Název: Kamenárske značky z Kaplnky sv. Jakuba v Bratislave
Variantní název:
- Masons' marks in the Chapel of St. James, Bratislava
- Steinmetzzeichen aus der St. Jakobskapelle in Bratislava
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2015, roč. 40, č. 2, s. 711-731
Rozsah
711-731
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2015-2-19
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134205
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V predloženej štúdii sa vraciame k nálezu cintorínovej Kaplnky sv. Jakuba Staršieho na Svätovavrineckom predmestí v Bratislave. Centrom nášho záujmu bola tretia a štvrtá stavebná fáza kaplnky, datované do 15. storočia, do obdobia gotiky. Zaujímavým fenoménom tejto doby boli kamenárske značky, ktoré sa objavili na gotickej rímse kaplnky. Súbor osemnástich značiek zahŕňa aj ďalšie dve kategórie značiek, ktoré sa našli na sokli obvodového muriva a v sekundárnych polohách (zamurované do obvodového muriva lode a v zásype ossária). Nález sme zasadili do kontextu výstavby 15. storočia v stredovekej Bratislave, kde sme hľadali aj analógie k značkám z Kaplnky sv. Jakuba.
This study returns to the find of the cemetery Chapel of St. James the Elder in the St. Lawrence suburb, Bratislava. Research was focused on the third and fourth building phase of the chapel dated to the 15th century, to the Gothic period. One interesting phenomenon of this period were masons' marks that feature on the Gothic ledge of the chapel. The series of eighteen masons' marks includes another two categories of marks found on the perimeter masonry pedestal and in secondary positions (incorporated into the perimeter masonry of the nave and in the ossuary fill). The find was placed in the context of 15th-century building in medieval Bratislava, where analogies for the marks from the Chapel of St. James were sought as well.
Reference
[1] AMB: Archív hl. mesta SR Bratislava, Zbierka listín a listov, inv. č. 950 – listina z 26. 3. 1422.
[2] BARÁTH, I.–NAGY, A.–KOVÁČ, M., 1994: Sandberské vrstvy – vrchnobádenské marginálne sedimenty východného okraja Viedenskej panvy. Geol. práce, Správy 99, 59–66.
[3] BAUR, K., §1974: Der Stein in Architektur und Plastik (Eine vergleichende Stilkunde). München.
[4] BINDING, G., 2000: Was ist Gotik? Eine Analyse der gotischen Kirchen in Frankreich, England und Deutschland 1140–1350. Darmstadt.
[5] FIALA, A., 1969: Gotická architektúra Bratislavského hradu, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského: Historica 20, 7–52.
[6] FIALA, A., 2001: Odborný posudok ku kamenárskej značke z predbránia Rybárskej brány. Bratislava.
[7] FIALA, A., 2008: Profesor Piffl a jeho bádateľská činnosť. In: Profesor Alfréd Piffl. Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie pri príležitosti storočnice narodenia, Bratislava, 13. júna 2007, 33–46. Bratislava.
[8] FIALA, A.–SEMANKO, A., 1993: K architektúre gotického paláca Bratislavského hradu, Pamiatky a múzeá 3, 21–23.
[9] HAVLÍK, M.–SABADOŠOVÁ, E., 2012: Korunná veža Bratislavského hradu – stavebný vývoj, Monumentorum Tutela – Ochrana pamiatok 24, 167–177.
[10] HOLČÍK, Š.–ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1982: Bratislavský hrad. Bratislava.
[11] HOŠŠO, J.–LESÁK, B., 1996: Archeologický výskum predrománskej rotundy a karnera zaniknutej osady sv. Vavrinca v Bratislave – Die archäologische Erforschung der vorromanischen Rotunde und des Karners in der untergegangenen Siedlung des Hl. Vavrinec/Laurenz in Bratislava, AH 21, 241–251.
[12] HORVÁTH, V., 1990: Bratislavský topografický lexikon. Bratislava.
