Název: Rané prameny o národech uralské jazykové rodiny
Variantní název:
- Early sources on the history of Fenno-Ugric populations
Zdrojový dokument: Linguistica Brunensia. 2011, roč. 59, č. 1-2, s. [189]-224
Rozsah
[189]-224
-
ISSN1803-7410 (print)2336-4440 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/115164
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Although the late 12th or early 13th cent. represent the beginning of the Fenno-Ugric literary tradition, most of the Fenno-Ugric populations, including those which are extinct now, were described or at least named earlier, in the preceding millennium, especially in the sources written in Latin, Old Norse and Church Slavonic / Old Russian. The present fragments give an important witness about a knowledge of late antique and early medieval European scholars about the northen- and northeasternmost periphery of the continent.
Note
Příloha Klasifikace ugrofinských jazyků na základě "rekalibrované" glottochronologie (Blažek, příspěvek přednesený na 14. konferenci Finno-Ugric Studies Association of Canada, Montreal, May 2010) na s. 223.
Reference
[1] Adam Brémský. 2009. Činy biskupů hamburského kostela, přeložila Libuše Hrabová. Praha: Argo.
[2] Adamus Bremensis. 1948. Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum. Codex Havniensis, ed. Carl A. Christensen. Copenhagen: Rosenkilde & Bagger <hbar.phys.msu.ru/gorm/chrons/bremen.htm>
[3] (King) Alfred's Anglo-Saxon Version of the Compendious History of the World by Orosius, edited and translated by Joseph Bosworth. London: Brown, Green & Longmans 1859.
[4] Bammesberger, Alfred & Karaliūnas, Simas. 1998. Zu Frage nach der ethnischen Identität der Aisten. In: Baltistik. Aufgaben und Methoden, ed. Alfred Bammesberger. Heidelberg: Winter, 39–51.
[5] Christensen, Arne Søby. 2002. Cassiodorus, Jordanes and the history of the Goths: studies in a migration myth, translated by Heidi Flegal. Copenhagen: Museum Tusculanum Press.
[6] Constantine Porphyrogenitus. 1967. De Administrando Imperio, ed. by Gy. Moravcsik, transl. by R. J. H. Jenkins, New, rev. ed. (Washington, D. C.: Dumbarton Oaks Center for Byzantine Studies).
[7] Džakson, Tat'jana N. 1994. Islandskie korolevskie sagi o Vostočnoj Evrope (pervaja tret' XI v.). Moskva: Ladomir.
[8] Džakson, Tat'jana N. 2000. Islandskie korolevskie sagi o Vostočnoj Evrope (seredina XI – seredina XIII v.). Moskva: Ladomir.
[9] Einhard. 1880. The Life of Charlemagne, translated by Samuel E. Turner. New York: Harper & Brothers.
[10] Einhardi Vita Karoli Magni, ed. G.H. Pertz et alii. Hannover: Hahn 1911 (Monumenta Germaniae Historica).
[11] EWAI Etymologisches Wörterbuch des Altindoarischen, I-III, von Mannfred Mayrhofer. Heidelberg: Winter 1986–2002.
[12] Fejes, László. 2004. Abur, písmo národa Komi. Souvislosti 2004/3.
[13] Hajdú, Péter. 1985. Ural'skie jazyki i narody, z maďarštiny přeložil Evgenij A. Xelimskij. Moskva: Progress.
[14] Hérodotos. 1972. Dějiny aneb devět knih nazvaných Músy, přeložil Jaroslav Šonka. Praha: Odeon.
[15] Herodotus' Historiën, ed. by B.A. Van Groningen. Leiden: Brill 1963.
[16] Ihm, Maxmilianus. 1909. Fenni. In: Paulys Real-Encyclopädie der classischen Altertumswissenschaft, Bd. 6, hrg. von Georg Wissowa. Stuttgart: Metzger, c. 2186.
[17] Joki, Aulis. 1973. Uralier und Indogermanen : Die älteren Berührungen zwischen den uralischen und indogermanischen Sprachen. Helsinki : Suomalais-Ugrilainen Seura.
