

[106] KOHOUTEK, J.–VÁCHA, Z.–VRLA, R., 2007: Pozdně románské kamenické články z hradu Brumova – Spätromanische Steinmetzelemente von der Burg Brumov, AH 32, 297–308.

[107] KOLNÍKOVÁ, E., 1967: Obolus mŕtvych vo včasnostredovekých hroboch na Slovensku – Totenobolus in frühmittelalterlichen Gräbern der Slowakei, SlArch XV, 1967, 189–254.

[108] KONEČNÝ, L., 1986: Výsledky stavebně-historického a archeologického průzkumu rotundy sv. Pantaleona v Pustiměři 1977–1978 – Die baugeschitliche und archäologische Untersuchung der romanischen Rotunde in Pustiměř 1977–1978, AH 11, 1986, 329–358.

[109] KONEČNÝ, L., 2005: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a architektury – Romanische Rundkirche in Znojmo. Ikonologie der Gemälde und Architektur – Romanesque rotunda in Znojmo. The iconology of paintings and architecture. Brno.

[110] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochmittelalterlichen Sporen auf dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.

[111] KOSTELNÍKOVÁ, M., 1957: Pletená záušnice z Nové Vsi u Židlochovic na Moravě – Boucle temporale tressée de Nová Ves près Židlochovice en Moravie, AR IX, 331–336, 344.

[112] KOSTELNÍKOVÁ, M., 1973: Velkomoravský textil v archeologických nálezech na Moravě – Groβmährische Textilien in archäologischen Funden aus Mähren, Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. I/1972, sv. 4. Praha.

[113] KOSTELNÍKOVÁ, M., 1980: Nové poznatky o přeslenech z Mikulčic – Neue Erkenntnisse über Spinnwirtel aus Mikulčice, AR XXXII, 78–82.

[114] KOUŘIL, P., 1994: Slovanské osídlení českého Slezska – Die slawische Besiedlung Böhmisch Schlesiens. Brno – Český Těšín.

[115] KOUŘIL, P., 2001: Archeologický výzkum hradiska v Chotěbuzi-Podoboře, Těšínsko XLIV/1, 1–5.

[116] KOUŘIL, P., 2009: Ohrringe des Nitraer Typs in Mähren. In: My Things Changed Things. Social Development and Cultural Exchange in Prehistory, Antiquity, and the Middle Ages (Maříková Vlčková, P.–Mynářová, J.–Tomášek, M., edd.), 174–178. Praha.

[117] KOUŘIL, P., 2011: Soubor terakotových reliéfně zdobených dlaždic z kláštera Panny Marie a sv. Jiří ve Střelné. In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu (Doležalová, E.–Meduna, P., edd.), 145–152. Praha.

[118] KOVÁČIK, P., 1998: Záblacany, zaniklá středověká ves na Uherskohradišťsku a její postavení ve vývoji středověkého osídlení na Moravě, rkp. nepubl. dipl. práce na Ústavu archeologie a muzeologie MU v Brně. Brno.

[119] KOVÁČIK, P., 1999: Záblacany, jejich ekonomika a služební organizace aneb Odpovědi a otázky – Wüstung Záblacany, ihre Ökonomik und Dienstorganisation, AH 24, 81–89.

[120] KREITNER, T., 1996: Zur Neuentdeckung eines frühmittelalterlichen Gräberfeldes in Krems an der Donau, Archäologie Österreichs 7, 34–43. Sonderausgabe 1996. Österreich vor ein tausend Jahren. Der Übergang vom Früh- zum Hochmittelalter.

[121] KREJČÍK, T., 1986: Ikonografie moravských denárů – Ikonographie der mährischen Denare. In: Denárová měna na Moravě. Sborník prací z III. numismatického symposia 1979. Ekonomicko-peněžní situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8.–12. století), Numismatica Moravica VI, 369–378. Brno.

[122] KREJČÍK, T., 1993: Obraz českého státu 12. a 13. století v mincích. In: Český stát na přelomu 12. a 13. století, 61–78. Opava.

[123] KREJČÍK, T., 2012: Buly a pečeti v politice Přemysla Otakara I. – Bulls and seals in the policies of Přemysl Otakar I. In: Cesta ke zlaté bule sicilské, 127–152. Ostrava.

[124] KRUMPHANZLOVÁ, Z., 1974: Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9. až 11. věku v Čechách – Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhöfen des 9.–11. Jh. in Böhmen, PA LXV, 34–110.

[125] KRZEMIEŃSKA, B., 1979: Boj knížete Břetislava I. o upevnění českého státu (1039–1041) – Der Kampf Fürst Břetislavs I. um die Festigung des böhmischen Staates (1039–1041). Rozpravy ČSAV. Řada společenských věd, roč. 89, seš. 5. Praha.

[126] KRZEMIEŃSKA, B.–MERHAUTOVÁ, A.–TŘEŠTÍK, D., 2000: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Praha.

[127] KUČEROVSKÁ, T., 1980: Die Zahlungsmittel in Mähren im 9. und 10. Jahrhundert. In: Rapports du IIIe Congrès International d'Archéologie Slave II, 211–223 (229 s diskusí). Bratislava.

[128] KUČEROVSKÁ, T., 1986: Nález zlomkového stříbra z Kelče – Der Fund von Bruchsilber aus Kelč. In: Sborník prací z III. numismatického symposia 1979. Ekonomicko-peněžní situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8.–12. století), Numismatica Moravica VI, 235–248. Brno.

[129] KUČEROVSKÁ, T., 1993–1994: Kelčský nález, Folia numismatica 8–9, 63–187.

[130] KUČEROVSKÁ, T., 1998: Münzfunde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band 3 (herausgegeben von Lumír Poláček). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 11 herausgegeben von Falko Daim – Torsten Kempke – Pavel Kouřil – Lumír Poláček, 151–170. Brno.

[131] KUNDERA, L.–MĚŘÍNSKÝ, Z., 1989: Výzkum "Petrovy louky" u Strachotína v roce 1986 (okr. Břeclav) – Erforschung von "Petrova louka"bei Strachotín im Jahre 1986 (Bez. Břeclav), PV 1986, 56. Brno.

[132] KUPIDO, F., 1888: Der Rakwitzer Münzfund, Zeitschrift für Numismatik XVI, 33–90.

[133] LUDIKOVSKÝ, K.–SNÁŠIL, R., 1975: Mladohradištní kostrové pohřebiště ve Velkých Hostěrádkách (o. Břeclav) – Jungburgwallzeitliches Skelettgräberfeld in Velké Hostěrádky (Bez. Břeclav), Studie AÚ ČSAV v Brně, roč. II/1973, sv. 4. Praha.

[134] LUSCHIN VON EBENGREUTH, A., 1886: Der Rakwitzer Münzfund, Numismatische Zeitschrift XVIII, 1886, 305–330.

[135] LUSCHIN VON EBENGREUTH, A., 1887: Der Rakwitzer Münzfund, Numismatische Zeitschrift XVIII, 1887, 175–224.

