Název: O raně středověké keramice z Pražského hradu trochu jinak
Variantní název:
- Early medieval pottery from Prague Castle in a new light
- Über die Keramik von der Prager Burg mal ein wenig anders
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2013, roč. 38, č. 1, s. 107-128
Rozsah
107-128
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128310
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Pražská raně středověká keramika je ve srovnání s jinými oblastmi Čech nejlépe probádaná, má sestavenu všeobecně přijímanou relativní chronologii. Archeologické poznání však naráží na hlavní problém: klasifikace spočívající v první řadě na typologických řadách tvarů okrajů, doplněných makroskopickým pozorováním výzdoby, materiálu, povrchu a výpalu, pomíjí hledisko technologického vývoje. Je to dáno stavem nálezového fondu, v němž převažují zlomky nádob. Názorně je to vidět na srovnání počtů střepů z pouhých čtyř nově zpracovaných výzkumů na Pražském hradě a počtu dosud publikovaných aspoň zčásti rekonstruovatelných nádob pojednávaného období ze všech dosavadních výzkumů. Při datování nálezových situací zůstává problémem odhad intervalu mezi počátkem výroby určitého typu keramiky nebo používání nového prvku a počátkem jeho výskytu v archeologické situaci.
In comparison with other Bohemian regions, early medieval pottery from Prague is best-researched and includes generally accepted relative chronology. Its archaeological research, however, displays one basic problem: a classification based primarily on typological series of rim shapes complemented by macroscopic observation of decoration, material, surface and firing, ignoring technological development. This is due to the state of the collection of finds dominated by vessel fragments, and it is illustrated by the comparison of the number of sherds from four newly researched sites within the Prague Castle complex and the number of at least partially reconstructable vessels from the period that have been published from all existing archaeological investigations. In the dating of the finds, the estimate of the interval between the beginning of the manufacture of a certain type of pottery, or between the introduction of a new element, and their earliest occurrence among excavated items remains problematic.
Reference
[1] BARTOŠKOVÁ, A., 1992: Archeologický výzkum budečského předhradí v poloze Na Kašně. První etapa hodnocení – Die archäologische Erforschung der Budečer Vorburg in der Lage Na Kašně. Die erste Bewertungsetappe, AR XLIV, 431–452.
[2] BARTOŠKOVÁ, A., 1997: Keramický soubor z počátků raně středověkého osídlení budečského předhradí – Ein keramischer Komplex aus der frühmittelalterlichen Besiedlung der Vorburg von Budeč, PA LXXXVIII, 11–141.
[3] BARTOŠKOVÁ, A., 1998: Vyhodnocení keramiky ze stratigraficky nejstarších poloh na Vyšehradě – Auswertung der Keramik aus der stratigraphisch ältesten Lagen auf Wyschehrad, PA LXXXIX, 365–387.
[4] BARTOŠKOVÁ, A., 1999: Zánikový horizont budečské akropole (K chronologii raně středověké keramiky) – Der Untergangshorizont des Akropolisburgwalls von Budeč (Zur Chronologie der frühmittelalterlichen Keramik), AR LI, 726–739.
[5] BARTOŠKOVÁ, A., 2000: Revize klíčové situace na Budči – Revision der zentralen archäologischen Situation auf dem Burgwall Budeč, AR LII, 665–678.
[6] BARTOŠKOVÁ, A., 2011: Zánik knížecího dvorce na Budči – The demise of the ducal curtis at Budeč, AR LXIII, 284–306.
[7] BOHÁČOVÁ, I., 1993: Několik poznámek ke studiu raně středověké keramiky. Příspěvek do diskuse – Einige Bemerkungen zum Studium der frühmittelalterlichen Keramik. Beitrag zur Diskussion, AR XLV, 508–518.
[8] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu jeho poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters. Die zeitgenössische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.
[9] BOHÁČOVÁ, I., 1996: Praha – Hrad, Severní trakt, 1982–1983, rkp. NZ č. j. 1555/96 ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha.
[10] BOHÁČOVÁ, I., 1996a: Nejstarší horizonty severního traktu Pražského hradu a jejich keramický inventář. In: Slowiańszczyzna w Europie średniowiecznej 1 (Kurnatowska, Z., ed.), 215–235. Wrocław.
