Funkce staroslověnštiny a staroslověnská stopa v moderní ruské literatuře jako obecnější problém revitalizace (několik poznámek)

Název: Funkce staroslověnštiny a staroslověnská stopa v moderní ruské literatuře jako obecnější problém revitalizace (několik poznámek)
Variantní název:
  • The function of Old Church Slavonic vestige in modern Russian literature as a more general problem of revitalization (several remarks)
Zdrojový dokument: Slavica litteraria. 2014, roč. 17, č. 1, s. [61]-84
Rozsah
[61]-84
  • ISSN
    1212-1509 (print)
    2336-4491 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Přístupová práva
přístupné po uplynutí embarga
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Autor přítomného článku se zabývá funkcí staroslověnštiny v procesu konstituování moderní literární ruštiny jako jazyka ruské literatury. Ukazuje na to, že staroslověnština je nejen páteří ruské morfologie, syntaxe a slovní zásoby, ale také speciální vrstvou s významnou poetologickou funkcí. Na uměleckých textech několik staroruských a moderních ruských literárních děl manifestuje proměny funkcí staroslověnštiny až k modernímu jazyku Puškina, dále k realismu, moderně a postmoderně jako trvalým konstitutivním komponentům ruské literatury.
The author of the present article deals with the function of Old Church Slavonic in the process of the constituting of modern standard/literary Russian as a language of Russian literature. He manifests that Old Church Slavonic is not only a backbone of Russian morphology, syntax and vocabulary, but also a special layer with a significant poetological function. Several artistic texts of old and modern Russian literary works demonstrate the modifications of Old Church Slavonic up to modern language of Pushkin, further to realism, modernism and postmodernism as a permanent constitutive components of Russian literature.
Reference
[1] Die Europäizität der Slawia oder die Slawizität Europas. Ein Beitrag der kultur- und sprachrelativistischen Linguistik. Herausgeben von Christian Voss und Alicja Nagórko. Verag Otto Sagner, München – Berlin 2007.

[2] Fennel, J. – Stoker, A.: Early Russian Literature, Berkeley 1974.

[3] Gazda, J. – Pospíšil, I.: Proměny jazyka a literatury v současných ruských textech. Ústav slavistiky, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Masarykova univerzita, Brno 2007. ISBN 978-80-210-4426-5, ISSN 1211-3034.

[4] Kovačičová, O.: Kontexty ruskej literatúry, Bratislava 1999.

[5] Mathauserová, S.: Cestami staletí: systémové vztahy v dějinách ruské literatury, Praha 1980.

[6] Petrović, T.: In the Search for Subtle Ties: Approaches to Research at the Intersection of Language, Culture and Cognition. In: Die Europäizität der Slawia oder die Slawizität Europas. Ein Beitrag der kultur- und sprachrelativistischen Linguistik. Herausgeben von Christian Voss und Alicja Nagórko. Verag Otto Sagner, München – Berlin 2007, s. 11–48.

[7] Pospíšil, I.: Jurij Bondarev a jeho Bermudský trojúhelník (Recenze s ukázkami). Alternativa Plus, roč. VI.,. [2]2002, 3–4, s. 38–43.

[8] Pospíšil, I.: The Periodization of Slovene and Czech Literatures and the Two Currents in Czech Interwar Literature (A Contribution to a Discussion). Primerjalna književnost, letnik 32, št. 1, Ljubljana, junij 2009, s. 123–137.

[9] Pospíšil, I.: Diachronní dimenze ruského literárního textu (Puškin – Bondarev – Grjakalov). In: K. Lepilová a kol.: Text a kontext. Brno 2008, s. 86–107.

[10] Pospíšil, I.: Existence, struktura, rozpětí a transcendence staroruské literatury (Poznámky k některým metodologickým problémům). Slavica Litteraria, X 1, 1998, s. 27–37.

[11] Pospíšil, I.: Jazyk literárního díla jako axiologický nástroj: román Jurije Bondareva Bermudský trojúhelník (K životnímu jubileu prof. Jána Doruly). In: Život slova v dejinách a jazykových vzťahoch. Na sedemdesiatiny profesora Jána Dorul'u. Slavistický kabinet SAV. Bratislava 2003, s. 265–278.

[12] Pospíšil, I.: K typu autorské osobnosti v ruské literatuře (N. S. Leskov a A. M. Remizov). In: Umění teorie a Zdeněk Mathauser. Slavia, Slovanský ústav, Euroslavica 2000, s. 419–425.