[18] Jordan. 1960. Getica, ruský překlad a komentář Elena Č. Skržinskaja. Moskva: Izdatel'stvo vostočnoj literatury.
[19] Konovalova, I. G. 1999. Vostočnaja Evropa v sočinenijax al-Idrisi. Moskva: Vostočnaja literatura.
[20] Lehtiranta, Juhani. 1989. Yhteissaamelainen sanasto. Helsinki: MSFOu 200.
[21] Mel'nikova, Elena A. 1977. Skandinavskie runičeskie nadpisi. Moskva: Nauka.
[22] Mel'nikova, Elena A. 1986. Drevneskandinavskie geografičeskie sočinenija. Moskva: Nauka.
[23] MMFH I Magnes Moraviae Fontes Historici I: Annales et Chronicae, ed. Dagmar Bartoňková et alii. Masarykova univerzita 2008.
[24] MMFH III Magnes Moraviae Fontes Historici III: Diplomata. Epistolae. Textus historici varii, ed. Dagmar Bartoňková at alii. Brno: Universita J.E. Purkyně 1969.
[25] Napol'skix, Vladimir V. 1997. Vvedenie v istoričeskuju uralistiku. Iževsk: Udmurtskij institut istorii, jazyka i literatury.
[26] Napol'skix, Vladimir. 2007. Proisxoždenie samonazvanija vepsov v kontekste ėtničeskoj istorii Vostočnoj Pribaltiki. Voprosy onomastiki 4, 28–33.
[27] (Die) Nestor-Chronik, ed. Dmitrij Tschižewskij. Wiesbaden: Harrassowitz 1969.
[28] Nestorův letopis ruský. Pověst dávných let, přeložil Karel Jaromír Erben. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1954 (1. vydání 1867).
[29] Pražák, Jiří. 1988. Úvod a komentáře. In: //Legendy a kroniky Koruny uherské//, přeložily Jana Nechutová & Dagmar Bartoňková. Praha: Vyšehrad.
[30] Procopii Caesariensis. 1905. Opera Omnia: De bellis libri 1–4, 5–8, recognivit Jacobus Haury. Leipzig: Teubner.
[31] Prokopios z Kaisareie. 1985. Válka s Góty, přeložil Pavel Beneš. Praha: Odeon.
[32] Ptolemaei Claudii Geographia, ed. C.F.A. Nobbe. Hildesheim: Olms 1966.
[33] Ravennatis Anonymi Cosmographia et Gvidonis Geographica, ed. M. Pinder & G. Parthey. Berlin: Nicolai 1890.
[34] Saxo Grammaticus. 1894. The First Nine Books of the Danish History, translated bu Oliver Elton. London: Nutt.
[35] Saxonis Grammatici Gesta Danorum, ed. Alfred Holder. Strassburg: Trübner 1886.
[36] Schönfeld, M. 1923. Scridifinni. In: Paulys Real-Encyclopädie der classischen Altertumswissenschaft, II.2., hrg. von Georg Wissowa. Stuttgart: Metzger, c. 893.
[37] SIS I Svod drevnejšix piśmennyx izvestij o slavjanax, Tom I (I-VI vv.), ed. L.A. Gindin et al. Moskva: Nauka.
[38] SKES Suomen kielen etymologinen sanakirja, ed. Yrjö H. Toivonen et al. Helsinki: Suomalais-ugrilainen seura 1955n.
[39] Strabon. 2004. Geografija, ruský překlad G.A. Stratanovskij. Moskva: Olma-Press.
[40] Strabonis Geographica recognivit Augustus Meinecke. Leipzig: Teubner 1909–1913.
[41] Tacitus, Cornelius Publius. 1909. Germanie, z latiny přeložil Rudolf Schenk. Praha: Otto.
[42] Tacitus, Cornelius Publius. 1959. Germania, herausgegeben, übersetzt und mit Erläuterungen versehen von Eugen Fehrle. Heidelberg: Winter.
[43] UEW Uralisches etymologisches Wörterbuch, ed. Károly Rédei et al. Budapest: Kiadó 1986–1988.
[44] Vasmer, Max. 1950–1958[1986–88]. Russisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg: Winter (citováno podle ruského překladu O.N. Trubačeva: Ėtimologičeskij slovar' russkogo jazyka, I-IV, Moskva: Progress 1986–88).
