Název: Zaniklý lom v předpolí hradu Příběničky : k otázkám možnosti datace těžebních prací a hodnocení jejich vztahu k hradnímu areálu
Variantní název:
- A defunct quarry in the outer ward of Příběničky castle : possible dating of mining activities and their connection with the castle complex
- Ein untergegangener Steinbruch im Vorfeld der Burg : zu Fragen einer möglichen Datierung der Abbauarbeiten und eine Beurteilung ihres Bezugs zum Burgareal
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2014, roč. 39, č. 2, s. 539-547
Rozsah
539-547
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/130327
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Petrografické hodnocení torza bergfritu hradu Příběničky, založeného v druhé polovině 13. století na pravém břehu řeky Lužnice, prokázalo souvislost této někdejší dominanty hradního areálu se zaniklým těžebním areálem dochovaným společně s dalšími archeologickými situacemi z období pravěku až novověku v předpolí hradu.
Petrographic assessment of the remains of the defensive tower (bergried) of Příběničky Castle, founded in the second half of the 13th century on the right bank of the Lužnice River, shows a connection between this former dominant feature of the castle complex and a defunct mining site preserved, together with further archaeological features spanning prehistory and the modern age, in the outer ward of the castle.
Reference
[1] ANDERLE, J., 1988: Otázky vztahů mezi stavbami hradů Volfštejna a Valdeku – Frage der Beziehungen zwischen den Bautem der Burgen Volfstein und Valdek, AH 23, 399–408.
[2] ANDERLE, J., 1998: Pozdně románský hrad Loket – Die spätromanische Burg Loket, PRP 5, č. 1, 3–12.
[3] AUSTIN, D., 1984: The Castle and the Landscape: Annual Lecture to the Society for Landscape Studies, Landscape History 6, 69–81. | DOI 10.1080/01433768.1984.10594382
[4] BAIERL, P.–HLOŽEK, J.–KŘIVÁNEK, R.–MENŠÍK, P., 2013: Zaniklá vápenická pec v širším předpolí hradu Příběničky na Táborsku, okr. Tábor, AVJČ 26, 237–248.
[5] BAIERL, P.–HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2012: Od přírodního řádu ke kulturní krajině a zpět? In: Nový světový (ne)řád. Sborník 13. výjezdního interdisciplinárního semináře Nečtiny 16.–19. 1. 2012 (Benediktová-Větrovcová, M., ed.), 45–47. Plzeň.
[6] BENEŠOVSKÁ, K.–CHOTĚBOR, P.–DURDÍK, T.–DRAGOUN, Z., 2011: Architektura románská. Praha.
[7] DURDÍK, T., 1976: Současný stav, potřeby a výhledy výzkumu hradů vČechách – Stand, Bedarf und Aussichten der Burgenforschung zur Zeit in Böhmen, AR XXVIII, 172–180.
[8] DURDÍK, T., 1981: Problematika výzkumu hradů v Čechách–Zur Problematik der Burgenforschung in Böhmen, AH 6, 7–17.
[9] DURDÍK, T., 1998: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Praha.
[10] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[11] DURDÍK, T., 2004: K otázce demonstrační architektury na českých hradech – Zur Frage der Demonstrativarchitektur auf böhmischen Burgen – On Demonstrative Architecture on Czech Castles, ZPP 64, 118–123, 173–174, 177–178.
[12] DURDÍK, T., 2006: Latran – ein spezifischer Typ der befestigten Unterburgsiedlungen in Böhmen. In: Château Gaillard 21 (Ettle, P.–Flambard-Héricher, A. M.–McNeil, T. E., edd.), 109–118. Caen.
[13] DURDÍK, T., 2006a: Raně středověké hradiště v Tachově – Der frühmittelalterliche Burgwall in Tachov, AH 31, 199–208.
[14] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.
[15] DURDÍK, T., 2010: Pořešín hrad. Investorská zpráva o předstihovém archeologickém výzkumu na hradě Pořešín v roce 2010, ulož. v archivu NZ ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[16] DURDÍK, T., 2011: Rožmberské hrady. In: Rožmberkové. Rod českých velmožů a jejich cesta dějinami (Pánek, J., red.), 182–195. Praha.
[17] DURDÍK, T., 2011a: K problematice možného ovlivnění středoevropské hradní architektury křížovými výpravami do Svaté země – Zur Problematik einer möglichen Beeinflussung der mitteleuropäischen Burgenarchitektur durch die Architektur der Kreuzfahrten ins Heilige Land, AH 36, 7–25.