[136] LUSCHIN VON EBENGREUTH, A., 1888: Der Rakwitzer Münzfund, Numismatische Zeitschrift XVIII, 1888, 47–74.

[137] LUTOVSKÝ, M., 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.

[138] MAREK, O.–KOSTELNÍKOVÁ, M., 1998: Die Spinnwirtel aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band III (Poláček, L., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 11, 171–326. Brno.

[139] MAREK, O.–SKOPAL, R., 2003: Die Mühlsteine von Mikulčice. Exkurs: Kamil Dohnal: Mühlsteine – makroskopische Beurteilung der lithologischen Typen. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band V (herausgegeben von Torsten Kempke – Pavel Kouřil – Lumír Poláček). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 21, 497–589. Brno 2003.

[140] MAREŠOVÁ, K., 1968–1969: Slovanské pohřebiště v Bílovicích nad Svitavou (okres Brno-venkov) – Die slawische Grabstätte in Bílovice nad Svitavou (Bez. Brünn-Land), ČMMZ LIII, 59–68.

[141] MAREŠOVÁ, K., 1977: Přesleny ze sadského lupku – Прясла из глинистого сланца в Садах – Spinwirtel aus Sady-Tonschiefer, ČMMZ – Vědy společenské LXII, 29–38.

[142] MERHAUTOVÁ, A., 1983: Ikonografie znojemského přemyslovského cyklu – Ikonographie des Přemysliden-Zyklus in Znaim – Iconographie du cycle premyslidien de Znojmo, Umění XXXI, 18–26.

[143] MERHAUTOVÁ, A., 1988: Skromné umění. Ostrovská zdobená terakota – Bescheidene Kunst. Geschmückte Terrakotta aus Insula (Ostrov). Praha.

[144] MERHAUTOVÁ, A., 2000: Znojemská rotunda a její nástěnné malby. In: Krzemieńska, B.–Merhautová, A.–Třeštík, D., Moravští Přemyslovci ve Znojemské rotundě, 51–66, 122–124. Praha.

[145] MERHAUTOVÁ, A., 2009: Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě. In: Přemyslovci. Budování českého státu – The Přemyslids – Building the Bohemian State (Sommer, P.–Třeštík, D.–Žemlička, J., edd. ve spolupráci s Pavlínou Maškovou a Robertem Novotným), 278–280. Praha.

[146] MESTERHÁZY, K., 1983: Köznépi ékszerek nemesfém változatai: arany s-végü hajkarikák, Alba regia XX, 143–151.

[147] MĚCHUROVÁ, Z., 1981: Kůň tažný a jezdecký v raném středověku – Das Zug- und Reitpferd im frühen Mittelalter, ČMMZ LXVI, 75–91.

[148] MĚCHUROVÁ, Z., 1983: Třmeny a jiné součásti sedla z časně středověkého období – Die Bestandteile der Reitpferdzäumung in der mittleren Burgwallzeit, ČMMZ LXVIII, 61–90.

[149] MĚCHUROVÁ, Z., 2012: Románské meče z Blížkovic a Vrchoslavic – Romanesque swords from Blížkovice and Vrchoslavice. In: Cesta ke zlaté bule sicilské, 52. Ostrava.

[150] MĚCHUROVÁ, Z., 2012a: Zbraně od Loděnic (údajné zbraně z bitvy u Loděnic roku 1185) – Weapons from Loděnice (presumed weapons from the battle of Loděnice in 1185). In: Cesta ke zlaté bule sicilské, 50–51. Ostrava.

[151] MĚCHUROVÁ, Z.–HLUBEK, L., 2010: Železná přilba s nánoskem (kopie). In: Poklady Moravy. Příběh jedné historické země (Galuška, L.–Mitáček, J.–Novotná, L., edd.), 326. Brno.

[152] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1979: Záchranné archeologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku z období 6.–16. století v letech 1970–1978 – Archäologische Notgrabungen an mährischen und schlesischen Fundstätten aus dem 6.–16. Jahrhundert in den Jahren 1970–1978, AH 4, 55–71.

[153] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1980: Středověké zbraně z okolí Loděnic, okres Znojmo – Mittelalterliche Waffen aus der Umgebung von Loděnice, Bez. Znojmo, AR XXXII, 36–47.

[154] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981: Archeologický výzkum hradiště "Petrova louka" u Strachotína – Археологические раскопки городища <<Петрова лоука>> (<<Петров луг>>) близ Страхотина – Archäologische Erforschung des Burgwalls "Petrova louka" (Peterswiese) bei Strachotín, JM 17, sv. 20, 204–206, 211, 214.

[155] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1981a: Přehled dosavadního stavu výzkumu fortifikací 11. až počátku 16. století na Moravě a ve Slezsku (hradiska a hrady) – Übersicht des bisherigen Standes der Erforschung von Befestigungen aus dem 11. bis Anfang des 16. Jahrhunderts in Mähren und Schlesien (Burgwälle und Burgen), AH 6, 147–197.

[156] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: K problematice archeologického výzkumu řemeslné výroby 10. až první poloviny 16. století na Moravě a ve Slezsku – Zur Problematik archäologischer Untersuchungen der handwerklichen Produktion vom 10. bis in die erste Hälfte 16. Jahrhunderts in Mähren und Schlesien, AH 8, 41–71.

[157] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1984: K problematice řemeslné výroby na jižní Moravě v období 10.–12. století – К проблематике ремесленного изделия в Южной Моравии в 10–12 веках – Zur Problematik der Handwerkserzeugung in Südmähren in dem 10.–12. Jh. In: XIII. mikulovské sympozium 1983. Dějiny řemesel a průmyslu na jižní Moravě. Mikulovská sympozia, 139–144, 347, 361. Praha.

[158] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985: Archeologická topografie katastrálních území obcí v oblasti vodního díla Nové Mlýny (okres Břeclav). Archeologické lokality na katastru obce Dolní Věstonice (03 033), okres Břeclav, stav k 31. 12. 1983. Archeologické lokality na katastru obce Strachotín (15 589), okres Břeclav, stav k 31. 12. 1983 – Археологическая топография территории сел в области гидросооружения Нове-Млины (район Бржецлав) – Archäologische Topographie der Katastergebiete der Gemeinden im Gebiet der Talsperre Nové Mlýny (Neumühl), JM 21, sv. 24, 205–220.

[159] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1985a: Výzkum "Petrovy louky" u Strachotína v roce 1983 (okr. Břeclav), PV 1983, 47–48. Brno.

[160] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů – Mähren im 10. Jahrhundert im Lichte der archäologischen Funde – Морaвия 10-го века а свете археологических находок, PA LXXVII, 18–80.

[161] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Keramika 6. až 1. poloviny 13. století na Moravě a její vztahy ke slezské oblasti, Śłąskie práce prahistoryzczne 2, 163–184.

[162] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991a: Vztahy jižní Moravy k okolním oblastem v hmotné kultuře 10.–13. století – Die Beziehungen Südmährens zu den Nachbargebieten in der materiellen Kultur im 10./13. Jahrhundert. In: Mikulovská sympozia. XX. MS 1990. Kulturně historické styky jižní Moravy, 225–232. Brno–Mikulov, rok. neuv. (1991).