[45] de Vries, Jan. 1962. Altnordisches etymologisches Wörterbuch. Leiden: Brill.
[46] Widsith (Methuen's Old English Library), ed. by Kemp Malone. London: Methuen 1936.
[47] Wulff, Christine. 1982. Zwei Finnische Sätze aus dem 15. Jahrhundert. Ural-Altaische Jahrbücher NF Bd. 2, 1982, 90–98.
[48] Xelimskij, Evgenij A. 2000. Komparatistika, uralistika. Lekcii i stati. Moskva: Jazyki russkoj kuľtury.
[49] Zatočil, Leopold. 1941. Guta-Saga. In: Hrst studií a vzpomínek Prof. dr. Ant. Beerovi jeho žáci. Brno: Jednota českých filologů.
[50] Zeuss, Kaspar. 1937[1925]. Die Deutschen und die Nachbarstämme. Heidelberg: Winter.
[51] Egil's Saga: <http:www.sagadb.org/egils_saga.en> & < http:www.sagadb.org/egils_saga.on>
[52] Ethnologue, Summer Institute of Linguistics 2009: <http:www.ethnologue.com>
[53] Fenno-Ugric nations – Statistics: <http:www.helsinki.fi/~tasalmin/fu.html> <http:estonia.eu/about-estonia/society/finno-ugric-peoples.html>
[54] Halotti beszéd és könyörgés: <http:cs.wikipedia.org/wiki/soubor:Halotti_besz%C3%A9d.jpg> <http:www.babelmatrix.org/index.php?page=work&interfaceLang=hu&literatureLang=hu&translationLang=all&auth_id=658&work_id=2566&tra>
[55] Lintrop, Aado. 2009. The Mansi – History and Present Day <http:u4haplogroup.blogspot.com/2009/08/mansi-history-and-present-day.html>
[56] Paulus Diaconus. Historia Langobardorum: latinsky <http:www.hs-augsburg.de/~harsch/Chronologia/Lspost08/PaulusDiaconus/pau_lanO.html> anglicky <http:www.northvegr.org/histories%20and%20chronicles/history%20of%20lombards/index.html>
[57] Ruské letopisy: <http:litopys.org.ua>
[58] Tolley, Clive. The Historia Norwegiae as a Shamanic Source. <http:www.dur.ac.uk/medieval.www/sagaconf/tolley.htm>
[59] Widsith <http:www8.georgetown.edu/departments/medieval/labyrinth/library/oe/texts/a3.11.html> <http:www.soton.ac.uk/~enm/widsith.htm>.
[2] Adamus Bremensis. 1948. Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum. Codex Havniensis, ed. Carl A. Christensen. Copenhagen: Rosenkilde & Bagger <hbar.phys.msu.ru/gorm/chrons/bremen.htm>
[3] (King) Alfred's Anglo-Saxon Version of the Compendious History of the World by Orosius, edited and translated by Joseph Bosworth. London: Brown, Green & Longmans 1859.
[4] Bammesberger, Alfred & Karaliūnas, Simas. 1998. Zu Frage nach der ethnischen Identität der Aisten. In: Baltistik. Aufgaben und Methoden, ed. Alfred Bammesberger. Heidelberg: Winter, 39–51.
[5] Christensen, Arne Søby. 2002. Cassiodorus, Jordanes and the history of the Goths: studies in a migration myth, translated by Heidi Flegal. Copenhagen: Museum Tusculanum Press.
[6] Constantine Porphyrogenitus. 1967. De Administrando Imperio, ed. by Gy. Moravcsik, transl. by R. J. H. Jenkins, New, rev. ed. (Washington, D. C.: Dumbarton Oaks Center for Byzantine Studies).
[7] Džakson, Tat'jana N. 1994. Islandskie korolevskie sagi o Vostočnoj Evrope (pervaja tret' XI v.). Moskva: Ladomir.
[8] Džakson, Tat'jana N. 2000. Islandskie korolevskie sagi o Vostočnoj Evrope (seredina XI – seredina XIII v.). Moskva: Ladomir.