[13] Pospíšil, I.: Pátrání po nové identitě. Rusistické a vztahové reflexe. SvN Regiony, Středoevropské centrum slovanských studií, Brno 2008, 273 s. ISBN 80-86735-15-X

[14] Pospíšil, I.: Prolific Faltering in F. X. Svoboda's Prose and Its International Context. Revue des Études Slaves, tome Quatre-vingt-deuxième, fascicule 3. Rêve et utopie dans la littérature tchèque. Paris 2011, s. 413–433.

[15] Pospíšil, I.: Reflections on Russia in the Eighteenth Century. Edited by Joachim Klein, Simon Dixon and Maarten Fraanje, Köln-Weimar-Wien: Böhlau Verlag, 2001. Slavia Orientalis, tom LI, nr 3, [3] 2002, s. 473– 477.

[16] Pospíšil, I.: Revitalizace v ruské a české literatuře: dvě cesty. In: Revitalizácia kultúrnej tradície v literatúre. Vedecký zborník. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Filozofická fakulta, Katedra slovenskej literatúry, Nitra 2009. Eds: Marta Kerul'ová, Silvia Lauková, s. 9–21.

[17] Pospíšil, I.: Srovnávací studie (Komparatistika, slavistika, rusistika a česko-slovenské souvislosti). UCM, Trnava 2008, 262 s. ISBN 978-80-8105-060-2.

[18] Pospíšil, I.: Střední Evropa a Slované (Problémy a osobnosti). Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno 2006.

[19] Pospíšil, I.: Studie o literárních směrech a žánrech. Katedra slovanských jazykov, Filologická fakulta, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica 2004, 122 s., ISBN 80-8055-965-1.

[20] Pospíšil, I.: The Hidden Kernel of Paradox: the Chronicles of Anthony Trollope and Nikolai Leskov. Germanoslavica. Zeitschrift für germano-slawische Studien, VII (XII), 2000, Nr. 1, s. 35–40.

[21] Pospíšil, I.: Žánrová struktura a emblematičnost apokalyptického románu Jurije Bondareva Bermudský trojúhelník a souvislosti. Slavica Litteraria, X 5, [1] 2002, s. 53–62.

[22] Pospíšil‚ I.: Kvázipostmodernismus znovu navštívený. Slavica Litteraria, X 15, 2012 supplementum. Postmodernismus s pozadím, s. 29–40. ISSN 1212-1509.

[23] Pospíšil‚ I.: Postmodernism and Quasipostmodernism (Michal Viewegh). Neohelicon. Acta Comparationis Litterarum Universarum. Akadémiai Kiadó, Springer, 2006, tomus XXXIII, fasciculus 2, December, s. 37–44. ISSN 0324-4652.

[24] Pospíšil‚ I.: Próza virtuální autenticity a existenciálního znejistění. SPFFBU, X 10, Slavica Litteraria, s. 5–20.

[25] Pospíšil‚ I.: Quasipostmodernistyczny świat Michala Viewegha. In: Literatury słowiańskie po roku 1989. Nowe zjawiska, tendencje, perspektywy. Tom I. Transformacja. Pod redakcją Haliny Janaszek-Ivaničkovej. ELIPSA, Warszawa 2005, s. 81–88.

[26] Pospíšil‚ I.: Trivialita a hledání virtuální autenticity jako nového dialogu. In: Dialog kultur IV. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference pořádané ve spolupráci se Slavistickou společností Franka Wollmana při FF MU v Brně a Českou asociací rusistů. Hradec Králové 23.–24. 1. 2007. Uspořádal Oldřich Richterek. Oftis, Ústí nad Orlicí 2007, s. 21–27.

[27] Pospíšil‚ I.: Znovu k problému diachronní hloubky literárního textu. In: Jazyk a komunikácia v súvislostiach III. Red.: Ol'ga Orgoňová. Filozofická fakulta Univerzita Komenského, Katedra slovenského jazyka, Studia Academia Slovaca, Bratislava 2011, s. 11–19. ISBN 978-80-223-2942-2.

[28] Pospíšil‚ I.: Český kvázipostmoderní román: poetizace automatismu a zrození "nového člověka" (Případ nevěrné Kláry Michala Viewegha). In: Retoriki na pametta. Jubileen sbornik v čest na 60-godišninata na profesor Ivan Pavlov. Fakultet po slavjanski filologii, katedra po slavjanski literaturi. Redakcionna kolegija: Bojan Biolčev, Valeri Stefanov, Kalina Bachneva, Panajot Karagjozov, Janko Bačvarov. Universitetsko izdatelstvo "Sv. Kliment Ochridski", Sofija 2005, s. 498–504. ISBN 954-07-2101-6.

[29] Pospíšil‚ I.: Lekce tvůrčího psaní a kvázipostmodernistická poetika Michala Viewegha. Stil, 4, Beograd 2005, s. 303–313.