[13] HORVÁTH, V., 1991: Bratislavské mestské privilégium. Ondrej III. – 2. december 1291. Bratislava.
[14] HORVÁTH, V.–LEHOTSKÁ, D.–PLEVA, J., edd., 1982: Dejiny Bratislavy. Bratislava.
[15] HUDÁK, J., 1984: Patrocíniá na Slovensku. Súpis a historický vývin. Bratislava.
[16] JOHANIDESOVÁ, M., 1974: Stavebný vývoj devínskeho kostola. Bratislava.
[17] JUDÁK, V.–POLÁČIK, Š., 2009: Katalóg patrocínií na Slovensku. Bratislava.
[18] JURÁNYI, L., 2012: Rozbor komornej knihy mesta Bratislavy z roku 1442. Bakalárska práca, Katedra archívnictva a pomocných vied historických, Univerzita Komenského v Bratislave.
[19] KOVÁTS, F., 1900: Városi adózás a középkorban. Pozsony szab. kir. Város levéltárának anyaga nyomán. Poszony.
[20] KRAJČOVIČOVÁ, K., 1972: Cech murárov a kamenárov v Bratislave. In: Bratislava. Spisy Mestského múzea v Bratislave, zv. VII, 217–247. Bratislava.
[21] KUKAL, Z.–MALINA, J.–MALINOVÁ, R.–TESAŘOVÁ, H., 1989: Člověk a kámen. Praha.
[22] KUŽVART, M., 1990: Kámen ve službách civilizace. Praha.
[23] LEGNER, A., 1978: Die Parler und der schöne Stil 1350–1400. Europäische Kunst unter den Luxembuegern. Köln.
[24] MASUCH, H., 1998: Steinmetzzeichnen. Eine Einführung zu einer systematischen Erfassung, Niedersachsiche Denkmalpflege 14, 82–95.
[25] MELZER, G.–REICHINGER, E., 1990: Die mittelalterliche Kirche Maria Himmelfahrt in Winzendorf, VB Wiener Neustadt, NÖ, Archaeologia austriaca 74, 131–236.
[26] MENCL, V., 1935: Výkop farního kostela sv. Vavřince v Bratislavě, Bratislava 9, 465–467.
[27] MENCL, V.–MENCLOVÁ, D., 1936: Bratislava, stavební obraz města a hradu. Praha.
[28] MUSILOVÁ, M., 2011: Gotické predbránie Rybárskej brány v Bratislave, jeho objav a prezentácia, Bratislava – Zborník Múzea mesta Bratislavy XXIII, 19–33.
[29] NEUMANN, M., 2014: Kostol sv. Jakuba staršieho v Trnave. Príspevok k prítomnosti Valónov na území mesta v stredoveku, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 17, 15–20.
[30] PAULUSOVÁ, S.–GOJDIČ, I., 1977: Karner sv. Michala v Trenčíne (prvá etapa výskumov), Pamiatky a príroda, č. 3, 14–17.
[31] PIFFL, A., 2007: Zápas o Bratislavský hrad. Denník 1948–1972. Bratislava.
[32] PIVKO, D., 2010: Významné horniny používané ako opracované kamene v historických pamiatkach Slovenska, Mineralia Slovaca 42, č. 2, 241–248.
[33] PIVKO, D., 2011: Historický kameňolom litavských vápencov v Devíne pri Bratislave – Historischer Steinbruch Litauer Kalksteine in Devín bei Bratislava. In: Forum urbes medii aevi VI – Surovinová základna a její využití ve středověkém městě, 204–211. Brno.
[34] PIVKO, D., 2012: Stavebný a dekoračný kameň a jeho opracovanie na stredovekom Slovensku – Stein und seine Verarbeitung in der Slowakei des Mittelalters, AH 37, 609–628.
[35] PIVKO, D., 2012a: Zdroje kamenného materiálu na historické stavby na hradnom vrchu v Bratislave, Monumentorum Tutela – Ochrana pamiatok 24, 179–196.