[11] BOHÁČOVÁ, I., 1996b: Nejstarší stratifikovaná keramika a studium hradištního opevnění Pražského hradu – Die älteste stratigraphierte Keramik und das Studium der frühmittelalterlichen Befestigung der Prager Burg, AH 21, 483–492.
[12] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší opevňovací systémy – Die Prager Burg und ihre Befestigungssysteme. In: Mediaevalia archaeologica 3, 179–301. Praha.
[13] BOHÁČOVÁ, I., 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku – Stará Boleslav in the early medieval Přemyslid state. In: Mediaevalia archaelogica 5. Praha.
[14] BOHÁČOVÁ, I.–ČIHÁKOVÁ, J., 1994: Gegenwärtiger Stand des Entwicklungsphasen der Prager frühmittelalterlichen Keramik aus älteren Entwicklungsphasen der Prager Burg und ihrem Suburbium auf dem linken Moldau-Ufer (in: Tomková, K. et. Al., Zum gegenwartigen Stand des Studiums der frühmittelalterlichen Keramik in Mittelböhmen). In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 173–179. Brno.
[15] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J.–PETŘÍČKOVÁ, J., 1989: Praha 1 – Hrad 1986f. Výzkumy v Čechách 1986–1987, 140–141.
[16] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–VOCHOZKOVÁ, I., 1995: Praha – Hradčany, Praha 1, Hrad, Severní trakt Pražského hradu, prostor bývalých Rudolfových koníren (tzv. Víceúčelový sál a tzv. lakovna), Výzkumy v Čechách 1990/2, 265.
[17] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–ŽEGKLITZ, J., 1987: Praha 1 – Hrad 1985e, Výzkumy v Čechách 1984–1985, 160.
[18] BOHÁČOVÁ, I.–HERICHOVÁ, I., 2008: Raně středověký sídlení areál v západní části hradčanského ostrohu – The Early Medieval settlement area in the western part of the Hradčany promontory, Archaeologica Pragensia 19, 257–308.
[19] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2000: Raně středověké kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi v kontextu studia archeologických situací a jejich keramického inventáře – The Early Medieval Churches of St. Wenceslas and St. Clement at Stará Boleslav, in the context of studies of the archaeological situation and their ceramic inventories, Archeologie ve středních Čechách 4, 307–335.
[20] BUBENÍK, J.–FROLÍK, J., 1995: Zusammenfassung der Diskussion zur gemeinsamen Terminologie der grundlegenden keramischen Begriffe. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Internationale Tagungen in Mikulčice 2 (Poláček, L., ed.). Brno, 127–130.
[21] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 11.–13. století, Archaeologica Pragensia 5, 257–262 – Exkurs I, 287–278.
[22] ČIHÁKOVÁ, J., 1997: Sdělení o archeologickém a palynologickém výzkumu v Praze – Malé Straně (čp. 259/III) – Mitteilung über die archäologische und palynologische Untersuchung in Prag-Kleinseit (Nr. 259/III). In: Život v archeologii středověku (Kubková, J.–Klápště, J.–Ježek, M.–Meduna, P., edd.), 120–129. Praha.
[23] ČIHÁKOVÁ, J., 2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji levobřežního podhradí – Frühmittelalterliche Befestigung an der Südgrenze des Prager Suburbium (linkes Ufer). In: Mediaevalia archaeologica 3. Pražský hrad a Malá Strana, 29–134. Praha.
[24] ČIHÁKOVÁ, J., 2002: K dosavadnímu stavu poznání raně středověké Malé Strany, AR LIV, 738–752.
[25] ČIHÁKOVÁ, J.–DROBNÝ, J., 1999: Dendrochronologische Bearbeitung der Hölzer aus dem Prager Suburbium. In: Probleme der mitteleuropäischen Dendrochronologie und naturwissenschaftliche Beiträge zur Talaue der March. Internationale Tagungen in Mikulčice 5 (Poláček, L.–Dvorská, J., edd.), 39–54. Brno.