[18] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.
[19] DURDÍK, T.–SUŠICKÝ, V., 2002: Zříceniny hradů, zámků a tvrzí. Jižní Čechy. Praha.
[20] DURDÍK, T.–SUŠICKÝ, V., 2005: Zříceniny hradů, zámků a tvrzí. Západní Čechy. Praha.
[21] HEFNER, Z., 1994: Hrad Alberk, Hláska V, 17–18.
[22] HEJNA, A., 1955: Archeologický výzkum latránu pod Příběnicemi, JSH 24, 79–90.
[23] HLOŽEK, J., 2011: Pozůstatky obléhacích prací v předpolí hradu Příběnice, okr. Tábor, AVJČ 24, 209–225.
[24] HLOŽEK, J., 2012: Hrady západních a jižních Čech ve světle nedestruktivních archeologických průzkumů katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Plzeň.
[25] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2010: Pravěké a raně středověké osídlení na Malšicku u Tábora – Prehistoric and early Middle Ages settlement in the Malšice region (Tábor region), AVJČ 23, 143–154.
[26] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2010a: Osamocená halštatská (?) mohyla u Řepče, okr. Tábor – Solitary hallstatt (?) barrow at Řepeč, Tábor district, ASČ 14, 267–270.
[27] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2012: Neue Erkenntnisse an den Burgen Příběnice und Příběničky, Kreis Tábor. In: Fines Transire 21, 239–253. Rahden.
[28] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – Eiserne Baubeschläge und verschliessungmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 327–344.
[29] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1, 2. Praha.
[30] NICOLLE, D., 2008: Crusader Castles in the Holy Land. An Illustrated History of the Crusader Fortifications of the Middle East and Mediterranean. Oxford.
[31] PEŠTA, J., 1996: Šelmberk – povrchový průzkum dolního hradu – Šelmberk – Obreflächenuntersuchung der unteren Burg, CB 5, 47–62.
[32] PODLAHA, A., 1900: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese Rokycanském. Praha.
[33] ROŽMBERSKÝ, P., 2009: Historie hradů Příběnic a Příběniček. Rkp.
[34] SEDLÁČEK, A., 1890: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl VII. Praha.
[35] ŠMAHEL, F. a kol., 1988: Dějiny Tábora I/1. Do roku 1421. České Budějovice.
[36] TECL, R., 1995: Archeologické výzkumy hradů Příběnic a Příběniček, Výběr – Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech XXXII, 295–296.
[37] VAŘEKA, P., 1993: Povrchový průzkum hradu Příběničky – Die Oberflächenuntersuchung der Burg Příběničky (Bez. Tábor), CB 3, 95–110.
[2] ANDERLE, J., 1998: Pozdně románský hrad Loket – Die spätromanische Burg Loket, PRP 5, č. 1, 3–12.
[3] AUSTIN, D., 1984: The Castle and the Landscape: Annual Lecture to the Society for Landscape Studies, Landscape History 6, 69–81. | DOI 10.1080/01433768.1984.10594382
[4] BAIERL, P.–HLOŽEK, J.–KŘIVÁNEK, R.–MENŠÍK, P., 2013: Zaniklá vápenická pec v širším předpolí hradu Příběničky na Táborsku, okr. Tábor, AVJČ 26, 237–248.
[5] BAIERL, P.–HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2012: Od přírodního řádu ke kulturní krajině a zpět? In: Nový světový (ne)řád. Sborník 13. výjezdního interdisciplinárního semináře Nečtiny 16.–19. 1. 2012 (Benediktová-Větrovcová, M., ed.), 45–47. Plzeň.
[6] BENEŠOVSKÁ, K.–CHOTĚBOR, P.–DURDÍK, T.–DRAGOUN, Z., 2011: Architektura románská. Praha.
[7] DURDÍK, T., 1976: Současný stav, potřeby a výhledy výzkumu hradů vČechách – Stand, Bedarf und Aussichten der Burgenforschung zur Zeit in Böhmen, AR XXVIII, 172–180.
[8] DURDÍK, T., 1981: Problematika výzkumu hradů v Čechách–Zur Problematik der Burgenforschung in Böhmen, AH 6, 7–17.
[9] DURDÍK, T., 1998: Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Praha.