[30] Pospíšil‚ I.: Poláci se dívají na Rusko (Lucjan Suchanek – Alexandr Zinovjev). HOST, 2000, č. 7, s. 44–46.

[31] Puškin, A. S.: Eugen Oněgin. Přel. Josef Hora, Lidové nakladatelství, Praha 1975.

[32] Puškin, A. S.: Evžen Oněgin (А. С. Пушкин: Евгений Онегин). Přel. Milan Dvořák, předmluva Jiří Honzík. Nakladatelství Romeo‚ Praha 1999.

[33] Puškin, A. S.: Evžen Oněgin. Román ve verších. Přel. Olga Mašková. Svět sovětů, Praha 1966.

[34] Puškin, A. S.: Evžén Oněgin. Veršovaný román. Přel. V. A. Jung. Vydání doplněné a přepracované., J. Otto. V Praze 1892, s. 70; stereotypně beze změn vyd. třetí, doplněné a přepracované. J. Otto, V Praze 1919.

[35] Puškin, A. S.: Lyrika. Přel. Petr Křička. Melantrich, Praha 1936.

[36] Revitalizácia kultúrnej tradície v literatúre. Vedecký zborník. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Filozofická fakulta, Katedra slovenskej literatúry, Nitra 2009. Eds: Marta Kerul'ová, Silvia Lauková.

[37] Sociolingvistika a areálová lingvistika. Zost. Slavomír Ondrejovič. Veda, Bratislava 1996.

[38] Tafel, K. – Durić, R. – Lamme, R. – Olshevska, A. – Przyborowska-Stolz, A.: Slavische Interkomprehension. Eine Einführung. Narr Studienbücher, Gunter Narr Verlag, Tübingen 2009.

[39] Бондарев‚ Ю.: Бермудский треугольник, Москва 2000.

[40] Грякалов‚ А.: Письмо и событие. Эстетическая топография современности. Наука‚ Санкт-Петербруг 2004.

[41] Грякалов‚ А.: Последний святой. Повести. Расказы. Центр духовного возрождения Черноземного края‚ Воронеж 2002.

[42] Демин‚ А. С.: Древнерусская литература, Москва 1995.

[43] Демин‚ А. С.: О художественности древнерусской литературы, Москва 1998.

[44] Дмитриев‚ Л. А.‚ Лихачев‚ Д. С. (ed.): Памятники литературы Древней Руси, Москва 1980–1989.

[45] Днепров, В. Д.: Идеи времени и формы времени, Ленинград 1980.

[46] Днепров, В. Д.: Проблемы реализма, Ленинград 1961 (čes. 1961).

[47] Днепров, В. Д.: С единой точки зрения: Литературно-эстетические очерки, Ленинград 1989.

[48] Днепров, В. Д.: Черты романа ХХ века, Москва 1965.

[49] Живов В.: Формированиe норм русского литeратурного языка нового типа и их прeдыстория. In: Reflections on Russia in the Eighteenth Century. Edited by Joachim Klein, Simon Dixon and Maarten Fraanje. Böhlau Verlag, Köln – Weimar – Wien 2001, s. 377–398.

[50] Интернет Библиотека Алексея Комароваhttp://ilibrary.ru/text/436/p.4/index.html

[51] История русской литературы XI–XVII веков (ред. Д. С. Лихачев), Москва 1980.

[52] Ицелев, Л.: Протоколы московских мудрецов. Исторический роман. Мосты, 2004, 2, s. 53–184.

[53] Лихачев, Д. С.: Слово о полку Игореве и культура его времени, Ленинград 1978.

[54] Лихачев, Д. С.: Поэтика древнерусской литературы, Ленинград 1967; čes. Poetika staroruské literatury, Praha 1975.

[55] Лихачев, Д. С.: Развитие русской литературы Х–ХVII вв., Ленинград 1973.

[56] Лихачев, Д. С.: Человек в литературе древней Руси, Москва 1970, čes. Člověk v literatuře staré Rusi, Praha 1974.

[57] Лихачев, Д. С.‚ Панченко‚ А. М.: "Смеховой мир" Древней Руси, Ленинград 1976‚ čes. Smích staré Rusi, Praha 1984.

[58] Пушкин, А. С.: Полное собрание сочинений в 10 томах, т. 7, Москва 1958.

[59] Фаустов‚ А. А., Савинков, С. В.: Аспекты русской литературной характерологии. Издательство Кулагиной‚ Intrada, Москва 2010.

[60] Фаустов‚ А. А., Савинков, С. В.: Очерки по характерологии русской литературы: середина XIX века, Воронеж 1998.