The impact of political changes on the use of Latin script in Russian texts

Language is one of the most important parts of national culture and identity and therefore can be (ab)used as a powerful source of political power. Some forms of language exploitation (not necessarily meant in a negative way) can be found in an effort to express national interests and preferences by means of using/banning foreign words (which can either boost or prevent international relations). Nouns and proper names are the most commonly adopted foreign words. This paper focuses on the usage of foreign proper names in Russian texts during different periods of time (19th–21st centuries) and tries to answer the question as to why during some periods, proper names preserved the original Latin script in texts written in Russian, whereas in other times, Cyrillic transcription was preferred.

Jazyk je velmi důležitou součástí národní identity každého národa a jako takový může být využit či zneužit k podpoře politických zájmů. Určitou formou využití jazyka pro dosažení vlastních cílů může být i snaha vyjádřit národní zájmy prostřednictvím preference nebo zákazu cizích slov (což může mezinárodní vztahy buď podpořit, nebo jim zamezit). Protože nejčastěji přejímaná slova jsou podstatná a vlastní jména, zaměříme se v tomto článku na používání přejatých proprií (vlastních jmen) v ruských textech různých epoch (19.–21. století). Kromě toho se pokusíme podat odpověď na otázku, proč jsou v ruských textech v určitých obdobích některá vlastní jména přebírána v původní grafické podobě (v latince) a v jiných obdobích jsou přepisována do cyrilice.