[163] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1993: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě – Fragen der Kolonisation und der interethnischen Beziehungen im mittelalterlichen Mähren, AH 18, 99–118.

[164] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1997: K problematice nekropolí druhé poloviny 10. až počátku 13. století na Moravě – Zur Problematik der Gräberfelder der zweiten Hälfte des 10. bis zum Anfang des 13. Jahrhunderts in Mähren. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy, 87–94. Brno.

[165] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1999: Několik poznámek k výzkumům znojemské rotundy a hradu, ČMM CXVIII, 453–463.

[166] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2000: Hradisko Břeclav-Pohansko a počátky Břeclavského hradu – Der Burgwall Břeclav-Pohansko und die Anfänge der Břeclaver Burg. In: AMMS I/2000, 71–90.

[167] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2000a: Podíl archeologie na poznání moravských středověkých dějin. In: Dějiny Moravy a Matice moravská. Problémy a perspektivy. Sborník příspěvků z vědecké konference konané ve dnech 24.–25. listopadu 1999 v Brně, 81–92. K vydání připravil Libor Jan ve spolupráci s Bronislavem Chocholáčem, Tomášem Knozem, Jiřím Malířem a Liborem Vykoupilem. Disputationes Moraviae 1, 81–92. Brno.

[168] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2001: Počátky břeclavského hradu. In: Město Břeclav. Uspořádali: PhDr. Emil Kordiovský, PhDr. Evženie Klanicová, 118–130. Brno.

[169] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2002: Přínos archeologie pro poznání středověkých dějin Moravy a Slezska. In: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. I. úvodní svazek, 122–128.

[170] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006: Befestigte Zentren der frühen Přemysliden-Periode in Mähren und Schlesien (Thesen) – Opevněná ústředí raně přemyslovského období na Moravě a ve Slezsku (Teze), AH 31, 55–66.

[171] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2006a: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha.

[172] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Die "Villa deserta" als Problem der mährischen Mediävistik (Archäologie und Geschichte). Thesen – "Villa deserta" jako problém moravské medievistiky (archeologie a historie). Teze, AH 33, 9–26.

[173] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008a: Morava v 10. a na počátku 11. století – Moravia in 10th through beginning of 11th century. In: Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska zostavili: Tatiana Štefanovičová a Drahoslav Hulínek pod záštitou ministra kultúry Marka Maďariča, generálneho tajomníka Únie miest Slovenska Mariána Minaroviča, primátora mesta Bratislavy Andreja Ďurkovského pri príležitosti 1100. výročia prvej písomnej zmienky o Bratislave. Kolokvium sa uskutočnilo v Bratislave 19. – 20. júna 2007, 79–112. Bratislava. – 2009: Das Studium der Sachkultur des Mittelalters – Ziel oder Mittel? – Studium hmotné kultury středověku – cíl nebo prostředek?, AH 34, 9–42.

[174] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2011: Mähren und seine přemyslidischen Teilfürsten im mitteleuropäischen Kontext. In: Vorträge und Forschungen. Band LXXIV, Böhmen und seine Nachbarn in der Přemyslidenzeit. Herausgegeben von Ivan Hlaváček und Alexander Patschovsky, 137–159. Ostfildern.

[175] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2011a: Slovanská sídelní aglomerace Mikulčice – Kopčany jako vynikající příklad rozvoje nejstarších prvotních městských formací ve slovanském světě. In: Národní kulturní památka slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanech: Památka světové hodnoty na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Mezinárodní odborné sympozium, Hodonín 30. 11. – 1. 12. 2010. Sborník příspěvků a výběrová bibliografie SHM/NKP, 17–61. Hodonín.

[176] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2012: Die ersten Stadtformationen in der Welt der Slawen mit speziellem Augenmerk auf Großmähren – Prvotní městské formace ve slovanském světě se zřetelem k Velké Moravě, AH 37, 7–58.

[177] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2012a: Počátky měst na Moravě (od prvotního města k institucionálnímu). In: Královská města v životě země moravské (Mitáček, J., ed.) 5–20. Brno.

[178] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2013: Morava na úsvitě dějin – Mähren in der Morgendämmerung der Geschichte. Vlastivěda moravská. Země a lid, NŘ sv. 4. Brno (uvedeno vyšlo 2011).

[179] MĚŘÍNSKÝ, Z.–PROCHÁZKA, R., 2010: K některým aspektům každodenního a svátečního života středověkého člověka na Moravě a ve Slezsku – Zu einigen Aspekten des Alltags- und Feiertagslebens des mittelalterlichen Menschen in Mähren und Schlesien, AH 35, 7–44.

[180] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ŠMERDA, J., 2008: V mlhách pravěku (Hodonínsko do příchodu Slovanů), Svítání středověku (Doba slovanská a přemyslovských knížat) – Zeit der Slawen und der Přemysliden-Fürsten. In: Hodonín. Dějiny města, 16–35, 36–54. Hodonín.

[181] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ŠMERDA, J., 2011: Pravěk a úsvit doby dějinné (od doby kamenné do konce 12. století) – Urzeit und Aufbruch der Frühgeschichte – Prehistoric Times and the Beginning of the Historical Period. In: Plaček, M.–Futák, P. a kolektiv (Junek, M.–Měřínský, Z.–Šmerda, J.–Vařeka, M.–Vyskočil, A., edd.) Veselí nad Moravou. Město na řece času, 23–65, 497–498, 503–504. Veselí nad Moravou.

[182] MĚŘÍNSKÝ, Z.–UNGER, J., 1979: Osídlení dolního Podyjí a dolního Pomoraví v 10.–13. stol. ve světle archeologických pramenů. In: Mikulovská sympozia 78, 67–72. Praha.

[183] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 2007: Die Anfänge von Städten in Mähren und Niederösterreich (von der Protostadt bis hin zur Rechtsstadt). Thesen – Počátky měst na Moravě a v Dolních Rakousích (od prvotního města k institucionálnímu). Teze, AH 32, 9–36.

[184] MICHNA, P. J., 1976: Původ a význam raně středověkého závaží z Melic – Herkunft und Bedeutung des frühmittelalterlichen Gewichts aus Melice in der Vyškover Gegend, AR XXVIII, 389–398.

[185] MICHNA, P. J., 1977: Závaží z Melic na Vyškovsku a jeho místo v raně středověkých váhových systémech severní Evropy – Gewicht aus Melice im Gebiet Vyškov in Mähren und dessen Stelle in den frühmittelalterlichen Gewichtssystemen in Nordeuropa, Moravské numismatické zprávy 14, 18–35, tab. V–VIII.

[186] MICHNA, P. J., 1978: Das Gewicht aus Melice im Gebiet Wischau (Mähren, ČSSR) und seine Stellung in den frühmittelalterlichen Gewichtssystemen Nordeuropas, Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters, 105–114.