[26] ČIHÁKOVÁ, J.–RŮŽIČKOVÁ, E.–ZEMAN, A., 1995: Petrographische Erforschung der frühmittelalterlichen keramik aus dem Prager Suburbium. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Internationale Tagungen in Mikulčice 2 (Poláček, L., ed.), 208–211. Brno.
[27] DURDÍK, T.–FROLÍK, J.–CHOTĚBOR, P., 1999: Stavební dějiny Lobkovického paláce na Pražském hradě ve středověku a raném novověku – Die Baugeschichte des Lobkowitz-Palast auf der Prager Burg im Mittelalter und in der frühen Neuzeit, Castrum Pragense 2, 21–111.
[28] FROLÍK J., 1995: Bemerkungen zum Studium frühmittelalterlicher Keramik aus komplizierten stratigraphischen Situationen. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Internationale Tagungen in Mikulčice 2 (Poláček, L., edd.), 107–118. Brno.
[29] FROLÍK J., 1997: Archeologický výzkum v tzv. severním výběžku na Pražském hradě. Příspěvek k počátkům osídlení západního předhradí Pražského hradu – Die Ausgrabung im sog. Nordausläufer der Prager Burg. Ein Beitrag zu dem Anfängen der Besiedlung des westlichen Vorfelds der Prager Burg, Archaeologica Pragensia 13, 75–92.
[30] FROLÍK J., 1999: Archeologický výzkum v Kanovnické ulici čp. 73 na Hradčanech v letech 1982–1985. Vývoj osídlení před rokem 1378 – Archaeological Excavations at Kanovnická ul. 73, Hradčany 1982-1985, I. Settlement evolution before 1378, Castrum Pragense 2, 113–168.
[31] FROLÍK J., 2000: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném na lokalitě Praha – Pražský hrad, čp. 2 – bývalý Tereziánský ústav šlechtičen, II. etapa rekonstrukce, rkp. nepubl. NZ č. j. 9880/00 ulož. v archiv ARÚ AV ČR, Praha.
[32] FROLÍK J., 2001: Keramik von der Prager Burg. In: Ottonische Keramik. Zum aktuellen Stand der Forschung (Ludovici, B., ed.), strojopisný sborník, číslo příspěvku 16.
[33] FROLÍK J., 2002: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na lokalitě Praha – Pražský hrad, Střední křídlo, rkp. nepubl. NZ č. j. 6229/02 ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha.
[34] FROLÍK, J.–BOHÁČOVÁ, I., 1992: Archeologický výzkum Pražského hradu v 80. letech, Staletá Praha 22, 71–88.
[35] FROLÍK, J.–MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J.–RŮŽIČKOVÁ, E.–ZEMAN, A., 2000: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu – Die ältesten Kirchenbauten der Prager Burg aufgrund der archäologischen Quellen, Castrum Pragense 3, 6–286, 423–427.
[36] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2009: Die Anfänge der Prager Burg im Lichte neuer archäologischer Ausgrabungen. In: Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen Raum, Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 52. (Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., edd.), 65–76. Langenweissbach.
[37] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2011: Nové poznatky k vývoji příčného opevnění Pražského hradu – výsledky výzkumu ve Středním křídle Pražského hradu v roce 2010 – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung einer Querbefestigung der Prager Burg – Grabungsergebnisse im Mittelflügel der Prager Burg im Jahr 2010, AH 36, 177–191.
[38] FROLÍKOVÁ D.–MATIÁŠEK, J., 2012: Archeologie v budově kaple sv. Kříže na Pražském hradě – Die Archäologie im Gebäude der Heiligenkreuzkapelle auf der Prager Burg, AH 37, 513–527.
[39] HOŁUBOWICZ, W., 1950: Garnczarstwo wiejskie zachodnich terenów Białorusi. Toruń 1950.
[40] HRDLIČKA, L., 1982: Využití výkopů pro inženýrské sítě jako pramene k poznání půdního reliéfu a jeho proměn v historickém jádru města – The utilization of supply-line trenches as a source of information on the original landscape and its changes in historical town cores, AR XXXIV, 599–621.
[41] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky ke chronologii pražské středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.
[42] HRDLIČKA, L., 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Aussagekraft der Stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, AR XLIX, 649–662.