[9] Einhard. 1880. The Life of Charlemagne, translated by Samuel E. Turner. New York: Harper & Brothers.
[10] Einhardi Vita Karoli Magni, ed. G.H. Pertz et alii. Hannover: Hahn 1911 (Monumenta Germaniae Historica).
[11] EWAI Etymologisches Wörterbuch des Altindoarischen, I-III, von Mannfred Mayrhofer. Heidelberg: Winter 1986–2002.
[12] Fejes, László. 2004. Abur, písmo národa Komi. Souvislosti 2004/3.
[13] Hajdú, Péter. 1985. Ural'skie jazyki i narody, z maďarštiny přeložil Evgenij A. Xelimskij. Moskva: Progress.
[14] Hérodotos. 1972. Dějiny aneb devět knih nazvaných Músy, přeložil Jaroslav Šonka. Praha: Odeon.
[15] Herodotus' Historiën, ed. by B.A. Van Groningen. Leiden: Brill 1963.
[16] Ihm, Maxmilianus. 1909. Fenni. In: Paulys Real-Encyclopädie der classischen Altertumswissenschaft, Bd. 6, hrg. von Georg Wissowa. Stuttgart: Metzger, c. 2186.
[17] Joki, Aulis. 1973. Uralier und Indogermanen : Die älteren Berührungen zwischen den uralischen und indogermanischen Sprachen. Helsinki : Suomalais-Ugrilainen Seura.
[18] Jordan. 1960. Getica, ruský překlad a komentář Elena Č. Skržinskaja. Moskva: Izdatel'stvo vostočnoj literatury.
[19] Konovalova, I. G. 1999. Vostočnaja Evropa v sočinenijax al-Idrisi. Moskva: Vostočnaja literatura.
[20] Lehtiranta, Juhani. 1989. Yhteissaamelainen sanasto. Helsinki: MSFOu 200.
[21] Mel'nikova, Elena A. 1977. Skandinavskie runičeskie nadpisi. Moskva: Nauka.
[22] Mel'nikova, Elena A. 1986. Drevneskandinavskie geografičeskie sočinenija. Moskva: Nauka.
[23] MMFH I Magnes Moraviae Fontes Historici I: Annales et Chronicae, ed. Dagmar Bartoňková et alii. Masarykova univerzita 2008.
[24] MMFH III Magnes Moraviae Fontes Historici III: Diplomata. Epistolae. Textus historici varii, ed. Dagmar Bartoňková at alii. Brno: Universita J.E. Purkyně 1969.
[25] Napol'skix, Vladimir V. 1997. Vvedenie v istoričeskuju uralistiku. Iževsk: Udmurtskij institut istorii, jazyka i literatury.
[26] Napol'skix, Vladimir. 2007. Proisxoždenie samonazvanija vepsov v kontekste ėtničeskoj istorii Vostočnoj Pribaltiki. Voprosy onomastiki 4, 28–33.
[27] (Die) Nestor-Chronik, ed. Dmitrij Tschižewskij. Wiesbaden: Harrassowitz 1969.
[28] Nestorův letopis ruský. Pověst dávných let, přeložil Karel Jaromír Erben. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1954 (1. vydání 1867).
[29] Pražák, Jiří. 1988. Úvod a komentáře. In: //Legendy a kroniky Koruny uherské//, přeložily Jana Nechutová & Dagmar Bartoňková. Praha: Vyšehrad.
[30] Procopii Caesariensis. 1905. Opera Omnia: De bellis libri 1–4, 5–8, recognivit Jacobus Haury. Leipzig: Teubner.
[31] Prokopios z Kaisareie. 1985. Válka s Góty, přeložil Pavel Beneš. Praha: Odeon.
[32] Ptolemaei Claudii Geographia, ed. C.F.A. Nobbe. Hildesheim: Olms 1966.
[33] Ravennatis Anonymi Cosmographia et Gvidonis Geographica, ed. M. Pinder & G. Parthey. Berlin: Nicolai 1890.
[34] Saxo Grammaticus. 1894. The First Nine Books of the Danish History, translated bu Oliver Elton. London: Nutt.