[187] MICHNA, P. J., 1979: Středověké mincovní vážky z Olomouce – Die mittelalterliche Klappwaage aus Olmütz in Mähren, VVM XXXI, 38–48.

[188] MICHNA, P. J., 1980: Románská mísa z Olomouce – Eine romanische Schüssel aus Olomouc (Olmütz), ČSSR – Романская мисa из Оломоуца (ЧССР), VVM XXXII, 60–64.

[189] MICHNA, P. J., 1984: Přehled archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku za rok 1983, VVM XXXVI, 334–342.

[190] MICHNA, P. J., 2000: Další nález raněstředověkého závaží severského původu na Moravě – Weiterer Fund eines frühmittelalterlichen Gewichtstückes nordländischen Ursprungs in Mähren. In: Památkový ústav v Olomouci 1999. Výroční zpráva, 95–100, 166–169, 184, 188, 193–194, 201, obr. 59–62.

[191] MICHNA, P. J.–POJSL, M., 1988: Románský palác na Olomouckém hradě. Archeologie a památková obnova – Пржемысловский дворец на оломоуцком граде (Археология и реставрация памятников) – Der romanische Palast auf der Olmützer Burg (Archäologie und Denkmalpflege. Olomouc.

[192] MORAVEC, Z., 2012: Část přilby z Opavy-Jaktaře. Bits of helmet from Opava-Jaktař. In: Cesta ke zlaté bule sicilské, 53. Ostrava.

[193] MOŘKOVSKÝ, T., 2009: Šestá etapa školního antropologicko-archeologického výzkumu slovanského pohřebiště v Divákách – Die sechste Etappe der anthropologisch-archäologischen Schulgrabung des Burgwallgräberfeldes in Diváky – In: Archeologie doby hradištní v České a Slovenské republice. Sborník příspěvků přednesených na pracovním setkání Archeologie doby hradištní ve dnech 24.–26. 4. 2006, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana. Supplementum 2 (Dresler, P.–Měřínský, Z., edd.), 73–81. Brno.

[194] MUSIANOWICZ, K., 1948–1949: Kablączki skroniowe-próba typologii i chronologii, Światowit XX, 115–232.

[195] MRÁZEK, I., 2000: Drahé kameny ve středověku Moravy a Slezska – Edelsteine im Mittelalter Mährens und Schlesiens – Gemstones in the Middle Ages in Moravia and Silesia. Brno.

[196] NEKUDA, R., 1980: Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska – Das Korpus der mittelalterlichen münzdatierten Keramik aus Mähren und Schlesien, AH 5, 389–450.

[197] NEKUDA, R., 1989: Keramika z prostoru znojemského hradu – Die Keramik aus dem Raum der Znaimer Burg, ČMMZ LXXIV, 137–159.

[198] NEKUDA, V., 1963: Nálezy středověkých hrnčířských pecí na Moravě – Funde von mittelalterlichen Töpferöfen in Mähren – The discovered medieval pottery kilns in Moravia, ČMMZ XLVIII, 57–84.

[199] NEKUDA, V., 2000: Mstěnice 3. Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Raně středověké sídliště – Mstěnice 3. Mittelalterliche Wüstung bei Hrotovice. Frühmittelalterliche Siedlung. Brno.

[200] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě – Mittelalterliche Keramik in Böhmen und Mähren. Brno.

[201] NĚMEČEK, K., 1941: Nález mincí a sekaného stříbra u Kelče na Moravě, ČVMSO LIV, 121–122.

[202] NOVÁK, V., 1996: Evidence of the Islamic Coins in Early Medieval Middle and North Eastern Europe. In: Ibrahim ibn Yaqub at-Turtushi: Christianity, Islam and Judaism Meet in East-Central Europe. Proceedings of the International Colloquy, 25–29 April 1994, 74–77. Praha.

[203] NOVÁK, V., 2008: Revize islámského zlomkového stříbra z nálezu v Kelči (okr. Valašské Meziříčí), Numismatický sborník 23, 45–108.

[204] NOVÁK, V., 2010: The Kelč Hoard revised: Fragments of Islamic Silver Coins, with excursus by Milena Bravermanová. Monumenta numismatica. Volume I. Prague.

[205] NOVÁK, V.–MILITKÝ, J., 2000: Numismata Orientalia Regni Bohemiae – Corpus Sasanicus. Prague.

[206] NOVÁK, V.–MILITKÝ, J., 2000: (CD ROM, viz též http:www.aconet.cz/npm).

[207] NOVOTNÁ, R., 2002: Středověké kamenné křtitelnice na území jižní a jihozápadní Moravy, rkp. nepubl. magisterské dipl. práce v Semináři dějin umění FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. M. Bartlová, CSc. Brno.

[208] NOVOTNÝ, B., 1958: Záchranný výzkum hradiště "Hrůdy" u Sudoměřic na Mor. – Eine Bergungsgrabung auf dem Burgwalle "Hrůdy" bei Sudoměříce n. Mor., PV 1958, 80–81. Brno.

[209] NOVOTNÝ, B., 1961: Výzkum hradiště "Hrůdy" u Sudoměřic nad Moravou (K otázce tzv. spečených valů) – Исследοвание гοрοдища "Груды" пοд г. Судοмержице-над Мοравοу – Die Ausgrabung des Burgwalles "Hrůdy" bei Sudoměřice nad Moravou, SbČSSA 1, 61–81.

[210] NOVOTNÝ, B., 1963: K otázce osídlení a pohřbívání v pozdní době hradištní ve Znojmě – Zur Frage der Besiedlung und Bestattung in der späten Burgwallzeit in Znojmo. In: Sborník II. Fr. Vildomcovi k pětaosmdesátinám, 76–78, 123. Brno.

[211] NOVOTNÝ, B., 1970: Zur Entwicklungsproblematik der Siedlungstypen Mährens im 9. bis 12. Jahrhundert. K problematice vývoje sídlištních typů 9. až 12. století na Moravě, ČMMZ LV, 53–62.

[212] NOVOTNÝ, B., 1978: Výzkum přemyslovského ústředí "castrum Zpitignew" z 11.–12. století a rekonstrukce jeho údělu v archeologických a písemných pramenech – Erforschung des Přemyslidenzentrums "castrum Zpitignew" aus dem 11.–12. Jahrhundert und die Rekonstruktion seines Territoriums in archäologischen und schriftlichen Quellen, AH 3, 183–215.

[213] NOVOTNÝ, B., 1979: Význam podkov, ostruh a udidel z hradiska Vysoká Zahrada – castrum Strachotín u Dolních Věstonic na Moravě – Bedeutung der Hufeisen, Sporen und Trensen vom Burgwall "Vysoká zahrada" – castrum Strachotin bei Dolní Věstonice in Mähren, AH 4, 287–294.

[214] NOVOTNÝ, B., 1981: Archeologický výzkum hradu "Rokyten" na Moravě z 11. až první poloviny 12. století, jeho hradský obvod a románský dvorec Řeznovice – Die archäologische Untersuchung der Burg "Rokyten" in Mähren aus dem 11.–12. Jahrhundert, ihr Sprengel und der romanische Herrenhof Řeznovice, AH 6, 221–238.