[43] KLOSE, J.–HOLUBKOVÁ, D., 1984: Technologie slovanské keramiky se zaměřením na vznik značek, Informační zpravodaj Severomoravské pobočky ČSSA při ČSAV, Opava, 1–36.
[44] PAVLŮ, I., 1971: Pražská keramika dvanáctého až třináctého století – Prager Keramik des 12. und 13. Jahrhunderts. Praehistorica 4. Praha.
[45] TOMKOVÁ, K., 1993: Ke studiu raně středověké keramiky – Zum Studium der frühmittelalterlichen Keramik, AR XLV, 113–126.
[46] TOMKOVÁ, K. und Kol., 1994: Zum gegenwartigen Stand des Studiums der frühmittelalterlichen Keramik in Mittelböhmen – Levý Hradec. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 173–179. Brno.
[47] TOMKOVÁ, K. und Kol., 1997: Pražský hrad v kontextu výzkumů vybraných středočeských hradišť – Prague Castle in the Context of Surveys of Selected Central Bohemian Hillforts, AR 49, 36–40.
[48] TOMKOVÁ, K. und Kol., 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů – Levý Hradec im Spiegel der Archäologie, 1. díl, Castrum Pragense 4, 5–253.
[49] VARADZIN, L., 2009: Vyhodnocení archeologického výzkumu v okolí rotundy sv. Martina na Vyšehradě – An assessment of archaeological excavations in the area surrounding the rotunda of St. Martin at Vyšehrad – Auswertung der Ausgrabungen in der Umgebung der St. Martins Rotunde auf dem Vyšehrad. In: Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.), 135–153. Praha.
[50] VARADZIN, L., 2009a: Bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě – zhodnocení dosavadních archeologických výzkumů v bazilice a jejím okolí – The basilica of St. Lawrence at Vyšehrad. An evaluation of existing archaeological excavations at the basilica and the surrouding area – Die St. Laurentius-Basilika auf dem Vyšehrad – Auswertung der bisherigen archäologischen Ausgrabungen in der Basilika und ihrer Umgebung. In: Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.), 302–399. Praha.
[51] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně – On the development of strongholds in the heart of Bohemia in regard to the Přemyslid domain, AR LXII, 535–554.
[52] VARADZIN, L.–ŠTEFAN, I., 2012: Keramický soubor ze Zelčína, okr. Mělník. Příspěvek k poznání distribuce keramiky na sklonku raného středověku – An assemblage of pottery from Zelčín, Mělník District, Archeologie ve středních Čechách 16, 387–392.
[2] BARTOŠKOVÁ, A., 1997: Keramický soubor z počátků raně středověkého osídlení budečského předhradí – Ein keramischer Komplex aus der frühmittelalterlichen Besiedlung der Vorburg von Budeč, PA LXXXVIII, 11–141.
[3] BARTOŠKOVÁ, A., 1998: Vyhodnocení keramiky ze stratigraficky nejstarších poloh na Vyšehradě – Auswertung der Keramik aus der stratigraphisch ältesten Lagen auf Wyschehrad, PA LXXXIX, 365–387.
[4] BARTOŠKOVÁ, A., 1999: Zánikový horizont budečské akropole (K chronologii raně středověké keramiky) – Der Untergangshorizont des Akropolisburgwalls von Budeč (Zur Chronologie der frühmittelalterlichen Keramik), AR LI, 726–739.
[5] BARTOŠKOVÁ, A., 2000: Revize klíčové situace na Budči – Revision der zentralen archäologischen Situation auf dem Burgwall Budeč, AR LII, 665–678.
[6] BARTOŠKOVÁ, A., 2011: Zánik knížecího dvorce na Budči – The demise of the ducal curtis at Budeč, AR LXIII, 284–306.
[7] BOHÁČOVÁ, I., 1993: Několik poznámek ke studiu raně středověké keramiky. Příspěvek do diskuse – Einige Bemerkungen zum Studium der frühmittelalterlichen Keramik. Beitrag zur Diskussion, AR XLV, 508–518.
[8] BOHÁČOVÁ, I., 1994: Několik poznámek k opevnění Pražského hradu na sklonku raného středověku a k současnému stavu jeho poznání – Einige Bemerkungen zur Befestigung der Prager Burg am Ende des Frühmittelalters. Die zeitgenössische Zustand der Erkenntnisse, AH 19, 9–18.