[36] PIVKO, D., 2014: Rímske opracované kamene na Bratislavskom hradnom kopci a v širšom okolí, sekundárne využívanie v stredoveku. In: Bratislavský hrad dejiny, výskum a obnova (Musilová, M.–Bárta, P.–Herucová, A., edd.), 261–271. Bratislava.
[37] PLACHÁ, V.–HLAVICOVÁ, J., 2003: Devín – slávny svedok dávnej minulosti. Bratislava.
[38] POHANIČOVÁ, J., 2008: Keď archívy rozprávajú ... alebo Architekt Alfréd Piffl – mnohodimenzionálna komplexnosť. In: Profesor Alfréd Piffl. Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie pri príležitosti storočnice narodenia, Bratislava, 13. júna 2007, 10–29. Bratislava.
[39] RUPPELDTOVÁ, S., 2006: Púte v duchovnom a materiálnom odkaze Európy. Vzťah strednej Európy a Santiaga de Compostela. Diplomová práca, Katedra archeológie, Filozofická fakulta Univerzity Komenského, Bratislava.
[40] RYBÁRIKOVÁ, M., 1984: K otázke kamenárskych značiek v Bratislave. Diplomová práca, Katedra archeológie, Filozofická fakulta Univerzity Komenského, Bratislava.
[41] RYBÁRIKOVÁ-SERDAHELY, M., 1989: Stredoveké kamenárske značky z Dómu sv. Martina v Bratislave, ZbSNM LXXXIII – História 29, 109–123.
[42] RŽIHA, F., 1989: Studien über Steinmetz-Zeichnen. Leipzig.
[43] SEGEŠ, V., 2010: Remeslá a cechy v starom Prešporku. Bratislava.
[44] SLIVKA, M., 2013: Uctievanie svätých na Slovensku. K problematike výskumu patrocínií. In: Slivka, M., Pohľady do stredovekých dejín Slovenska. Res intrincesus lectae, 93–134. Martin.
[45] ŠPIESZ, A., 1972: Remeslo na Slovensku v období existencie cechov. Bratislava.
[46] ŠPIESZ, A., 1978: Štatúty bratislavských cechov. Bratislava.
[47] ŠPIESZ, A., 1983: Remeslá, cechy a manufaktúry na Slovensku. Martin.
[48] ŠPIESZ, A., 2008: Bratislava v stredoveku. Bratislava.
[49] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 2004: Výskum Dómu sv. Martina v Bratislave. In: Dóm sv. Martina v Bratislave. Archeologický výskum 2002–2003 (Štefanovičová, T., ed.), 9–41. Bratislava.
[50] ZUFFA, G. G., 1980: Hybrid arenites: their composition and classification, Journal of Sedimentary petrology 50, 21–30.
[51] ŽÁRY, J.–BAGIN, A.–RUSINA, I.–TORANOVÁ, E., 1990: Dóm sv. Martina v Bratislave. Bratislava.
[2] BARÁTH, I.–NAGY, A.–KOVÁČ, M., 1994: Sandberské vrstvy – vrchnobádenské marginálne sedimenty východného okraja Viedenskej panvy. Geol. práce, Správy 99, 59–66.
[3] BAUR, K., §1974: Der Stein in Architektur und Plastik (Eine vergleichende Stilkunde). München.
[4] BINDING, G., 2000: Was ist Gotik? Eine Analyse der gotischen Kirchen in Frankreich, England und Deutschland 1140–1350. Darmstadt.
[5] FIALA, A., 1969: Gotická architektúra Bratislavského hradu, Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského: Historica 20, 7–52.
[6] FIALA, A., 2001: Odborný posudok ku kamenárskej značke z predbránia Rybárskej brány. Bratislava.
[7] FIALA, A., 2008: Profesor Piffl a jeho bádateľská činnosť. In: Profesor Alfréd Piffl. Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie pri príležitosti storočnice narodenia, Bratislava, 13. júna 2007, 33–46. Bratislava.