[215] POJSL, M., 1977: Raně středověká mozaiková dlažba na Velehradě – Eine frühmittelalterliche Mosaikpflasterung in Velehrad, VVM XXIX, 68–72 (přetištěno: In: Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu /Pojsl, M., ed./, 253–258. Olomouc 2006).

[216] POJSL, M., 1984: Příspěvek k problematice stavebních hutí ve 13. století na Moravě – Zur Problematik der Bauhütten des 13. Jahrhunderts in Mähren, AH 9, 217–238.

[217] POJSL, M., 1985: Středověké sepulkrální památky bývalého cisterciáckého kláštera na Velehradě – Mittelalterliche sepulkrale Denkmäler des ehemaligen Zisterzienserklosters in Velehrad, AH 10, 423–438 (přetištěno: In: Cisterciáci na Moravě. Sborník k 800. výročí příchodu cisterciáků na Moravu a počátek Velehradu /Pojsl, M., ed./, 289–309. Olomouc 2006).

[218] POJSL, M., 1990: Velehrad. Stavební památky bývalého cisterciáckého kláštera – Velehrad. Baudenkmäler des ehemaligen Zisterzienserklosters. Brno.

[219] POJSL, M., 2006: Sepulkrální památky na Moravě a ve Slezsku do roku 1420. Díl I. – Sepulkrale Denkmäler in Mähren und Schlesien bis zu dem Jahre 1420. Teil I. Olomouc.

[220] POLÁČEK, L., 1991: K raně středověkému osídlení povodí Bíhanky na Jemnicku – Frühmittelalterliche Besiedlung am Bihankabach in der Gegend von Jemnice, AH 16, 55–72.

[221] POLÁČEK, L., 1994: Zum Stand der Erkenntnis der frühmittelalterlichen Keramik aus dem 8. bis zur Mitte des 11. Jahrhunderts in Südwestmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., ed.) 242–263. Brno.

[222] POLÁČEK, L., 1995: Hradisko u Kramolína. Archeologický výzkum a jeho výpověď o slovanském osídlení hradiska – Hradisko bei Kramolín. Archäologische Forschungen und ihre Aussagen über die slawische Besiedlung des Burgwalls, VVM XLVII, 261–276.

[223] POLÁČEK, L., 1998: Die Graphittonkeramik aus Mikulčice. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band IV. Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen (Poláček, L., ed.). Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 9, 127–197. Brno.

[224] POLÁČEK, L., 1999: Raná grafitová keramika a otázka osídlení Mikulčic v 10. století – Die frühe Graphittonkeramik und die Besiedlung von Mikulčice im 10. Jahrhundert, AR LI, 740–759.

[225] POLÁČEK, L.–MAREK, O.–SKOPAL, R., 2000: Holzfunde aus Mikulčice. In: Studien zum Burgwall von Mikulčice. Band 4. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 18 (Poláček, L., ed.), 177–302. Brno.

[226] POŠVÁŘ, J., 1966: Platební prostředky ve Velkomoravské říši – Die Zahlungsmittel im Grossmährischen Reiche. In: Sborník I. numismatického sympozia 1964, Numismatica Moravica II, 40–48. Brno.

[227] POŠVÁŘ, J., 1970: Moravské mincovny – Les hôtels des Monnaies en Moravie – The mints of Moravia – Die Münzstätten in Mähren, Numismatica Moravica III. Brno.

[228] POŠVÁŘ, J., 1986: Počátky mincovního práva a mincoven na Moravě – Anfänge des Münzrechtes und der Münzstätten in Mähren. In: Denárová měna na Moravě. Sborník prací z III. numismatického symposia 1979. Ekonomicko-peněžní situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8.–12. století), Numismatica Moravica VI, 319–327. Brno.

[229] POULÍK, J., 1948: Staroslovanská Morava – Moravia in Old Slavonic Period. Praha.

[230] POULÍK, J., 1957: Výsledky výzkumu na velkomoravském hradišti "Valy" u Mikulčic. I. zpráva za r. 1954–1956 – Die Ergebnisse der Ausgrabungen auf dem grossmährischen Burgwalle "Valy" bei Mikulčice. I. Bericht für das Jahr 1954/56, PA XLVIII, 1957, 241–388.

[231] POULÍK, J., 1963: Dvě velkomoravské rotundy v Mikulčicích – Zwei groβmährische Rotunden in Mikulčice. Praha.

[232] POULÍK, J., 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských – Mikulčice – Sitz und Feste der Grossmährischen Fürsten. Praha.

[233] PROFANTOVÁ, N.–KAVÁNOVÁ, B., 2003: Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela – Mikulčice – Gräberfeld bei der 6. und 12. Kirche. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 17 (Kouřil, P., ed.). Brno.

[234] PROFANTOVÁ, N.–NOVÁK, V., 2005: Umajjovská měděná mince z Čelákovic (okr. Praha-východ). Příspěvek k nálezům raně středověkých islámských mincí v Čechách – A Umayyad copper coin from Čelákovice (Prague-East district). Contribution to finds of early medieval Islamic coins in Bohemia, Numismatický sborník 20, 21–28.

[235] PROCHÁZKA, R., 1984: Pozdně hradištní keramika v některých moravských regionech – Spätburgwallzeitliche Kramikfunde aus einigen mährischen Regionen, AR XXXVI, 430–442.

[236] PROCHÁZKA, R., 1985: Záchranný výzkum mladohradištního pohřebiště ve Šlapanicích (okr. Brno-venkov) – Rettungsgrabung eines jungburgwallzeitlichen Gräberfeldes in Šlapanice (Bez. Brno-venkov), PV 1983, 50. Brno.

[237] PROCHÁZKA, R., 2000: Zrod středověkého města na příkladu Brna (K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech) – Entstehung der mittelalterlichen Stadt-Beispiel Brünn (Zur Frage der Widerspiegelung der Gesellschaftsveränderung in archäologischen Quellen). In: Mediaevalia archaeologica 2. Brno a jeho region. (Ježek, M.–Klápště, J., edd.) 7–158. Praha – Brno.

[238] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku – Die Entwicklung der Befestigungstechnik in Mähren und Tschechisch-Schlesien im Früh- und Hochmittelalter. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 38. Brno.

[239] PROCHÁZKA, R.–DRECHSLER, A.–SCHENK, Z.: 2006: Raně středověká aglomerace Přerov (8.–12. století) – současný stav poznání – The Early Medieval (8th–12th century) settlement agglomeration at Přerov – the current stage of knowledge, AR LVIII, 668–694.

[240] PROCHÁZKA, R.–LOSKOTOVÁ, I., 1999: K topografii a interpretaci předlokačního osídlení brněnského historického jádra – Zur Topographie und Interpretation der Vorlokationsbesiedlung des brünner historischen Stadtkerns, AH 24, 169–188.

[241] PROCHÁZKA, R.–PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století – Grundlinien der Entwicklung der Keramik von Brno im 12.–13./14. Jahrhundert, PV 48, 143–299. Brno.