[9] BOHÁČOVÁ, I., 1996: Praha – Hrad, Severní trakt, 1982–1983, rkp. NZ č. j. 1555/96 ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha.
[10] BOHÁČOVÁ, I., 1996a: Nejstarší horizonty severního traktu Pražského hradu a jejich keramický inventář. In: Slowiańszczyzna w Europie średniowiecznej 1 (Kurnatowska, Z., ed.), 215–235. Wrocław.
[11] BOHÁČOVÁ, I., 1996b: Nejstarší stratifikovaná keramika a studium hradištního opevnění Pražského hradu – Die älteste stratigraphierte Keramik und das Studium der frühmittelalterlichen Befestigung der Prager Burg, AH 21, 483–492.
[12] BOHÁČOVÁ, I., 2001: Pražský hrad a jeho nejstarší opevňovací systémy – Die Prager Burg und ihre Befestigungssysteme. In: Mediaevalia archaeologica 3, 179–301. Praha.
[13] BOHÁČOVÁ, I., 2003: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku – Stará Boleslav in the early medieval Přemyslid state. In: Mediaevalia archaelogica 5. Praha.
[14] BOHÁČOVÁ, I.–ČIHÁKOVÁ, J., 1994: Gegenwärtiger Stand des Entwicklungsphasen der Prager frühmittelalterlichen Keramik aus älteren Entwicklungsphasen der Prager Burg und ihrem Suburbium auf dem linken Moldau-Ufer (in: Tomková, K. et. Al., Zum gegenwartigen Stand des Studiums der frühmittelalterlichen Keramik in Mittelböhmen). In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 173–179. Brno.
[15] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–TOMKOVÁ, K.–ŽEGKLITZ, J.–PETŘÍČKOVÁ, J., 1989: Praha 1 – Hrad 1986f. Výzkumy v Čechách 1986–1987, 140–141.
[16] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–VOCHOZKOVÁ, I., 1995: Praha – Hradčany, Praha 1, Hrad, Severní trakt Pražského hradu, prostor bývalých Rudolfových koníren (tzv. Víceúčelový sál a tzv. lakovna), Výzkumy v Čechách 1990/2, 265.
[17] BOHÁČOVÁ, I.–FROLÍK, J.–ŽEGKLITZ, J., 1987: Praha 1 – Hrad 1985e, Výzkumy v Čechách 1984–1985, 160.
[18] BOHÁČOVÁ, I.–HERICHOVÁ, I., 2008: Raně středověký sídlení areál v západní části hradčanského ostrohu – The Early Medieval settlement area in the western part of the Hradčany promontory, Archaeologica Pragensia 19, 257–308.
[19] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2000: Raně středověké kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi v kontextu studia archeologických situací a jejich keramického inventáře – The Early Medieval Churches of St. Wenceslas and St. Clement at Stará Boleslav, in the context of studies of the archaeological situation and their ceramic inventories, Archeologie ve středních Čechách 4, 307–335.
[20] BUBENÍK, J.–FROLÍK, J., 1995: Zusammenfassung der Diskussion zur gemeinsamen Terminologie der grundlegenden keramischen Begriffe. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Internationale Tagungen in Mikulčice 2 (Poláček, L., ed.). Brno, 127–130.
[21] ČIHÁKOVÁ, J., 1984: Pražská keramika 11.–13. století, Archaeologica Pragensia 5, 257–262 – Exkurs I, 287–278.
[22] ČIHÁKOVÁ, J., 1997: Sdělení o archeologickém a palynologickém výzkumu v Praze – Malé Straně (čp. 259/III) – Mitteilung über die archäologische und palynologische Untersuchung in Prag-Kleinseit (Nr. 259/III). In: Život v archeologii středověku (Kubková, J.–Klápště, J.–Ježek, M.–Meduna, P., edd.), 120–129. Praha.
[23] ČIHÁKOVÁ, J., 2001: Raně středověké fortifikace na jižním okraji levobřežního podhradí – Frühmittelalterliche Befestigung an der Südgrenze des Prager Suburbium (linkes Ufer). In: Mediaevalia archaeologica 3. Pražský hrad a Malá Strana, 29–134. Praha.