[8] FIALA, A.–SEMANKO, A., 1993: K architektúre gotického paláca Bratislavského hradu, Pamiatky a múzeá 3, 21–23.
[9] HAVLÍK, M.–SABADOŠOVÁ, E., 2012: Korunná veža Bratislavského hradu – stavebný vývoj, Monumentorum Tutela – Ochrana pamiatok 24, 167–177.
[10] HOLČÍK, Š.–ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 1982: Bratislavský hrad. Bratislava.
[11] HOŠŠO, J.–LESÁK, B., 1996: Archeologický výskum predrománskej rotundy a karnera zaniknutej osady sv. Vavrinca v Bratislave – Die archäologische Erforschung der vorromanischen Rotunde und des Karners in der untergegangenen Siedlung des Hl. Vavrinec/Laurenz in Bratislava, AH 21, 241–251.
[12] HORVÁTH, V., 1990: Bratislavský topografický lexikon. Bratislava.
[13] HORVÁTH, V., 1991: Bratislavské mestské privilégium. Ondrej III. – 2. december 1291. Bratislava.
[14] HORVÁTH, V.–LEHOTSKÁ, D.–PLEVA, J., edd., 1982: Dejiny Bratislavy. Bratislava.
[15] HUDÁK, J., 1984: Patrocíniá na Slovensku. Súpis a historický vývin. Bratislava.
[16] JOHANIDESOVÁ, M., 1974: Stavebný vývoj devínskeho kostola. Bratislava.
[17] JUDÁK, V.–POLÁČIK, Š., 2009: Katalóg patrocínií na Slovensku. Bratislava.
[18] JURÁNYI, L., 2012: Rozbor komornej knihy mesta Bratislavy z roku 1442. Bakalárska práca, Katedra archívnictva a pomocných vied historických, Univerzita Komenského v Bratislave.
[19] KOVÁTS, F., 1900: Városi adózás a középkorban. Pozsony szab. kir. Város levéltárának anyaga nyomán. Poszony.
[20] KRAJČOVIČOVÁ, K., 1972: Cech murárov a kamenárov v Bratislave. In: Bratislava. Spisy Mestského múzea v Bratislave, zv. VII, 217–247. Bratislava.
[21] KUKAL, Z.–MALINA, J.–MALINOVÁ, R.–TESAŘOVÁ, H., 1989: Člověk a kámen. Praha.
[22] KUŽVART, M., 1990: Kámen ve službách civilizace. Praha.
[23] LEGNER, A., 1978: Die Parler und der schöne Stil 1350–1400. Europäische Kunst unter den Luxembuegern. Köln.
[24] MASUCH, H., 1998: Steinmetzzeichnen. Eine Einführung zu einer systematischen Erfassung, Niedersachsiche Denkmalpflege 14, 82–95.
[25] MELZER, G.–REICHINGER, E., 1990: Die mittelalterliche Kirche Maria Himmelfahrt in Winzendorf, VB Wiener Neustadt, NÖ, Archaeologia austriaca 74, 131–236.
[26] MENCL, V., 1935: Výkop farního kostela sv. Vavřince v Bratislavě, Bratislava 9, 465–467.
[27] MENCL, V.–MENCLOVÁ, D., 1936: Bratislava, stavební obraz města a hradu. Praha.
[28] MUSILOVÁ, M., 2011: Gotické predbránie Rybárskej brány v Bratislave, jeho objav a prezentácia, Bratislava – Zborník Múzea mesta Bratislavy XXIII, 19–33.
[29] NEUMANN, M., 2014: Kostol sv. Jakuba staršieho v Trnave. Príspevok k prítomnosti Valónov na území mesta v stredoveku, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 17, 15–20.
[30] PAULUSOVÁ, S.–GOJDIČ, I., 1977: Karner sv. Michala v Trenčíne (prvá etapa výskumov), Pamiatky a príroda, č. 3, 14–17.