[242] PROCHÁZKA, R.–ŠTROF, A., 1983: Příspěvek k osídlení Bořitova a Černé Hory na Blanensku – Zur Besiedlungsentwicklung von Bořitov und Černá Hora in der Gegend Blansko, VVM XXXV, 46–58.

[243] PROCHÁZKA, R.–WIHODA, M.–ZAPLETALOVÁ, D., 2011: V raném středověku. In: Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku. Redaktor svazku Rudolf Procházka, 447–560. Brno.

[244] PŘICHYSTALOVÁ, R., 2011: Die Bestattungen in Břeclav-Pohansko. Alte und neue Ausgrabungen. In: Frühgeschichtliche Zentralorte in Mitteleuropa. Internationale Konferenz und Kolleg der Alexander von Humboldt-Stiftung zum 50. Jahrestag des Beginns archäologischer Ausgrabungen in Pohansko bei Břeclav, 5.–9. 10. 2009, Břeclav, Tschechische Republik (Macháček, J.–Ungerman, Š., edd.). Studien zur Archäologie Europas, Band 14 herausgegeben von Joachim Henning, Achim Leube und Felix Biermann, 35–61. Bonn.

[245] RADOMĚRSKÝ, P., 1955: Obol mrtvých u Slovanů v Čechách a na Moravě (Příspěvek k datování kostrových hrobů mladší doby hradištní – Oбол мертвых у Славян на территории Чехии и Моравии (О датировке костяковых гpобов младшей городищной эпохи – The Dead-Obolus by the Slavs of Bohemia et Moravia (Essay on the Dating of the Young Slavonic Perioďs Skeleton Graves), SbNM A IX, č. 2, 3–81.

[246] RADOMĚRSKÝ, P., 1956: Poklad komárovský – Der Silberschatzfund von Komárov, ČSM B 5, 1–10.

[247] RADOMĚRSKÝ, P., 1992: Tajemná mincovna Zekir (zvaná též Sekýř) na jižní Moravě. Poklad z Běhařova u Klatov, AR XLIV, 243–257.

[248] REJHOLCOVÁ, M., 1981: Odraz štruktúry osídlenia na pohrebiskách z 10.–11. storočia – Reflexe der Siedlungsstruktur auf Gräberfeldern des 10.–11. Jahrhunderts, AH 6, 481–485.

[249] REJHOLCOVÁ, M., 1995: Pohrebisko v Čakajovciach (9.–12. storočie). Analýza – Das Gräberfeld von Čakajovce (9.–12. Jahrhundert). Archaeologica Slovaca Monographiae. Fontes XV. Nitra.

[250] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1970: (recenze) V. Nekuda – K. Reichertová, Středověká keramika v Čechách a na Moravě. (Moravské museum v Brně, Musejní spolek v Brně), Brno 1968; 462 stran, 144 obr., 102 tabulek, ČsČH XVIII, 90–93.

[251] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1975: Rozvoj středověké archeologie – Blütezeit der mittelalterlichen Archäologie. In: Vývoj archeologie v Čechách a na Moravě 1919–1968. Doba slovanská – Středověk – Speciální odvětví, Archeologické studijní materiály, 62–74. Praha.

[252] RICHTER, M.–SMETÁNKA, Z., 1987: Hledání zmizelého věku. Sondy do středověkých Čech. Praha.

[253] ROZEHNAL, A., 1988: Olomoucká románská dlaždice vyšehradského typu – Die Olmützer romanische Fliese des Vyšehrad-Typs, VVM XL, 1988, 210–215.

[254] RUTTKAY, A., 1979: Stredoveké umelecké remeslo – Средневековое художественное ремесло – Arts décoratifs de Moyen-Age – Das mittelalterliche Kunsthandwerk. Bratislava.

[255] SÁGA, 2006: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog (Obrazový katalog vybraných exponátů sestavili: Z. Baarová, R. Frait, V. Sofková, V. Šlancarová) výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců – Die Saga der mährischen Přemysliden. Das Leben in Mähren vom 11. bis Anfang des 14. Jahrhunderts. Sammelband und Katalog (Bildkatalog ausgesuchter Exponate Zusammengestellt von: Z. Baarová, R. Frait, V. Sofková, V. Šlancarová) der Ausstellung. Veranstaltet vom Heimatkundemuseum in Olomouc/Olmütz und vom Museum der Stadt Brno/Brünn zum 700. Jahrestag des tragischen Todes Wenzels III., des letzen böhmischen Königs aus dem Geschlecht der Přemysliden. Olomouc – Brno.

[256] SEITZ, H., 1965: Blankwaffen I. Geschichte und Typenentwicklung im europäischen Kulturbereich. Von der prähistorischen Zeit bis zum Ende des 16. Jahrhunderts. Braunschweig.

[257] SEJBAL, J., 1960: K počátkům peněžní směny ve Velkomoravské říši – Zu den Anfängen der Geldwirtschaft im Großmährischen Reich, ČMMZ XLV, 73–82.

[258] SEJBAL, J., 1979: Dějiny peněz na Moravě – Истοрия денег в Мοравии – Die Geldgeschichte von Mähren – The History of Money in Moravia. Brno.

[259] SEJBAL, J., 1986: Nálezy denárů z pohřebiště na sadské výšině velkomoravského Starého Města – Denarfunde aus dem Gräberfeld auf der Anhöhe Sady des großmährischen Siedlungszentrums Staré Město. In: Denárová měna na Moravě. Sborník prací z III. numismatického sympozia – 1979. Ekonomicko-peněžní situace na Moravě v období vzniku a rozvoje feudalismu (8.–12. století), Numismatica Moravica VI, 98–183. Brno.

[260] SEJBAL, J., 1990: Die Beteiligung Mährens am Fernhandel mit dem Norden im Frühmittelalter nach numismatischen Quellen. In: Sigtuna Papers, Procedings of the Sigtuna Symposium on Viking-Age Coinage 1–4 June 1989, Commentationes de Nummis saeculorum IX–XI in suecia repertis N. S. 6 (Jonsson, K.–Malmer, B., edd.), 289–299.

[261] SEJBAL, J., 1996: Denárová měna. In: Peníze v českých zemích do roku 1919. Praha.

[262] SEJBAL, J., 1997: Základy peněžního vývoje. Brno.

[263] SHROMÁŽDILOVÁ, I., 2000: Kožedělná výroba v archeologických dokladech středověku, rkp. nepubl. magisterské dipl. práce na ÚAM FF MU v Brně, vedoucí práce doc. PhDr. Z. Měřínský, CSc. Brno.

[264] SCHIRMEISEN, K., 1933: Einige Ausgrabungen und Funde aus Mähren, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 35, 118–135.

[265] SCHIRMEISEN, K., 1939: Reste der mittelalterlichen Strelna-Siedlung, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 41, 45–54.

[266] SKRUŽNÝ, L., 1988: Kulty světců na Moravě v raně feudálním období ve svědectví mincovních obrazů – Die Heiligenkulte in Mähren während der frühfeudalen Epoche im Lichte der Münzbilder. In: Rodná země. Sborník k 100. výročí Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně a k 60. narozeninám PhDr. Vladimíra Nekudy, CSc., 191–206. Brno.