[10] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[11] DURDÍK, T., 2004: K otázce demonstrační architektury na českých hradech – Zur Frage der Demonstrativarchitektur auf böhmischen Burgen – On Demonstrative Architecture on Czech Castles, ZPP 64, 118–123, 173–174, 177–178.
[12] DURDÍK, T., 2006: Latran – ein spezifischer Typ der befestigten Unterburgsiedlungen in Böhmen. In: Château Gaillard 21 (Ettle, P.–Flambard-Héricher, A. M.–McNeil, T. E., edd.), 109–118. Caen.
[13] DURDÍK, T., 2006a: Raně středověké hradiště v Tachově – Der frühmittelalterliche Burgwall in Tachov, AH 31, 199–208.
[14] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.
[15] DURDÍK, T., 2010: Pořešín hrad. Investorská zpráva o předstihovém archeologickém výzkumu na hradě Pořešín v roce 2010, ulož. v archivu NZ ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[16] DURDÍK, T., 2011: Rožmberské hrady. In: Rožmberkové. Rod českých velmožů a jejich cesta dějinami (Pánek, J., red.), 182–195. Praha.
[17] DURDÍK, T., 2011a: K problematice možného ovlivnění středoevropské hradní architektury křížovými výpravami do Svaté země – Zur Problematik einer möglichen Beeinflussung der mitteleuropäischen Burgenarchitektur durch die Architektur der Kreuzfahrten ins Heilige Land, AH 36, 7–25.
[18] DURDÍK, T.–BOLINA, P., 2001: Středověké hrady v Čechách a na Moravě. Praha.
[19] DURDÍK, T.–SUŠICKÝ, V., 2002: Zříceniny hradů, zámků a tvrzí. Jižní Čechy. Praha.
[20] DURDÍK, T.–SUŠICKÝ, V., 2005: Zříceniny hradů, zámků a tvrzí. Západní Čechy. Praha.
[21] HEFNER, Z., 1994: Hrad Alberk, Hláska V, 17–18.
[22] HEJNA, A., 1955: Archeologický výzkum latránu pod Příběnicemi, JSH 24, 79–90.
[23] HLOŽEK, J., 2011: Pozůstatky obléhacích prací v předpolí hradu Příběnice, okr. Tábor, AVJČ 24, 209–225.
[24] HLOŽEK, J., 2012: Hrady západních a jižních Čech ve světle nedestruktivních archeologických průzkumů katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni. Plzeň.
[25] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2010: Pravěké a raně středověké osídlení na Malšicku u Tábora – Prehistoric and early Middle Ages settlement in the Malšice region (Tábor region), AVJČ 23, 143–154.
[26] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2010a: Osamocená halštatská (?) mohyla u Řepče, okr. Tábor – Solitary hallstatt (?) barrow at Řepeč, Tábor district, ASČ 14, 267–270.
[27] HLOŽEK, J.–MENŠÍK, P., 2012: Neue Erkenntnisse an den Burgen Příběnice und Příběničky, Kreis Tábor. In: Fines Transire 21, 239–253. Rahden.
[28] KRAJÍC, R., 1991: Stavební železo a uzavírací mechanismy na vrcholně středověkých lokalitách Táborska – Eiserne Baubeschläge und verschliessungmechanismen von den hochmittelalterlichen Lokalitäten in der Gegend von Tábor, AH 16, 327–344.
[29] MENCLOVÁ, D., 1972: České hrady 1, 2. Praha.
[30] NICOLLE, D., 2008: Crusader Castles in the Holy Land. An Illustrated History of the Crusader Fortifications of the Middle East and Mediterranean. Oxford.
[31] PEŠTA, J., 1996: Šelmberk – povrchový průzkum dolního hradu – Šelmberk – Obreflächenuntersuchung der unteren Burg, CB 5, 47–62.
[32] PODLAHA, A., 1900: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese Rokycanském. Praha.
[33] ROŽMBERSKÝ, P., 2009: Historie hradů Příběnic a Příběniček. Rkp.
[34] SEDLÁČEK, A., 1890: Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl VII. Praha.
[35] ŠMAHEL, F. a kol., 1988: Dějiny Tábora I/1. Do roku 1421. České Budějovice.
[36] TECL, R., 1995: Archeologické výzkumy hradů Příběnic a Příběniček, Výběr – Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech XXXII, 295–296.
[37] VAŘEKA, P., 1993: Povrchový průzkum hradu Příběničky – Die Oberflächenuntersuchung der Burg Příběničky (Bez. Tábor), CB 3, 95–110.