[31] PIFFL, A., 2007: Zápas o Bratislavský hrad. Denník 1948–1972. Bratislava.
[32] PIVKO, D., 2010: Významné horniny používané ako opracované kamene v historických pamiatkach Slovenska, Mineralia Slovaca 42, č. 2, 241–248.
[33] PIVKO, D., 2011: Historický kameňolom litavských vápencov v Devíne pri Bratislave – Historischer Steinbruch Litauer Kalksteine in Devín bei Bratislava. In: Forum urbes medii aevi VI – Surovinová základna a její využití ve středověkém městě, 204–211. Brno.
[34] PIVKO, D., 2012: Stavebný a dekoračný kameň a jeho opracovanie na stredovekom Slovensku – Stein und seine Verarbeitung in der Slowakei des Mittelalters, AH 37, 609–628.
[35] PIVKO, D., 2012a: Zdroje kamenného materiálu na historické stavby na hradnom vrchu v Bratislave, Monumentorum Tutela – Ochrana pamiatok 24, 179–196.
[36] PIVKO, D., 2014: Rímske opracované kamene na Bratislavskom hradnom kopci a v širšom okolí, sekundárne využívanie v stredoveku. In: Bratislavský hrad dejiny, výskum a obnova (Musilová, M.–Bárta, P.–Herucová, A., edd.), 261–271. Bratislava.
[37] PLACHÁ, V.–HLAVICOVÁ, J., 2003: Devín – slávny svedok dávnej minulosti. Bratislava.
[38] POHANIČOVÁ, J., 2008: Keď archívy rozprávajú ... alebo Architekt Alfréd Piffl – mnohodimenzionálna komplexnosť. In: Profesor Alfréd Piffl. Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie pri príležitosti storočnice narodenia, Bratislava, 13. júna 2007, 10–29. Bratislava.
[39] RUPPELDTOVÁ, S., 2006: Púte v duchovnom a materiálnom odkaze Európy. Vzťah strednej Európy a Santiaga de Compostela. Diplomová práca, Katedra archeológie, Filozofická fakulta Univerzity Komenského, Bratislava.
[40] RYBÁRIKOVÁ, M., 1984: K otázke kamenárskych značiek v Bratislave. Diplomová práca, Katedra archeológie, Filozofická fakulta Univerzity Komenského, Bratislava.
[41] RYBÁRIKOVÁ-SERDAHELY, M., 1989: Stredoveké kamenárske značky z Dómu sv. Martina v Bratislave, ZbSNM LXXXIII – História 29, 109–123.
[42] RŽIHA, F., 1989: Studien über Steinmetz-Zeichnen. Leipzig.
[43] SEGEŠ, V., 2010: Remeslá a cechy v starom Prešporku. Bratislava.
[44] SLIVKA, M., 2013: Uctievanie svätých na Slovensku. K problematike výskumu patrocínií. In: Slivka, M., Pohľady do stredovekých dejín Slovenska. Res intrincesus lectae, 93–134. Martin.
[45] ŠPIESZ, A., 1972: Remeslo na Slovensku v období existencie cechov. Bratislava.
[46] ŠPIESZ, A., 1978: Štatúty bratislavských cechov. Bratislava.
[47] ŠPIESZ, A., 1983: Remeslá, cechy a manufaktúry na Slovensku. Martin.
[48] ŠPIESZ, A., 2008: Bratislava v stredoveku. Bratislava.
[49] ŠTEFANOVIČOVÁ, T., 2004: Výskum Dómu sv. Martina v Bratislave. In: Dóm sv. Martina v Bratislave. Archeologický výskum 2002–2003 (Štefanovičová, T., ed.), 9–41. Bratislava.
[50] ZUFFA, G. G., 1980: Hybrid arenites: their composition and classification, Journal of Sedimentary petrology 50, 21–30.
[51] ŽÁRY, J.–BAGIN, A.–RUSINA, I.–TORANOVÁ, E., 1990: Dóm sv. Martina v Bratislave. Bratislava.