[24] ČIHÁKOVÁ, J., 2002: K dosavadnímu stavu poznání raně středověké Malé Strany, AR LIV, 738–752.
[25] ČIHÁKOVÁ, J.–DROBNÝ, J., 1999: Dendrochronologische Bearbeitung der Hölzer aus dem Prager Suburbium. In: Probleme der mitteleuropäischen Dendrochronologie und naturwissenschaftliche Beiträge zur Talaue der March. Internationale Tagungen in Mikulčice 5 (Poláček, L.–Dvorská, J., edd.), 39–54. Brno.
[26] ČIHÁKOVÁ, J.–RŮŽIČKOVÁ, E.–ZEMAN, A., 1995: Petrographische Erforschung der frühmittelalterlichen keramik aus dem Prager Suburbium. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Internationale Tagungen in Mikulčice 2 (Poláček, L., ed.), 208–211. Brno.
[27] DURDÍK, T.–FROLÍK, J.–CHOTĚBOR, P., 1999: Stavební dějiny Lobkovického paláce na Pražském hradě ve středověku a raném novověku – Die Baugeschichte des Lobkowitz-Palast auf der Prager Burg im Mittelalter und in der frühen Neuzeit, Castrum Pragense 2, 21–111.
[28] FROLÍK J., 1995: Bemerkungen zum Studium frühmittelalterlicher Keramik aus komplizierten stratigraphischen Situationen. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Terminologie und Beschreibung. Internationale Tagungen in Mikulčice 2 (Poláček, L., edd.), 107–118. Brno.
[29] FROLÍK J., 1997: Archeologický výzkum v tzv. severním výběžku na Pražském hradě. Příspěvek k počátkům osídlení západního předhradí Pražského hradu – Die Ausgrabung im sog. Nordausläufer der Prager Burg. Ein Beitrag zu dem Anfängen der Besiedlung des westlichen Vorfelds der Prager Burg, Archaeologica Pragensia 13, 75–92.
[30] FROLÍK J., 1999: Archeologický výzkum v Kanovnické ulici čp. 73 na Hradčanech v letech 1982–1985. Vývoj osídlení před rokem 1378 – Archaeological Excavations at Kanovnická ul. 73, Hradčany 1982-1985, I. Settlement evolution before 1378, Castrum Pragense 2, 113–168.
[31] FROLÍK J., 2000: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu provedeném na lokalitě Praha – Pražský hrad, čp. 2 – bývalý Tereziánský ústav šlechtičen, II. etapa rekonstrukce, rkp. nepubl. NZ č. j. 9880/00 ulož. v archiv ARÚ AV ČR, Praha.
[32] FROLÍK J., 2001: Keramik von der Prager Burg. In: Ottonische Keramik. Zum aktuellen Stand der Forschung (Ludovici, B., ed.), strojopisný sborník, číslo příspěvku 16.
[33] FROLÍK J., 2002: Zpráva o záchranném archeologickém výzkumu na lokalitě Praha – Pražský hrad, Střední křídlo, rkp. nepubl. NZ č. j. 6229/02 ulož. v archivu ARÚ AV ČR, Praha.
[34] FROLÍK, J.–BOHÁČOVÁ, I., 1992: Archeologický výzkum Pražského hradu v 80. letech, Staletá Praha 22, 71–88.
[35] FROLÍK, J.–MAŘÍKOVÁ-KUBKOVÁ, J.–RŮŽIČKOVÁ, E.–ZEMAN, A., 2000: Nejstarší sakrální architektura Pražského hradu – Die ältesten Kirchenbauten der Prager Burg aufgrund der archäologischen Quellen, Castrum Pragense 3, 6–286, 423–427.
[36] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2009: Die Anfänge der Prager Burg im Lichte neuer archäologischer Ausgrabungen. In: Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen Raum, Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 52. (Biermann, F.–Kersting, T.–Klammt, A., edd.), 65–76. Langenweissbach.
[37] FROLÍKOVÁ-KALISZOVÁ, D., 2011: Nové poznatky k vývoji příčného opevnění Pražského hradu – výsledky výzkumu ve Středním křídle Pražského hradu v roce 2010 – Neue Erkenntnisse zur Entwicklung einer Querbefestigung der Prager Burg – Grabungsergebnisse im Mittelflügel der Prager Burg im Jahr 2010, AH 36, 177–191.