[35] Saxonis Grammatici Gesta Danorum, ed. Alfred Holder. Strassburg: Trübner 1886.
[36] Schönfeld, M. 1923. Scridifinni. In: Paulys Real-Encyclopädie der classischen Altertumswissenschaft, II.2., hrg. von Georg Wissowa. Stuttgart: Metzger, c. 893.
[37] SIS I Svod drevnejšix piśmennyx izvestij o slavjanax, Tom I (I-VI vv.), ed. L.A. Gindin et al. Moskva: Nauka.
[38] SKES Suomen kielen etymologinen sanakirja, ed. Yrjö H. Toivonen et al. Helsinki: Suomalais-ugrilainen seura 1955n.
[39] Strabon. 2004. Geografija, ruský překlad G.A. Stratanovskij. Moskva: Olma-Press.
[40] Strabonis Geographica recognivit Augustus Meinecke. Leipzig: Teubner 1909–1913.
[41] Tacitus, Cornelius Publius. 1909. Germanie, z latiny přeložil Rudolf Schenk. Praha: Otto.
[42] Tacitus, Cornelius Publius. 1959. Germania, herausgegeben, übersetzt und mit Erläuterungen versehen von Eugen Fehrle. Heidelberg: Winter.
[43] UEW Uralisches etymologisches Wörterbuch, ed. Károly Rédei et al. Budapest: Kiadó 1986–1988.
[44] Vasmer, Max. 1950–1958[1986–88]. Russisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg: Winter (citováno podle ruského překladu O.N. Trubačeva: Ėtimologičeskij slovar' russkogo jazyka, I-IV, Moskva: Progress 1986–88).
[45] de Vries, Jan. 1962. Altnordisches etymologisches Wörterbuch. Leiden: Brill.
[46] Widsith (Methuen's Old English Library), ed. by Kemp Malone. London: Methuen 1936.
[47] Wulff, Christine. 1982. Zwei Finnische Sätze aus dem 15. Jahrhundert. Ural-Altaische Jahrbücher NF Bd. 2, 1982, 90–98.
[48] Xelimskij, Evgenij A. 2000. Komparatistika, uralistika. Lekcii i stati. Moskva: Jazyki russkoj kuľtury.
[49] Zatočil, Leopold. 1941. Guta-Saga. In: Hrst studií a vzpomínek Prof. dr. Ant. Beerovi jeho žáci. Brno: Jednota českých filologů.
[50] Zeuss, Kaspar. 1937[1925]. Die Deutschen und die Nachbarstämme. Heidelberg: Winter.
[51] Egil's Saga: <http:www.sagadb.org/egils_saga.en> & < http:www.sagadb.org/egils_saga.on>
[52] Ethnologue, Summer Institute of Linguistics 2009: <http:www.ethnologue.com>
[53] Fenno-Ugric nations – Statistics: <http:www.helsinki.fi/~tasalmin/fu.html> <http:estonia.eu/about-estonia/society/finno-ugric-peoples.html>
[54] Halotti beszéd és könyörgés: <http:cs.wikipedia.org/wiki/soubor:Halotti_besz%C3%A9d.jpg> <http:www.babelmatrix.org/index.php?page=work&interfaceLang=hu&literatureLang=hu&translationLang=all&auth_id=658&work_id=2566&tra>
[55] Lintrop, Aado. 2009. The Mansi – History and Present Day <http:u4haplogroup.blogspot.com/2009/08/mansi-history-and-present-day.html>
[56] Paulus Diaconus. Historia Langobardorum: latinsky <http:www.hs-augsburg.de/~harsch/Chronologia/Lspost08/PaulusDiaconus/pau_lanO.html> anglicky <http:www.northvegr.org/histories%20and%20chronicles/history%20of%20lombards/index.html>
[57] Ruské letopisy: <http:litopys.org.ua>
[58] Tolley, Clive. The Historia Norwegiae as a Shamanic Source. <http:www.dur.ac.uk/medieval.www/sagaconf/tolley.htm>
[59] Widsith <http:www8.georgetown.edu/departments/medieval/labyrinth/library/oe/texts/a3.11.html> <http:www.soton.ac.uk/~enm/widsith.htm>.