[267] SMETÁNKA, Z., 1987: Hledání zmizelého věku. Sondy do středověkých Čech. Praha.

[268] SMOLÍK, J., 1882–1884: Zprávy a drobnosti II. Z doby historické, PA XII, 12, 379.

[269] SMOLÍK, J., 1885–1886: Nález denarů českých a moravských u Rakvic na Moravě, PA XIII, 289–310, 337–360.

[270] SMOLÍK, J., 1887–1889: Archaeologický Sbor Musea král. Českého, PA XIV, 659–664.

[271] SMOLÍK, J., 1887–1889a: Nález denarů českých a moravských u Rakvic na Moravě, PA XIV, 273–284.

[272] SNAŠIL, R., 1973: Záblacany (okres Uherské Hradiště) – Záblacany (Bez. Uherské Hradiště). In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů I, 89–116. Uherské Hradiště.

[273] SNAŠIL, R., 1975: Archeologie a vesnická sídliště 10.–13. století na Moravě – Archäologie und die Dorfsiedlungen des 10.–13. Jhs. in Mähren, AR XXVII, 305–317.

[274] STAŇA, Č., 1956: Nové nálezy na pohřebištích z mladší doby hradištní na Moravě – Нοвые нахοдки на мοгильниках пοздней гοрοдищнοй эпοхи – Nouvelles trouvailles aux nécropoles de la période récente des bourgwalls slaves en Moravie, AR VIII, 669–671, 679–684, 763, 769.

[275] STAŇA, Č., 1964: Zjišťovací výzkum na hradisku Zelená Hora u Vyškova na Mor. – Festellungsgrabung auf dem Burgwall Zelená Hora bei Vyškov in Mähren, PV 1963, 56–59. Brno.

[276] STAŇA, Č., 1966: Zelená Hora près Vyškov (Moravie). In: Investigations Archéologiques en Tchécoslovaquie, 242–243. Prague.

[277] STAŇA, Č., 1970: Litá bronzová náušnice s prolamovanou lunicí z Předmostí u Přerova – Ein gegossener Bronzeohrring mit durchbrochener Lünette aus Předmostí bei Přerov, SbNM A XXIV, 167–176.

[278] STAŇA, Č., 1980: Archeologický výzkum pohřebiště při románské rotundě v Pustiměři (okr. Vyškov) – Archäologische Grabung des Gräberfeldes bei der romanischen Rotunde in Pustiměř (Bez. Vyškov), PV 1977, 83–85.

[279] STAŇA, Č., 1991: Ekspansja Polski na Morawy za panowania Bolesława Chrobrego i problematyka archeologiczna tego okresu – Die Polen in Mähren in der Zeit des Bolesław Chrobry im Lichte der archäologischen Quellen. In: Studia Lednickie 2, 1991, 53–75.

[280] STAŇA, Č., 1993: Pustiměřský hrad – Die Burg von Pustiměř, AH 18, 181–197.

[281] STAŇA, Č., 1994: Die Entwicklung der Keramik vom 8. bis zur Mitte des 11. Jahrhunderts in Mittelmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band I. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Kolloquium Mikulčice, 25.–27. Mai 1993 (Staňa, Č., ed.), 265–294. Brno.

[282] STAŇA, Č., 1995: Die slawische Keramik zur Zeit der Entstehung slawischer Staaten. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band II. Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Kolloquium Mikulčice, 24.–26. Mai 1994. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 4 (Poláček, L., ed.), 79–84. Brno.

[283] STAŇA, Č., 1996: Archäologische Erforschung mährischer Höhenburgwälle. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band III. Frühmittelalterliche Machtzentren in Mitteleuropa – mehrjährige Grabungen und ihre Auswertung. Kolloquium Mikulčice (Staňa, Č.–Poláček, L., eds.), 267–281. Brno.

[284] STAŇA, Č., 1998: Die frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mittelmähren. In: Internationale Tagungen in Mikulčice. Band IV. Frühmittelalterliche Graphittonkeramik in Mitteleuropa – Naturwissenschaftliche Keramikuntersuchungen. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 9 (Poláček, L., ed.), 87–125. Brno.

[285] STAŇA, Č., 1998a: Přerov – eine Burg des Bolesław Chrobry in Mähren. In: Frühmittelalterlicher Burgenbau in Mittelund Osteuropa. Tagung Nitra vom 7. bis 10. Oktober 1996. Herausgegeben von Joachim Henning und Alexander T. Ruttkay, 49–69. Bonn.

[286] STAŇA, Č., 1999: Dva unikátní raně středověké nálezy z Přerova na Moravě. Kožený svršek boty a olověné mincovní závaží – Zwei unikate frühmittelalterliche Funde aus Přerov in Mähren (das Oberleder des Schuhes und das Bleimünzgewicht), AR LI, 760–773.

[287] STAŇA, Č., 2000: Pronikání Boleslava II. na Brněnsko ve světle archeologických objevů. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Uspořádali Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík, 197–208, 334–335. Praha.

[288] ŠIKULOVÁ, V., 1958: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní – Mährische Gräberfelder der jüngeren Burgwallperiode, Pravěk východní Moravy I, 88–162.

[289] ŠIKULOVÁ, V., 1993: Vysvětlení ke středověkému prstenu z Holasovic (okr. Opava) – Erläuterung zum mittelalterlichen Fingerring aus dem Holasovice (Kreutzendorf), Bez. Opava (Troppau), ČSM B 42, 13–16.

[290] ŠLÉZAR, P., 2006: Pravěké a středověké osídlení Starého města v Litovli – Urzeitliche und mittelalterliche Besiedlung der Altstadt in Litovel, Památková péče na Moravě 12/2006 – Archeologie, 63–72, 87–88.

[291] ŠLÉZAR, P.–ZATLOUKAL, R., 2001: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu staveniště Arcidiecézního muzea Olomouc na Václavském náměstí v Olomouci č. o. 3–4 v roce 2000. Úseky D1, D3 až D6, D8 – Bericht über die archäologische Rettungsgrabung der Baustelle für das Erzdiözesemuseum in Olmütz, auf dem Wenzelsplatz in Olmütz, Orientirungs-Nr. 3–4, im Jahr 2000. Abschnitte D1, D3 bis D6 und D8. In: Památkový ústav v Olomouci 2000. Výroční zpráva, 87–92, 172–176, 192–193, 198–199, 208–209, obr. 83–91.

[292] ŠMERDA, J., 1996: Denáry české a moravské. Brno.

[293] ŠMERDA, J., 2006: Peníze na Moravě v době Přemyslovců – Money in Moravia during the Přemyslid Period – Das Geld in Mähren in der Zeit der Přemysliden. In: Sága moravských Přemyslovců. Život na Moravě od XI. do počátku XIV. století. Sborník a katalog výstavy pořádané Vlastivědným muzeem v Olomouci a Muzeem města Brna k 700. výročí tragické smrti Václava III., posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, 133–144, 188, 196–197. Olomouc – Brno.