[38] FROLÍKOVÁ D.–MATIÁŠEK, J., 2012: Archeologie v budově kaple sv. Kříže na Pražském hradě – Die Archäologie im Gebäude der Heiligenkreuzkapelle auf der Prager Burg, AH 37, 513–527.
[39] HOŁUBOWICZ, W., 1950: Garnczarstwo wiejskie zachodnich terenów Białorusi. Toruń 1950.
[40] HRDLIČKA, L., 1982: Využití výkopů pro inženýrské sítě jako pramene k poznání půdního reliéfu a jeho proměn v historickém jádru města – The utilization of supply-line trenches as a source of information on the original landscape and its changes in historical town cores, AR XXXIV, 599–621.
[41] HRDLIČKA, L., 1993: Poznámky ke chronologii pražské středověké keramiky – Bemerkungen zur Chronologie der Prager mittelalterlichen Keramik, AR XLV, 93–112.
[42] HRDLIČKA, L., 1997: K výpovědi stratigrafického vývoje Pražského hradu – Zur Aussagekraft der Stratigraphischen Entwicklung der Prager Burg, AR XLIX, 649–662.
[43] KLOSE, J.–HOLUBKOVÁ, D., 1984: Technologie slovanské keramiky se zaměřením na vznik značek, Informační zpravodaj Severomoravské pobočky ČSSA při ČSAV, Opava, 1–36.
[44] PAVLŮ, I., 1971: Pražská keramika dvanáctého až třináctého století – Prager Keramik des 12. und 13. Jahrhunderts. Praehistorica 4. Praha.
[45] TOMKOVÁ, K., 1993: Ke studiu raně středověké keramiky – Zum Studium der frühmittelalterlichen Keramik, AR XLV, 113–126.
[46] TOMKOVÁ, K. und Kol., 1994: Zum gegenwartigen Stand des Studiums der frühmittelalterlichen Keramik in Mittelböhmen – Levý Hradec. In: Slawische Keramik in Mitteleuropa vom 8. bis 11. Jahrhundert. Internationale Tagungen in Mikulčice I (Staňa, Č.–Poláček, L., edd.), 173–179. Brno.
[47] TOMKOVÁ, K. und Kol., 1997: Pražský hrad v kontextu výzkumů vybraných středočeských hradišť – Prague Castle in the Context of Surveys of Selected Central Bohemian Hillforts, AR 49, 36–40.
[48] TOMKOVÁ, K. und Kol., 2001: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů – Levý Hradec im Spiegel der Archäologie, 1. díl, Castrum Pragense 4, 5–253.
[49] VARADZIN, L., 2009: Vyhodnocení archeologického výzkumu v okolí rotundy sv. Martina na Vyšehradě – An assessment of archaeological excavations in the area surrounding the rotunda of St. Martin at Vyšehrad – Auswertung der Ausgrabungen in der Umgebung der St. Martins Rotunde auf dem Vyšehrad. In: Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.), 135–153. Praha.
[50] VARADZIN, L., 2009a: Bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě – zhodnocení dosavadních archeologických výzkumů v bazilice a jejím okolí – The basilica of St. Lawrence at Vyšehrad. An evaluation of existing archaeological excavations at the basilica and the surrouding area – Die St. Laurentius-Basilika auf dem Vyšehrad – Auswertung der bisherigen archäologischen Ausgrabungen in der Basilika und ihrer Umgebung. In: Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě (Nechvátal, B., ed.), 302–399. Praha.
[51] VARADZIN, L., 2010: K vývoji hradišť v jádru Čech se zřetelem k přemyslovské doméně – On the development of strongholds in the heart of Bohemia in regard to the Přemyslid domain, AR LXII, 535–554.
[52] VARADZIN, L.–ŠTEFAN, I., 2012: Keramický soubor ze Zelčína, okr. Mělník. Příspěvek k poznání distribuce keramiky na sklonku raného středověku – An assemblage of pottery from Zelčín, Mělník District, Archeologie ve středních Čechách 16, 387–392.