Všestrannost výchovy ve společnosti

Nejvyšším cílem naší současné výchovy je všestranný rozvoj demokratické osobnosti. Tím navazuje naše současná pedagogika na pokrokový odkaz minulosti, samozřejmě v nových podmínkách a s novým zaměřením. O všestrannost usilovala již pedagogika antická, znovu se k ní vrátila renesance a od doby Komenského, který žádal "rozvíjet všechny ve všem všestranně", se tato idea táhne jako červená nit celou pokrokovou novodobou pedagogikou. Požadavek všestrannosti výchovy byl mnohokráte vysloven, avšak málokdy naplněn. Vznikly dokonce pochyby, zda je tento cíl vůbec reálný a uskutečnitelný. Naše současná pedagogika nechce být ani maximalistická, ani utopická. Ideu Komenského rozvíjet "všechny ve všem všestranně" chápeme racionálně jako požadavek rozvíjet v tom nejdůležitějším, nejvýznamnějším a nejtypičtějším z hlediska současnosti. Nejde o množství, ale o kvalitu výchovných podnětů a orientací. Proto si klademe zásadní otázku - co je vlastně v dnešní situaci všestrannost výchovy a v čem se projevuje. Při hledání odpovědi zjišťujeme, že všestrannost můžeme nazírat z několika hledisek. Výchova je tehdy všestranná, když připravuje pro hlavní sociální role. V tom je všestrannost její sociální orientace. Současně je výchova tehdy všestranná, když rozvíjí základní kvality osobnosti. To je subjektivní aspekt všestrannosti. Výchova je konečně všestranná tehdy, když neopomíjí žádnou ze základních oblastí kultury. V tom je všestrannost z hlediska obsahového. Jedině ve spojení těchto tří hledisek je naděje, že naše výchova překoná jednostrannosti minulosti.