[294] ŠMERDA, J., 2012: Peníze přemyslovských králů Vratislava II., Vladislava II. a Přemysla Otakara I. Úvahy o ražbách denárů v českém státě – Money of the Přemyslid kings Vratislav II, Vladislav II and Přemysl Otakar I. Reflections on minting denars in the Bohemian state. In: Cesta ke zlaté bule sicilské, 75–125. Ostrava.

[295] ŠOLLE, M., 1959: Knížecí pohřebiště ze Staré Kouřimi – Fürstliche Bestattungsstätte in Stará Kouřim, PA L, 353–506.

[296] ŠTĚPKOVÁ, J., 1956: Über das Wesen und die Funktion der Dirhamenbruchstücke. In: Charisteria Orientalia Ioanni Rypka, 329–337. Praha.

[297] ŠTĚPKOVÁ, J., 1957: Islámské stříbro z nálezu v Kelči na Moravě – L'argent islamique dans la trouvaille de Kelč en Moravie, Numismatický sborník IV, 73–96, tab. III–IV.

[298] ŠTĚPKOVÁ, J., 1968: Agio stříbra v obchodních stycích islámského Východu a zemí severovýchodní Evropy v 9.–11. stol. In: Acta I. Miedzynarodowy kongres Archeologii Slowianskiej. Vol. III, 154–159. Warszawa.

[299] TUREK, R., 1948: České hradištní nálezy datované mincemi – Les trouvailles slaves de la Bohême, datées à l'aide des monnaies du Xe–XIIe siécle, SlAnt I, 485–535.

[300] TUREK, R., 1962: Zlomkové stříbro z kelčského nálezu – Fragments d'argent provenant de la trouvaille faite à Kelč en Moravie, Numismatický sborník VII, 1962, 83–117, tab III–IV.

[301] TUREK, R., 1966: Zur Herkunft der böhmisch-mährischen Hacksilberfunde, Vznik a počátky Slovanů 6, 223–245.

[302] UNGER, J., 1984: Základní horizonty keramiky 12.–15. století na soutoku Jihlavy a Svratky, okr. Břeclav – Basic pottery groups of the 12th to 15th centuries A. D. on the confluence of the Jihlava and Svratka rivers, district of Břeclav, AR XXXVI, 288–296.

[303] UNGERMAN, Š., 2009: Archaika in den frühmittelalterlichen Gräbern in Mähren. In: My Things Changed Things. Social Development and Cultural Exchange in Prehistory, Antiquity, and the Middle Ages (Maříková Vlčková, P.–Mynářová, J.–Tomášek, M., edd.), 224–256. Praha.

[304] UNGERMAN, Š., 2010: Počátky mladohradištních pohřebišť na Moravě – Die Anfänge der jungburgwallzeitlichen Gräberfelder in Mähren. In: Zaměřeno na středověk. Zdeňkovi Měřínskému k 60. narozeninám, 220–239, 814–817. Praha.

[305] VACHŮT, P., 2008: Historie archeologických výzkumů raně středověkých pohřebišť na území Moravy a Slezska – Geschichte der archäologischen Grabungen frühmittelalterlicher Gräberfelder auf dem Gebiet Mährens und Schlesiens. In: Dissertationes archaeologiciae brunenses/pragensesque. Supplementum I. Moravskoslezská škola doktorských studií, Seminář 1., Jan Klápště et Zdeněk Měřínský curantibus editae, 175–186. Brno.

[306] VÁŇA, Z., 1954: Maďaři a Slované ve světle archeologických nálezů X.–XII. století – Венгры и Славяне в освещении археологических находок 10–12 вв. – Les Magyars et les Slaves à la lumirère des foilles archéologiques du X.–XIIe siècle, SlArch II, 51–104.

[307] VRÁNA, J., 2008: Olomouc-Slavonín (U hvězdárny). Mladohradištní pohřebiště – A Late Hillfort Cemetery in Slavonín, Archaeologiae Regionalis Fontes 10. Olomouc.

[308] VÝZKUMY, 2000: Výzkumy. Ausgrabungen 1999–2004 (Čižmář, M.–Geislerová, K., edd.). Katalog lokalit – Katalog der Lokalitäten, 125–256. Brno.

[309] VÝZKUMY, 2006: Výzkumy. Ausgrabungen 1999–2004 (Čižmář M.–Geislerová, K., edd.). Katalog lokalit – Katalog der Lokalitäten, 149–333. Brno.

[310] WACHOWSKI, K., 1974: Wagi i odważniki na Śląsku wczesnośredniowiecznym na tle porównawczym – Waagen und Gewichte im Frühmittelalterlichen Schlesien. Ein Vergleichstudium, Przegląd Archeologiczny 22, 173–207.

[311] WEITZMANN-FIEDLER, J., 1981: Romanische gravierte Bronzeschalen. Berlin.

[312] ZAPLETALOVÁ, D., 2009: Starobrněnské pravobřeží Svratky v raném středověku – Das Altbrünner rechte Flußufer der Schwarzawa im frühen Mittelalter. In: Archeologie doby hradištní v České a Slovenské republice. Sborník příspěvků přednesených na pracovním setkání Archeologie doby hradištní ve dnech 24.–26. 4. 2006, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana. Supplementum 2 (Dresler, P.–Měřínský, Z., edd.) 192–210. Brno.

[313] ZATLOUKAL, P., 1988: Národní kulturní památka Přemyslovský palác v Olomouci. Katalog expozice. Olomouc.

[314] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011: Středověké a raně novověké chladné zbraně ze sbírek Městského muzea v Moravském Krumlově – Mittelalterliche und frühneuzeitliche kalte Waffen aus den Sammlungen des Stadtmuseums Moravský Krumlov (Mährisch Kromau). In: AMMS II/2010, 127–188. Brno.

[315] ŽEMLIČKA, J., 1979: Ekonomika českých zemí v období přechodu od raného k vrcholnému feudalismu – Die Ökonomik der böhmischen Länder in der Übergangsperiode vom Früh- zum Hochfeudalismus, Folia historica Bohemica 1, 109–129, 354–355.

[316] ŽEMLIČKA, J., 1982: Společenský a hospodářský vývoj v době posledních Přemyslovců. In: Umění doby posledních Přemyslovců, 17–21. Roztoky u Prahy – Praha.

[317] ŽEMLIČKA, J., 1997: Čechy v době knížecí (1034–1198). Praha.

[318] ŽEMLIČKA, J., 2012: Za královskou korunou. Přemyslovská usilování o dědičné království – For the crown. The Přemyslids vie for the hereditary kingdom. In: Cesta ke zlaté bule sicilské, 13–35. Ostrava.

[319] ŽIVNÝ, M., 2002: První nálezy na slovanském pohřebišti v Divákách (okr. Břeclav) – Erste Funde auf dem slawischen Gräberfeld in Diváky (Bez. Břeclav), Pravěk NŘ 11/2001, 365–370. Brno.